|
|
Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek
Jeřábková, Darina ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
"Vnitřní nepřítel" byl formální termín používaný ve slovníku státní bezpečnosti. Byla to vymezená kategorie odpůrců minulého režimu. Činností státní bezpečnosti bylo chránit socialistické a společenské zřízení. Ochrana spočívala v boji proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli. Bezpečnostní složky pro svoji činnost určovali, kdo splňuje tato kritéria. Diplomová práce "Obraz vnitřního nepřítele v diskurzu bezpečnostních složek" se vymezeným cílem snaží nalézt, jak byl v diskurzu státní bezpečnosti vnitřní nepřítel definován. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. V empirické části je k nalezení charakteristiky "vnitřního nepřítele" použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Všechny analyzované texty pocházejí z Archivu bezpečnostních složek vztahující se k tomuto tématu. Texty jsou vymezeny dekádami období let 50 až 80 minulého století.
|
|
|
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti
Hlubučková, Kristýna ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Zamítnutí žádosti o udělení státního občanství ČR z důvodu ohrožení bezpečnosti Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na rozbor menšinového názoru, který se zakládá na tezi, že omezení procesních práv žadatelů o státní občanství, kterým byla žádost zamítnuta z důvodu ohrožení bezpečnosti, není plně v souladu s principem proporcionality a právem na spravedlivý proces. Při posuzování, zda byl zachován princip proporcionality se vychází z porovnávání hodnoty bezpečnosti státu a potenciálního zásahu do základních práv a svobod žadatelů. Dále se tato diplomová práce věnuje postupu ministerstva vnitra ČR při posuzování stanovisek zpravodajských služeb ČR a Policie a ČR a roli Ústavního soudu ČR a veřejného ochránce práv v procesu přezkoumávání potenciálního zásahu do (základních) práv a svobod žadatelů o státní občanství. Pro účely rozboru výše nastíněných výroků je použita především judikatura Ústavního soudu ČR k ustanovením § 22 odst.3 a § 26 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, a důvodová zpráva k tomuto zákonu. Své místo mají však i studie akademiků - například JUDr. Miluše Kindlové M.Jur., PhD. Závěrem diplomové práce je, že omezení procesních práv žadatelů představuje mimo jiné absence přístupu k odůvodnění jejich zamítnuté žádosti a dále existující soudní výluka. Práce...
|
|
|
Československé akční umění a performance mezi lety 1963 a 1989: byla svobodná tvorba omezována Státní bezpečností?
Coverini, Valeria ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Práce zkoumá přístup v omezování svobody umělecké tvorby Státní bezpečnosti v případě československých akčních umělců. Zabývá se obdobím mezi lety 1963 až do tzv. sametové revoluce v roce 1989. Na konkrétních reprezentativních příkladech zkoumá intenzitu a vývoj omezování svobody tvorby ze strany Státní bezpečnosti. Ze sta zkoumaných umělců jsem vybrala ty nejsledovanější Státní policií a po vyhodnocení zúžené skupiny umělců jsem vybrala čtyři umělce, kteří tvoří reprezentativní vzorek zahrnující území Česka i Slovenska, období tvorby a závažnost omezení. Vybranými akčními umělci jsou Eugen Brikcius, Milan Knížák, Alex Mlynárčik a Tomáš Ruller. Ve zvláštní kapitole rozebírám rok 1989, který se svým charakterem liší od předchozích let. Fakt, že byla svoboda tvorby akčních umělců v Českoslovenku omezována je nediskutabilní. Hlavní otázkou výzkumu zůstává, zda se omezování tvůrčí svobody akčních umělců ze strany Státní bezpečnosti lišilo v průběhu 60., 70. a 80. let, případně jestli se lišilo a jak v Česku a na Slovensku. Intenzitu omezování definuji vězněním, omezením cestování, pokutou, žádostí o spolupráci se Státní bezpečností nebo například nemožností získat vzdělání či práci v závislosti na umělecké tvorbě.
|
|
| |
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Jirásková, Věra (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
|
The effect of climate change on the effect of state security: An analysis of Burkina Faso and Djibouti
Alexandru, Luca ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
This thesis examines the extent to which climate change is able to affect the security of states, with Burkina Faso and the Republic of Djibouti chosen as the case studies for this investigation. While the general effects of climate change on security are understood, the academic community appears to disagree on the subject of conflict-generation via climactic pressures. Consequently, the analysis is divided into two sections: The first part utilizes over 2,000 individual events collected by the Armed Conflict and Event Data program and examines the relationship between climate change and their occurrence. This is done firstly through a preliminary keyword analysis, then through a multivariate regression analysis of the relevant climate change factors. The second part takes a pseudo-qualitative approach by merging the Fragile State Index methodology and a weighted systems model in order to calculate values for each relevant state dimension that has been affected, thereby numerically quantifying the effect. The results indicate that currently, weak to moderate negative effects may be observed on the two states, depending on the security dimension examined. The economic and sociodemographic aspects appear to be most susceptible to environmental pressures.
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Jirásková, Věra (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
|
Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)
Vávra, Martin ; Železný, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Státní bezpečnosti v denících Rudé právo a Svobodné slovo (listopad 1989 - červen 1990)" se zabývá mediálním obrazem Státní bezpečnosti (StB) v období několika měsíců po událostech 17. listopadu 1989, kdy v Československu probíhala změna vládnoucího režimu. Analyzovanými deníky jsou Rudé právo a Svobodné slovo. Výběr periodik jsem podřídil jejich politické orientaci. Rudé právo "list Ústředního výboru Komunistické strany Československa" je deníkem oficiálně zastupujícím vládnoucí režim. Svobodné slovo, které začalo v listopadu 1989 otiskovat první necenzurované informace a je označováno za "hlavní deník" Sametové revoluce, jsem vybral jako jeho protipól. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá Státní bezpečností, její historií, organizační strukturou, metodami a způsoby její práce v roce 1989. Druhá kapitola představuje vybrané deníky Rudé právo a Svobodné slovo. Třetí kapitola se věnuje metodologii celé práce a závěrečná kapitola obsahuje vlastní výzkum vybraných deníků provedený formou kvantitativní obsahové analýzy.
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
|
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
Burget, Eduard
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných literátů, z nichž dominantní postavení zaujímal Jakub Deml, kterého Jelen v Tasově navštěvoval ještě v padesátých letech 20. století. Počátkem šedesátých let Josef Jelen duchovní službu opustil a krátce nato se stal tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti.
|
host ::
RSS.