|
|
Mimořádné vládnutí v českém ústavněprávním kontextu
Dienstbier, Jakub ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent) ; Kosař, David (oponent)
Mimořádné vládnutí v českém ústavněprávním kontextu Abstrakt Tato disertační práce se věnuje mimořádnému vládnutí z hlediska teorie ústavního práva, a to za využití právně-pozitivistické teorie normativního institucionalismu, plánovací nauky právní a poznatků české (československé) právní vědy a praxe. První část práce se zaměřuje na řešení otázky: co činí mimořádné vládnutí mimořádným? Nejprve představuje vládnutí jako jednání, jímž se určuje jednání univerzální veřejnomocenské instituce - státu. Toto vládnutí, jako každé jednání, je řízeno popisnými a praktickými informacemi, které vytvářejí určitý obraz světa, určitou situaci. Pro charakteristiku mimořádného vládnutí práce dovozuje klíčovou roli specifického obrazu světa - mimořádné situace, jejíž potlačení je smyslem a účelem mimořádného vládnutí. Mimořádnou situací poté práce charakterizuje jako přítomnou, naléhavou a nevšedně intenzivní hrozbu způsobilou přivodit újmu referenčnímu objektu. Dále se práce věnuje rozboru otázek souvisejících s pojmem mimořádné situace, jako je otázka druhu referenčního objektu, domnělá krátkodobost a nepředvídatelnost mimořádných situací, jakož i poměr mimořádné situace k principu předběžné opatrnosti. Práce také, po rozboru dosavadních klasifikací mimořádných situací, přináší návrh klasifikace nové, a to s ohledem na...
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Jirásková, Věra (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Jirásková, Věra (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
|
|
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu
Dienstbier, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Role ústavních orgánů při zajišťování bezpečnosti státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jakou úlohu v bezpečnostním systému České republiky hrají jednotlivé ústavní orgány, konkrétně prezident republiky, vláda, Parlament a Bezpečnostní rada státu. Za tímto účelem je nejprve zobrazen ústavní systém České republiky na příkladu postavení prezidenta republiky. Hlavní část práce je věnována analýze postavení prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, neboť této kompetenci nebylo v české vědě ústavního práva dosud věnováno komplexní pozornosti. Z tohoto důvodu jsou shrnuty poznatky z československé ústavní historie, které jsou dále využity pro komparaci se stávající právní úpravou. Práce z ústavněprávního hlediska za použití všech obvyklých právních výkladových metod a poznatků jiných vědních oborů vykládá pojmy "ozbrojené síly" a "vrchní velitel." Na takto provedený výklad navazuje kritika podústavní právní úpravy a stanovení obsahu vrchní velitelské pravomoci. Text dále popisuje další činnosti prezidenta republiky s bezpečnostním rozměrem, zejména odůvodňuje jeho oprávnění ve vztahu ke zpravodajským službám. V druhé kapitole jsou rozebírány dvě zvláštní kompetence vlády a Parlamentu, a sice pravomoc rozhodovat zásadní bezpečnostní otázky a činnost při civilní a demokratické...
|
host ::
RSS.