|
|
Neúprosné rovnoběžky: Železnice v evropské literatuře 1830-1914
Špína, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Burget, Eduard (oponent)
Neúprosné rovnoběžky: Železnice v evropské literatuře 1830-1914 (Mgr. Michal Špína) Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud málo probádaným tématem raných literárních obrazů železnice a na beletristických textech zkoumá kulturní dopady nového, mechanizovaného způsobu dopravy. V úvodu je zdůvodněno geografické zaměření na Evropu (oproti odlišnému společenskému kontextu severoamerických a koloniálních železnic), časové omezení na období let 1830-1914 (po němž železnice začíná ztrácet výsadní pozici) a tematické zaměření na "pohledy zvnějšku" (tedy nikoliv na samotné cestování či interiéry nádraží a vlaků). V návaznosti na Wolfganga Schivelbusche a Wojciecha Tomasika je zde železnice chápána jako prvořadý činitel industrializace a modernizace. Důraz je kladen také na prostorové vztahy a fenomén infrastruktury. Čtyři následující kapitoly se věnují vždy dvěma propojeným tématům: stavbě železnic a jejich lineárnosti, obrazům zániku idyly v souvislosti s hlukem železnic, toposu strážního domku ve spojení s představami osudovosti a nakonec rozvinutému železničnímu systému, který v povídkovém souboru Mugby Junction Charlese Dickense a především v románu Lidská bestie Émila Zoly nabývá funkce svébytného prostředí. V jednotlivých kapitolách se zároveň ukazuje, jak témata spojená s železnicí postupně pronikají do...
|
|
|
Jakub Deml ve vzpomínkách Josefa Jelena
Burget, Eduard
V roce 1998 vydal kněz, básník a novinář Josef Jelen své paměti Jeden z prokletých, ve kterých se snažil obhájit své postoje z let normalizace. V textu akcentoval svá přátelství s řadou významných literátů, z nichž dominantní postavení zaujímal Jakub Deml, kterého Jelen v Tasově navštěvoval ještě v padesátých letech 20. století. Počátkem šedesátých let Josef Jelen duchovní službu opustil a krátce nato se stal tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti.
|
|
|
Spisovatel a dramatik František Zavřel (1884-1947) v ideových a kulturních souvislostech první poloviny 20. století
Burget, Eduard ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Pavlíček, Tomáš (oponent)
Název práce: Spisovatel a dramatik František Zavřel (1884-1947) v ideových a kulturních souvislostech první poloviny 20. století Autor: Eduard Burget Katedra: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Školitel: Prof. Phdr. Jiří Pokorný, CSc. Abstrakt: Spisovatel a dramatik František Zavřel představoval jako autor řady divadelních her, románů a básnických sbírek pozoruhodnou osobnost českého kulturního života první poloviny 20. století. Svým odporem k demokratickým tradicím a extrémním individualismem se vylučoval z kontextu demokratické kultury první republiky a později byl - jen zčásti oprávněně - přiřazován k tvůrcům sympatizujícím s fašismem. Předložená disertační práce spojuje prvky biografické a obecně historické, pokouší se analyzovat Zavřelovo literární, dramatické i publicistické dílo a včlenit je do kontextu tehdejší tvorby. Rovněž se snaží postihnout, jakým způsobem se Zavřel vymezoval vůči jednotlivým kulturním, ideovým a politickým proudům v Československu i v letech druhé světové války, jakými prostředky se snažil prosadit v nepochybně těžké konkurenci a prostředí prvorepublikových, druhorepublikových a protektorátních kulturních institucí i konečně jak byl obecně vnímán. Na příkladu konkrétního autora můžeme lépe porozumět "odvrácené straně" kulturní politiky meziválečného Československa a jejím...
|
|
| |
host ::
RSS.