|
|
Greenwashing v módním průmyslu: pohled generace Z
Kyselová, Barbora ; Koudelková, Petra (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem greenwashingu, jeho výskytem v módním průmyslu a zaměřuje se na konkrétní cílovou skupinu - generaci Z. Teoretická část nejprve popisuje koncept green marketingu, jeho definici, přínos pro firmy i společnost a také jeho kritiku. Následující kapitola se věnuje greenwashingu, jeho historii, uvádí nejčastější praktiky a následně se věnuje strategii pro udržitelnou komunikaci. Závěrečná kapitola teoretické části práce se věnuje samotnému módnímu průmyslu, fast fashion a trendům. Dále je pak přiblížena generace Z, její vnímání a nákupní a spotřební chování. V praktické části autorka na základě teoretické části stanovuje tři otázkové okruhy pro využití v kvalitativním výzkumu. Rozhovory jsou vedeny semi strukturovanou formou. Analýza rozhovorů se pak snaží odpovědět na výzkumnou otázku vnímání greenwashingu generací Z.
|
|
|
Vývoj marketingové komunikace second handů na českém trhu
Ševčíková, Karolína ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání secondhandového trhu v České republice z dosud nepřijaté perspektivy marketingové komunikace. V teoretické části práce je vymezen význam secondhandové módy z různorodých pohledů, které byly použity pro sestavení hloubkových rozhovorů s osobami pověřenými komunikací v českých second handech. Dále se teoretická část zabývá platnostmi, které platí pro marketing značek a poukazuje na limity aplikace těchto zaběhlých postupů na secondhandový trh. Provedené rozhovory byly vyhodnoceny pomocí zakotvené teorie a naznačují aktuální překážky i příležitosti, které marketingová komunikace second handů v českém prostředí má.
|
|
|
Etické spotřební chování generace Z v oblasti udržitelné módy
Ibrová, Barbora ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou etické spotřeby generace Z oblasti udržitelné módy. Konkrétně se zaměřuje na specifika etické módní spotřeby udržitelně uvědomělých příslušníků generace Z a na jejich motivace a bariéry nákupu udržitelných a etick alternativ. Teoretická část vymezuje pojmy fast fashion a udržitelná móda, dále se soustředí na etické zákaznické chování a charakteristiku generace Z jako zákazníků. Praktická část obsahuje ných rozhovorů s eticky uvědomělými příslušníky generace Z, ze které jsou následně nastíněny základní motivace, bariéry a specifika udržitelné módní spotřeby mladých eticky smýšlejících zákazníků. Výzkum u respondentů případě spotřeby mezeru mezi hodnotou a akcí a sníženou citlivost na značku. Jako udržitelným nákupům byl identifikován dobrý pocit a originalita, jako největší bariéra se projevila vysoká cena a omezená nabídka střihů a designů.
|
|
|
Současný trend inkluze na příkladu magazínů Vogue CS a Vogue FR
Skorkovská, Sandra ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Ivanišová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozmanitostí modelů v české a francouzské verzi časopisu Vogue. Je založena na třech výzkumech, které zmiňují nárůst popularity plus size, etnických, queer, handicapovaných a zralých modelů na přehlídkových molech, titulních stranách a Instagramu. Práce se zaměřuje na zastoupení tří takových skupin modelů, a to sice na modely různých odstínů pleti, modely různých typů postav a na modely ve věku 50 let a více. Cílem této práce je zjistit, zda (a do jaké míry) vybrané mutace časopisu Vogue zahrnují do svých obsahů vybrané skupiny prostřednictvím fotografií, které propagují produkt či značku, a jak se od sebe tyto mutace vzájemně liší. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se nejprve zabývá vymezením pojmu diverzita a reprezentací vybraných skupin v módním průmyslu. Následující kapitola charakterizuje časopisy, včetně časopisů zaměřených na ženy. Posléze je představena historie české i francouzské edice zkoumaného časopisu. Metodologická část se zabývá obsahovou analýzou 24 časopisů a jejich následnou komparací, přičemž bylo dohromady analyzováno 976 modelů. Kromě dvou výzkumných otázek jsou stanoveny taktéž tři hypotézy navazující na teoretickou část a výše zmíněné výzkumy.
|
|
| |
|
|
Motivy spotřebitelů k nákupu upcyklované módy
Bourová, Tereza ; Janoušková, Svatava (vedoucí práce) ; Švíková, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá motivy spotřebitelů pro nákup upcyklovaného oblečení. Na základě rešerše dostupných pramenů nabízí práce nejprve vhled do v současnosti nejvíce rozšířeného způsobu výroby oblečení, modelu fast fashion, a zaměřuje se přitom na negativní environmentální dopady, ke kterým během jednotlivých stádií životního cyklu výrobků - oděvů dochází. Dále se přesouvá k popisu tradičního a více environmentálně šetrného modelu, slow fashion, a oba koncepty (fast fashion i slow fashion) dává do souvislosti s nakládáním s odpady a cirkulární ekonomikou. Shora uvedená část rešerše napomáhá k důkladnému pochopení konceptu upcyklované módy, kterému se věnuje další samostatná kapitola práce. Ta kromě popisu procesu upcyklace oblečení nabízí i konkrétní příklady tvůrců, kteří se jí zabývají. Poslední část teoretické části práce řeší motivování a motivy spotřebitelů k nakupování oblečení z různých zdrojů. Empirická část se zabývá spotřebitelským vnímáním upcyklované módy s cílem zodpovědět výzkumnou otázku: Jaké jsou motivy spotřebitelů k nákupu upcyklované módy? Pro její zodpovězení byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly prováděny s celkem dvanácti nakupujícími, kteří mají s koupí upcyklovaného oblečení osobní zkušenost. Z těchto rozhovorů vzešly závěry...
|
|
|
The Contemporary System of Fashion
Srbová, Kateřina ; Rozbořil, Blahoslav (oponent) ; Kubíková, Zuzana (vedoucí práce)
Módní průmysl je podmíněný budováním (jednotné) uniformity jedinečnosti jednotlivce skrze ztotožnění se s tím, co symbolicky, obsahově nebo objektově reprezentuje model. [Módní] návrhář operuje se společenským přijímáním konceptů rovnosti, sociální spravedlnosti či feminismu jako s produkty. Výzvou pro něj není přijímání a vytváření skutečných hodnot, ale prodej toho, co by tyto hodnoty mohly reprezentovat, kdyby je společnost přijala. Ztotožnění se s konceptem sebepřijetí tak při sledování catwalkového narativu znamená zírat na materiálovou reprezentaci řvoucí afektovanosti. Společnost ji přijímá tím, že si kupuje to, co by ji mohlo reprezentovat. Kontroverze je manifestovaná skrze to, jak materiálově a osobnostně reprezentovat hodnoty, které většinová společnost zatím nepřijímá. Módní návrhář tyto reprezentační objekty odívá do konkrétních entit/lidí a módní molo tak funguje jako spekulativní model budoucnosti. Postupným prouděním těchto modelů do mainstreamu společnost tyto hodnoty nepřijímá, ale pouze je obléká. V přítomnosti je totiž každá hodnota sezónní. Bakalářská práce se zabývá současným módním systémem.
|
|
| |
|
|
The slow fashion trend and its perceptions by the millennials
Lacková, Karina ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
najväčších kúpnych síl na trhu, je primárne skúmané fashion. Za týmto účelom je teoretickej časti najprv vymedzená móda ako dôležitú súčasť spoločnosti, následne je predstavené fungovanie súčasného módneho priemyslu s dôrazom na fast fashion. Ďalej je prenikanie udržateľnosti do módneho priemyslu. Súčasťou teoretickej časti je aj priblíženie generácie mileniálov, kde je pozornosť upriamená na ich charakteristické osobnostné rysy, ale aj na motívy ich nákupného správania všeobecne, praktickej časti sú uskutočnené pološtrukturované hĺbkové rozhovory ďalej detailne rozoberané a vyplýva, že udržateľný aspekt oblečenia
|
|
|
Greenwashing v módním průmyslu se zaměřením na společnost H&M
Kadlečková, Daniela ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Hejlová, Denisa (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem greenwashingu, jeho výskytem v módním průmyslu a zaměřuje se na příklad jedné z největších světových oděvních společností - H&M. Teoretická část nejprve popisuje koncept korporátní odpovědnosti, který představuje rámec veškerých ekologických iniciativ každé společnosti, rozebírá jeho environmentální oblast a seznamuje s pojmy udržitelnost a green marketing. V následující kapitole se věnuje samotnému pojmu greenwashing, jeho definicím a historii vzniku. Následuje kapitola o samotném módním průmyslu, která přibližuje hnací mechanismy, které zapříčinily prudké zrychlení jeho produkce v uplynulých desetiletích, snaží se popsat jeho vliv na životní prostředí a rozebírá vybrané snahy o udržitelnost, které fast fashion značky často uplatňují v rámci svého environmentálního CSR. Závěrečná kapitola teoretické části se zabývá společností H&M, popisuje její historii a následně rozebírá její zelenou politiku a analyzuje vybrané environmentální aktivity, které mohou být považovány za příklad greenwashingu. Praktická část práce prostřednictvím kvantitativního výzkumu ve formě dotazníkového experimentu zkoumá vnímání značky H&M spotřebiteli konfrontovanými s pozitivními či negativními informacemi o jejích ekologických aktivitách.
|
host ::
RSS.