|
|
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí
Nerušilová, Hana ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Abstrakt Dlouhodobá péče představuje škálu služeb potřebných pro osoby se sníženou funkční kapacitou - soběstačností, v jejímž důsledku jsou dlouhodobě závislé na pomoci ve všedních aktivitách každodenního života. Osobní péče je často poskytována současně se základními zdravotními službami a pomocnými sociálními službami. Dlouhodobá péče může být poskytována v institucionálním nebo domácím prostředí - neformálními (neplacenými) nebo formálními poskytovateli. EU prohlásila, že DP představuje jednu z hlavních výzev spojených s probíhajícími demografickými změnami. Hlavní cíl práce spočívá ve zmapování poskytování DP napříč evropskými zeměmi. Zvláštní pozornost byla věnována zabezpečení péče v Česku, kde se nejasnosti spojené s kompetencemi (rozdělenými mezi Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví), financováním i definováním obsahu této péče v poslední době staly poměrně častým předmětem veřejných debat. Klíčová slova: demografické stárnutí, dlouhodobá péče, zdravotní a sociální služby, domácí péče, Česko, mezinárodní srovnání
|
|
|
Aspekty dlouhodobé intenzivní péče
Picková, Jana ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Zatočilová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá aspekty dlouhodobé intenzivní péče. Cílem mé diplomové práce je zjistit základní potřeby nemocných a připravenost rodiny na aspekty intenzivního domácího ošetřování. Dalším stanoveným cílem je zjistit, jaká je možnost návratu nemocných do následné domácí péče a také zjistit, jaké je využití bazální stimulace na odděleních dlouhodobé intenzivní péče. V teoretické části mé diplomové práce jsou zahrnuty kapitoly o vymezení pojmů intenzivní péče a domácí intenzivní péče, pro úplnost je zde také kapitola o stavech vyžadujících intenzivní péči. Hlavní rozsáhlá část je věnována imobilizačnímu syndromu v intenzivní péči. Neodmyslitelnou součástí je také kapitola pojednávající o bazální stimulaci. Pro snadný přechod k empirické části je zde zařazena kapitola nastiňující ošetřovatelský model dle Majory Gordon. Empirická část mé diplomové práce obsahuje celkem tři detailní ošetřovatelské kazuistiky. Ošetřovatelské kazuistiky jsou realizovány na oddělení následné intenzivní péče Vršovická a. s., oddělení chronické intenzivní péče Fakultní nemocnice v Motole a nakonec oddělení dlouhodobé intenzivní péče Pardubického kraje, a.s., Chrudimské nemocnice. Shodou okolností se jedná o pacienty mužského pohlaví, ale rozdílného věku. Ošetřovatelská kazuistika je vytvořena u pacienta s diagnózou...
|
|
|
Mocenská nerovnováha v pečujících rodinách
Neubauerová, Eva ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce Mocenská nerovnováha v pečujících rodinách se zabývá problematikou moci v situaci péče, kde opečovávanou osobu je matka a pečující je její vlastní dcera. Teoretická část konceptualizuje pojmy moc, mocenská nerovnováha i ambivalence. V praktické části je prezentováno vlastní kvalitativní šetření s pečovatelkami (dcerami opečovávaných matek). Bylo zjištěno, že ambivalence matek vede v situaci péče k ambivalencím u dcer. Proměnnými, které rozhodujícím způsobem ovlivňují mechanismy mocenské nerovnováhy při péči, jsou matčino přijetí potřeby péče a podoba společné domácnosti. Z výpovědí respondentek vyplývá, že pokud se ve společné domácnosti nachází kromě matky a dcery ještě jiný člen (v případě respondentek se jednalo vždy o manžela), dochází mnohem častěji ke konfliktům, které mívají intenzivnější průběh. Vztahy v těchto rodinách nejsou popisovány jako harmonické a dcery vypovídají o narušení rodinné soudržnosti vlivem péče. Z výzkumu rovněž plyne, že mocenská nerovnováha by mohla být faktorem, který dosud v empirickém šetření ambivalence chyběl, neboť ambivalence byla dosud měřena zejména pomocí manifestních proměnných. Klíčová slova ambivalence, autorita, autonomie, kódování, moc, mocenská nerovnováha, opečovávaná matka, péče v domácím prostředí, pečující dcera
|
|
|
Intenzivní domácí péče - Domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství
Králová, Eva ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Intenzivní domácí péče - domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství" mapuje situaci kolem domácí umělé plicní ventilace. Teoretická část práce čerpá především z poznatků jiných autorů. Je věnována objasnění základních pojmů, intenzivní i domácí péče a trendům v poskytování domácí plicní ventilace. Dále tato část práce přibližuje umělou plicní ventilaci. Pro umožnění dlouhodobé ventilace u chronických pacientů je nutné adekvátní zajištění dýchacích cest. Proto je zařazena také kapitola tracheostomie a její ošetřování. První část výzkumného šetření podává statistický přehled o skutečném využití domácí umělé plicní ventilace v ČR k 31. 3. 2013. V další části pak kvalitativní formou výzkumného šetření zjišťujeme, jak probíhá celý proces indikování a převedení pacienta z nemocničního lůžka do domácího prostředí, při poskytovaní domácí umělé plicní ventilace. Dle výsledků výzkumného šetření jsme došli k závěru, že muži jsou více nemocní a pečují spíš ženy, matky, manželky. Celkem máme nyní 81 ventilovaných pacientů v domácí péči. Mechanická ventilace je nejčastěji indikovaná u dětí s onemocněním spinální svalové atrofie. U mužů figurují oproti ženám poúrazové stavy, plicní onemocnění a svalová dystrofie postihující chlapce. Projekt domácí umělé plicní ventilace je v ČR stále na...
|
|
|
Podnikatelský plán agentury domácí zdravotní péče
Brejchová, Jana ; Trpišovský, Milan (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce představuje segment domácí zdravotní péče a poukazuje na jeho současnou i budoucí roli v systému zdravotní a sociální péče. Cílem práce je vypracovat návrh podnikatelského plánu na založení agentury domácí zdravotní péče, která by zajišťovala zdravotní služby nemocným v jejich vlastním sociálním prostředí. První část práce vymezuje teoretická východiska, z nichž magisterská práce vychází. Je zde představen koncept strategického řízení včetně popisu strategické analýzy, struktura podnikatelského plánu a jsou zde rovněž popsány aspekty zvažované při zahájení podnikání. Teoretická část práce zahrnuje také podrobné seznámení se segmentem domácí zdravotní péče včetně jeho vývoje a historie. Praktická část práce obsahuje nejprve výzkumnou a analytickou kapitolu. Tyto kapitoly popisují provedené dotazníkové šetření mezi praktickými lékaři a kompletní strategickou analýzu, jejichž výsledky jsou shrnuty ve SWOT analýze. Na základě těchto podkladů je vypracován podnikatelský plán agentury domácí péče. Na závěr hodnotím, zda by bylo možné podnikatelský záměr realizovat a odhaduji budoucí prognózu podniku. Zároveň navrhuji mnohá doporučení, která by měla přispět k úspěchu agentury. Klíčová slova: podnikatelský plán, domácí péče, zdravotní péče, dlouhodobá péče, strategická analýza
|
|
|
Dlouhodobá péče o rodinného příslušníka z pohledu pečující osoby
Volejníčková, Romana ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvacetičytřhodinovou domácí péčí o starší členy rodiny z pohledu primární pečující osoby. Cílem této práce je porozumění domácí péči ne jako izolované aktivity praktikované zpravidla ženami v soukromé sféře, ale jako aktivity, kterou ovlivňují vztahy v rodině nebo rozhodováním o ne/poskytnutí domácí péče apod. Z tohoto důvodu se základním teoretickým východiskem této práce stala feministická etika péče, která péči nedefinuje jako "přirozenou"/spontánní ženskou aktivitu, a umožňuje tak odhalit genderovou rovinu péče, která se stala i nosnou osou diplomové práce. Pro hlubší pochopení fenoménu domácí péče jsem využila biografické rozhovory, jejichž hlavní charakteristikou je důraz na vyprávění participanta/tky, což byl důležitý aspekt, který mi pomohl zasadit péči do širšího sociálního kontextu. Klíčová slova: domácí péče, feministická etika péče, biografické rozhovory.
|
|
| |
|
|
Pohledy rodinných příslušníků na péči o seniora s Alzheimerem
ŠOURKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zabývá pohledy rodinných příslušníků na péči o seniora, který trpí Alzheimerovou chorobou. Práce je rozdělená na teoretickou a empirickou část. Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmy souvisejícími s tématem bakalářské práce. První kapitola je zaměřena na stáří a typy demence. Druhá kapitola popisuje Alzheimerovu chorobu. Ve třetí kapitole se nachází charakteristika domácí péče poskytované rodinnými příslušníky a několik zásadních rad pro pečovatele. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na péči v domově se zvláštním režimem, na pečující a aktivity, které se mohou v domově uskutečnit. Cílem práce bylo porovnat pohledy vybraných rodinných příslušníků na různé typy péče o seniora s Alzheimerovou chorobou. Cíl práce spočívá v zodpovězení stanovených výzkumných otázek. První výzkumná otázka je zaměřena na to, které projevy Alzheimerovy choroby jsou pro rodinné příslušníky nejkomplikovanější. Druhá výzkumná otázka zkoumá, jak se liší názory rodinných příslušníků na péči, když se senior nachází v jejich domácí péči nebo v domovech se zvláštním režimem. V empirické části bakalářské práce je využita metoda kvalitativního výzkumu ve formě dotazování v rámci polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří 8 respondentů pečujících o svého rodinného příslušníka s Alzheimerovou demencí. Výsledky jsou analyzovány pomocí otevřeného kódování. Z výzkumu vyplývá, že pohledy rodinných příslušníků se příliš neliší. Pečující se shodují na tom, že pro svého rodinného příslušníka chtějí zajistit tu nejlepší péči, ať už v domácím prostředí, nebo v domově se zvláštním režimem Co se týče vyhlídek do budoucnosti, lze v názorech respondentů nalézt jen drobné odlišnosti. I odpovědi na první výzkumnou otázku jsou téměř shodné. Respondenti uvádějí, že mezi nejkomplikovanější projevy nemoci patří nepoznávání, ztráta paměti, dezorientace a agrese.
|
|
|
Procesy stárnutí a vývoj funkcí rodiny
Kroupová, Eva ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato práce uvádí přehled období třetího věku člověka. Popisuje, jaké změny se u stárnoucího člověka vyskytují a jaké má rodina ke stárnoucímu členu postoje. Péče o nemohoucího starého člověka je rozdělena na dvě skupiny, na péči poskytovanou členem rodiny nebo profesionálním pečovatelem. Tato teoretická část je podpořena výzkumem o zdraví a dlouhodobé péči v Evropské unii. Jsou srovnána stanoviska a povědomí obyvatel deseti evropských zemí s významně odlišnými sociálními a ekonomickými ukazateli. Dále byl zjišťován názor na upřednostňovanou péči, otázky financí a nedostatečné péče a prevence špatného zacházení se seniorem. Z výsledků plyne, že péče v České republice je na dobré úrovni, stále však nedosahuje úrovně vyspělejších zemí severní nebo západní Evropy.
|
|
|
Podpora důstojného života seniorů - terénní sociální služby
Tvrdíková, Lucie ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Diplomová práce "Podpora důstojného života seniorů - terénní sociální služby" se zaměřuje na terénní sociální služby pro seniory, jejichž hlavní funkcí je umožnit seniorům co nejdelší setrvání v místě bydliště i přes potíže se samostatností a soběstačností, což vede k jejich kvalitnějšímu životu. Vlivem stárnutí populace a nových trendů ve způsobu péče o seniory, bylo nutné v České republice zásadně změnit způsob poskytované péče - současnými požadavky jsou kvalita života, individuální přístup a subsidiarita. K vytvoření zázemí umožňujícímu poskytovat kvalitní služby a péči byla potřeba změna zákona. V roce 2007 vešel v platnost zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách, který změnil nastavení sociálních služeb, jejich rozlišení, práva a povinnosti, způsob financování, ale také přesunul zodpovědnost za poskytování služeb a kontrolu jejich kvality na kraje, stejně tak i za dostupnost služeb. Současně byly učiněny kroky, které měly podpořit tržní chování poskytovatelů služeb, aby bylo dosaženo jejich místní i finanční dostupnosti a kvality. Obsahem této práce je zhodnocení zákona o sociálních službách ve vztahu k evropským trendům péče a posouzení zákona, jeho aplikovatelnosti a návrhy změn z pohledu poskytovatelů služeb, tedy přímých účastníků procesu. Zároveň bude na příkladu Středočeského kraje...
|
host ::
RSS.