|
|
Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků
Marková Volejníčková, Romana ; Lukeš, M. ; Maříková, Hana ; Zouhar, J. ; Švarcová, Markéta ; Orel, M. ; Dvouletý, O.
Výzkumná zpráva shrnuje výsledky komplexních aktivit projektu. A to čtyř expertních studií, které se zaměřily na platformové a rodinné podnikání, začínající podniky a coworking. Součástí zprávy jsou závěry z kvantitativního výzkumu OSVČ a mikropodnikajících (do 10 zaměstanců/kyň) a sonda zacílená na začínající podnikatele a podnikatelky i nové formy podnikání. Dále jsou zde prezentovány závěry ze dvou kvalitativních sond zaměřených na strategie mikropodnikajících v oblasti zabezpečení se dobu výpadku příjmu z podnikání v době nemoci a na nízkopříjmové OSVČ a jejich strategie udržení podnikání např. v době pandemie covidu 19. Dohromady tak části zprávy tvoří komplexní mozaiku, která nejen reflektuje prekérní specifika osob samostatně výdělečně činných a mikropodnikajících, ale ukazuje také na jejich dopady.
|
|
| |
|
|
Key barriers, opportunities and good practices for entrepreneurship and innovation
Křížková, Alena ; Marková Volejníčková, Romana ; Pospíšilová, Marie ; Vohlídalová, Marta
The report is focused on barriers, opportunities and good practices for gender-sensitive innovations and entrepreneurship. It is based on the analysis of 36 interviews with experts from the health, green and digital fields and the target groups defined in the quadruple helix of academia, citizens, industry, and government. The interviews were collected by 12 GILL partners in the 10 consortium countries in 2023. Gender stereotypical cultural beliefs and norms, masculine bias, gender segregation, lack of funding, lack of policies to support work-life balance and lack of political will and empirical evidence to remove these barriers are the main problems identified. The opportunities reflected largely correspond to these barriers and highlight the role of key actors, such as the EU, in setting standards. Projects focusing on fixing the number of women under-represented in certain fields and occupations and management positions predominate among good practices.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Komunikační strategie genderově orientovaných témat u mladých lidí.
Marková Volejníčková, Romana
Kvalitativní sonda se zaměřuje na výzkum mladých lidí (15-20 let) a jejich přístup k genderovým tématům. Cílem výzkumu je analyzovat nejen zájem mladých o genderová témata, ale také způsoby komunikace a představení genderových témat tak, aby to bylo pro mladé lidi zajímavé. Součástí výzkumu je také několik rozhovorů především s vyučujícími o tom, jak jsou studentům genederové témata ve škole představena, zdali považují za důležité mladé lidi vzdělat i v této oblasti a jak nejlépe tato témata s mladými lidmi komunikovat. \n
|
|
|
Komunikační strategie genderově orientovaných témat u mladých lidí. Zpráva z kvalitativního výzkumu.
Marková Volejníčková, Romana
Kvalitativní výzkum měl za cíl a) zjistit postoje a názory mladých lidí (ve věku 15 - 20 let) na témata genderové rovnosti (např. trh práce, výběr školy a povolání, média a reklamy, rodinný život a dělba práce a nebo téma genderově podmíněného násilí apod.), b) zjistit míru ne/ochoty se aktivně zapojit v občanských aktivitách, c) zjistit osobní zkušenosti mladých lidí s genderovými tématy a jejich představy o pozici školy v kontextu genderové rovnosti a občanské participace. Realizováno bylo celkem 24 individuálních rozhovorů s mladými lidmi ve věku 15 -20 let a dále pak 10 rozhovorů s učiteli*kami, trenéry*kami a organizátory*kami volného času.
|
|
|
Dlouhodobá péče o rodinného příslušníka z pohledu pečující osoby
Volejníčková, Romana ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvacetičytřhodinovou domácí péčí o starší členy rodiny z pohledu primární pečující osoby. Cílem této práce je porozumění domácí péči ne jako izolované aktivity praktikované zpravidla ženami v soukromé sféře, ale jako aktivity, kterou ovlivňují vztahy v rodině nebo rozhodováním o ne/poskytnutí domácí péče apod. Z tohoto důvodu se základním teoretickým východiskem této práce stala feministická etika péče, která péči nedefinuje jako "přirozenou"/spontánní ženskou aktivitu, a umožňuje tak odhalit genderovou rovinu péče, která se stala i nosnou osou diplomové práce. Pro hlubší pochopení fenoménu domácí péče jsem využila biografické rozhovory, jejichž hlavní charakteristikou je důraz na vyprávění participanta/tky, což byl důležitý aspekt, který mi pomohl zasadit péči do širšího sociálního kontextu. Klíčová slova: domácí péče, feministická etika péče, biografické rozhovory.
|
|
| |
host ::
RSS.