|
|
Ion Iliescu a jeho role při formování moderní rumunské demokracie
Kocian, Jiří ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Rumunský přechod k demokracii po roce 1989 byl ve významné míře determinován formou předchozího režimu. Osobní diktatura Nicolae Ceaușeska a extrémně silný tlak, který byl vyvíjen na opozici, zamezil v Rumunsku existenci významnějších disidentských skupiny, nebo center, které se mohly na svržení jeho moci podílet. V překotných a dosud nejasných událostech prosince 1989 se proto k moci dostala různorodá Fronta národní spásy, do jejíhož čela se postavil Ion Iliescu. Jako bývalý stranický funkcionář odstavený z čelných pozic po neshodách s Ceaușeskem převedl téměř kompletní komunistickou strukturu včetně tajné služby Securitate pod kontrolu nového vedení státu. Likvidace předchozího režimu proběhla ve skutečnosti odstraněním bývalého prezidentského páru a odsouzením několika generálů tajné služby. Iliescu následně koncentroval dostupné mocenské prostředky kolem Fronty národní spásy a na rozdíl od původních prohlášení zdržoval proces demokratizace. Režim, v jehož čele stanul Ion Iliescu, vykazoval ve svých ideových projevech a technologii udržování moci zřetelnou podobnost s komunistickou vládou, přesto fungoval ve formálně demokratickém rámci. Proto se podařilo opozici v roce 1996 převzít moc bez výraznějších konfliktů a plně v intencích ústavou garantovaného demokratického zřízení.
|
|
|
Civic engagement in Romania - testing the applicability of mainstream theories on the winter protests of 2012
Macsut, Andrei-Cosmin ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
V posledních několika letech jsme svědky vzniku nových typů občanské angažovanosti. Občané jsou nyní schopni organizovat se více než kdykoliv předtím, což vytváří nový vzor sociální mobilizace, která se dosud neocitla v centru akademické pozornosti. Tato práce analyzuje konkrétní případ rumunských protestů v zimě roku 2012 ve snaze dokázat, že současná mainstreamová teorie mobilizace zdrojů a její způsob rámování plně nevysvětlují vznik nestrukturovaných hnutí. Cílem práce je s využitím získaných poznatků připravit půdu pro ustavení nové teorie občanské angažovanosti, která se hodí na nově zjištěné skutečnosti a mohla bý celkově vysvětlit všechny formy strukturované nebo nestrukturované účasti na kolektivní akci.
|
|
|
Demokratizace Portugalska a Rumunska: je možné zkoumat přechody?
Kasper, Petr ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Ve své práci se pokusím zodpovědět otázku "Je možné studovat přechody k demokracii podle jednotných modelů?" Odpověď budu hledat na případech Rumunska a Portugalska, tedy na dvou státech, ve kterých měl nedemokratický režim prvky personální diktatury, a jeho svržení obsahovalo prvky změny vzcházející od opozice. Mým předpokladem je, že se zkoumání podle jednotného modelu není možné a pokusím se pro toto tvrzení najít důkazy. V práci vycházím z teoretických prací Samuela P. Huntingtona, Vladimíry Dvořákové a Jiřího Kunce, kteří se zabývají typy přechodů k demokracii. Dvořáková a Kunc pak ještě popisují etapy těchto přechodů. Z práce Adama Przeworského využívám náhled na příčiny demokratizace. Pohledem těchto teoretických konceptů budu zkoumat konkrétní případy demokratizace v Rumunsku a Portugalsku. K tomu využiji díla Miroslava Tejchmana, Kurta W. Treptowa, Karla Durmana, Gale Stokese a Stevena D. Ropera v případě Rumunska a Jana Klímy, a zejména Kennetha Maxwella v případě Portugalska.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Rumunska
HŘIVNÁČ, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá územní polarit o u socioekonomické diferenciace Rumunska. Hlavním cílem práce je sledování této problematiky v prostorové analýze za pomocí vybraných statistických ukazatelů, které jsou rozděleny podle zaměření do tří kategorií (ekonomické, sociální a ostatní) pro komplexní pohled na diferenciaci Rumunska . Finální výsledky vyvozují hlavní determinanty územní diference a dále ukazují míru územní polarity.
|
|
|
Malá dohoda na stránkách německého tisku v Československu
Svoboda, Robin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá články o Malé dohodě v německém tisku vydávaném v Československu. Stručně ukazuje historii Malé dohody a československou publicistiku ve dvacátých a třicátých letech. Dvě kapitoly se pak již věnují samotnému tisku a Malé dohodě. První z nich je vymezena lety 1920-1922. Hlavní zdroj pro ni představoval výstřižkový archiv Ministerstva zahraničí, který se nachází v Národním archivu ČR. Popisuje témata, o nichž se tehdy v souvislosti s Malou dohodou psalo. Druhá z kapitol ukazuje bezprostřední odezvu šesti vybraných listů (Freiheit, Volksrecht, Vorwärts, Reichenberger Zeitung. Deutsche Landpost a Aussiger Tagblatt) různé politické orientace na tři události, důležité pro Malou dohodu. Jedná se o spojeneckou smlouvu ČSR-Jugoslávie z roku 1920, spojeneckou smlouvu ČSR-Rumunsko z roku 1921 a podpis Organizačního paktu Malé dohody. Analyzováno je také dění v Jugoslávii a Rumunsku. Cílem práce bylo zjistit, zda a jak německé noviny o Malé dohodě informovaly. Klíčová slova: Malá dohoda, noviny, Jugoslávie, Rumunsko
|
|
|
Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1945
Pojikar, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Resumé Tato diplomová práce s názvem "Výroba zbraní pro Wehrmacht a armády spojenců Německa v českých zbrojovkách za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 - 1945" se zabývá podrobným popisem zbrojní výroby obrněných vozidel a pěchotních zbraní, vyráběných ve válečných letech 1939-1945 v českých zbrojovkách. Úvodní část se zabývá zbrojním průmyslem v Československu před Mnichovskou dohodou, vhodnými podmínkami k vyzbrojování a posílení německé armády, nejen využitím průmyslu, ale i strategické polohy. V následujících kapitolách popisuje hlavní zbrojní továrny za Protektorátu Čechy a Morava (Škoda Plzeň - Skoda Werke, ČKD Praha - BMM, Zbrojovka Brno) a díky okleštění naší země, tj. Československa, maximální využití technického a lidského potenciálu v době protektorátu. Zároveň dokumentuje odprodej nadbytečných zbraní Německu (děla a munice) a přiblíží i německou zbrojní výrobu. V dalších kapitolách se zaměřuje na srovnávání zbraní, jejich technický popis, zdokonalování a postupný vývoj. Představuje tanky (převážně tank ŠKODA vz. 35, dále lehký tank LT vz. 38 a později stíhače tanků a útočná děla z ČKD Praha postavené na jeho podvozku, Marder III, Hetzer, Grille), pěchotní zbraně vyráběné v Brně (karabina Mauser K98 a kulomety MG34, MG42, MG131). Zmiňuje také největší problém německého zbrojního průmyslu...
|
|
|
Československo-rumunské vztahy v letech 1944-1948
Šisler, Filip ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o bilaterálních vztazích mezi Československem a Rumunskem v prvních letech po druhé světové válce. Zaměřuje se především na výzkum vztahů politických a hospodářských. Po úvodu následuje stručný souhrn tradice dvoustranné spolupráce v rámci Malé dohody. Další kapitola se zabývá jednáním rumunských exilových politiků o příměří se Spojenci za asistence diplomatů čs. exilové vlády. Následující část popisuje a analyzuje proces znovunavázání diplomatických styků mezi ČSR a Rumunskem po skončení války. Po ní je zařazena kapitola o situaci Čechů a Slováků v Rumunsku v letech 1944-1945. Nezbytnou součástí práce jsou pasáže o účasti rumunských vojsk na osvobození československého území a o poválečné reemigraci českých a slovenských krajanů z Rumunska zpět do ČSR. Následující oddíl hovoří o postoji ČSR vůči přípravě mírové smlouvy s Rumunskem na konferenci v Paříži roku 1946. Předposlední kapitola se věnuje hospodářských stykům mezi oběma zeměmi, přičemž hlavní důraz je kladen na jednotlivé bilaterální ekonomické a obchodní dohody, na československou humanitární pomoc extrémním suchem a hladomorem postiženým regionům v Rumunsku a na zaměstnávání rumunských zemědělských dělníků v pohraničních oblastech našeho státu. Závěrečná kapitola sleduje genezi spojenecké smlouvy mezi...
|
|
|
Vyjednávání a rozumění pojmu domov v rodině českých reemigrantů z rumunského Banátu
Baudyšová, Jana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Diplomová práce se zakládá na sedmiměsíčním výzkumu jedné rodiny českých reemigrantů z rumunského Banátu. Cílem výzkumu bylo prostřednictvím metody kvalitativních rozhovorů zjistit, jak rozumějí pojmu domov, jak ho vyjednávají, k čemu jej vztahují. Výzkumný vzorek zde nezastupuje celou populaci, nýbrž řešený problém. Smyslem výzkumu tak bylo získání co nejvíce vyčerpávajících dat k problematice domova (tedy k rozumění, vyjednávání a konstruování významu pojmu domov) u dané rodiny, nikoliv obecná aplikace či generalizace získaných dat na skupinu českých reemigrantů z Banátu. Pojem domov autorka obecně vymezuje jako multidimenzionální, vycházející z individuální a skupinové zkušenosti a aktuální situace jednotlivce a jako takový se ho snaží uchopit různými teoretickými koncepty. Práce rovněž předkládá přiblížení historicko-společenského kontextu existence české menšiny v Rumunsku a její reemigrace. Na pozadí konkrétního příběhu událostí reemigrace a přesídlení této rodiny z Rumunska, se ve vztahu k ústřednímu tématu domova objevila i témata jako motivace reemigrace, vnímání Rumunska a České republiky, reakce majority, přijetí okolím či vliv náboženství. Klíčová slova Česká menšina, Rumunsko, Banát, reemigrace, domov, rodina, paměť
|
|
|
Syntaktická analýza projevů českých mluvčích v rumunském Banátu
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je analýza syntaktických odchylek v mluvených projevech českých mluvčích ve vesnici Bígr v rumunském Banátu. V teoretické části práce jsou české vesnice v Banátu zasazeny do historického i jazykového kontextu, zvláštní pozornost se věnuje vesnici Bígr. V rámci analýzy jsou nejprve základě předchozích studií stanoveny hypotézy, které jsou následně ověřovány v korpusu BANÁT, který v rámci této práce vznikl. Výsledky jsou porovnávány se stavem současné mluvené češtiny zastoupené korpusem ORAL, pokud takové srovnání bylo možné. Analýza potvrdila přítomnost některých charakteristických jevů bígerské češtiny (např.: předložkový instrumentál nástroje, neužívání zájmena svůj), frekvence části z nich však odpovídala výskytu i v mluvené češtině na našem území (např.: předsouvání zájmenného předmětu, zvratného se, si a pomocného slovesa být). Některé jevy nebyly prokázány vůbec.
|
|
| |
host ::
RSS.