|
|
Občané ČR o budoucnosti EU a dopadech odchodu Velké Británie z EU – duben 2019
Hanzlová, Radka
V dubnu 2019 jsme v rámci pravidelného šetření Naše společnost zjišťovali názory veřejnosti na míru integrace EU a roli ČR v tomto procesu. Dále jsme se také ptali na důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy. tohoto bloku jsme zařadili také otázku, ve které nás zajímalo, jaký dopad bude mít podle českých občanů odchod Velké Británie z Evropské unie, tzv. Brexit, pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku. Důvěru v budoucnost projektu sjednocené Evropy vyjádřilo 46 % českých občanů, srovnatelný podíl respondentů (43 %) ovšem v budoucnost sjednocené Evropy nevěří. Nejčastěji lidé zastávají názor, že úroveň integrace EU by do budoucna měla zůstat na stávající úrovni (47 %), mínění ve prospěch oslabení (24 %) integrace EU převládá nad názorem, že by se integrace EU měla posilovat (18 %). Co se týká míry zapojení České republiky do EU, nejvíce dotázaných (44 %) je pro zachování stávající míry zapojení ČR do EU, názory ve prospěch posílení či oslabení jsou vyrovnané (24 % shodně pro posílení i oslabení). Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii, Evropskou unii jako celek i na Českou republiku budou nepříznivé.
|
|
|
Postoje české veřejnosti k odchodu Velké Británie z Evropské unie - únor 2019
Čadová, Naděžda
Do svého únorového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se postojů českých občanů k odchodu Velké Británie z Evropské unie. Zajímalo nás, jaký dopad bude mít podle českých občanů tzv. Brexit pro samotnou Velkou Británii, pro Evropskou unii jako celek a pro Českou republiku, kdo nese vinu na tom, že zatím nebylo dosaženo vzájemné dohody a jak má EU postupovat při vyjednávání s Velkou Británii. Ve výzkumu jsme se dále zeptali, zda by se mělo i v České republice uskutečnit referendum o odchodu či setrvání naší země v EU a jak by respondent v takovém referendu hlasoval.
|
|
|
Rámcování ve zpravodajství o ukončení členství Spojeného království v EU
Klausová, Kateřina ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jak česká zpravodajská média rámcovala téma tzv. brexitu neboli ukončení členství Spojeného království v Evropské unii v průběhu roku 2016. Kvantitativní obsahovou analýzou bylo sledováno šest vybraných českých deníků a jejich způsob rámcování článků zabývajících se tématem brexitu. Podíly některých médií se značně lišily v publikaci článků obsahujících dané téma a deník Blesk byl kvůli irelevantnímu množství textů vyřazen z celkového hodnocení. Tento výsledek byl zapříčiněn rozdílným obsahovým zaměřením jednotlivých deníků. Nejvíce pozornosti bylo zaznamenáno v průběhu června, což bylo vysvětleno referendem o vystoupení z Evropské unie, které v tu dobu probíhalo ve Velké Británii. První část výzkumu byla postavena zejména na strategickém rámcování podle de Vreese a pěti zpravodajských rámcích autorek Semetko a Valkenburg. Analýza prokázala, že ve sledovaném období byly oba tyto způsoby rámcování uplatněny. Podle definice de Vreese se rámec strategie váže na politické prostředí a komunikaci, což vysvětluje uplatnění tohoto rámcování v případě brexitu jakožto politicky významné události. Strategické rámcování bylo použito ve všech zkoumaných médiích, nicméně z výsledků bylo patrné, že se nejednalo o dominantní způsob zpracování daného tématu. Rámec strategie...
|
|
|
Komparace dvou britských referend o členství v Evropské unii v letech 1975 a 2016
Sýkora, Ondřej ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá komparací dvou referend konaných ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, ve kterých obyvatelé rozhodovali o členství v EHS/EU. Tato referenda proběhla v letech 1975 a 2016. V roce 1975 v něm britští obyvatelé hlasovali pro setrvání v EHS. Opačného výsledku bylo dosaženo v referendu z roku 2016. V práci je použita komparativní metoda, která je aplikována pro analýzu zvolených výzkumných kritérií, kterými jsou politické zázemí referenda, vyjednávání nových podmínek členství v EHS/EU a náležitosti a výsledky referenda. Tato metoda je použita za účelem naplnění cíle práce. Ten spočívá v nalezení rozlišností a podobností mezi oběma referendy. Použitím komparativní metody bylo v práci dosaženo nalezení několika rozdílů, které vysvětlují rozdílný výsledek obou referend.
|
|
|
The Impact of the Brexit Process on the "Golden Era" of UK-China Relations
Yang, Shuo ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
The UK-China "Golden Era", which began in 2015, is one of the evidence for further intimacy between the UK and China. On the basis of building consensus, the UK and China have continuously deepened cooperation in all aspects. However, the Brexit process that began in 2016 has changed the environment in which the "Golden Era" has developed. This study used the methods of comparative study and case analysis to analyse the impact of the Brexit process on the UK-China "Golden Era" development during the period from October 2015 to April 2019, and draw conclusions about the UK-China "Golden Era" is well developed now and has a great possibility to continue or even accelerate development in the future.
|
|
|
Občanství EU: vývoj, využití a perspektivy po Brexitu
Rampas, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Exner, Jan (oponent)
v českém jazyce: Práce se zabývá institutem občanství Evropské unie. Sleduje nejprve jeho počátky, institucionální zakotvení a vymezení jeho obsahu, aby se následně zaměřila nejprve na soudobé problémy, se kterými se institut potýká při své aplikaci, a poté na využití občanství Unie jako jednoho z možných řešení problematického právního postavení občanů Unie a občanů Spojeného království po uskutečnění Brexitu. Autor předkládá návrhy na řešení postavení nejrůznějších skupin osob, jejichž postavení se po Brexitu výrazně změní, a to především v souvislosti s jejich místem pobytu, státní příslušnosti a skutečnosti, zda budou po Brexitu stále státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo již nikoliv. Autor uvádí možná řešení problémů, které takovýto stav nejistoty přináší a s odkazy na judikaturu, aktuální odbornou literaturu a průběh brexitových vyjednávání předkládá návrhy nového vymezení občanství Unie a možnosti jeho využití na ochranu práv britských státních příslušníků na území členských států EU po Brexitu, ale naopak také pro unijní občany žijící, pracující nebo studující po Brexitu na území Británie. Pozornost je také věnována specifickému prostoru Severního Irska - problematickému prostoru, na němž hrozí v souvislosti s Brexitem vznik široké škály variant občanství s rozdílnými...
|
|
|
Legislativní proces v EU během a po Brexitu.
JAKUBCOVÁ, Lucie
Cílem práce je popsat legislativní proces v EU během a po Brexitu. Práce obsahuje popis fungování institucí Evropské unie. Dále je zde popsán legislativní proces a popis průběhu referenda o Brexitu a souhrn dopadů, zejména ekonomických. Jedním z hlavních témat praktické části je analýza změn, ke kterým dojde v evropských institucích po odchodu Velké Británie. V praktické části byla stanovena výzkumná otázka: Jak ovlivní odchod britského mandátu průběh hlasování v Radě EU? Pro zodpovězení výzkumné otázky byla provedena analýza právních aktů schválených řádným legislativním postupem 2014-2018. Zvláštní pozornost je věnována pozici Spojeného království během hlasování. Analýza je založena na údajích pocházejících z portálu EU, který umožňuje přístup k právu EU - Eur-lex.europa.com. Data byla shromažďována a seřazena podle let a pozice země.
|
|
|
Dopad brexitu na vzájemný obchod České republiky a Velké Británie
Vosmanský, Jakub ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Palanský, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, posuzuje možný vliv brexitu na vzájemný obchod mezi ČR a Spojeným královstvím a vyhodnocuje jeho případný vliv na českou ekonomiku. Po krátkém přehledu historie členství Spojeného království v EU následuje popis komplikovaných jednání EU s UK o vystoupení. Další kapitola se zabývá některými studiemi a analýzami vyhodnocujícími dopady brexitu na britskou ekonomiku. Pak následuje diskuse sjednané dohody o vystoupení a některých možných modelů vzájemných vztahů EU-UK po ukončení přechodného období - členství v Evropském hospodářském prostoru (norský model), sjednání dohody o volném obchodu (švýcarský model, kanadský model), vystoupení bez dohody (tvrdý brexit). UK je jedním z nejvýznamnějších exportních partnerů ČR, což vyplývá z vyhodnocení dat o vzájemné obchodní výměně. V závěrečné části tato práce zkoumá input-output analýzou možný vliv poklesu domácí spotřeby britské ekonomiky na HDP ČR a vyhodnocuje potenciální dopad brexitu na vzájemný obchod ČR-UK v odvětví automobilového průmyslu. V době odevzdání této práce se stále neví, zda Spojené království vystoupí z EU s dohodou, nebo bez dohody. O modelu příští spolupráce, který bude teprve sjednáván v budoucnosti, se...
|
|
|
Britský ústavní systém v kontextu evropského práva: minulost, současnost a budoucnost
Zapletal, Dalibor ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Kindlová, Miluše (oponent)
Ústavní systém ve Spojeném království bývá, s ohledem na svou příslušnost do angloamerické právní kultury, zřídkakdy předmětem zájmu zdejších akademických debat. To je dle autora diplomové práce škoda, protože jeho poznání a interpretace může být v lecčems obohacující i pro tuzemskou doktrínu. Přichází proto s textem, který má ambici popsat ústavní vývoj historický a především pak současnou podobu britského ústavního práva s důrazem na jeho koexistenci s právem evropským. Co se týče systematiky práce je postupováno chronologicky, tedy po úvodních kapitolách, kde jsou vymezeny samotné právní předpoklady Brexitu pohledem common law i pohledem kontinentálním, se zabývá aktuální ústavně-právní kazuistikou, aby v poslední části zkoumala budoucí právní vývoj. Těžištěm práce je právní deskripce a analýza vystoupení Spojeného království z Evropské unie, přičemž jsou rozebírány jak nejrůznější aspekty vnitrostátního práva, tak právo mezinárodní, resp. právo EU. Za pomoci převážně zahraniční literatury a národní i evropské judikatury se pak autor pokouší o jakousi legislativní predikci. Konkrétně se potom zabývá problematikou uzavírání mezinárodních smluv před i po vystoupení z evropského společenství, otázkou základních lidských práv a jejich uplatňování po odchodu z EU a záležitostmi devoluce (decentralizace), tedy...
|
|
|
Effects of the Brexit referendum on the Common Security and Defence policy
Schlecht, Niclas ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent) ; Střítecký, Vít (oponent)
in Czech Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) ztělesňuje touhu EU být klíčovým hráčem v globální bezpečnosti. S Brexitem ztrácí SBOP svou největší vojenskou sílu a jednoho z hlavních poplatníků za bezpečnost. Tato práce zkoumá, jakým způsobem se EU zabývala referendem o Brexitu a jak se vyvíjela SBOP. Poskytuje hodnocení o politikách souvisejících se SBOP a posuzuje, do jaké míry lze vysledovat jejich nový vývoj po referendu o Brexitu a jak je ovlivňují domácí voliči členských států EU. Práce ukazuje, že odchod Velké Británie otevřel SBOP nové možnosti rozvoje, které nebyly plně využívány kvůli různým domácím omezením v členských státech EU.
|
host ::
RSS.