|
|
Ašsko 1938-1948
Židov, Petr ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
České pohraničí si ve 20. století prošlo změnami, které jej ovlivnily v průběhu krátkého času více než za celá předchozí staletí. Při vzniku první Československé republiky (1918) byla velká část pohraničních území obydlena obyvateli německé národnosti, a to většinou už od středověku. V roce 1938 se toto území stalo součástí jiného státu - Hitlerovy Třetí říše. Po skončení druhé světové války došlo ve znovuzískaném pohraničí Československa k výměně většiny původního obyvatelstva za jiné - za novoosídlence. Cílem této bakalářské práce je zachytit dějinné události pohraničního města Aše a jeho okolí v letech, kdy se ve velice krátkém období odehrály události spojené s druhou světovou válkou, které měnily politické, hospodářské i sociální poměry v tomto regionu a tyto změny se spolupodílely na vývoji během následujících desítek let. Mezi hlavní prameny práce patří paměti zástupců dvou skupin obyvatel, a to původních českých Němců, kteří nemuseli odejít, i nově přistěhovaných Čechů z vnitrozemí.
|
|
|
German-Czech Relations in the 1930s in Krupka
Pospíšilová, Lenka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce je věnována německo-českým vztahům v Krupce ve 30. letech 20. století. Teoretická část poskytuje informace o situaci v Československu a Sudetech ve 30. letech minulého století a informace o historii města Krupka vycházející z rešerší krupské kroniky. Praktická část je věnována problematice německo-českých vztahů v Krupce, které jsou mapovány prostřednictvím dotazníkového šetření a interview, do nichž byli zapojeni pamětníci. Závěr přináší zhodnocení rozdílů v postavení Čechů a Němců v Krupce ve 30. letech 20. století.
|
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Gymnázium v Rumburku a jeho historický vývoj v letech 1906-1989
Šmahelová, Ywette ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o dějinách a výuce na gymnáziu v severočeském Rumburku leŃícím na hranicích se Svobodným státem Saskem. AŃ do roku 1945 bylo toto město zhruba s 10.000 obyvateli převáŃně německé. Po skončení II. světové války byla většina německých usedlíků odsunuta a do města přesídlili Češi z vnitrozemí. Během několika málo let město dosáhlo stejného počtu obyvatel jako dříve. Gymnázium zaloŃené v roce 1906 sdílelo převratné události spolu s městem, včetně dvou okupací cizími vojsky. Během své stoleté existence Gymnázium 15x změnilo svůj oficiální název. S kaŃdou změnou názvu byly spojeny tu větší, tu menší reformy školy a učebních osnov. A jelikoŃ gymnázium v Rumburku muselo respektovat nařízení ministerstev pěti státních útvarů, byla vlastnímu výkladu předřazena kapitola o gymnáziích v Čechách od jejich počátků aŃ do roku 1918.
|
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
Restoration of Ecclesiastical Buildings in Sudetenland after 1989. The Area of Lusatian Mountains.
Čížková, Helga ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat rekonstrukce katolických kostelů na území Lužických hor, tj. oblasti Sudet, které byly realizovány po roce 1989 nebo probíhají v současné době. Po úvodní kapitole je zařazena část práce, jež se věnuje vývoji pojmu Sudety a česko-německým vztahům od počátku soužití v českých zemích až do odsunu po druhé světové válce. Třetí část přibližuje oblast Lužických hor, jejich historii a památky, a připomíná demolice a chátrání kostelů v éře komunismu. Následujících pět kapitol pojednává o samotných církevních stavbách, jejich vzniku, stavu ve 20. století a následných opravách. Pokud byly tyto informace dohledatelné, jsou uvedeny i subjekty, které na opravy finančně přispěly, a jednotlivé podíly či částky.
|
|
|
Transformace druhého bydlení v CHKO Kokořínsko
Šulcová, Petra ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Vágner, Jiří (oponent)
Hlavní náplní této práce je druhé bydlení, které je součástí cestovního ruchu a rekreace a je velmi oblíbenou formou trávení volného času. Cílem předkládané diplomové práce je sledování proměn druhého bydlení v mělnické části CHKO Kokořínsko. Důraz je kladen na porovnání druhého bydlení v sudetské a nesudetské části zkoumané oblasti CHKO Kokořínsko. Oblast nepatřila od začátku mezi významné oblasti druhého bydlení, ale po druhé světové válce došlo k jeho rozvoji, a to zejména chalupaření. Práce je strukturována do několika částí a jednotlivé části předkládané práce jsou významné z hlediska pochopení problematiky druhého bydlení ve sledované oblasti. Práce se věnuje historii druhého bydlení na Kokořínsku, charakteristice Sudet, charakteristice území z hlediska rozvoje a možné lokalizace druhého bydlení. V práci byly využity metody terénního průzkumu, dotazníkového šetření a práce se statistickými zdroji dat. Klíčová slova: druhé bydlení, CHKO Kokořínsko, lidová architektura, Sudety
|
|
|
ŠAFOV – OBNOVA OBCE V POHRANIČÍ
Ličmanová, Eva ; Adamková, Jana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá obcí Šafov, nacházející se u hranic s Rakouskem. Obec má pohnutou historii, dnes je vlastně desetinásobně menší než v době jejího největšího rozkvětu. V obci bývala židovská čtvrť. Po židovském osídlení tu zůstal pouze hřbitov a pád židovských domů. Další ranou pro vývoj obce byly události po druhé světové válce, kdy byla většina obyvatel vysídlena, a Šafov se ocitl v bezprostřední blízkosti železné opony. Dnes se obnovují sousedské vztahy s Rakouskou stranou a obec může po mnoha letech volně dýchat. Stigma z minulosti je stále zřejmé. V diplomové práci se snažím rozvinout potenciály obce. Zachovat paměť obce, ale také přinést novou, žijící a aktivní vrstvu. Práce je rozdělená do třech částí: urbanismus, architektura a krajina. Zásahy jsou různého charakteru, od větších po drobné a snadno realizovatelné.
|
|
|
Vnitropolitické souvislosti Hodžova plánu
Váňa, Daniel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Abstrakt Práce je věnována analýze reakce československé politické scény na Dunajský plán Milana Hodži, který tento slovenský agrárník a národohospodář představil v druhé polovině roku 1935 a v prvních měsících svého premiérského pověření. Autor vycházel ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem." V tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti habsburské podunajské říše jako "nárazníku" protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. V první řadě pak analyzuje meziválečné projekty již suverénní československé zahraniční politiky ujmout se inspirativní a vůdčí role středoevropské ekonomické a politické spolupráce na základně malodohodového spojenectví. Tzv. Hodžův plán je pro autora pouze jedním z těchto projektů, kterému, stejně jako předcházejícím, nebyla v nových mezinárodně-politických a mezinárodně-ekonomických souvislostech dána možnost na realizaci. Měl Milan Hodža svůj plán hospodářské a potenciálně politické spolupráce podunajských zemí zpracován z národohospodářského hlediska a vyvolal jím širší politickou i národohospodářskou diskusi v tehdejším Československu? Takové jsou základní otázky, které si autor klade, a na které v závěru práce odpovídá: Milan Hodža svůj plán nikdy národohospodářsky nekonkretizoval a pokus o jeho realizaci nepřekročil hranice diplomatických sondáží. Stejně tak nevyvolal žádné konkrétní reakce tehdejších československých politických stran ani v rámci sněmovních rozprav, ani na stránkách stranických periodik.
|
|
|
Důsledky světové hospodářské krize pro Československo ve 30. letech 20. století
PAŘIL, Aleš
Bakalářská práce se zabývá důsledky Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století pro Československo. Pro představu situace, která panovala před hospodářskou krizí, je uvedena charakteristika Československého státu ve 20. letech. Také je stručně nastíněn průběh této krize a poté jsou zde řešeny z ní vyplývající důsledky. Práce je zaměřena především na dopady krize v československém hospodářství, které jsou spojeny se sociálními důsledky pro obyvatele státu. Práce je rozšířena o narůstající národnostní problémy především v Sudetech ve 30. letech. Avšak tato část je popsána velmi stručně, protože by mohla být tématem ne jedné další bakalářské práce.
|
host ::
RSS.