|
|
První hlavní město Spojených států amerických? Politický a společenský vývoj Filadelfie ve druhé polovině 18. století a její význam při vzniku Spojených států amerických
Pekařová, Karolína Daniella ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Předkládaná bakalářská práce bude analyzovat politický a společenský vývoj města Filadelfie v průběhu 18. století, především pak v době americké války za nezávislost a bezprostředně po ní. Zvláštní pozornost bude věnována účasti tamních obyvatel na veřejném životě města, vlivu Benjamina Franklina na společnost a jeho přínosu v oblasti kultury a vzdělávání, a také postavení a významu Filadelfie během války, včetně dopadu tohoto konfliktu na její obyvatele. Dále se soustředím na první a druhý kontinentální kongres ve Filadelfii, a také na události, jež předcházely zasedání, a proměnu role kongresu během válečných let. Závěrem bude věnována pozornost vývoji Filadelfie po ukončení války za nezávislost a jeho přechodnému statutu hlavního města USA do konce devadesátých let 18. století. Pokusím se odpovědět na otázku, zda lze Filadelfii považovat za první hlavní město nově vznikajících Spojených států amerických. Klíčová slova: Filadelfie, Spojené státy americké, válka za nezávislost, Benjamin Franklin, kontinentální kongres
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
A Discourse Analysis of the Relations between Russia and the United States of America
Pitoňáková, Andrea ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca analyzuje americko-ruské bilaterálne vzťahy prostredníctvom interpretácie diskurzov, rozhovorov a prejavov amerických a ruských prezidentov od septembra 2001 do decembra 2013. Ako teoretický a metodologický rámec práca používa kritickú diskurzívnu analýzu, presnejšie členskú kategorizačnú analýzu, na základe ktorej kategorizuje jednotlivé obdobia americko-ruských bilaterálnych vzťahov do troch kategórií - pozitívnej, neutrálnej a negatívnej. Každá kategória je definovaná dvoma základnými konceptmi členskej kategorizačnej analýzy - kolekciami pozitívnych, neutrálnych a negatívnych kategórií, ktorými sa prezidenti označovali navzájom, a predikátmi použitými v spojení s jednotlivými kategóriami. Výsledná kategorizácia americko-ruských bilaterálnych vzťahov je prepojená s konvenčnými politickými udalosťami s cieľom poukázať na paralely medzi zmenami v kategorizácii založenej na diskurzoch a zmenami v konvenčnom politickom kontexte. Diplomová práca tak ponúka alternatívny pohľad na vývoj americko-ruských bilaterálnych vzťahov.
|
|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Vývoj ekonomické spolupráce mezi EU a USA od konce studené války
Paščenková, Jana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
v češtině Práce se zabývá faktory, které ovlivňovaly měnící se intenzitu bilaterální hospodářské spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými v období mezi lety 2002 a 2012. Kvantitativní měření pomocí korelace jsou prováděna zvlášť pro obchodní a finanční oblast. Prvním testovaným faktorem je vzájemná ekonomická interdependence EU a USA. Tento faktor vychází z liberálního proudu v mezinárodních vztazích. Předpokládaný pozitivní vliv vzájemné závislosti byl potvrzen pouze pro finanční oblast. Pro oblast obchodní byl naopak zjištěn vliv negativní. Druhý zkoumaný faktor odpovídá realistickému pohledu na mezinárodní vztahy. Jedná se o pozitivní vliv, který má mít klesající relativní hospodářské postavení EU a USA ve světě na prohlubování jejich vzájemné spolupráce. Tento vliv byl potvrzen jak ve finanční, tak i v obchodní sféře. Posledním testovaným faktorem byla meziroční změna objemu transakcí. Tento faktor byl identifikován na základě teorie funkcionalismu, neofunkcionalismu a teorie komunikace. Předpokládaný pozitivní vliv zvyšujícího se objemu transakcí na prohloubení spolupráce byl prokázán pouze v obchodní dimenzi. Nejlepším faktorem vysvětlujícím změnu v intenzitě hospodářské spolupráce mezi EU a USA ve zkoumaném období se nakonec ukázal být pokles relativního ekonomického...
|
|
|
Současné podoby negativních politických kampaní ve Spojených státech amerických: Případ volební kampaně prezidenta Donalda Trumpa z roku 2016
Kolská, Martina ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Politický marketing za poslední roky zaznamenal největší vývoj v profesionalizaci. Ačkoliv dříve byla komunikace a marketingová strategie výhodou politických subjektů oproti jejich konkurenci, dnes je tento přístup nedílnou součástí politického procesu. Práce se věnuje konkrétní součásti politického marketingu, a to negativním politickým kampaním, jejich vývoji ve Spojených státech amerických a současné podobě. Negativní kampaně jsou nedílnou součástí každého významnějšího boje o politickou moc v USA. Kromě historických a politických souvislostí se autorka věnuje také profesionalizaci vedení kampaní, vlivu vývoje technologií a obecně změnám, které v posledních letech na poli politického marketingu probíhají. Poslední ukončená prezidentská kampaň, která vyústila ve zvolení Donalda Trumpa prezidentem, byla v mnohém nekonvenční a přelomová. Autorka práce zkoumala negativní výroky Donalda Trumpa z dominující sociální sítě Twitteru, z prezidentských debat a z návštěv v regionech. Prostřednictvím sémiotické analýzy, doplněnou o analýzu diskurzu, vybraných sdělení autorka blíže zkoumala negativní kampaň Donalda Trumpa z roku 2016. Autorka se především zaměřila na jazykovou a obsahovou stránku výroků, které následně dala do kontextu celé prezidentské kampaně.
|
|
|
Současné studium hudby na Univerzitě St. Thomas v Minnesotě v komparaci se studiem hudby v ČR
Řezníčková, Michaela ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
ŘEZNÍČKOVÁ, M. Současné studium hudby na Univerzitě St. Thomas v Minnesotě v komparaci se studiem hudby v ČR. Praha 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra hudební výchovy. Klíčová slova: studium, hudba, pedagogika, Česká republika, Spojené státy americké, Univerzita Karlova, University of St. Thomas Diplomová práce "Současné studium hudby na Univerzitě St. Thomas v Minnesotě v komparaci se studiem hudby v ČR" seznamuje se studiem na území dvou různých kontinentů. Zabývá se nejprve obecně systémem vzdělávání v USA na základních, středních a vysokých školách, a dále pak porovnání systému amerického hudebního školství s českým. Další kapitola se zaměřuje na Univerzitu St. Thomas a na specifikaci studia hudby. Poslední kapitola je věnována již konkrétní komparaci vybraných předmětů v rámci aprobace hudebního pedagoga. Cílem diplomové práce je vytvořit ucelený přehled o americkém systému vzdělávání, následné komparaci hudebního školství na Univerzitě St. Thomas v Minnesotě se systémem na pedagogické fakultě UK a vybraných předmětů. Práce může být vhodná i jako materiál použitelný pro veřejnost nebo pro ty studenty, kteří se zajímají o studium v zahraničí.
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Podíl exekutivy a legislativy na válečných pravomocích po 11. září
Doskočil, Jan ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Předmětem práce je rezoluce s názvem "Authorization for Use of Military Force Against Terrorists" a její význam z hlediska otázky válečných pravomocí prezidenta Spojených států. Tuto rezoluci navrhl prezident George W. Bush bezprostředně po teroristických útocích 11. září a kongres jí spěšně odhlasoval. Věnovala prezidentovi široké válečné pravomoci v boji proti terorismu bez nutnosti konzultovat svá válečná rozhodnutí s kongresem. Práce si klade za cíl zhodnotit, jaký význam měla tato rezoluce v kontextu stále se vyvíjející diskuze o podílu exekutivy a legislativy na válečných pravomocích. Práce rovněž hodnotí legalitu a legitimitu rezoluce podle ústavy a původních záměrů Otců zakladatelů při jejím tvoření. Tyto otázky práce zpracovává prostřednictvím zkoumání rozdílných interpretací ústavy, výroků tvůrců ústavy a nahlédnutím na vývoj válečných pravomocí v druhé polovině 20. století.
|
host ::
RSS.