|
|
Mediální obraz etnických konfliktů v Kosovu v 80. letech 20. století ve vybraných denících
Janů, Adéla ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou kosovských událostí od 11. března 1981 do 26. června 1990 na stránkách deníků The New York Times a Rudé právo. Práce metodologicky vychází ze základních principů kritické diskurzivní analýzy, na jejímž základě jsou hledány odpovědi na otázky kdo, jak a proč byl v kosovském konfliktu vnímán jako agresor a oběť. Po představení teoretických východisek a stručného historického vývoje Kosova se práce soustředí na lingvistickou a diskurzivní analýzu tří vybraných kosovských aktérů v podání obou deníků, aby pak mohl být jejich přístup porovnán a zároveň mohla být ověřena hypotéza, zda oba zkoumané deníky, vybrané na základě svého rozdílného postavení v bipolárním světě, reflektovaly aktéry zcela odlišně.
|
|
|
Reprezentace feminity ve filmové tvorbě Quentina Tarantina
Benešová, Lucie ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce nesoucí název Reprezentace feminity ve tvorbě Quentina Tarantina se zaměřuje na proces konstrukce feminity v šesti vybraných filmech Quentina Tarantina, na kterých se nepodílel pouze jako režisér, ale také jako scénárista. Cílem práce je zjištění, jakým způsobem Tarantino pracuje s tradiční koncepcí feminity a vnímáním ženských rolí, nakolik jeho filmy podporují, nebo naopak podrývají stereotypně vymezované genderové identity. Teoretická část práce vymezuje koncepty relevantní k výzkumné problematice, zejména tedy teorie sociální a mediální konstrukce reality, gender jako konstruovanou kategorii, film jako patriarchální strukturu nebo feministickou perspektivu ve vztahu k filmové tvorbě. Tato část práce rovněž poskytuje informace o Quentinu Tarantinovi a jeho tvorbě v obecnějším slova smyslu. Ke zjištění odpovědí na výzkumné otázky práce užívá metodu kvalitativní kritické diskurzivní analýzy, jež umožňuje rekonstruovat mediální obraz feminity a dopomáhá odkrývat latentní významy, kterými filmová produkce ovlivňuje vlastnosti a role připisované jedincům. Klíčová slova Feminita, gender, konstrukt, stereotyp, patriarchát, diskurz, kritická diskurzivní analýza, film, feministická filmová teorie, Quentin Tarantino
|
|
|
Kultura strachu: diskurzní analýza mediální kauzy Šluknovska
Tremčinský, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kotlík, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá diskurzní analýzou mediální kauzy Šluknovsko, která vypukla v roce 2011. Zaměřuje se na konstrukci rizika vyplývajícího ze šluknovské krize, přičemž se opírá především o Beckovu teorii rizikové společnosti. Práce prostřednictvím analýzy novinových článků z podzimu 2011 ukazuje, jak je na základě lokální krize konstruováno celostátní resp. globální riziko spojené s etnickými menšinami. Zároveň práce ukazuje, jak v mediálním diskurzu dochází při konstrukci rizik k procesu tzv. glokalizace, kdy jsou lokálně ohraničené a specifické incidenty dány do souvislosti s nadnárodními procesy, aby tak vzniknul obraz globálního rizika. Dále tato práce na základě lokálních narativů, které jsou v kauze konstruovány, identifikuje aktéry, jež jsou podle medií zodpovědní za řešení celé krize a z ní plynoucích rizik. V závěru se pak autor zamýšlí nad možnými dopady, které takovýto rizikový diskurz může mít na státní politiku.
|
|
|
Přístup české zdravotní politiky ke strategii Zdraví 2020
Machová, Kamila ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Cílem práce je hodnocení vývoje přístupu aktérů české zdravotní politiky k "evropské" strategii Zdraví 2020 s využitím metody kritické diskurzivní analýzy a vyhodnocení vývoje agendy Zdraví 2020 v letech 2010-2012 v kontextu předchozích aktivit Světové zdravotnické organizace. Přístup aktérů české zdravotní politiky ke strategie byl hodnocen na základě programových prohlášení vlád od roku 1998, Národního programu reforem České republiky 2011 a rozhovorech s aktéry z české zdravotní politiky a českého zdravotnictví. Přístup aktérů české zdravotní politiky ke strategii Zdraví 2020 byl zhodnocen jako velmi problematický. Samotný průběh tvorby a projednávání Zdraví 2020 se pro české Ministerstvo zdravotnictví stal v roce 2012 kritickou bariérou. Z tohoto důvodu neexistuje širší povědomí v české zdravotní politice o této strategii ani její česká verze a samotné cíle české zdravotní politiky ani v jednom bodě nereflektují cíle Zdraví 2020.
|
|
|
Katastrofa v Americe: kritická diskurzivní analýza hurikánu Sandy v českých médiích
Bednářová, Anna ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce analyzuje způsob prezentování katastrofy jménem Sandy v českých médiích. Motivem k výběru tohoto tématu pro mne bylo zjištění, jak se informace o Sandy zúžily v podstatě na metropoli New York, přičemž tento hurikán, někdy nazývaný tropická bouře, či "superbouře" zanechala následky také na Kubě, Jamajce, Bahamách a způsobila také závažné škody na Haiti. Analýza je prováděna pomocí kritické diskurzivní analýzy Normana Fairclougha, protože tato metoda je vhodná zejména pro analýzu masmediálních textů, protože nabízí komplexní pohled od společenského kontextu, procesu vzniku až po jazykovou podobu samotných textů. Teoretický základ tedy představuje jak metoda a s tím související koncepty Normana Fairclougha, tak charakteristika mediálního diskurzu se zaměřením na nová média, zpravodajství a zpravodajské hodnoty. Předmětem rozboru jsou články na nejčtenějších českých zpravodajských internetových serverech a na internetových zpravodajských serverech veřejnoprávních médií. Cílem práce je především srovnání způsobu informování o katastrofě mezi komerčními a veřejnoprávními médii, odhalení mocenských a ideologických aspektů ve způsobu informování a porovnání rozsahu informování o následcích katastrofy v Karibiku a v Severní Americe. Tyto tři cíle představují také tři hlavní...
|
|
|
Mediální reprezentace sociální nepřizpůsobivosti - kritická diskurzivní analýza
Malík, Tomáš ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je konceptualizace mediálního diskurzu společenské nepřizpůsobivosti na praktickém příkladu zpravodajství internetového portálu iDNES.cz. Analyzuji možné ideové zdroje a sociální faktory, které existenci tohoto diskurzu podmiňují. Zároveň zjišťuji jeho konkrétní projevy v mediálních sděleních. Především to, jaké identity a charakteristické vlastnosti byly společensky nepřizpůsobivým lidem v textech žurnalisty připisovány v letech 2006 až 2009. Pro popis tohoto diskurzu jsem zvolil metodologický rámec kritické diskurzivní analýzy v podání Normana Fairclougha.
|
|
|
Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční politiky vůči arabskému jaru
Tělupil, Vojtěch ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Rezek, Tomáš (oponent)
Abstrakt1 Tato práce analyzuje prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy koncept svobody internetu, který americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přednesla ve svých projevech věnovaných tomuto tématu. Jedná se o tři texty přednesené v různých souvislostech, které svobodu internetu vymezují a dodávají jí konkrétní podobu. Ta byla deklarována jako priorita zahraniční politiky Spojených států v následujících letech. Na základě rozboru jsem dospěl k závěru, že koncept svobodného internetu nelze považovat za extenzi lidských práv v tradičním smyslu tohoto slova, a to dokud nebudou splněny některé základní podmínky. Jedním z nich je regulace, která musí zajistit fungování internetu jako veřejného prostoru, s čímž souvisí i otázka transparentnosti, která by neměla zadávat příčiny k podezření z dvojích standardů. Dokud se tak nestane, nelze tento současný fenomén americké zahraniční politiky hodnotit v kontextu Blízkého východu jinak než jako pokus o zachování současné mocenské rovnováhy. Ta má ochránit zájmy Spojených států v této oblasti a navzdory podpoře vede k ochromení aktivit občanské společnosti a opozice. Klíčová slova Svoboda internetu, USA, zahraniční politika, kritická diskursivní analýza, politické projevy, H. Clintonová 1 TĚLUPIL, Vojtěch. Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční...
|
|
|
Role of UNHCR in case of asylum seekers, refugees and stateless persons – the case study of Turkey
Unzeitigová, Klára ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rámující schopnost UNHCR, která je zkoumána na základě modelu aktérství od Kratochvíla, Cibulkové a Beníka. Kritická diskurzivní analýza Normana Fairclougha je aplikována za účelem analýzy textové, kontextuální a sociokulturní dimenze rámující schopnosti UNHCR. Pro práci byla zvolena případová studie Turecka, protože Turecko patří k jedné ze zemí s největším počtem uprchlíků a žadatelů o azyl. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy práce zkoumá, zda je UNHCR považováno za aktéra, který rámuje mezinárodní prostředí v rámci problematiky žadatelů o azyl, uprchlíků a státního bezdomovectví. Analýza ukázala, že UNHCR je respektovanou mezinárodní organizací a důležitým aktérem v dané problematice. Nicméně, ne všechny mezinárodní organizace přisuzují UNHCR roli zákonodárce a aktéra, který iniciuje debaty v rámci dané problematiky.
|
|
|
Kritická analýza 'teroristického přívlastku'
Zich, Tomáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Teroristický přívlastek se začal v nedávné době hojně využívat. Důrazně vstoupil do řeči médií, politických reprezentantů i společnosti. Zdá se, že samotný bezpečnostní diskurz je dominován právě protiteroristickými strategiemi. Zákony namířené proti terorismu jsou implementovány na státní i mezinárodní úrovni. Paradoxem je ale skutečnost chybějící univerzální definice terorismu, a tak označování za terorismus podléhá především vlastní interpretaci. Účelem práce je kriticky analyzovat teroristický přívlastek a zjistit, zda jeho užívání brání mírovému řešení sporů mezi takzvanými teroristy a zbytkem společnosti. První kapitola představuje teoretická a metodologická východiska výzkumu. Práce pak pokračuje analýzou uznání militantního křídla Hizballáhu za teroristickou organizaci Evropskou Unií v druhé kapitole. Zvláštní pozornost je věnována izraelskému diplomatickému tlaku na Evropskou Unii, aby zařadila Hizballáh na seznam teroristických organizací. Tento jev byl vybrán jako vhodný příklad označování za terorismus.
|
|
|
Propaganda v mezinárodních vztazích: Případová studie rusko-ukrajinského konfliktu
Kadlecová, Veronika ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem práce je identifikovat a dále prozkoumat roli propagandy v rusko-ukrajinském konfliktu. Důraz je kladen především na období kolem anexe Krymského poloostrova Ruskou federací v březnu 2014. Pomocí kritické diskurzivní analýzy jsou analyzovány projevy ruského prezidenta Vladimíra Putina a amerického prezidenta Baracka Obamy relevantní k tématu a ve zkoumaném období. První kapitola vymezuje teoretický rámec propagandy, definici, historii jejího užití v mezinárodních vztazích a výzkum. V druhé kapitole je podrobně rozebrána použitá metodologie. Třetí, a nejrozsáhlejší, část práce nabízí historický kontext konfliktu na Ukrajině a detailní analýzu vybraných projevů. Závěry práce potvrzují předpokládanou přítomnost propagandy v projevech obou státníku, a tedy i v konfliktu samotném, odhalují možné skryté významy propagandy a její motivy. Práce přispívá k pochopení fenoménu propagandy a naší schopnosti ji odhalovat a konfrontovat.
|
host ::
RSS.