|
|
Procesy stárnutí a vývoj funkcí rodiny
Kroupová, Eva ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato práce uvádí přehled období třetího věku člověka. Popisuje, jaké změny se u stárnoucího člověka vyskytují a jaké má rodina ke stárnoucímu členu postoje. Péče o nemohoucího starého člověka je rozdělena na dvě skupiny, na péči poskytovanou členem rodiny nebo profesionálním pečovatelem. Tato teoretická část je podpořena výzkumem o zdraví a dlouhodobé péči v Evropské unii. Jsou srovnána stanoviska a povědomí obyvatel deseti evropských zemí s významně odlišnými sociálními a ekonomickými ukazateli. Dále byl zjišťován názor na upřednostňovanou péči, otázky financí a nedostatečné péče a prevence špatného zacházení se seniorem. Z výsledků plyne, že péče v České republice je na dobré úrovni, stále však nedosahuje úrovně vyspělejších zemí severní nebo západní Evropy.
|
|
|
Normativní aspekty neformální péče o seniory
Pfeiferová, Jitka ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké jsou normativní předpoklady neformální péče o seniory, tedy jakési prediktory toho, zda by se za příznivých podmínek konkrétní rodiny její členové o své potřebné (obvykle o rodiče či partnera/ku) postarali; jaké jsou specifické projevy normativní solidarity v konkrétních podmínkách a návrh způsobu, jak normativní dimenzi zařadit do modelu solidarity v péči o seniory. Na základě teorie a kvalitativního výzkumu, konkrétně analýzy hloubkových rozhovorů, jsou uvedeny normativní předpoklady i jejich specifické projevy. Následně je navržen způsob, jak by bylo možné zahrnout normativní solidaritu do modelu, obsahující osm bodů týkajících se převážně předchozích zkušeností potenciálního pečujícího a jeho názorů na péči. Ověřit jej nebo ukázat, že tento způsob měření normativní solidarity není možné zobecnit, je úkolem pro další, kvantitativní, výzkum.
|
|
|
Život rodiny s dítětem s Toriello-Carey syndromem
Valuchová, Ivana ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
NÁZEV: Život rodiny s dítětem s Toriello-Carey syndromem AUTOR: Bc. Ivana Valuchová KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Monika Mužáková, PhD. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá rodinou dítěte se vzácným Toriello-Carey syndromem. V Evropě se jedná o ojedinělý případ tohoto onemocnění. Hlavním cílem práce bylo zpracování komplexních informací týkajících se Toriello-Carey syndromu a zjištění dopadů tohoto syndromu na kvalitu života jedince a jeho rodiny. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce obsahuje tři kapitoly. V úvodu práce se podrobně věnujeme syndromu, uvádíme jeho etiologii, symptomy, kontext historie, klinické hodnocení, léčbu a prognózu. Další kapitoly popisují rodinu s dítětem se zdravotním postižením a specifika rodin se vzácným onemocněním. Empirická část diplomové práce je tvořena výzkumným šetřením, které se zaměřuje na zmapování života rodiny dítěte s Toriello-Carey syndromem prostřednictvím analýzy dokumentů, polostruktu-rovaného rozhovoru s rodiči a aktivního pozorování chlapce. KLÍČOVÁ SLOVA: Toriello-Carey syndrom, dítě, symptomy, domácí péče, rehabilitace
|
|
| |
|
|
Dlouhodobá péče o rodinného příslušníka z pohledu pečující osoby
Volejníčková, Romana ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvacetičytřhodinovou domácí péčí o starší členy rodiny z pohledu primární pečující osoby. Cílem této práce je porozumění domácí péči ne jako izolované aktivity praktikované zpravidla ženami v soukromé sféře, ale jako aktivity, kterou ovlivňují vztahy v rodině nebo rozhodováním o ne/poskytnutí domácí péče apod. Z tohoto důvodu se základním teoretickým východiskem této práce stala feministická etika péče, která péči nedefinuje jako "přirozenou"/spontánní ženskou aktivitu, a umožňuje tak odhalit genderovou rovinu péče, která se stala i nosnou osou diplomové práce. Pro hlubší pochopení fenoménu domácí péče jsem využila biografické rozhovory, jejichž hlavní charakteristikou je důraz na vyprávění participanta/tky, což byl důležitý aspekt, který mi pomohl zasadit péči do širšího sociálního kontextu. Klíčová slova: domácí péče, feministická etika péče, biografické rozhovory.
|
|
|
Umírající pacient v domácí péči z pohledu sestry
Macharáčková, Jitka ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Votroubková, Michaela (oponent)
76 Anotace Autor: Jitka Macharáčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Umírající pacient v domácí péči z pohledu sestry doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. 93 3 Název práce: Vedoucí práce: Počet stran: Počet příloh: Rok obhajoby: Klíčová slova: 2014 domácí péče, umírající pacient, smrt Bakalářská práce pojednává o tématech umírání a péče o umírajícího pacienta v domácí péči. Součástí teoretické části je charakteristika a složení ošetřovatelského týmu, jakož i legislativa jejich pracovních kompetencí. V další části práce přibližuje nejčastější ošetřovatelské diagnózy, potřeby umírajících a nastínění hodnocení a léčby bolesti, a pomůcky pro péči. Nelze opomenout stresové zatížení sester, do nichž patří schopnost účelné komunikace a prevence syndromu vyhoření. Empirická část nabízí odpovědi na otázky, na které odpovídaly sestry pracující v domácí péči. Bakalářská práce nemá za cíl poskytnout návod na péči o umírající, ale poskytnout prostor k zamyšlení nad mezerami v našem postoji ke smrti a bariéry, které nám brání doprovázet umírající podle jejich přání.
|
|
| |
|
|
Podpora rodinných pečujících (zkušenosti z kurzů Diakonie ČCE - Pečuj doma)
Lengálová, Michaela ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Čížková, Hana (oponent)
Péče o osobu blízkou není v naší soudobé společnosti ničím novým. Zabýváme se tématy pečování v rodině, motivace takového rozhodnutí, pozitiva či negativa této volby. Proč se stále více lidí rozhodne pečovat "doma"? Jaká je podpora státu, která je poskytována rodinným pečujícím a které nástroje sociální politiky stát využívá? Cílem projektu Diakonie ČCE-Pečuj doma je komplexně podpořit laické rodinné pečující, kteří se starají o své blízké, a to nejen o seniory, osoby se zdravotním postižením, děti s hendikepem, ale i o onkologicky nemocné. Prostřednictvím informačních, poradenských a vzdělávacích aktivit poskytujeme rodinným pečujícím podporu v oblasti psycho-bio-sociální a duchovní, kterou při péči o své blízké tolik potřebují. Své potřeby mají nejen osoby, kterým je péče v domácím prostředí poskytována, ale také rodinní pečující, kterým se okamžikem, kdy začínají pečovat, změní způsob saturace jejich potřeb. Obecně se věnujeme potřebám a jejich naplňování u samotných nemocných, tedy těch, kteří jsou na péči závislí. Ale nesmíme opomíjet rodinné pečující, neboť předpokladem toho, že se budou moci postarat o své blízké, je jejich fyzická a duševní pohoda. Protože je čeká velmi nelehký úkol, kterým "postarat se" rozhodně je. Prostřednictvím individuálních konzultací, praktických nácvikových kurzů a...
|
|
|
Domácí hospice a paliativní péče
Kaucká, Helena ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci na téma "Domácí hospice a paliativní péče" se zabýváme hospici domácími a v menší míře lůžkovými. Dále pojednáváme o paliativní péči, marné léčbě, eutanazii a dříve vyslovených přáních. Práce se také zabývá legislativními zákony či předpisy ohledně hospicové paliativní péče i obecně o zdravotnictví a etice. V práci jsou zmíněny mobilní týmy hospiců, konziliární týmy paliativní péče v nemocnicích, péče o terminálně nemocné pacienty. Je zdůrazněna důležitost přítomnosti blízkých v doběumírání pacienta, také nedostatek paliativních lůžek v České republice a malá obeznámenost veřejnosti s hospicovou péčí, dříve vysloveným přáním a též s domácími hospici jako alternativou k eutanázii. Klíčová slova hospice, paliativní péče, paliativní lůžko, pacient, terminální stav, mobilní tým hospice
|
|
|
Ekonomické aspekty dlouhodobé péče
Fiala, Petr ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent) ; Rogalewicz, Vladimír (oponent)
Tato disertační práce doktorského studijního programu Ph.D. v oboru Studia dlouhověkosti na Fakultě humanitních studií UK v Praze je předkládána jako soubor odborných článků, propojených průvodním textem. Zabývá se aktuální situací financování zařízení následné dlouhodobé, sociální a domácí péče v ČR. Snaží se tak vyplnit mezeru v našich současných znalostech o této méně viditelné stránce péče o naše občany. Průvodní text disertace tyto texty propojuje a sjednocuje do jednoho samostatného celku. V úvodní části jsou zmíněny demografické faktory ovlivňující potřebu tohoto typu péče, zejména s ohledem na to, že naši obyvatelé stráví o 9 let i déle v chronické nemoci než ve vyspělých zemích EU. Další články přinášejí výsledky rozsáhlých nákladových analýz, které byly provedeny v 61 lůžkových zařízeních následné a dlouhodobé péče v ČR s celkem 8 768 lůžky, jakož i v 72 zařízeních poskytujících domácí péči. V souhrnných tabulkách je tak možné na datech přímo z terénu získat autentický pohled na problémy současné české dlouhodobé péče a jejích složek. V závěrečné diskusi autor probírá možnosti řešení současného financování dlouhodobé péče v ČR a nabízí řešení pro dobrou praxi jak pro odborníky, tak i pro politiky. Klíčová slova Stárnutí populace - následná péče - dlouhodobá lůžková péče - domácí péče v ČR...
|
host ::
RSS.