|
|
Kdo jsou děti základní školy praktické
ZEMANOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá hloubkovým poznáním žáků prvního stupně, kteří navštěvují základní školu praktickou, současnou základní školu zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona. Cílem práce bylo popsat široký kontext dítěte docházejícího do tohoto typu školy. Cílem teoretické části bylo charakterizovat témata - mentální retardace, vzdělávání žáků s mentálním postižením, deprivace a sociálně znevýhodněné prostředí, včetně problematiky romského etnika. Praktická část má kvalitativní charakter a předkládá případové studie pěti žáků. Cílem bylo vytvoření podrobné diagnostiky a pochopení žáků základní školy praktické prostřednictvím kazuistik, rozhovorů s dětmi, učiteli, rodiči a asistenty pedagoga.
|
|
|
Delikvence z hlediska psychopatologie
ŠPIRHANZLOVÁ, Iveta
Tato práce se zabývá nejčastějšími psychopatologickými poruchami, které nacházíme v souvislosti s delikvencí. Vysvětluje pojmy jako je psychopatologie, delikvence, delikventní jednání, osobnost, temperament, charakter, prevence. Podrobněji rozpracovává příčiny a vlivy, které působí na vznik a rozvoj psychopatologických poruch a zároveň uvádí to, jak se projevují, zejména s ohledem na spojitost s delikvencí. Dále následují jednotlivé psychopatologické poruchy a nemoci, mezi nimiž své specifické místo zaujímají poruchy osobnosti. Preventivní opatření nastiňují možnosti, jakých lze využít v oblasti předcházení směřování k delikvenci, a práci uzavírají některé výsledky výzkumů doplňující již uvedené poznatky.
|
|
|
Alkoholismus rodičů a jeho dopad na psychiku dětí
Beránková, Monika ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části věnuje souhrnnému podání informací o alkoholismu, psychice dětí a jejich vývoji, rodině. Dále i strategiím, které používají děti k vyrovnávání se se skutečností, že jejich rodiče jsou lidé, kteří mají větší problém, než jsou samy. Problémů v rodině a vlivu rodiny na dítě. Práce se věnuje rodině, jejímu působení na dítě, vývoji dítěte, důsledkům, jenž působí alkoholismus rodičů na dítě a vyrovnávacím strategiím alkoholismem rodičů postižených dětí. Obsahuje také mimo jiné návyky na návrhy na možnou prevenci alkoholismu pro děti rodičů - alkoholiků a publikaci (Woititzová: Dospělé děti alkoholiků), která byla napsána především od a pro děti rodičů alkoholiků pro jejich děti. V praktické části byla jako výzkumná metoda použita analýza získaných dotazníků, tedy kvantitativní výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Náhradní rodinná péče - vývoj v nově vymezeném pravním prostředí
Palusková, Jana ; Šturma, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem náhradní rodinné péče a jejím vývojem v nově vymezeném právním prostředí. Na začátku ukazuje důležitost citového přilnutí, které vychází ze základních potřeb dítěte. Je zmapován vývoj a typy přilnutí. V další části je zpracována patologie tohoto přilnutí. Jsou zde ve stručnosti vymezeny pojmy deprivace a separace. Další část ukazuje formy léčebných procesů v případech deprivace a separace. V případech deprivace je uveden léčebný proces formou adopce a dlouhodobé pěstounské péče. Zde je základní vymezení těchto jednotlivých pojmů. Jsou zde zmapované změny, které vyplývají z nových úprav právního ukotvení této problematiky. V části zabývající se léčebným procesem v případech separace je vymezena pěstounská péče na přechodnou dobu. Zde je poukázáno na problematiku citového přilnutí, jeho přerušení, případně jeho přenesení na další, nové pečovatele. Z toho vyplývá návrh výzkumu, který má být podkladem pro hlubší, následné výzkumy. Jde o porovnání problematiky a samotného procesu přilnutí v případech dlouhodobé pěstounské péče a v případech pěstounské péče na přechodnou dobu. Je zde snaha o to poukázat na složitost znovu vznikání citového přilnutí, jeho přenášení na nové pečovatele. V méně ideálním případě na problematiku opětovného přerušení tohoto přilnutí. Klíčová...
|
|
|
Souvislosti spánkové deprivace v životě adolescentů
Doležalová, Pavlína ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Panenková, Erika (oponent)
Východiskem práce je pojem spánková deprivace. Práce se konkrétně zabývá jejím dopadem na život v adolescentním věku. V teoretické části práce analyzuje výsledky vědeckých studií, které se zabývaly souvislostí mezi spánkovou deprivací a kognitivními procesy, jako například myšlením, pamětí či rozhodováním. Práce bude obsahovat stručný nástin spánku jakožto objektivního fyziologického procesu, dále vymezí definici spánkové deprivace a krátce rozebere důležitost dospívání. Jádro práce tvoří vlivy, rizika a praktické dopady nedostatku spánku na každodenní fungování nejen mladistvých osob. Závěr práce se bude soustředit na možné způsoby, jak minimalizovat dopady spánkové deprivace. V empirické části práce předkládá zpracování konkrétního návrhu výzkumného designu, který se zabývá dílčím problémem vyplývajícím z obecné části práce. Klíčová slova: Spánek, deprivace, adolescenti, kognitivní funkce
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty deprivace a subdeprivace dítěte předškolního věku
Felcmanová, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu deprivace a subdeprivace dítěte předškolního věku. Vymezuje oba pojmy, popisuje vnější podmínky, za kterých může vzniknout deprivace, vnitřní podmínky, které ovlivňují výsledné působení deprivační situace a základní psychické potřeby dítěte. Dále se věnuje možným subdeprivačním situacím, které mohou nastat, popisuje jednotlivá vývojová období předškolního věku s důrazem na deprivaci a subdeprivaci a popisuje změnu postojů k deprivaci v průběhu 20. století. V souvislosti s tím je věnována pozornost ústavní péči a částečné kolektivní péči. V závěru teoretické části je věnována pozornost nejaktuálnějším subdeprivačním situacím dnešní doby a následkům psychické deprivace a subdeprivace. Součástí bakalářské práce je také návrh výzkumného projektu.
|
|
| |
|
|
Děti na integračním táboře- jejich projevy a vazby
Čadilová, Alžběta ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se věnuje chování a vztahům dětí na letním integračním táboře, kde se setkávají děti z rodiny a děti z dětského domova. Cílem práce je postihnout rozdíly mezi těmito dvěma skupinami z pohledu oddílových vedoucích (v oblasti chování na táboře, vztahu k autoritě vedoucího a vztahu mezi dětmi) a v jednotlivých oddílech zmapovat vzájemné vztahy, především zjistit, jaké postavení zde mají děti z dětských domovů. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou v první kapitole rozebírány možné rozdíly mezi dětmi, které jsou vychovávané v rodině a dětmi, na jejichž výchově se podílí dětský domov. Druhá kapitola pojednává o letních táborech a aspektech, které ovlivňují pobyt dítěte na táboře. V empirické části je prezentován samotný kvalitativní výzkum, jehož hlavním zdrojem dat jsou dotazníky pro vedoucí, které poskytují informace o sledovaných oblastech u všech dětí na táboře, které se zúčastnily výzkumu. Vzájemné vztahy mezi dětmi a postavení dětí z dětského domova v jednotlivých oddílech jsou zkoumány pomocí sociometrie. Informace získané o obou skupinách jsou mezi sebou porovnány a objevené rozdíly jsou interpretovány.
|
host ::
RSS.