|
|
Vybrané události období rozpadu Sovětského svazu a jejich obraz v českých médiích
Mališová, Klára ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tom, jak tři vybrané české deníky - Rudé právo, Mladá fronta (později Mladá fronta DNES) a Lidové noviny informovaly o významných událostech, ke kterým došlo ve svazových republikách během posledních tří let existence Sovětského svazu (tedy v letech 1989 až 1991). Konkrétně se zaměřuje na několik událostí, kterými si jednotlivé svazové republiky snažily vydobýt svobodu a nezávislost, a to buď skrze protesty v ulicích, nebo politickou cestou. Věnuje se také takovým událostem, které byly něčím přelomové, nebo při nichž přišli o život obyčejní lidé, kteří vyjadřovali nesouhlas s politickou situací, případně kteří bránili zákonně zvolené mocenské orgány. Za pomoci kvalitativní analýzy práce na pozadí politických změn v Československu v tomto období sleduje, zda se nějak proměnil způsob, jakým jednotlivá periodika o dění informovala.
|
|
|
Analýza aféry Jana Kalvody v článcích z Lidových novin a Deníku Právo v letech 1996 - 1997
Novotný, Ondřej ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Práce pojednává o známé aféře vrcholného politika ODA a ministra spravedlnosti Jana Kalvody, který v roce 1996 rezignoval na všechny své veřejné funkce a odešel z vrcholné politiky. Metodou kritické analýzy se práce zaměřuje na rezonování tohoto aktu ve článcích velkých tuzemských novinových deníků Právo a Lidových novin a zkoumá, kterak se k jevu, jenž do té doby neměl v české politice obdoby, přistupovalo. Součástí celé práce je stručný pohled na vývoj Občanské demokratické aliance, na její vrcholné osobnosti i úspěchy během Kalvodova předsednictví, dále medailonek o Janu Kalvodovi, v rámci hlavního výzkumu pak zhodnocení vybraných novinových článků, které začaly vycházet bezprostředně po Kalvodově odstoupení a vrcholily složením jeho stranické funkce předsedy v roce 1997. Celá práce byla sepsána primárně na základě knižních pramenů pojednávajících o ODA a následně díky prostudování zásadních novinových článků ze sledovaného období 1996-97. Každá kapitola výzkumné části je zakončena výsledky a v samém závěru následuje zamyšlení nad celou kauzou očima autora i její srovnání s dalšími politickými aférami.
|
|
| |
|
|
Rozpad Sovětského svazu a rok 1991 v dobovém českém tisku
Pěkná, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce Rozpad Sovětského svazu a rok 1991 v dobovém českém tisku je popsat, jakým způsobem české deníky Rudé právo, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny informovaly o událostech roku 1991 spojených s rozpadem Sovětského svazu. Pro tento účel využívá kvalitativní obsahovou analýzu zpravodajských a publicistických textů publikovaných ve zmíněných denících v období od 1. června do 31. prosince 1991. Práce se zaměřuje na šest klíčových událostí roku 1991 - zvolení Borise Jelcina prezidentem RSFSR, rozpad Varšavské smlouvy, summit G7 v Londýně, srpnový puč, podepsání Bělověžské dohody a rezignaci Michaila Gorbačova na post prezidenta SSSR. Na základě získaných dat popisuje, na jaké aspekty zvolených událostí deníky kladly důraz, jak zobrazovaly osobnosti spojené s těmito událostmi, jakým způsobem přitom využívaly agenturní zpravodajství a vlastní zahraniční zpravodaje a zda se v těchto ohledech mezi sebou nějakým způsobem lišily. Cílem práce je také zachytit část české mediální scény na přelomu 80. a 90. let a vliv nově nabité svobody médií na jejich informování o Sovětském svazu.
|
|
|
Postavení prvních dam České republiky a jejich mediální obraz v letech 1993-2020
Daněčková, Aneta ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem česká média informovala o manželkách prezidentů v době jejich působení v roli prvních dam. Tato funkce není v České republice oficiální, každá dáma si proto sama určuje, čemu se bude v průběhu vykonávání úřadu věnovat. Média činnost prvních dam sledují a na základě jejich aktivit jim pak připisují určité role. Dle těchto informací, které jsou publiku předkládány, si veřejnost na manželky prezidentů utváří názor. Cílem této práce bylo získat a popsat mediální obraz všech českých prvních dam v letech 1993-2020. Pro získání jejich mediálních obrazů byly zvoleny články ze dvou odlišných typů médií, z Lidových novin a z Blesku. K dosažení těchto výsledků byla vybrána kvalitativní obsahová analýza, kterou doplňuje kvantitativní obsahová analýza. Kvůli nedostatečným zdrojům v oblasti zkoumání prvních českých dam byla v teoretické části využita zahraniční literatura. V závěrečné části práce se nachází odpovědi na výzkumné otázky, srovnání rozdílů v informování o prvních dámách ve dvou typově odlišných médiích a výsledné mediální obrazy všech českých prvních dam.
|
|
|
Úmrtí Karla Gotta pohledem vybraného českého a německého tisku
Brožová, Zuzana ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jaký mediální obraz Karla Gotta je konstruován v českých a německých denících 24 dní po oznámení jeho smrti. Vybranými periodiky jsou Lidové noviny, Blesk, Frankfurter Allgemeine Zeitung a Bild. Periodika byla zvolena tak, aby bylo v každé jazykové variaci zastoupeno jedno periodikum serióznějšího charakteru a jedno periodikum bulvárnějšího charakteru. Práce se skládá ze tří částí. Teoretická část představuje pojmy relevantní pro tuto problematiku a charakterizuje vybraná periodika. Metodologická část vysvětluje koncept kvalitativního výzkumu a metody zakotvené teorie. Hlavní část tvoří analytická pasáž, která popisuje výsledky analýzy a představuje konstruované obrazy rozdělené do čtyř období. V závěru práce je nejdříve provedena komparace českých a německých deníků a v nich vytvářených obrazech. Poté jsou mezi sebou porovnána česká periodika.
|
|
|
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
|
|
|
Česká masmédia a Bezpečnostní informační služba: mediální obraz výroční zprávy BIS
Primasová, Rachel ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká masmédia a Bezpečnostní informační služba: mediální obraz výroční zprávy BIS se zabývá mediálním obrazem výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) ve vybraných masmédiích, kterými jsou servery Parlamentní listy, Aktuálně a deník Lidové noviny. Autorka se v diplomové práci snaží nalézt odpověď na výzkumnou otázku, jestli masmédia prezentují výroční zprávu BIS rozdílným způsobem a pokud ano, proč tak činí. V práci pracuje s hypotézou, že česká masmédia vytváří rozdílný mediální obraz výroční zprávy civilní kontrarozvědky, a to z důvodu vlivu vnitřních a vnějších faktorů, jakými jsou například změny ve vlastnických strukturách médií, rozdílný vztah s BIS či odlišná profilace jejich čtenářů. Nejdříve je v práci popsána existující literatura, teorie a její aplikace a zvolená metodologie. Následně jsou vysvětleny důležité pojmy z mediální teorie a následně propojeno s teorií sociálního konstruktivismu. Na komplikovanost vztahu zpravodajských služeb a masmédií autorka poukazuje na příkladu vybraných zahraničních zpravodajských služeb. V empirické části diplomová práce přechází ke kvantitativní obsahové analýze na jejímž základě autorka analyzovala články a zprávy ve vybraných masmédiích po dobu zveřejňování výročních zpráv BIS (1996-2019). Pomocí komparativní analýzy je...
|
|
|
Mediální obraz Andreje Babiše v denících Mladá fronta Dnes, Právo a Lidové noviny
Rejmonová, Zuzana ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce "Mediální obraz Andreje Babiše v denících Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny a Lidové noviny v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo" se věnuje problematice mediálního zobrazení významné veřejné osoby, politika a předního představitele nejsilnější politické strany v naší republice, a to pro účely této práce ve vybraných měsících v letech 2016 (březen), 2017 (srpen) a 2018 (květen). Je poměrně známou skutečností, že Andrej Babiš některá média, například právě Mladou frontu Dnes a Lidové noviny, v roce 2013 zakoupil prostřednictvím své společnosti Agrofert. Tato práce je pokusem o zachycení toho, zda měla tato skutečnost nějaký vliv na zobrazení Andreje Babiše v těchto denících. Získaný mediální obraz bude porovnán s mediálním obrazem Andreje Babiše ve stejných časových obdobích deníku Práva a deníku Hospodářské noviny, z nichž ani jeden nespadá v jakémkoli smyslu pod jeho vliv. V této práci je nejprve představen proces, jakým média konstruují realitu, což umožňuje samotnou existenci mediálního obrazu jako takového, dále jsou jako stěžejní pro tuto práci představeny koncepty nastolování agendy a mediální vlastnictví. Samozřejmě je věnována pozornost i samotnému Andreji Babišovi a vybraným deníkům: Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny, Lidové noviny. Ve výzkumné části se tato...
|
|
|
Srovnání sportovních rubrik českých deníků (Blesk, Lidové noviny, Deník)
Kotrla, Tomáš ; Záruba, Robert (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá sportovní žurnalistikou v českém tisku. Jejím cílem je na základě kvantitativní obsahové analýzy srovnat sportovní rubriky tří českých deníků v roce 2017 - Blesku, Lidových novin a Deníku, zastoupeného Moravskoslezským deníkem jako vhodnou regionální mutací, podle osmi kritérií: procentuálního zastoupení žánrů, zobrazených sportů, témat, množství fotografií, zastoupení sportovců a novinářů podle pohlaví, formy autorství a podílu článků se sportovní tematikou mimo sportovní rubriku, a zároveň získaná data porovnat s výsledky z roku 2011 a 2015 a rovněž mezinárodním projektem The International Sports Press Survey 2011. V úvodní části se věnuje kritickým ohlasům na práci sportovních novinářů a představuje českou sportovní žurnalistiku po roce 1989, následně stručně charakterizuje zařazené deníky i s jejich sportovními rubrikami a v poslední kapitole teoretické části popisuje metodu sběru a analýzy dat. V praktické části pak diplomová práce přináší dosud chybějící kvantitativní data z řady důležitých oblastí sportovní žurnalistiky, doplněná o jejich interpretaci a autentické příklady, čímž zároveň pokládá základy pro budoucí pravidelně se opakující výzkumy a dává impuls k dalšímu rozvoji této dosud opomíjené disciplíny v českém prostředí, který by v konečném důsledku měl vést...
|
host ::
RSS.