|
|
Politika KSČ a ovlivňování přechodu žáka ze základní školy na školu střední očima pamětnic
Eliášová, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Bc. Jana Eliášová Abstrakt a klíčová slova Tato diplomová práce se zabývá ovlivňováním přechodu žáka ze základní školy na školu střední v době komunistické nadvlády, tj. v letech 1948-1989. Metodologie práce se opírá o rozhovory vycházející z metody orální historie, archivní záznamy a odbornou literaturu. Dále se práce zabývá fungováním školství v době nadvlády KSČ, přičemž se zaměřuje na základní a střední školy. Stěžejní část práce vychází z orálně historického terénního výzkumu, především z osobních zkušeností pamětnic. Pro tuto práci poskytlo své paměti deset pamětnic a jeden pamětník, kteří v mladistvém věku prožili buď úplný zákaz studia na střední škole, nebo jejich nástup na střední školu byl zkomplikován, a to podle nich z důvodu nevhodného posudku ze strany školy či politicky nevhodného rodinného původu. Práce se snaží odhalit, jakým způsobem k ovlivňování studia či k jeho zákazu docházelo, z jakého důvodu k tomu docházelo a jaký vliv měla tato zkušenost na následující život pamětnic. Klíčová slova komunismus, Komunistická strana Československa, školství, základní škola, střední škola, posudky ke studiu, kádrový systém, represe
|
|
|
Sametová revoluce v Náchodě. Její "vítězové" a "poražení"
Škoda, Jáchym ; Valeš, Lukáš (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je věnována Sametové revoluci na regionální úrovni. Konkrétně se jedná o dění v okresním městě Náchod. Pokouším se v ní postihnout situaci před revolucí, během ní i po ní. Kromě klasického archivního výzkumu a popisu dění s využitím archivních materiálů využívám metody orální historie, která nás obohacuje a živé svědectví pamětníků událostí, a to jak zástupců Občanského fóra, tak tehdejších členů KSČ. Kombinace těchto dvou přístupů dodává práci autentičnost. Díky orální historii se mi daří čtenáři popsat osobnosti klíčových účastníků událostí v Náchodě. Pro lepší pochopení jejich postojů postihuji celý jejich životní příběh. Práce je uzavřena srovnáním mých výsledků s disertační prací doc. PhDr. Lukáše Valeše, Ph.D., který se v ní věnuje Sametové revoluci v Klatovech. V závěru docházím k poznatku, že Sametová revoluce na místní úrovni měla značný vliv na základní principy fungování státu, avšak mocenské pozice a státní správu nadále vykonávali stejní lidé nebo ti, kteří získali zkušenosti a vliv již během vlády KSČ.
|
|
|
Vývoj Rudého práva v období 1972-1991
Petrů, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Vývoj Rudého práva v období 1972 - 1991 pojednává o činnosti redakce a vývoji tohoto periodika v době, kdy v Československu započala doba normalizace, docházelo k utužování poměrů a zejména čistkám mezi novináři. Jednotlivé tituly musely na tuto situaci reagovat, a to včetně samotného Rudého práva, které bylo ovšem ve výjimečné situaci, jelikož podléhalo přímo direktivám ÚV KSČ. Na stránkách tohoto listu se tak objevovaly jen oficiální informace (politické, společenské, kulturní i sportovní), které odpovídaly ideologii KSČ. Je proto zajímavé sledovat toto periodikum v kontextu dobových událostí a analyzovat jeho činnost v souvislosti s fakty, která nyní máme. Fungování samotné redakce pak vycházelo z jednání a návrhů přijatých na zasedání ÚV KSČ a jeho sekretariátu, jehož členem byl i šéfredaktor Rudého práva. Deník měl automaticky zajištěny nejvyšší příděly novinového papíru, a to i v době na konci 80. let, kdy byla o tuto surovinu skutečná nouze. Po roce 1990, kdy začalo docházet ke konsolidaci tištěných periodik, se Rudé právo přeměnilo v akciovou společnost, jejímž majoritním akcionářem se stal nový šéfredaktor a dosavadní člen redakce Zdeněk Porybný. V nadcházejících letech pak z názvu listu vymizelo slovo "rudé".
|
|
|
KSČ a politický vývoj v okrese Ústí nad Labem v letech 1945-1948
Linhart, Martin ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Anotace: V diplomové práci se na základě studia pramenů a literatury zaměřuji na studium aktivity KSČ v okrese Ústí nad Labem v časovém úseku let 1945 - 1948. Svůj zájem soustřeďuji zvláště na tyto tematické okruhy: organizační činnost, kádrová práce, odborová činnost a působení v orgánech politické správy (ONV a MNV Ústí nad Labem). Přirozeně se budu dotýkat i působení ostatních politických stran, s nimiž se komunisté při naplňování svých cílů střetávali. Práce by tedy měla komplexně postihnout a zhodnotit činnost KSČ v okrese a zasadit ji do širších souvislostí.
|
|
|
Changing the interpretation of monuments for the purpose of influencing the Czechoslovak collective identity through Rudé Právo and presidential speeches (1948-1957)
Hobl, Elisabeth Anna ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
CHARLES UNIVERSITY IN PRAGUE FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of International Studies Elisabeth Anna Hobl Changing the interpretation of monuments for the purpose of influencing the Czechoslovak collective identity through Rudé Právo and presidential speeches (1948-1957) Masters thesis Prague 2015 Abstract Komunistická Strana Československa (KSČ) se snažila ovlivnit výklad československé národní historie v její vlastní prospěch. Kolektivní pamět je jedna součást národní identity. Změna ve kolektivní paměti může teoreticky časem pusobit na národní identitu. Práce zkoumá rané pokusy měnít kolektivní pamět v období 1948-1957. Protože se kolektivní pamět skládá se vícero součástí se tenhle výskum zaměřuje na změnu významu některých historických událostí, které jsou symbolizované konkrétními památkami. Význam památek vyplývá z diskurzu a tradic. Analýza dobových textů ukázala, že články Rudého Práva a prezidentské projevy byly použity ke změně významu památek vybraných jako případové studie: Betlémská kaple a Jan Hus měly symbolizovat historický husitský odkaz k jehož naplněni se hlasila KSČ; památník národního osvobození měl připomínat pádlé vojáky Druhé Světové války a významné komunisty; Památník sovětských tankistů representoval tvrzení Rudé armády že je jediným osvoboditelem Československa. Tyto...
|
|
| |
|
|
Učitelé z pražských gymnázií v období tzv. normalizace
Sýkorová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
V diplomové práci je představen profesní život učitelů pražských gymnázií v období tzv. normalizace pomocí životopisných vyprávění, tehdejších dokumentů a archivních materiálů. Zmiňován je výběr samotné profese učitelů, jejich studium a následně vstup do učitelské praxe, jenž probíhal koncem šedesátých let. V rámci období tzv. normalizace je kladen důraz na zmapování vedoucí úlohy KSČ na pracovišti tak, jak ji vnímali sami učitelé. Práce ukazuje úlohu komunistické strany pomocí učitelských prověrek, přijímacích zkoušek a komplexních hodnocení. Dále jsou rozebrány mechanismy, jež pomáhaly udržet školu socialistickou až do roku 1989: kontrola, porady, schůze, školení, školní frazeologie, materiální zabezpečení, oslavy výročí, brigády, lyžařské a branné kurzy, družební zájezdy a postavení učitele ve společnosti. Závěrem je zachycen rozpad vedoucí úlohy KSČ ve škole a přechod na demokratické školství po roce 1989.
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza českoslovanské a československé sociální demokracie v letech 1916-1921
Henzl, Lukáš ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tato práce je analýzou sociální demokracie na českém území v letech 1916 - 1921. Cílem práce je popsat průběh a příčiny rozpadu ČSDSD a vzniku Komunistické strany Československa. Práce hledá odpověď na otázku, proč byl komunistický puč v ČSDSD neúspěšný. Úvodní část se věnuje historickému vývoji strany na pozadí tuzemských i světových událostí. Hlavní důraz je ale kladen na analýzu dvou křídel uvnitř strany: levého (revolučního) a pravého (reformního). Tato křídla jsou zkoumána pohledem Giovanni Sartoriho a tehdejších sociologů politiky Jana Mertla a Roberta Michelse. To je doplněno zařazením strany do cleavages dle Steina Rokkana a Seymoura M. Lipseta. Práce také obsahuje informace o vývoji v počtu členů strany v letech 1913 až 1924. Na tom je znázorněno oslabení strany ve válečných letech a především po rozpadu strany. Další kapitola se věnuje síle strany v zákonodárných sborech v porovnání s ostatními českými, respektive československými stranami. Znázorňuje tak postavení ČSDSD v rámci stranického systému a reálnou sílu strany na směřování českého, později československého národa. To doplňuje pohled na zastoupení ČSDSD ve vládách Československa.
|
|
|
KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah k Československé republice
Heřmánek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah strany k Československé republice" se zabývá děním uvnitř komunistické strany Československa během 20. let 20. století, přičemž se soustřeďuje na bolševizační tlaky, které ve straně vyvolávaly souvislou řadu krizí, které se práce snaží popsat za použití metody vnitřní případové studie. K tomuto účelu je v první kapitole popsán rozšířený koncept bolševizace, který se snaží o sjednocení několika nesourodých přístupů k tomuto pojmu. Text při zkoumání tématu vychází jak z oficiální komunistické historiografie, tak zejména z novějších nebo zahraničních pramenů, přičemž pro dosažení maximální objektivity se snaží oba druhy pramenů kombinovat. Práce při popisu vývoje až na výjimky postupuje chronologicky a snaží se popsat jednotlivé kroky procesu bolševizace z několika úhlů. Důraz je kladen zejména na situaci a dění uvnitř strany, ale práce neopomíjí ani důležitý vnější element, kterým jsou zásahy Komunistické internacionály do vnitrostranického vývoje. Celkově tak práce ilustruje změny v organizační struktuře a programových východiscích KSČ během 20. let 20. století a dává je do souvislosti se vztahem strany k Československé republice.
|
host ::
RSS.