|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
|
Systém předbělohorského konfesijního školství
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Systém předbělohorského konfesijního školství Abstrakt: Období předbělohorských dějin patří v kontextu evropského vývoje k etapě, která přinesla mimořádný rozvoj českého školství na úrovni latinské vzdělanosti. Odborná literatura klade v tomto smyslu české městské latinské školství na přední místo v evropském vývoji. Dobový systém latinského školství však byl úzce provázaný s odlišným konfesijním zázemím. V Čechách vedle sebe existovaly v době předbělohorské dva základní systémy latinského školství, které se lišily svým konfesijním zázemím. Na straně protestantské to byly latinské školy utrakvistické, fungující pod centrálním dozorem univerzity, a na straně katolické postupně budovaná gymnázia jezuitská, jejichž jednotnou správu i chod zajišťovalo vedení řádu. Obě soustavy škol vytvářely zázemí i pro ideové působení dvou základních konfesijních proudů, na jejichž základě se vymezovaly i základní politické síly v zemi. Konfesijně definované školy vytvářely uvedeným nábožensko- politickým silám prostor nejen pro ovlivňování nastupujících generací obyvatelstva, ale prostřednictvím náboženského vzdělávání podporovaly i formování a upevňování hlavních konfesijních proudů v zemi. Komparace obou základních systémů latinských škol v předbělohorských Čechách odhalila řadu jejich společných znaků, ale také...
|
|
|
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
|
|
|
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace
Fejtová, Olga ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent) ; Hrubá, Monika (oponent)
Rekatolizace v městech pražských v době pobělohorské. Nové Město pražské v kontextu procesu katolické konfesionalizace Abstrakt Olga Fejtová Metodickým východiskem této práce je pojetí církevní i světské rekatolizační politiky ve vztahu k Novému Městu pražskému v době pobělohorské jako součásti procesu konfesionalizace, respektive katolické konfesionalizace, ve výměru paradigmatu uvedeného do evropské historiografie v osmdesátých letech minulého století. Ve vztahu k paradigmatu konfesionalizace představuje rekatolizace v českých zemích strategii státní a církevní moci. Její prosazení a uplatnění v politické praxi dokumentovaly normativní materiály, které představovaly průvodní znaky vývoje katolické konfesionalizace. Cílem této práce není jen zachycení postupu rekatolizační politiky ve vztahu k jednomu z měst pražských na základě dobových normálií světské i církevní provenience, ale jde také o otázky její odezvy v každodenním životě novoměstské společnosti v 17. století, a to jak ve sféře veřejného, tak privátního života měšťanů. K odhalení reflexe celé struktury postupů katolické konfesionalizace využila tato práce na jedné straně prameny normativní povahy, které vymezovaly obsah a dynamiku prosazování rekatolizační strategie, a na straně druhé světské i církevní soudní prameny, dokumentující vyhrocené...
|
|
| |
|
|
Transmission of cultural and artistic influence in the fourteenth century with an emphasis on cultural relations between Czech lands and England
Břízová, Daniela ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Tato práce se věnuje otázce politických a kulturních vztahů Českých zemí s Anglií v druhé polovině 14. století. Pozornost je ovšem věnována také mezinárodním vztahům, které vedly ke kulturní a umělecké výměně v západní Evropě ve sledovaném období. Na pozadí historických událostí analyzuje jednotlivé dochované pramenné zprávy a umělecké artefakty, kterými lze tento kontakt dokladovat. Podrobný rozbor dochovaných děl v anglické oblasti druhé poloviny 14. století vzniklých za vlády anglického krále Richarda II. je následován srovnáním se soudobou produkcí v českých zemích. Jejím cílem je nalézt styčné body v umělecké produkci obou oblastí a pokusit se nastínit způsob, jakým docházelo k přenosu uměleckých myšlenek. V té souvislosti je mimořádná pozornost věnována sňatku královské dcery Anny České s anglickým králem Richardem II Plantagenetem v roce 1382.
|
|
|
Typologie a ikonografie motivu Odpočívajícího Krista. Devoční námět Odpočívajícího Krista na historickém území Čech pozdní gotiky a rané renesance
Šormová, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Diplomová práce pojmenovaná Typologie a ikonografie motivu Odpočívajícího Krista. Devoční námět Odpočívajícího Krista na historickém území Čech pozdní gotiky a rané renesance mapuje výskyt neobvyklého tématu, který se začal ve střední Evropě častěji objevovat v poslední čtvrtině 15. století. Na našem území se pak rozšířil na počátku století následujícího. Práce reflektuje problém terminologie, hledá původ zobrazení v typologickém srovnávání i výskytu motivu. Nachází rozdílné ikonografické typy sedícího Krista Trpitele, jejichž nejzávažnější díla jsou představena v přiloženém katalogu. Autorka práce dospěla k názoru, že motiv měl velmi blízko k františkánské spiritualitě, ale také k význačnému znaku duchovního života středověkého člověka, totiž očekávání Apokalypsy. Klíčová slova: Odpočívající Kristus / devoční (námět) / ikonografie / sochařství / Čechy
|
|
|
Počátky premonstrátů v Čechách
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátkem vzniku premonstrátského řádu a jeho uvedením do Čech. První pozornost je věnována dějinám, kde je stručně charakterizována politická, hospodářská a církevní situace v Čechách v první polovině dvanáctého století. Další kapitola nás provede životem svatého Norberta, jeho obrácením, okolnostmi vzniku premonstrátského řádu a jeho prvopočátky. Menší pozornost je pak věnována způsobu organizace řádu, jeho charakteristice a denním zvyklostem. Příchod řádu do Čech je pak námětem čtvrté kapitoly. Dále jsou v práci zmíněny osobnosti, které se zasloužily o příchod premonstrátů do Čech. Byl to hlavně jejich největší obdivovatel Jindřich Zdík, dále biskup Daniel a také steinfeldský probošt Eberwin. Logickým vyústěním této práce je pak podrobnější popis zakládání prvních mužských i ženských klášterů v Čechách jako je Strahov, Doksany, Litomyšl, Želiv a Louňovice. V této kapitole jsou pak krátce zmíněni i první opati a probošti těchto klášterů. V závěru této práce je pak stručné shrnutí a zhodnocení přínosu premonstrátského řádu.
|
|
|
Čechy, Korutany a Tyroly pod vládou Jindřicha Korutanského
Razim, Jakub ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
ČECHY, KORUTANY A TYROLY POD VLÁDOU JINDŘICHA KORUTANSKÉHO (JAKUB RAZIM) ABSTRAKT Disertační práce si vytkla za cíl popsat vladařskou praxi (Herrschaftspraxis) Jindřicha Korutanského v Čechách, Korutanech a hlavně pak v Tyrolsku, v jehož jižním cípu se rozkládala mocenská základna rodu Menhartovců. Pozornost se soustředila na čtyři klíčové aspekty Jindřichova panství, které lze charakterizovat jako konsensuální, lenní, zástavní a inscenované. Analýza dílčích mocenských technik je vyčleněna do samostatných kapitol, jež čerpají převážnou většinu látky z dokumentů dosud nevydaných, anebo dostatečně nevytěžených. Do první skupiny náležejí tyrolská kancelářská registra (Tiroler Kanzleiregister) a knihy počtů (Tiroler Rechnungsbücher, resp. Raitbücher), do druhé skupiny rakouská dvorská poesie. Po úvodním seznámení s pramennou situací, dostupnou literaturou a metodou zpracování tématu je představen konsensuální rámec, ve kterém se odbývala vláda Jindřicha Korutanského od neformálních porad po rokování v zeměpanské radě. Připojeny jsou seznam a stručné biogramy rádců. Třetí a čtvrtá kapitola se pokoušejí nalézt odpověď na otázku, jakou roli hrály lenní a zástavní právo v Jindřichově vládní každodennosti. V páté kapitole se pojednává o inscenaci panovnického majestátu. Přicházejí zde ke slovu kulturní investice...
|
|
| |
host ::
RSS.