|
|
Ekologické proudy v Československu.
Hrubeš, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent) ; Novák, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá vývojem ekologického hnutí v Československu. Svoji pozornost zaměřuje především k vývoji ekologických iniciativ a ekologického diskurzu v době komunistické nesvobody a v době celospolečenských změn v listopadu 1989 do období rozpadu Občanského fóra v roce 1991. Nedílnou součástí je rovněž analýza vzniku a vývoje Strany zelených, která se stala předmětem scénářů a pokusů o provedení politických reforem v rámci komunistického režimu. Cílem práce je zjistit, jak téma ochrany přírody rezonovalo především v oblasti opozičních a režimních struktur a jaký osud jej následoval v období porevolučního vývoje následovaný otázkou, proč došlo k postupnému úpadku ekologického povědomí ve společnosti. Ke splnění cíle práce byla využita metoda orální historie, jež zprostředkovává pohledy oslovených narátorů - pamětníků problematiky úlohy ekologické karty. Tímto přístupem se snaží nahradit především chybějící archivní materiály. Formou obsahové analýzy a komparace se práce pokouší srovnávat procesy probíhající v západní Evropě s ekologickou tématikou v Československu. Práce se oborově nachází na pomezí historie, politologie, ale také sociologie, přičemž zdůrazňuje akcent historicko-politologický. Ze závěru práce vyplývá, že ekologická karta v rámci československé společnosti získala silnou tradici,...
|
|
| |
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
|
|
Analýza Palachova týdne v roce 1989 ve vybraných médiích
Štenglová, Marie ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce "Analýza Palachova týdne v roce 1989 ve vybraných médiích" se zabývá prezentováním událostí Palachova týdne ve dnech 15.-21. ledna 1989 v oficiálních médiích a jejich neoficiálních alternativách. Cílem práce je objasnit podávání pravdivých nebo zkreslených informací největšími médii občanům v kontextu reálného historického dění v totalitním zřízení Československé socialistické republiky. Téma vychází z činu Jana Palacha v roce 1969, na které o dvacet let později navázaly občanské iniciativy s manifestacemi pro demokratizaci režimu. Práce zkoumá zpravodajské relace a články Československé televize, Československého rozhlasu, Rádia Svobodná Evropa, BBC, Hlasu Ameriky, Večerní Prahy a Lidových novin. Pomocí kvalitativní obsahové a frekvenční analýzy komparuje informace podávané normalizačními médii řízenými Komunistickou stranou Československa a nezávislými samizdatovými tituly.
|
|
|
Analýza mediálních sdělení: Palachův týden 1989
Vacek, Josef ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná práce analyzuje šest hlavních celostátních deníků, které vycházely v Československu v roce 1989. Sledovaným tématem analýzy jsou události tzv. Palachova týdne, které probíhaly v lednu roku 1989. Mezi hlavní teze patří to, že deníky, které vydávaly politické strany, informovaly o událostech více než jiná periodika. Tento předpoklad se potvrdil jen částečně, když v počtu článků je na prvním místě deník komunistické strany Rudé právo, ostatní stranické deníky však zaostávají. K hlavním zjištěním patří skutečnost, že všechny deníky užívaly mediální prostředky v různém poměru. Kromě toho byly ve sledovaném období shodně u všech listů identifikovány dva zlomové dny, které ohraničovaly nárůst či pokles v počtu článků. Za výzkumnou metodu byla použita kvantitativní analýza doplněná o částečnou komparaci výsledků.
|
|
|
Sbor Církve československé husitské v Nesvačilech
Hedviková, Jana ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se věnuje historii sboru Církve československé husitské v Nesvačilech na Benešovsku. Nejprve pojednává o dějinách Církve československé husitské jako celku. Hlavní část poté popisuje vznik a vývoj církevní obce v Nesvačilech od roku 1922, kdy byly v Nesvačilech konány první bohoslužby Církve československé husitské, do současnosti. Pro zpracování tohoto tématu bylo využito několik odborných publikací, kronika náboženské obce CČS v Benešově, Pamětní kniha Církve československé v Nesvačilech, materiály ze státních, církevních a soukromých archivů, dále pak rozhovory se čtyřmi členy nesvačilského sboru a dvěma představiteli církve. Pomocí individuálních zpovědí narátorů lze nejen ověřit a rekonstruovat sled historických událostí, ale také je možné odhalit nové skutečnosti a poznat život církevní obce v období první republiky, za komunistické nadvlády i v současnosti. Cílem práce je zmapovat historické kořeny a vývoj nesvačilské církevní obce a porovnat ho s obecným vývojem Církve československé husitské. Klíčová slova Církev československá husitská, Nesvačily, vznik církve, komunistický režim, současnost, archivy, kroniky, orální historie, narátoři
|
|
|
Potomci 50. let. Rodinná paměť v rodinách politických vězňů
Olšák, Miroslav ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Doskočil, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rodinnou pamětí v rodinách československých politických vězňů 50. let. Pokládá si přitom dvě základní výzkumné otázky: Zachoval se v konkrétních rodinách příběh jejich předka, který byl v období po roce 1948 politicky pronásledován a následně vězněn, a zachoval se bez výrazných posunů oproti skutečnosti? Na stanovené téma je nahlíženo prostřednictvím příběhu tří konkrétních rodin - Bedřicha Fučíka, Ladislava Jehličky a Karla Procházky. Tito tři političtí vězni již nežijí, proto se předmětem zkoumání staly výpovědi tří generací jejich potomků. Osobní rozhovory s nimi jsou tedy primárním pramenem této práce. Ty doplnily archivní zdroje a původní texty Bedřicha Fučíka a Ladislava Jehličky. Jednotlivé výpovědi ukázaly, že se v rodinné paměti příběh předka zachoval, ale každá rodina či konkrétní narátor má pochopitelně i svá specifika. U některých narátorů tak nalezneme výraznější posuny oproti skutečnosti, které se naopak u jiných neprojevily. Klíčová slova političtí vězni, 50. léta, rodinná paměť, komunistický režim, orální historie
|
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
host ::
RSS.