|
|
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
| |
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
|
|
Václav Havel, politik a intelektuál: idea nepolitické politiky
Jelínek, Jiří ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Nepolitická politika, tedy přístup alternativní ke klasické politice technologie moci, je jedním z hlavních filosofických východisek Václava Havla. Ten tuto koncepci staví do protiváhy komunistickému režimu, který svojí ideologií nutí žít společnost ve lži. Tento post-totalitní režim si osobuje absolutní kontrolu nad společností, jejím chováním, i myšlením, čímž potlačuje přirozenou lidskou identitu každého člověka. Východiskem této situace je život v pravdě, integrální součást nepolitické politiky. Život v pravdě je obrana před lží režimu a umožňuje lidem uchovávat si svoji identitu. Post-totalitní režim však ze své podstaty ovládat vše tuto existenciální vzpouru nemůže přehlížet a snaží se jí potlačit, čímž z disidentů činí politickou opozici. Disidenti však jen prohlašovali "pravdu", za což získali sympatie západních států, a tím také jakýsi vliv na komunistický režim. Havel tuto koncepci ze 70. let postupně dále rozvíjí a vytváří z ní ucelený přístup k politice jako takové, což ji činí aktuální i v dnešní době. Jakkoli idealistický se tento přístup může zdát, svoji roli nepochybně sehrál, jak je vidět např. na Chartě 77, která se stala jakousi první vlaštovkou v normalizovaném Československu.
|
|
|
Informace o Chartě 77 (1978-1990)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje samizdatovému periodiku Informace o Chartě 77, které mělo velký význam pro šíření informací v rámci disentu i propagaci klíčových myšlenek a konceptů Charty. Zveřejňovaly se v něm dokumenty Charty 77 a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zprávy o represi, dopisy disidentů československým státním orgánům, recenze a anotace jiných samizdatových periodik a knih a zřídka také ekonomické úvahy. Předmětem zkoumání jsou osobností profily jednotlivých protagonistů, fungování "nezávislé" redakce, příprava a distribuce textů, formování distribuční sítě, konspirační prostředí, ve kterém bylo periodikum vydáváno (používání šifer, pseudonymů, konspiračních bytů, přátelské důvěry aj.), financování a odesílání do zahraničí.
|
|
|
Občanská hnutí mezi roky 1977-1989 v Československu
Hoznour, Šimon ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Machart, Filip (oponent)
Práce se věnuje vybraným občanským hnutím v ČSSR. Klade si za otázku, zda měl disent vliv na konec totalitního režimu v Československu. Zkoumám postupný vývoj vybraných občanských hnutí, změnu jejich podpory mezi běžným obyvatelstvem a to, zda významnou roli opoziční osobnosti. V první části poskytuji teoretický rámec opozice v nedemokratickém režimu, který napomáhá dělení opozičních hnutí a zkoumání jejich organizační struktury. V druhé části práce se zabývám vybranými opozičními hnutími. U každého hnutí postupuji chronologicky, abych tak nejlépe prezentoval jeho případnou změnu v čase. Vypisuji všechny protestní akce, setkání a další aktivity, které hnutí pořádaly a měly za cíl aktivizovat obyvatelstvo. Vše doplňuji počty účastníků a zapojených osob. Poslední část práce se zabývá dvěma soudními procesy, které byly politicky motivované. Je to tzv. Pražský proces a proces s Pavlem Wonkou. Na těchto zkoumám reakci obyvatel, zahraničí a disentu. Výsledkem mé práce je porozumění opozičnímu hnutí v ČSSR a určení role, kterou disent hrál při konci režimu.
|
|
|
Charta 08 a postavení veřejných intelektuálů v současné Čínské lidové republice
Košková, Zuzana ; Klimeš, Ondřej (vedoucí práce) ; Lomová, Olga (oponent)
CHARTA 08 A POSTAVENÍ VEŘEJNÝCH INTELEKTUÁLŮ V SOUČASNÉ ČÍNSKÉ LIDOVÉ REPUBLICE ABSTRAKT Bakalářská práce "Charta 08 a postavení veřejné inteligence v soudobé Čínské lidové republice" charakterizuje současný čínský disent sdružený kolem dokumentu Charty 08 z r. 2008 jako veřejné intelektuály zastávající hodnoty demokracie a liberalismu. Popisuje vývoj čínské veřejné inteligence z historického a společenského hlediska přičemž zdůrazňuje vztah režimu a postavení veřejných intelektuálů. Popisuje oblasti působnosti současných veřejných intelektuálů v Číně a ilustruje postavení čínských veřejných intelektuálů na příkladech vybraných signatářů Charty 08. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z hlavních autorů Charty 08, Liu Xiaoboovi. I přes to, že je Čína klasifikována jako autoritářský režim, který nedovoluje žádnou opozici ve svém nejširším slova smyslu, zdá se, že se veřejná inteligence v Číně dokáže organizovat a být společensky aktivní, což odporuje pojetí mizení veřejných intelektuálů v postmoderní společnosti. Práce se zabývá také Chartou 77, manifestem československých disidentů, která byla pro autory čínské Charty inspirací. Srovnání ukazuje, že ačkoliv oba dokumenty vznikly v společensky a historicky vzdálených podmínkách, oba dokumenty i historické situace mají mnoho společných rysů.
|
|
|
Žena ve veřejném životě: Dva příběhy z období normalizace
Počárovská, Petra ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat ženy ve veřejném životě, tedy v politice a v disentu v období tzv. normalizace (1969-1989). Práce je zaměřena na ženy ve federálním zákonodárném orgánu, v národních radách a na vedoucích pozicích v KSČ, na druhé straně se zabývá ženami působícími v nejznámějších opozičních aktivitách. Cílem práce je porovnat procentuální podíl žen v daných skupinách, jejich každodenní realitu, bude se zabývat ženskou otázkou a jejím praktickým řešením. Pomocí analýz dvou rozhovorů bude porovnán osud dvou žen, političky a aktivní disidentky, jejich životní postoje a zkušenosti jako zástupkyní ženského pohlaví v období normalizace. První kapitola podává souhrnný pohled na léta tzv. normalizace, fungování nově etablovaného režimu a zasazuje ženskou otázku do historického kontextu. V druhé kapitole bude přímo popsáno působení žen v politice a disentu, pomocí třetí kapitoly, která se skládá z analýz rozhovorů, budou zmapovány osudy dvou žen, političky Anny Kretové a disidentky Dany Němcové. Klíčová slova: ženy, socialismus, normalizace, politika, disent
|
host ::
RSS.