|
|
Spánek a snění v českém obrazu světa
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na pojmovou oblast spánku (včetně bdění, snění apod.). Vychází z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. První část práce se zabývá lidskou zkušeností se spánkem. Pojmová oblast je zde vyložena jako součást tělesné zkušenosti, ale také jako součást středoevropského kulturního kódu. V druhé části je věnována pozornost konceptu jazykového obrazu světa a jeho zkoumání (srov. například Bartmiński, 2012), dále metodě zjišťování a verifikace významových konotací (Bartmiński, Panasiuk, 2001), teorii konceptuální metafory a metonymie (Lakoff, Johnson, 1980/2002) a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii, Goosens, 1990, 2002). Třetí část práce přibližuje pojmovou oblast spánku na základě jazykových dat excerpovaných z různých slovníků češtiny. Nejprve jsou představena slovotvorná hnízda, relevantní významové vztahy a etymologie vybraných výrazů (spát, bdít atp.). Dále je podrobně rozebrána polysémie vybraných výrazů, stejně jako polysémie jejich derivátů. Tato část představuje formulaci pojmových přenosů, jejichž projevem jsou příslušné jazykové významy. Čtvrtá část práce je klasifikací shromážděného jazykového materiálu s ohledem na frazeologii. Materiál je zde členěn na metonymická vyjádření ("čisté" metonymie, metonymie sloužící jako zdrojová...
|
|
| |
|
|
Skutečnost a sen
Žemlová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Žemlová, M.: Skutečnost a sen. [Diplomová práce] Praha 2016 - Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 91 stran, (přílohy: dvě vlastní výtvarné práce) Předmětem této diplomové práce je individuálního pojetí hlavního tématu - skutečnost a sen. Autorka téma nahlíží skrze vlastní, intenzivní zkušenost a dává Ji do souvislosti s pedagogickou praxí a výtvarným uměním. Práce je členěna do tří částí, přičemž první, teoretická, pojednává o zobrazování námětů spojených s ženou a mateřstvím a nabízí paralelu tradičního mužského pohledu a ženského pojetí současnosti. Didaktická část přináší hledání ideální cesty - snu - v prostředí nepříznivém pro výuku výtvarné výchovy na soukromém učilišti. Praktická část představuje vlastní výtvarné dílo autorky reflektující její osobní zkušenost s mateřstvím. Klíčová slova: Skutečnost, sen, umění, matka, mateřství, rodičovství, feminismus, pedagogická praxe
|
|
|
Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století
Tocar, Sofia ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Sen a obraz v českém umění třicátých let 20. století" se zabývá vztahem snů k výtvarnému umění. Prostřednictvím zkoumání jednotlivých přístupů umělců k tomuto tématu a analyzováním jejich uměleckých děl odpovídá na otázku, do jaké míry a jakým způsobem může sen ovlivnit umění. Práce je zaměřená pouze na českou scénu, kde část umělců patřila k surrealistickému hnutí. Na rozdíl od francouzské scény nebylo pravidlem, že téma podvědomí ovlivňovalo jenom surrealisty. Popisované obrazy byly vytvořeny v technice malby, kresby, koláže a fotografie. Zachycují snové záznamy nebo jsou naplněné snovým ovzduším. První kapitola je teoretickým úvodem k zpracování motivu snu v umění a seznamuje s průlomovou prací Sigmunda Freuda Výklad snů z roku 1900, stejně jako s reakcemi dalších autorů na tuto publikaci. Druhá kapitola pojednává o snovém přeludu, jenž se objevuje na obrazech umělců, a je charakterizován jako objekt-fantom. Často se objevuje v dílech Jindřicha Štyrského jako hlavní motiv odkazující na dětské zážitky autora. Důležitým motivem je snová krajina typická pro Josefa Šímu a Františka Hudečka, stejně jako město, které je zachyceno na fotografiích Jindřicha Štyrského, Jaromíra Funkeho a Josefa Sudka. Další kapitola pojednává o vztahu nového media fotografie k surrealismu a o...
|
|
|
Prenatální sny tchämong v Koreji
Mudruňková, Kateřina ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Löwensteinová, Miriam (oponent)
Cílem této práce je představit tchämong, tedy korejský sen o početí, který v případě správného výkladu poskytuje snícímu člověku informaci o početí a dalších vlastnostech dosud nenarozeného dítěte. Práce v úvodu zasazuje tchämong do širší kategorie snů o početí, a poté se zaměřuje na jeho specifika v rámci korejské kultury. Stěžejním cílem práce je doložit ukotvenost tchämongu v systému tradičních představ, praktik a mýtů, které působí jako hlavní faktor pro uchování této tradice i v současné době, přičemž hlavní pozornost je věnována tchämongu v rámci těhotenských praktik a představ a úzkému vztahu tchämongu a mýtů, který se projevuje zejména v jeho symbolice.
|
|
|
Motiv snu ve vybraných dílech české beletrie 19. století (Zeyer - Mácha - Erben)
Drechslerová, Katharina ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá tématem snu v krásné literatuře se zaměřením na vybrané české autory 19. století. Ve zvolených titulech českých spisovatelů (Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Julius Zeyer) je věnována pozornost především motivu snu. Je kladen důraz především na význam snů u konkrétních děl (Mácha - Pouť krkonošská; Erben - Kytice; Zeyer - Dům U tonoucí hvězdy, Blaho v zahradě kvetoucích broskví, Stratonika, Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena) a možnosti jeho využití v příběhu. Dále jsou hodnoceny rozmanité podoby a pojetí tohoto literárního motivu. Sny mají v konkrétních dílech různé funkce, práce proto volí komparativní postup a snaží se sledovat jak společné, tak odlišné prvky snu u vybraných děl. V průběhu textu je hlavní pozornost zaměřena na analýzu snů, snění i použitou symboliku. V závěru jsou shrnuty hlavní poznatky týkající se významu citovaných snů, a to především v kontextu s obsahem konkrétního díla. Celá práce se opírá o tradiční koncepty snu v psychologii a psychoanalýze (Carl Gustav Jung, Sigmund Freud). Jejich pojetí snu a práce se snovým materiálem se proto věnuje úvod práce, který se vztahuje k celému textu. Základem však zůstává oblast krásné literatury. Největší prostor má práce se sny v díle Julia Zeyera, neboť právě Julius Zeyer je s ohledem na množství svých děl autorem...
|
|
|
Surrealistické momenty v románové tvorbě Raymonda Queneau surrealismus
Černá, Eva ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Surrealistické momenty v románech Raymonda Queneaua Cílem této práce je prostudovat souvislost románového díla Raymonda Queneaua se surrealismem. Ačkoliv byl Raymond Queneau členem surrealistické skupiny poměrně krátce a po jejím opuštění surrealistický směr zcela odmítl a zaměřil svou tvorbu poněkud jiným směrem, můžeme v jeho díle nalézt surrealistické momenty, na které bude v této práci zaměřena pozornost. Práce zahrnuje stručnou charakteristiku surrealismu jako literárního směru, dále pak základní přehled o životě Raymonda Queneaua a struktuře jeho díla. Zvláštní pozornost je věnována té části života autora, kdy aktivně působil uvnitř surrealistické skupiny. Dále se práce zaměřuje na životní období Raymonda Queneaua, kdy naopak již členem surrealistické skupiny nebyl, obrátil svou pozornost na zcela odlišné literární aspekty své tvorby a podílel se na práci jiných literárních uskupení, jejichž postupy se od surrealismu i značně odlišovaly (Oulipo); zvláštní pozornost je věnována významným aspektům tvorby autora, jako je důraz na literární formu, strukturovanost a řád jeho děl. Nejvíce pozornosti je v této práci věnováno zkoumání surrealistických momentů v románové tvorbě Raymonda Queneaua, které se navzdory jeho poměrně razantnímu odmítnutí surrealistického směru v jeho tvorbě vyskytují, jako jsou...
|
|
| |
|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
host ::
RSS.