|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility u dětí staršího školního věku
PILOUSEK, Miloš
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval tématem hypermobility. V teoretické části jsem se věnoval hypermobilitě obecně. V praktické části jsem se blíže zaměřil na konstituční druh hypermobility vyskytující se u dětí staršího školního věku. V teoretické části se věnuji popisu pohybového systému, následuje definice hypermobility a hypermobilního syndromu. Dále se věnuji způsobu rozdělení, vyšetření a ovlivnění hypermobility. Poslední část je věnována popisu možných fyzioterapeutických metod a konceptů, které lze využít při práci s hypermobilními jedinci. Cílem teoretické části bylo sestavit text, který by jednoduše a komplexně shrnul informace o hypermobilitě. K tomu jsem využil česky i anglicky psanou literaturu. V praktické části jsem se snažil správnou volbou terapie a edukace ovlivnit dva hypermobilní probandy staršího školního věku tak, abych snížil riziko vzniku funkčních poruch, které by mohly následkem jejich hypermobilního stavu v budoucnu vzniknout. S každým probandem proběhlo osm individuálních terapií. Používal jsem přitom metody, které se používají při terapeutické léčbě hypermobilního syndromu. Výsledkem práce bylo zlepšení celkového stavu obou probandů. To se ukázalo při výstupním vyšetření. Zde se také potvrdilo, že hypermobilitu nelze terapeuticky ovlivnit přímo. Zároveň se na konci terapie oba probandi shodli, že pro ně byla terapie přínosem. Také se zvýšila jejich informovanost o hypermobilitě. Objektivní hodnocení je však v tomto případě složité. Bylo by třeba dlouhodobého výzkumu k získání dat, které by potvrdily prospěšnost takovéto terapie. Na tuto práci by se dalo navázat zkoumáním, zdali preventivní fyzioterapeutická terapie u hypermobilních dětí staršího školního věku skutečně snižuje riziko budoucího výskytu vzniku funkčních poruch spojených s hypermobilitou.
|
|
|
Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaulované posturálni Somatooscilografii.
Sahánková, Ivana ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Hypermobilita hlezenního kloubu ve vztahu k posturální stabilitě evaluované posturální somatooscilografií. Cíle: Cílem této práce je posoudit vliv lokální hypermobility hlezenních kloubů na posturální stabilizaci metodou posturální somatooscilografie. Dalším z cílů je porovnat schopnosti posturální stabilizace při lokální hypermobilitě hlezenního kloubu vůči hypermobilitě konstituční s projevy na dolních končetinách včetně aker. Metody: Diplomová práce je zpracována metodou deskriptivně - asociační, za použití kvantitativního výzkumu, ve kterém byly porovnávány dvě dvanáctičlenné skupiny. Ve výzkumné části byl za standardních podmínek hodnocen monopedální posturální provokační test "3 kroky - stoj na jedné noze" na nestabilní ploše Posturomed. Průběh testu byl zaznamenáván do programu Microswing 6. Získaná data byla dále exportována a vyhodnocována v programu Posturomed Commander. Výsledky: Ve výzkumu nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinou s lokální hypermobilitou hlezenního kloubu a hypermobilitou konstituční. Při lokální hypermobilitě však byla ve sledovaných parametrech pozorována tendence horších výsledků, především ve schopnostech dlouhodobé stabilizace. Klíčová slova: posturální stabilizace, Posturomed, hlezenní kloub, hypermobilita
|
|
|
Posouzení vlivu vrcholového sportovního aerobiku na posturální zajištění dívek ve věku 8 až 10 let.
Roubková, Leona ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Tereza (oponent)
Název práce: Posouzení vlivu vrcholového sportovního aerobiku na posturální zajištění dívek ve věku 8 až 10 let Vymezení problému: Diplomová práce se zabývá testováním posturálního zajištění a zjišťováním výskytu hypermobility u dvou skupin dívek ve věku 8 - 10 let, a to u dívek sportujících, které se věnují sportovnímu aerobiku, a u dívek nesportujících. Cíle práce: V teoretické části se budu věnovat shrnutí poznatků o vývoji posturálního zajištění, o motorickém vývoji a motorickém učení a v krátkosti také o hypermobilitě. Cílem práce je ověřit, má-li sportovní aerobik formativní vliv na kvalitu posturálního zajištění dívek v mladším školním věku, dochází-li při vysokém tréninkovém zatížení v tomto dětském věku ke změnám v posturální motorice ve smyslu jejího pozitivního nebo negativního ovlivnění. Dále má výzkum potvrdit vyšší incidenci hypermobility u sportovců. Metodologie: Výběr výzkumného souboru na základě dobrovolnosti a dle předem stanovených kritérií. Praktické testování dětí pomocí dvou sestavených testových baterií. Statistické zpracování získaných dat (Studentův t-test, Spearmanův korelační koeficient). Porovnání výsledků výzkumné a kontrolní skupiny. Výsledky: Dvě testové baterie obsahovaly dohromady 10 testů. Z výsledků statistického šetření vyplývá, že kvalita provedení motorických...
|
|
|
Kompenzační cvičení u sportovních gymnastek
Kupková, Monika ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název: Kompenzační cvičení u sportovních gymnastek Cíl: Cílem práce bylo zjistit odchylky od správného držení těla a ověřit účinnost navrženého kompenzačního cvičení u sportovních gymnastek. Použité metody: Studie se zúčastnilo 9 dívek (průměrný věk 12 ± 0,7 let), které doposud gymnastiku trénovaly průměrně 6,22 let. U jednotlivých probandek bylo testováno držení těla, zkrácené svaly a hypermobilita. Poté byl po dobu necelých pěti měsíců aplikován cvičební program (21 lekcí společných pro všechny probandky, 14 lekcí pod dohledem trenérky pro každou probandku zvlášť a 59 domácích lekcí). Po ukončení cvičebního programu proběhlo druhé testování. Výsledky: U většiny testovaného souboru byla zjištěna hypermobilita. Všechny probandky měly na začátku studie mírné svalové zkrácení alespoň na jednom testovaném svalu (nejčastěji flexory kyčelního kloubu). Po aplikaci cvičebního programu došlo ke kompenzaci stavu u třech probandek (33,33 % souboru). U pěti probandek (55,55%) došlo ke zlepšení stavu alespoň jednoho zkráceného svalu. Klíčová slova: Diagnostika, gymnastika, kompenzační cvičení, pohybový systém, držení těla, hypermobilita, zkrácené svaly.
|
|
|
Atributy flexibility ve sportovní gymnastice dívek
Vosejpková, Aneta ; Krištofič, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pinkavová, Monika (oponent)
Název: Atributy flexibility ve sportovní gymnastice dívek Cíle: Cílem práce je vyprofilovat význam flexibility ve vztahu k výkonu ve sportovní gymnastice dívek. Tím jsou míněny atributy vztahující se k rozsahu pohybu v kloubních spojeních z hlediska estetických kritérií, z hlediska účelné techniky pohybu i z hlediska zdravotní prevence. Metody: Práce má charakter přehledové studie vycházející z rešerše dostupných materiálů. Účelem je shromáždit informace, následně je utřídit a interpretovat formou doporučení ve vztahu k problematice rozvoje flexibility ve sportovní gymnastice. Tato práce není experimentální, jedná se o deskriptivní práci a její struktura není spojena s hypotézami ani s kladením vědeckých otázek. Výsledky: Výsledky této práce jsou prezentovány formou obecně platných zákonitostí a doporučení ve vztahu k problematice rozvoje flexibility s přesahem do specifické oblasti sportovní gymnastiky. To je podkladem návrhu konkrétního pohybového programu zaměřeného na rozvoj flexibility u gymnastek mladšího školního věku. Klíčová slova: flexibilita, technika pohybu, strečink, hypermobilita, držení těla
|
|
|
Lokální změna vybraných parametrů somatestézie v reakci na strečink m.quadriceps femoris
Vaňková, Karolína ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Fasciální tkáně tvoří celotělovou kontinuální trojrozměrnou síť pronikající všemi částmi lidského těla. Zahrnují veškerou vazivovou pojivovou tkáň, která se významně podílí jak na integritě organismu a fungování tělesných systémů, tak na somestetickém vnímání. Fascie jsou totiž bohatě osídleny nociceptivními a proprioceptivními mechanosenzitivními nervovými zakončeními. Přestože je strečink rutinní metodou využívanou ve sportu i v rehabilitaci, jeho přesný mechanismus působení a účinky na organismus nejsou dosud zcela objasněny. Strečinková cvičení ovlivňují mechanický stav myofasciálních tkání a prostřednictvím alterace jejich předpětí mají vliv na kvalitu propriocepce a nocicepce. Jsou prokázány určité odlišnosti v mechanických vlastnostech těchto tkání mezi pohlavími a u hypermobilních jedinců. Práce hodnotí efekt statického protahování m. QF na somestetické vnímání pomocí zjišťování prahu tlakové bolesti (PPT) tlakovou algometrií a kvality propriocepce goniometrickým měřením, přičemž zohledňuje interindividuální rozdílnost kvality pojivových tkání. Výzkum byl proveden na souboru 29 zdravých probandů (14 žen a 15 mužů) a prokázal signifikantní vliv intervence na zvýšení PPT a překvapivě i zlepšení propriocepce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
|
|
Ovlivnění plochonoží u dětí s Downovým syndromem
NOVOTNÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce pojednává o jednom z nejčastějších problémů, kterým trpí jedinci s Downovým syndromem plochá noha. Plochonoží se u tohoto onemocnění objevuje mnohem častěji než u zdravé populace. Tento fakt je dán přítomností nadměrného množství kolagenu typu VI, generalizovanou svalovou hypotonií a hypermobilitou. Lidská noha je velice důležitou součástí pohybového aparátu, plní funkci jak statickou, tak dynamickou. Chodidlo je schopné přilnout k terénu, po kterém se pohybuje. Noha zajištuje stabilitu těla ve stoji i při pohybu, dále je zdrojem proprioceptivních informací z drobných svalů planty. Pro plnění těchto funkcí je nutné, aby byla správně vytvořena nožní klenba, aby bylo nastaveno centrované postavení v kloubech nohy a aby nebyly přítomné další deformity nohy. Informací o terapii ploché nohy u zdravých dětí lze nalézt v odborné literatuře mnoho, ale o léčbě plochonoží u dětí takto geneticky zatížených bohužel nikoliv. Na terapii plochonoží se u odborné veřejnosti objevují různé názory, kromě zahájení aktivního cvičení se často doporučuje čekat s léčbou do pozdějšího věku nebo používat pouze pasivní ortopedické pomůcky. Tato práce má přiblížit možnosti léčby ploché nohy u dětí s Downovým syndromem. V teoretické části je popsáno onemocnění Downův syndrom, jeho příčina vzniku a charakteristiky. Pozornost je věnována projevem onemocnění na pohybovém aparátu. Dále teoretická část pojednává o lidské noze, o její anatomii, kineziologii, jejích funkcích a její nejčastější deformitě, kterou je plochá noha. Je zde také popsána diagnostika ploché nohy pomocí metody Chippaux Šmiřák. Praktická část práce je zpracována formou kazuistik pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvoří tři děti s Downovým syndromem, dvě dívky ve věku 11 a 8 let a jeden chlapec ve věku 5 let. Terapie probíhala po dobu pěti měsíců, jedenkrát za čtrnáct dní děti s rodiči docházely do Centra Arpida v Českých Budějovicích na terapii vedenou mnou, dále pak měly denně cvičit v domácím prostředí za pomoci rodičů. Na začátku terapie bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření, byly vyhotoveny otisky nohou a vyšetření stoje na dynamickém chodníku Zebris na Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Na konci terapie bylo toto vyšetření zopakováno a byly popsány změny, které v něm nastaly.
|
|
|
Vliv moderní gymnastiky na posturu těla v rámci hypermobility u dívek
REVAJOVÁ, Tereza
Tato práce se zabývá problematikou hypermobility a jejím vlivem na posturu těla u moderních gymnastek. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části - teoretické, jsem se pokusila přiblížit moderní gymnastiku jako sportovní disciplínu. Dále jsem se snažila shrnout anatomii spojenou s touto problematikou a anatomii v souladu s pohybem obecně. Závěrem jsem se věnovala problematice hypermobility, jejímu rozdělení, testování a možnostem terapie. V praktické části jsem se zaměřila na pozorování tréninků, následné kompenzační cvičení a vhodnou terapii u gymnastek na vrcholové úrovni SKMG Chodov Praha a MG Meteor, jež spadá do nižší výkonnostní úrovně. U gymnastek byl proveden detailní kineziologický rozbor se zaměřením na vyšetření hypermobility. Na základě toho byl stanoven i krátkodobý terapeutický plán. Na tréninky jsem docházela jednou týdně po dobu 3 měsíců. Gymnastky, rodiče i trenéři byli seznámeni s cviky, které jsem doporučila provádět během tréninku či v domácím prostředí. Po 3 měsících byl proveden výstupní kineziologický rozbor a vytvořen dlouhodobý rehabilitační plán. Součástí terapie byly zejména relaxační techniky, technika měkkých tkání, korekce svalových dysbalancí, proprioceptivní techniky, prvky z dynamické neuromuskulární facilitace a další. Cílem mé práce bylo poukázat na možná rizika moderní gymnastiky, vliv cíleného trénování, co se zvětšení kloubních rozsahů týče, na celkovou posturu těla a navržení fyzioterapie spolu s vhodným pohybovým programem jako nedílné součásti tréninkové jednotky. Na základě zjištěných výsledků můžeme usoudit, že fyzioterapie měla pozitivní vliv na organismus gymnastek. U všech došlo k částečnému zmírnění bolestivosti a snížení svalových dysbalancí. Jednalo se zejména o snížení hypertonu v oblasti PV svalů, ošetření TrPs, zlepšení funkce bránice a zvýšení proprioceptivního čití. Z toho plyne, že fyzioterapie v moderní gymnastice by měla být nedílnou součást tréninkových plánů jako prevence a terapie pohybového aparátu.
|
host ::
RSS.