|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
|
| |
host ::
RSS.