|
|
Copingové strategie u sociálních traumat
BRAUNOVÁ, Michaela
V práci je zpracované téma Copingové strategie u sociálních traumat. Cílem teoretické části je definovat pojem stres, vznik stresu a copingové strategie. Popsat, jak se stres u jedince projevuje po fyziologické stránce a jaké jsou techniky pro jeho zvládání. Dále je cílem nastínit, co může být příčinou stresu a jaká existují sociální traumata. Metoda používaná pro zpracování teoretické části je studium odborných literárních zdrojů. Cílem empirického šetření je zjistit, který druh strategie převládá a posoudit copingové strategie využívané dospělými jedinci se sociálním traumatem ke zvládnutí zátěžových situací. Dalším cílem je zjistit, zda vybrané proměnné (charakter sociálního traumatu, charakteristiky jednotlivců) ovlivňují zvládání zátěže a sociálního traumatu. Posledním cílem je zjistit, jaká je spokojenost těchto lidí s vybranými strategiemi. Použita je dotazníková metoda. Nástrojem sběru dat je dotazník upravený pro účely průzkumu. Výzkumný soubor je tvořen 88 dospělými osobami se sociálním traumatem, které využívají sociální služby v Jihočeském kraji. Data z dotazníku jsou zpracována za využití popisné statistiky. Z průzkumného šetření vyplývá, že nejvíce náročnou situací pro respondenty je zdravotní postižení dítěte. Pokud se osoby dostanou do stresových situací, dovedou si zvolit vhodné copingové strategie, které jim pomohou se lépe se stresem vyrovnat.
|
|
|
Student s depresí: perspektiva blízké osoby
Švecová, Helena ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studenty s depresí a jejich blízkými osobami. Cílem této diplomové práce je zmapovat různé aspekty soužití se studentem trpícím depresí. Využitá je přitom perspektiva blízkých osob, jejichž podpora bývá pro studenty s depresí klíčová. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu deprese za využití historické perspektivy a a perspektivy diagnostických manuálů. Dále se věnuje různým aspektům depresivních onemocnění, včetně jejich dopadů na život jedince. Poslední kapitola teoretické části se pak věnuje copingu a copingovým strategiím. Empirická část práce snaží zmapovat různé strategie podpory studenta s depresí, které volí blízké osoby. U deprese, jakožto velmi závažného onemocnění, se také dá předpokládat ovlivnění psychického stavu těchto pečujících blízkých osob. V návaznosti na tento předpoklad se práce rovněž snaží zmapovat copingové strategie, které blízké osoby využívají pro podporu vlastního duševního zdraví. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kvalitativní metodologie. K získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná analýza textu byla provedena za využití otevřeného kódování. Analýza rozhovorů poukázala na subjektivně nejobtížnější aspekty soužití se studentem trpícím depresí, kterými byly vlastní prožívání pocitů bezmoci, a na...
|
|
| |
|
|
Evaluace realizace programu Zipyho kamarádi u dětí mladšího školního věku
Masařová, Anna
Diplomová práce se zabývá preventivním programem Zipyho kamarádi, který je zaměřen na podporu sociálních dovedností dětí ve věku 5-7 let. První část práce představuje teoretický rámec pro stěžejní praktickou část. Cílem bylo provést evaluaci realizace tohoto programu. Práce se zaměřuje na alternativní využití metodiky, zabývá se tím, kdo a jakým způsobem program při práci s dětmi využívá. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pěti respondentkami. Z výzkumu vyplývá, že práce s metodikou není záležitostí pouze učitele v rámci školní třídy, ale týká se daleko širší sféry odborníků pracujících s dětmi. V praxi je metodika využívána nejen s dětmi ve věku 5-7 let, ale i mnohdy se staršími dětmi s nejrůznějšími specifiky. Jako efektivní se podle respondentek jeví určitá flexibilita při práci s metodikou a její přizpůsobení potřebám konkrétních dětí. Metodika Zipyho kamarádi je podle výpovědí dotazovaných velmi univerzální nástroj, který může být využit různými způsoby. Esence programu v podobě tzv. "Zlatého pravidla" a příběhu Zipyho kamarádů však zůstává ve většině případů zachována. I přesto, že se žádná z již proběhlých evaluací doposud nezabývala přímo alternativním využitím, lze při porovnání výsledků s českou, irskou a nizozemskou evaluací nacházet určité shodné závěry.
|
|
|
Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnéní (se zaměřením na rakovinu prsu)
Šreibrová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnění (se zaměřením na rakovinu prsu)" se zabývá nároky, které klade onkologické onemocnění konkrétně na ženy s diagnózou rakovina prsu. V teoretické části jsou přiblíženy charakteristiky nádorového onemocnění prsu včetně popisu jednotlivých stadií onemocnění a nároků, které jsou během nich na ženy kladeny. Zde jsou uvedeny i možnosti psychologické pomoci, kterou mají ženy k dispozici. Dále jsou v teoretické části rozpracovány možnosti léčby a jejich specifika vztažená na změny v životě ženy. Následně je zde rozpracováno téma copingových strategií a obranných mechanismů. V závěru teoretické části je pozornost věnována vlivům prodělaného onemocnění na osobní a rodinný život a změny v interpersonálních vztazích. V empirické části jsme si kladly za cíl zmapovat podpůrné psychologické a další faktory, které ženám během léčby pomáhaly nároky onemocnění zvládnout. Empirická část zahrnuje 11 individuálních rozhovorů se ženami, které prodělaly rakovinu prsu. Výzkumná metodologie je dále doplněna Dotazníkem životní spokojenosti. V rozhovoru jsme se také zaměřily na faktory zdravotnické péče, které ženám pomáhaly a které by naopak bylo možné vylepšit. Ve výsledcích kvalitativní mapující studie jsme určily dva nejdůležitější faktory,...
|
|
| |
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
| |
|
|
Reakce rodičů na narození dítěte s postižením
Hájková, Kristina ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Vachulová, Jana (oponent)
Diplomová práce Reakce rodičů na narození dítěte s postižením pojednává o procesu vyrovnávání se s narozením dítěte s postižením, dále také o strategiích, které mohou rodině pomoci. V první kapitole je vymezena funkce rodiny a role rodičů v porovnání s rodinami dětí s postižením. Druhá kapitola se zaměřuje na reakce rodičů na narození dítěte s postižením ve srovnání s reakcemi jiných sociálních skupin. Třetí kapitola se věnuje faktorům, které pomáhají rodinám vyrovnat se s postižením dítěte. Obsahem čtvrté kapitoly je praktické znázornění jednotlivých případů pěti rodin, které vypovídaly o svých zkušenostech. Cílem diplomové práce je analyzovat, jak rodiče přijímali skutečnost narození dítěte s postižením a jaké faktory jim pomohly přijmout tuto skutečnost. K dosažení cíle byla vybrána výzkumná metoda rozhovoru. Vyhodnocením odpovědí na výzkumné otázky položené pěti respondentkám byly potvrzeny hypotézy, a tím splněny stanovené cíle. Výsledky ukázaly, že narození postiženého dítěte je pro rodiče neočekávaná situace doprovázená šokem, rodiče mají negativní zkušenosti s lékaři při sdělování diagnózy. Konkrétní navrhovaná doporučení jsou směřována v oblasti vhodného přístupu lékaře při sdělení diagnózy. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice je možné považovat podrobné a souhrnné...
|
host ::
RSS.