|
| |
|
|
Zhodnocení efektivity metody Sfumato - Splývavé čtení v prevenci rozvoje dyslexie
Formánková, Iveta ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
V diplomové práci "Zhodnocení efektivity metody Sfumato - Splývavé čtení v prevenci rozvoje dyslexie" se snažíme zjistit, zda je za předpokladu aplikace určité metody počátečního čtení eliminován výskyt specifické poruchy učení - dyslexie. Teoretická část se zabývá základními teoretickými východisky v oblasti specifických poruch učení a výuky počátečního čtení se zvláštním zaměřením na problematiku dyslexie a metodu Sfumato - Splývavé čtení. Ve výzkumné části jsou na základě rozhovorů a dotazníkového šetření porovnávány a hodnoceny metody výuky počátečního čtení v souvislosti s rozvojem dyslexie. Práce si klade za cíl zhodnotit efektivitu vybraných metod výuky prvopočátečního čtení ve vztahu k prevenci rozvoje specifické poruchy učení - dyslexie.
|
|
|
Sebepojetí žáků se specifickou poruchou učení ve skupinové a individuální integraci
Pauková, Barbora ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
NÁZEV: "Sebepojetí žáků se specifickou poruchou učení ve skupinové a individuální integraci" AUTOR: Bc. Barbora Pauková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lenka Felcmanová ABSTRAKT: Hlavním tématem diplomové práce "Sebepojetí žáků se specifickou poruchou učení ve skupinové a individuální integraci" je rozdílné sebepojetí školní úspěšnosti žáků staršího školního věku se specifickými poruchami učení, kteří jsou vzděláváni formou individuální integrace a formou skupinové integrace. Teoretický základ práce pojednává o pojmu specifické poruchy učení, o jejich terminologii, definici, příčinách, klasifikaci a reedukaci. Dále se zaměřuje na vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení, na pojem sebepojetí a na období staršího školního věku. Praktická část práce zahrnuje kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníku SPAS. V práci je popsána metodologie výzkumu, výzkumné předpoklady, cíle výzkumu, analýza sběru a vyhodnocení výsledků výzkumného šetření. KLÍČOVÁ SLOVA: Specifické poruchy učení, starší školní věk, sebepojetí, individuální integrace, skupinová integrace
|
|
|
Využití individuálně vzdělávacího plánu u žáků se specifickými poruchami učení
Čápová, Anna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Název: Využití individuálně vzdělávacího plánu u žáků se specifickými poruchami učení. Autor: Anna Čápová Katedra: Katedra speciální pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Lenka Felcmanová Abstrakt: V bakalářské práci s názvem Využití individuálně vzdělávacího plánu u žáků se specifickými poruchami učení bude cílem zjistit efektivitu IVP u žáků, kteří jsou začleněni do běžné základní školy a informovanost soustavy rodič-žák-učitelé o problematice specifických poruch učení a možnostech využití individuálního vzdělávacího plánu. V teoretické části budou uvedeny stručné charakteristiky specifických poruch učení, formy vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a legislativa upravující tuto problematiku. V praktické části bude představen průzkum realizovaný formou kvalitativního šetření s využitím výzkumné metody rozhovoru. Cílem šetření je komparace výpovědí žáka na 2. stupni základní školy, jeho osmy učitelů a rodiče. Klíčová slova: Individuální vzdělávací plán, specifické poruchy učení, dyslexie, speciální pedagog, integrace
|
|
|
Žák se specifickou poruchou učení a výuka matematiky na 2. stupni ZŠ
Dvořáková, Anna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Žák se specifickou poruchou učení a výuka matematiky na 2. stupni ZŠ AUTOR: Bc. Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lenka Felcmanová ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou výuky matematiky žáka se specifickou poruchou učení na druhém stupni základní školy. Žáci se specifikou poruchou učení potřebují v hodinách matematiky odlišný přístup než jejich spolužáci a je na učitelích matematiky, aby jim tuto podporu poskytli. Úroveň výuky matematiky žáka se specifickou poruchou učení se tedy přímo odvíjí od znalostí, dovedností a zkušeností druhostupňových učitelů matematiky a připravenosti školy na žáka se specifickou poruchou učení. Teoretická část postihuje problematiku deficitů dílčích funkcí, dyskalkulie a edukace žáka s dyskalkulií v hodině matematiky. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje připravenost druhostupňových učitelů matematiky a škol na žáka se specifickou poruchou učení, potřeby žáků a možnosti podpory těchto žáků. Práce si klade za cíl zmapovat aktuální situaci ve vzdělávání dětí se specifickou poruchou učení v hodinách matematiky. Přínos práce je ve zhodnocení této situace a ve vytvoření doporučení pro zlepšení vzdělávání žáku se specifickou poruchou učení v hodinách...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení vývojové dyspraxie u dětí a adolescentů se zaměřením na lateralitu a u dětí a adolescentů se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností
Jínová, Anna ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
10 Anotace Diplomová práce se zabývá souvislostmi mezi vývojovou poruchou koordinace (nebo také vývojovou dyspraxií) a lateralitou. V teoretické části shrnuje současné poznatky o původu a vzniku laterality, jejím vývoji a možnostech testování. Dále se zabývá poznatky o vývojové dyspraxii, její charakteristikou, etiologií, prevalencí, možnostmi diagnostiky a terapie. Cílem praktické části bylo zjistit, zda se liší frekvence výskytu motorických obtíží mezi dětmi s pravostrannou a levostrannou lateralitou. K tomu byl využit test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2), kterým jsme vyhodnotili motorické dovednosti u celkem 64 dětí (30 s levostrannou lateralitou, 34 s pravostrannou lateralitou). Nepodařilo se nám prokázat rozdíl mezi těmito dvěma výzkumnými skupinami, jejich výsledky byly naopak velmi vyrovnané. Dále jsme zkoumali frekvenci výskytu motorických obtíží u dětí se zkříženou lateralitou, kde nebyl prokázán významný rozdíl oproti běžné populaci. Poslední zkoumanou skupinou pak byly děti se specifickými vývojovými poruchami školních dovedností, u kterých jsme zjistili statisticky významný rozdíl ve výskytu motorických obtíží ve srovnání s běžnou populací.
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s SLI - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce vznikla díky dvěma na sebe navazujícím projektům, které se věnují studiu vývoje jazykových a gramotnostních dovedností u dětí s rizikem dyslexie. Práce popisuje vývoj morfologického uvědomování u dětí s vývojovou dysfázií. Úroveň morfologických dovedností byla opakovaně sledována po tři roky u dětí v předškolním a na počátku školního věku pomocí Testu morfologického uvědomování. Metoda vznikla podle Žlabovy Zkoušky jazykového citu (1992) a mapuje vývoj v několika dílčích oblastech - přechylování a tvorba množného čísla podstatných jmen, tvorba minulého času a třetí osoby jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda. Zaprvé bylo sledováno, zda se v daném věkovém období výkony dětí stále ještě posouvají vpřed, resp. zda je metoda s to tento posun zachytit. Zadruhé, zda je rozdíl mezi výkony dětí ze skupiny běžného řečového vývoje (kontrolní skupina) a dětí ze skupiny vývojové dysfázie, u kterých lze vzhledem k poruše předpokládat oslabení v oblasti morfologie. Byla provedena i kvalitativní analýza jednotlivých sledovaných oblastí morfologie. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálním vědeckým poznáním a možnými limity práce, které by mohly jak sebraná data tak z nich plynoucí zjištění ovlivnit.
|
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku
Kopecká, Vlastimila ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku rozvoje dílčích funkcí v předškolním věku a zmapování průběhu rozvoje dílčích funkcí v mateřských školách v kraji Karlovarském a v Praze. Úkolem teoretické části je definovat pojmy dílčí funkce a deficity dílčích funkcí a vysvětlit jejich vztah ke specifickým poruchám učení. Popisuje charakteristiku předškolního věku a možnosti rozvoje dílčích funkcí v jeho průběhu. Zahrnuje základní informace o školní zralosti, pedagogicko-psychologické diagnostice dětí v mateřských školách. Zmiňuje se též o zápisu dítěte do první třídy základní školy a o odkladu školní docházky. Cílem praktické části je zmapovat přístup učitelek mateřských škol k rozvoji dílčích funkcí v kraji Karlovarském a v Praze, porovnání výsledků dotazníkového šetření získaných v těchto dvou krajích a doplnění zjištěných dat informacemi z interview. Klíčová slova: Dílčí funkce, deficity dílčích funkcí, specifické poruchy učení, předškolní věk, možnosti rozvoje dílčích funkcí, školní zralost, pedagogicko-psychologická diagnostika, povinná školní docházka, odklad školní docházky.
|
host ::
RSS.