Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krize ČSSD v letech 2013-2018
Kusbach, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Česká strana sociálně demokratická byla v minulé době jedním z nejúspěšnějších politických uskupení v České republice, nicméně v od roku 2013 se potýká s úbytkem volebních preferencí a v následujících letech bude čelit výzvě o to, aby se udržela v dolní komoře Parlamentu České republiky. Tato diplomová práce se zabývá děním ve straně v letech 2013-2018 a zkoumá příčiny toho, proč se strana, která ve volbách dostávala 30% hlasů a naprosto dominovala krajské úrovni, dostala do krize jak volební, tak vnitrostranické. První kapitola práce popisuje čtyři hlavní teoretické koncepty, o které se práce při popisu stranických procesů opírá. Dále je práce dělena na dvě analytické kapitoly. Ta první se věnuje událostem, kterými strana procházela ve zvoleném pětiletém období. Obsahem je tedy faktografický popis, který je doplněn bližším zaměřením na vnitrostranické spory a vývoj volebních preferencí. Vnitrostranické spory jsou analyzovány z mediálního hlediska, tedy důraz je kladen na to, jak spory média vnímala, a vývoj volebních preferencí je zkoumán v rámci daných časových úseků s ohledem na dopad vnitrostranických sporů. Druhá analytická kapitola se pak věnuje vybraným problémům české sociální demokracie, kdy se jedná především o problémy vnitřní. Je tady např. popisována vnitřní struktura, problematika...
Euroskepticismus v České republice
Gřešák, Dominik
Euroskeptické myšlenky se v České republice (dále jen „ČR“) začaly více šířit zejména od ratifikace Lisabonské smlouvy a posilovaly s přibývajícími globálními problémy, které tomuto jevu nijak nepomohly. Negativní názory politiků na EU mohou posléze podrývat důvěru českých občanů k EU a mají i dopad na celkový vztah ČR s touto evropskou politicko-ekonomickou unií. Diplomová práce nabídne výčet a rozbor konkrétních euroskeptických témat v ČR. Výzkum tak prozkoumá aktuální politickou situaci v ČR ve vztahu k euroskepticismu a jeho výsledky poskytnou pohled na to, jak se euroskepticismus projevuje v politickém diskurzu českých politických stran, jež se dostaly v parlamentních volbách v roce 2017 do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Práce bude analyzovat euroskeptickou situaci v ČR na politické úrovni za rok 2018 a bude se soustředit na přiblížení negativních zmínek o EU, jejichž adresáty jsou výše uvedené české politické strany.
Přístup českých politických stran k referendu v ČR
Snížek, Jan ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
V posledních parlamentních volbách v roce 2017 skončili na třetím a čtvrtém místě strany Piráti a SPD. Tyto strany se ve svých kampaních často zaměřovaly na téma referenda a větší účasti veřejnosti na demokratickém rozhodování. Převážně strana Svoboda a přímé demokracie - Tomio Okamura má v programu celostátní referendum jako prioritu. Vzhledem k tomu, že tyto strany dohromady získaly přes 20 procent, jsou v jednáních o vzniku vlády důležitými hráči. Předpokládaným cílem tak je ukázat, jak si strany ANO, Piráti, SPD, ČSSD a KSČM představují formu a používání referenda v České republice. Vysvětlit, co vše termín referendum obnáší. Představím základní charakteristické rysy. V práci jsem uvedl, kdy proběhlo c České republice jediné celostátní referendum. Vysvětlil jsem fungování lokálních a krajských referend. Představil jsem návrhy strana hnutí a zaměřil se na body, které mají strany či hnutí v návrzích rozdílné a na kterých se shodují. K práci jsem používal nejvíce sněmovní tisky a jednání z Poslanecké sněmovny. Dále jsem využíval politické debaty, kterých se účastnili členové mnou zvolených politických subjektů. Provedl jsem analýzu předvolebních a dlouhodobých programů a zaměřil se na to, jak se tyto cíle snaží jednotlivé strany naplnit.
Lokalismus versus globalismus. Analýza vybraných environmentálních témat ve volebním programu ČSSD, ANO a KDU-ČSL a jejich realizace v letech 2013-2017.
Lehečková, Michaela ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje environmentální politice, kterou razila vládní koalice ve složení ČSSD, ANO a KDU-ČSL v letech 2013-2017. Zkoumaným tématem je reakce na probíhající globální změnu klimatu projevující se v kontextu České republiky v podobě sucha. Práce analyzuje volební programy politických subjektů a následnou vládní politiku koalice ve smyslu policy - politics. Práce si klade za cíl zhodnotit do jaké míry se dané politické subjekty věnovaly zkoumaným environmentálním tématům ve svých volebních programech při volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 a jaký prostor dostalo řešení problému globální klimatické změny a fenoménu sucha u politických stran v rámci společné vládní politiky. Součástí práce je i pokus o zařazení politických subjektů do klasifikačního schématu lokalismus - globalismus.
Advokátská žurnalistika na příkladu Jakuba Patočky
Davidová, Adéla ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá takzvanou advokátskou žurnalistikou, kterou se v českém mediálním prostředí snaží přiblížit na příkladu novináře, sociologa, bývalého ekologického aktivisty a člena dvou politických stran - ČSSD a Strany zelených - Jakuba Patočky. Práce dává advokátskou žurnalistiku do kontextu s ostatními typy novinářských rolí a pojetím žurnalistiky v liberálně demokratických společnostech. Výzkumnou metodou práce je hloubkový polostrukturovaný rozhovor, který zkoumá především Patočkovo vnímání žurnalistiky a politiky a jejich vzájemné prolínání. Text se zaměřuje především na období od roku 2003, kdy Patočka vstoupil do Strany zelených, do roku 2017, kdy brněnská sociální demokracie rozhodla o jeho vyloučení ze strany. Práce je rozdělená na Patočkovu novinářskou a politickou kariéru. Novinářské kapitoly jsou věnované jeho působení v časopise Poslední (později Sedmá) generace, Literárních novinách a Deníku Referendum. Jedna kapitola pak popisuje jeho úlohu v takzvané kuřimské kauze. V části věnované Patočkovu politickému angažmá jsou zmíněné volby do Evropského parlamentu 2004, ve kterých Patočka kandidoval jako lídr Strany zelených, jeho pokus o reformu Strany zelených spolu s Janem Beránkem nebo Patočkovo vyloučení z ČSSD kvůli organizaci referenda o poloze brněnského hlavního nádraží.
Komparace kampaní ANO 2011 a ČSSD před volbami do Poslanecké sněmovny ČR 2017
Martínková, Hana ; Šárovec, Daniel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato práce se věnuje volbám do PSP ČR 2017 se zaměřením na předvolební kampaně hnutí ANO a ČSSD. Práce si klade za cíl zjistit hlavní rozdíly v kampaních, které byly vedeny koaličními partnery z předchozího volebního období. Pro správné teoretické ukotvení tématu jsou v práci objasněny pojmy politická strana a politické hnutí, jejichž vymezení je podstatné pro účely této práce. Operováno je rovněž s teoretickými aspekty politického marketingu. Pro zjištění potřebných skutečností jsou předvolební agitace obou aktérů zasazeny do konceptu Daria Skrzypińského, který pojednává o čtyřech typech strategií, jež jsou v předvolebních kampaních obsaženy. Zmíněn je kontext celé předvolební situace 2017 pro srozumitelnější pochopení všech souvislostí konečné analýzy. Následné aplikování konceptu na postupy při tvorbě strategií poskytne požadované závěry na výzkumné otázky, které jsou v práci nastíněny. Analýza je provedena na všech čtyřech strategiích, které jsou v konceptu uvedeny s potřebou komunikační strategii modifikovat k aktuálním trendům politických kampaní. Závěrem jsou vykázány nejznatelnější diference v rámci komparace kampaní obou zkoumaných subjektů.
Vládní krize 2017 optikou českých celostátních deníků
Marek, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
krizí 2017 vliv vlastnictví daných médií. Analyzováno je pět českých celostátních deníku, nichž dva byly před vložením do svěřeneckého fondu v majetku Andreje Babiše, tedy jednoho ze dvou hlavních aktérů krize. Ke zkoumání mediálních obsahů je použita základní kvantitativní obsahová analýza a data jsou následně interpretována je, že určitý dopad na obsah vlastnictví má. Ze strany Mladé fronty a Lidových novin je možné pozorovat náznaky stranění Andreji Babišovi na úkor Bohuslava Sobotky. Například Deník je vůči Babišovi naopak znatelně přísnější.
Reflexe ČSSD a hnutí ANO v médiích před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017
Žáčková, Barbara ; Vlasák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Vysloužilová, Kristýna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reflexí ČSSD a hnutí ANO a analýzou článků o obou politických subjektech v českém tisku v období dvou měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Tyto politické subjekty byly vybrány proto, že v dubnu roku 2017 patřily na základě průzkumů veřejného mínění mezi favority voleb. Teoretická část práce pojednává o politickém systému České republiky, představuje oba politické subjekty, jejich předvolební program pro říjnové volby a jejich historii. Pro lepší pochopení kontextu jsou zmíněny i některé důležité události, ke kterým došlo před volbami. Dále se teoretická část věnuje minulým volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2013 a také mediální teorii. Praktická část představuje vybrané deníky, v analýze byly použity deníky Blesk, Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo. Praktická část dále popisuje metodologii užitou v kvantitativní analýze, přičemž zkoumáno bylo pouze zpravodajství, nikoli publicistika. V analýze jsem se zaměřila na objektivitu článků, prostor věnovaný oběma stranám a politikům za obě strany a také na kritiku. Praktická část představuje výsledné údaje jak v tabulkách, tak i v grafech, předkládá jejich interpretaci a shrnuje závěry, zmíněn je i konečný výsledek říjnových voleb.
Analýza prostorové diferenciace volebních výsledků ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017
Mencl, Michal ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Hanzal, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat územní diferenciaci volební podpory ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017. Analýze parlamentních voleb v těchto letech se doposud věnuje velmi málo prací. Nejdříve dojde na základě metod volební geografie k definování území, na kterém získali sociální demokraté poměrově největší podporu. Posléze jsou pomocí statistických metod (lineární regrese) určeny charakteristiky, které takové území vykazuje. Tím dojde i k určení nezávisle proměnných, které podmiňují volební podporu ČSSD nejvíce. Jednotkou analyzovaného území jsou okresy České republiky. Práce dochází k závěru, že voličská základna ČSSD se v tomto období příliš nezměnila. Poměrově největší podporu získala ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v letech 2013-2017 v téměř stejných okresech České republiky. Dále měla ČSSD větší podporu v okresech s vyšší nezaměstnaností, menším podílem vysokoškoláků, menším podílem osob v exekuci a větším podílem starších osob.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.