|
|
Rituály spojené s narozením jako mezní životní situací
BOŽÍKOVÁ, Renáta
Práce se zabývá rituály, které se pojí s obdobím narození jako mezní životní situací. Dále jejich porovnáním v archaických a tradičních společnostech. Druhá linie práce sleduje adaptaci na novou rodičovskou roli a její následný vývoj. První kapitola pojednává o rituálu, jeho významu, dělení a přechodových rituálech. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou mezní životní situace. Ve třetí až páté kapitole jsou samostatně popsána období těhotenství, porodu, narození a období šestinedělí. Jednotlivé etapy jsou v práci podrobněji charakterizovány a porovnány v kontextu archaických a tradičních společností s uvedenými příklady rituálů, které jsou pro daná období typické.
|
|
|
Značka produktu jako zdroj rolové identity
Štanglová, Veronika ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Zhodnocení, jakým způsobem je pomocí značky utvářena a formována identita zákazníka, konkrétně určité sociální skupiny. Za cíl práce tedy považuji zanalyzovat, jakým způsobem značka přispívá k vytváření, a dále formulaci osobnosti jednotlivých spotřebitelů. Jak nákup určitého druhu zboží souvisí například s životním stylem kupujících, nebo jejich zařazením do určité sociální skupiny. Zmapuji nákupní chování určité sociální skupiny a pokusím se zhodnotit, do jaké míry značky ovlivňují utváření jejich osobnosti.
|
|
| |
|
|
Význam změn ve spotřebním chování spojených s přechodem z role studenta do role zaměstnaného
Záleská, Eva ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou změny spojené s přechodem z života studenta do života zaměstnaného, Zajímá nás, jak tyto změny reflektují právě absolventi vysokých škol či jejich studenti, kteří nastoupili do svého prvního vážného zaměstnání. Teoretický základ práce sestává především z teorií praktik, a to hlavně z přístupu Pierra Bourdieua a Alana Wardea. Dále je představen také přístup Mary Douglas a několik dnes již klasických přístupů ke spotřebnímu chování (např. okázalá spotřeba Thorsteina Veblena) a také teorie vztahující se k referenčním skupinám. Vlastní výzkum je založen na kvalitativně zaměřených rozhovorech s absolventy a studenty vysokých škol, kteří nastoupili do svého prvního stálého zaměstnání. Všichni respondenti jsou z Prahy a pracují v komerčně zaměřených firmách, pozice velké části z nich je spojena s marketingem. Hlavní zjištění této práce je, že respondenti po nástupu do zaměstnání vnímají subjektivní zvýšení sociálního statusu ve srovnání s dobou před nástupem do zaměstnání, začali následovat praktiky běžné na místě jejich pracoviště, což se mimo jiné projevovalo ve změnách ve spotřebním chování (jednalo se např. o změny ve stravování, cestování či nákupu a používání automobilu). U respondentů se projevila rozdílná snaha o začlenění se do pracovního kolektivu, přičemž tento...
|
|
|
Sociální vztahy a postoje v ženském ragbyovém týmu RC Tatra Smíchov
Kadavá, Tereza ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Perič, Tomáš (oponent)
Název: Sociální vztahy a postoje v ženském ragbyovém týmu RC Tatra Smíchov Cíle: Hlavním cílem této práce je zmapování sociálních vztahů a postojů v ženském družstvu Tatry a vytvoření profilů jednotlivých hráček. Práce by měla pomoci novému trenérovi snáz poznat hráčky, jejich hráčskou kariéru, ambice, motivaci, pocity během tréninků a zápasů, ale také jak vnímají sebe a své spoluhráčky. Metody: Metod, které jsem ve své práci využila je více. Největší váhu ale mají dotazníkové metody, skupinové zjišťovací techniky a metody zjišťování životního průběhu. Výsledky: Výsledky odhalily pozitiva i negativa družstva. Nejvýrazněji poukázala na nutnost práce se skupinou jako celkem a na velký vliv nového trenéra, kterému je doporučeno podporovat sounáležitost družstva pro co nejvyšší efektivitu skupiny. Pozitivním výsledkem je správné rozdělení sociálních rolí, které v družstvu funguje a není třeba se snažit o jeho přeměnu. Klíčová slova: sociometrie, psychologie sportu, ragby, sociální role
|
|
| |
|
|
Tělo jako fragment
Dohnalová, Tea ; Sobotka, Jiří (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na masky jako autentický obtisk lidského obličeje. Mým záměrem bylo ověřit si možnost spolupráce s konkrétními osobami a to v co nejširším spektru. Moje práce má jak výtvarný, tak i psychologický rozsah. Pracuji s lidskou identitou a s jejími podobami v rámci různých sociálních rolí. Tato práce je svým rozsahem časově náročná. Vytvářím sádrové odlitky tváří mnoha desítek lidí. Po sejmutí mi vznikne forma, ze které odlévám finální podobu masek. Pracuji s polyesterovou pryskyřicí, kterou míchám s dalšími materiály. Vznikají mi tak velmi odlišné struktury, barvy a podoby masek. Tímto postupem práce se snažím zdůraznit odlišnost jednotlivých lidí. Každý exemplář je originál, svým způsobem výjimečný a nenapodobitelný.
|
|
|
Význam rodiny a její kombinace se zaměstnáním
Urbanová, Lucie ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významem rodiny a otázkou harmonizace rodinného a pracovního života. Vymezuje rodinu a zaměstnání jako dvě významné součásti lidského života a poukazuje na hlavní přístupy k problematice slaďování rodiny a zaměstnání. Naznačeny jsou proměny vztahu rodiny a práce v minulosti. Dále jsou uvedeny základní opatření státu podporující rodinu. Práce se zabývá také otázkou žen na trhu práce, kompetencemi státu a zaměstnavatelů v otázce návratu žen do zaměstnání po uplynutí rodičovské dovolené. Uvedeny jsou i nejčastěji využívané způsoby péče o děti mladší tří let. Představena je koncepce Homeworkingu jako alternativa v otázce harmonizace rodinného a pracovního života.
|
|
|
Pohled na mateřství očima žen tří generací
Havránková, Tereza ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat generační proměny mateřství. V části teoretické seznamuje s možnými pohledy na mateřství a zamýšlí se nad možností pojímání mateřství jakožto sociálního konstruktu. Přibližuje mateřství také jako něco biologického, co má svou podstatu v pudech a instinktech. Naznačuje možnost vzájemné kombinace těchto složek ve výsledném pojímání mateřství. Dále také v teoretické části nalezneme pohled na mateřství jako prostředek ke změně sociální role a pohled na mateřství jako prostředek ke změně identity. Tato část také mapuje základní důležité oblasti s mateřstvím pevně spojené, jako je těhotenství, porod a kojení. V rámci praktické části byly prováděny rozhovory s matkami třech generací s účelem zjistit, jaké byly a jsou jejich osobní zkušenosti s mateřství. Tyto rozhovory byly zaznamenávány a analyzovány pomocí Metody zakotvené teorie. Dílčími cíly praktické části bylo zjistit, jaké faktory a oblasti jsou důležité pro prožívání mateřství u žen všech generací, odhalit, zda jsou tyto faktory generačně proměnlivé a celkově zhodnotit vliv těchto faktorů na výslednou podobu mateřství. V následné diskuzi jsou tyto generační proměny a důležité oblasti mateřství dávány do kontextu s teoretickými poznatky z první části, s cílem teoreticky zakotvit zjištěné poznatky. Ve výsledku se...
|
|
|
Formování identity na příkladu komunity studentů klasického zpěvu
Bláhová, Vendula ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá problematikou formování identity u nositelů určité profesní subkultury. Jejím cílem je popsat mechanismy, které přispívají k utváření profesní subkultury a identity a které fungují v rámci profesní socializace jedince. Celá práce se zakládá na příkladu konkrétní profesní subkultury, a to operních zpěváků. Pohybuje se tedy na poli "vysoké" kultury, jejíž prostředí není zdaleka tolik probádané jako kultura populární. Autorka se opírá o teorie týkající se subkultur a tvorby identity a také o již realizovanou etnografickou studii v mezinárodně známé operní společnosti. Zároveň provedla vlastní výzkum v komunitě studentů klasického zpěvu, kteří se připravují na dráhu operních pěvců. Jednalo se o zúčastněné pozorování, které bylo doplněno sérií polostrukturovaných rozhovorů. Autorka klade důraz na praxi, na reálně probíhající interakce, a také na významy, které nositelé subkultury přikládají dějům kolem sebe. Práce ukazuje, že identita je formována diskurzivními praktikami, tedy askripcí a reflexí, a také prostřednictvím hraní sociálních rolí. Při jejím utváření hrají hlavní roli druzí, je tedy utvářena sociálně. Během profesionalizace je jedinec kultivován okolím, subkulturou, a naplňuje postupně kvality, které jsou subkulturou nastaveny. Příprava na dráhu zpěváka neznamená pouze naučit...
|
host ::
RSS.