Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bulvarizace seriozního tisku na příkladu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary
Záleská, Eva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Bakalářská práce popisuje mediální obraz Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary od roku 1990 do roku 2012 a bulvarizaci tištěných deníků na příkladu tohoto festivalu rovněž v uvedených letech. Nejprve se věnuje historické a současné podobě festivalu a předkládá teorie vztahující se k bulvarizaci. Empirická část práce je založena na kvantitativní obsahové analýze, pro kterou byly vybrány deníky Právo, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Analyzované ročníky jsou: 1990, 1997, 2004, 2012. Analýza prokázala, že zájem médií o karlovarský filmový festival v průběhu sledovaného období výrazně vzrostl. Nejvíce prostoru mu věnuje deník Právo, který také uveřejňuje nejvíce fotografií. V tomto období lze také vysledovat zřetelný nárůst bulvarizace, který se projevil nejvíce u deníku Právo a nejméně u Lidových novin. U 12 % z článků o festivalu publikovaných v Právu, jež se věnují festivalu, lze nalézt alespoň jeden znak vlastní bulváru.
Význam změn ve spotřebním chování spojených s přechodem z role studenta do role zaměstnaného
Záleská, Eva ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou změny spojené s přechodem z života studenta do života zaměstnaného, Zajímá nás, jak tyto změny reflektují právě absolventi vysokých škol či jejich studenti, kteří nastoupili do svého prvního vážného zaměstnání. Teoretický základ práce sestává především z teorií praktik, a to hlavně z přístupu Pierra Bourdieua a Alana Wardea. Dále je představen také přístup Mary Douglas a několik dnes již klasických přístupů ke spotřebnímu chování (např. okázalá spotřeba Thorsteina Veblena) a také teorie vztahující se k referenčním skupinám. Vlastní výzkum je založen na kvalitativně zaměřených rozhovorech s absolventy a studenty vysokých škol, kteří nastoupili do svého prvního stálého zaměstnání. Všichni respondenti jsou z Prahy a pracují v komerčně zaměřených firmách, pozice velké části z nich je spojena s marketingem. Hlavní zjištění této práce je, že respondenti po nástupu do zaměstnání vnímají subjektivní zvýšení sociálního statusu ve srovnání s dobou před nástupem do zaměstnání, začali následovat praktiky běžné na místě jejich pracoviště, což se mimo jiné projevovalo ve změnách ve spotřebním chování (jednalo se např. o změny ve stravování, cestování či nákupu a používání automobilu). U respondentů se projevila rozdílná snaha o začlenění se do pracovního kolektivu, přičemž tento...
Bulvarizace seriozního tisku na příkladu Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary
Záleská, Eva ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Bakalářská práce popisuje mediální obraz Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary od roku 1990 do roku 2012 a bulvarizaci tištěných deníků na příkladu tohoto festivalu rovněž v uvedených letech. Nejprve se věnuje historické a současné podobě festivalu a předkládá teorie vztahující se k bulvarizaci. Empirická část práce je založena na kvantitativní obsahové analýze, pro kterou byly vybrány deníky Právo, Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Analyzované ročníky jsou: 1990, 1997, 2004, 2012. Analýza prokázala, že zájem médií o karlovarský filmový festival v průběhu sledovaného období výrazně vzrostl. Nejvíce prostoru mu věnuje deník Právo, který také uveřejňuje nejvíce fotografií. V tomto období lze také vysledovat zřetelný nárůst bulvarizace, který se projevil nejvíce u deníku Právo a nejméně u Lidových novin. U 12 % z článků o festivalu publikovaných v Právu, jež se věnují festivalu, lze nalézt alespoň jeden znak vlastní bulváru.
Vztah výtvarných umělců k umělecké normě
Záleská, Eva ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahu výtvarných umělců k umělecké normě. Umělecká norma je tvořena estetickou normou a dalšími sociálními normami vztahujícími se k uměleckému poli. První část práce je věnována představení dosavadních poznatků o zkoumané oblasti, především teoretického přístupu Jana Mukařovského k estetické normě, analytického konceptu sociálního pole, který popsal Pierre Bourdieu a konceptu uměleckých světů Howarda Beckera. Výzkum ukazuje, že umělci vnímají estetickou normu jako neoddělitelnou součást širokého normativního celku. V rámci hierarchicky strukturovaného uměleckého pole je důležité zaujímat výhodnou pozici. Umělci se snaží odlišit se nejen v rámci středního proudu, ale i uvnitř uměleckého pole. To jim zaručuje autentická tvorba a jedinečný styl. Narozdíl od výchozí literatury výzkum potvrzuje skutečnost, že umělci své pragmatické zájmy reflektují a neobávají se ztráty legitimity své umělecké činnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.