|
|
Přínos adaptačního kurzu pro rozvoj sociálních vztahů ve školních třídách
Kalkusová, Lucie ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Janíková, Marcela (oponent) ; Macků, Richard (oponent)
Název: Přínos adaptačního kurzu pro rozvoj sociálních vztahů ve školních třídách Cíl: Cílem práce bylo zjistit, nakolik program výchovy a aktivit v přírodě v podobě adaptačního kurzu ovlivní strukturu a kvalitu sociálních vztahů ve skupině školních kolektivů dospívající mládeže. Metody: Výzkumný soubor představovalo 211 žáků (128 dívek, 83 chlapců, průměrný věk 13,3±SD let) prvního ročníku střední školy, kteří se zúčastnili šestidenního adaptačního kurzu. Kurz byl sestaven s využitím zásad dramaturgie, tak aby naplnil cíle adaptačního kurzu v podobě bližšího seznámení žáků mezi sebou a se svými učiteli, navození pozitivních sociálních vztahů, spolupracující atmosféry, pocitu vzájemné důvěry a bezpečí. Před kurzem, týden po kurzu a tři měsíce po skončení kurzu, žáci vyplnili dotazník tvořený kombinací preferenčního záznamu, sociometrických otázek (volba spolužáků v otázce oslava narozenin a ostrov), B3 dotazníkem a dvěma otevřenými otázkami objasňujícími preferenci programových prostředků. Výsledky byly nejprve analyzovány po třídách, abychom popsali jevy odehrávající se v konkrétní skupině, a dále pak souhrnně všechny třídy dohromady. Vyhodnocení vstupních dat bylo provedeno neparametrickým Friedmanovým testem, pro ověření statistické významnosti mezi jednotlivými měřeními byl použit neparametrický...
|
|
|
Výuka základů chemie v mimoškolním prostředí jako prostředek rozvoje přírodovědné gramotnosti
Čábelová, Simona ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspektem mimoškolního vzdělávání chemie v kontextu konceptu přírodovědné gramotnosti. Tento koncept je zde přiblížen v souvislosti s RVP ZV a Kontextuálního modelu učení. Na základě popisu jednotlivých kontextů zmíněného modelu je navrhnuta alternativní varianta exkurze v rámci Muzea pražského vodárenství, Podolské vodárny v Praze. Praktická část se zabývá srovnáním efektivity "klasického" pojetí exkurze muzea a zmíněné alternativní varianty. Celý koncept se drží schématu pedagogického experimentu. Srovnání je provedeno na základě tří testování u dvou skupin. První, kontrolní skupina, absolvovala exkurzi standardním způsobem pod vedením průvodce muzea. Druhá, experimentální skupina absolvovala exkurzi vedenou alternativním, navrženým způsobem. Na základě prvního testování - pretestů, je zanalyzována výchozí znalost žáků. Druhé testování je formou posttestů, které bylo realizováno okamžitě po dokončení obou variant exkurze. Třetí testování je formou retenčního testu měsíc po absolvování exkurze. Tato testování proběhla formou didaktického testu. Výsledky testování byly zanalyzovány pomocí statistických metod. Výsledky práce poukazují na značný význam způsobu vedení exkurze a na velký přínos mimoškolního vzdělávání jako součásti běžné výuky. Původně deskriptivní Kontextuální...
|
|
|
Výuka matematiky za podpory outdoorových prvků
Smetanová, Eliška ; Jirotková, Darina (vedoucí práce) ; Slezáková, Jana (oponent)
Práce se zabývá outdoorovým vyučováním matematiky na prvním stupni základní školy. Rozvíjí současný zájem o outdoorovou výuku za využití aktuálních inovativních metod učení. Svým zaměřením má sloužit především jako inspirační zdroj k vyučování matematiky v oblasti místa, kde žák vyrůstá, a naopak k poznávání svého okolí prostřednictvím vyučování matematiky. Částečně se opírá o výuku matematiky, orientovanou na budování schémat, ale usiluje o možnost demonstrovat výhody outdoorového vyučování bez ohledu na styl výuky. Přitom popisuje a analyzuje specifické vlastnosti, výhody a výzvy, spojené s outdoorovou výukou. Práce využívá českých a zahraničních zdrojů k seznámení čtenáře se základními fenomény, které se objevují v souvislosti s procesem učení. Jejich roli ukazuje na konkrétních outdoorových aktivitách. Podrobné rozbory těchto aktivit fungují v širším smyslu jako příklady, jak vést žáky k radosti z porozumění matematickým zákonitostem v běžném prostředí mimo školu.
|
|
|
Přínos adaptačních kurzů z pohledu absolventů gymnázia
Růžička, Michal ; Kalkusová, Lucie (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Přínos adaptačních kurzů z pohledu absolventů gymnázia Cíle: Cílem práce je zjistit přínos adaptačních kurzů a pohled jejich absolventů s odstupem devíti let. Metody: Jedná se o případovou studii vybrané třídy pražského Gymnázia Jana Nerudy. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct absolventů ve věku 20 - 21 let, kteří se zúčastnili adaptačního kurzu v Mozolově v říjnu 2010. Výzkum byl proveden formou polostrukturovaných rozhovorů, data byla vyhodnocena základními statistickými metodami a výsledky vyjádřeny v tabulkách pomocí četností odpovědí. Výsledky: Analýzou rozhovorů jsme zjistili, že adaptační kurz měl zásadní význam pro vytváření sociálních vazeb v třídním kolektivu. Nastavené vazby se dále prohlubovaly po celou dobu studia, jak uvedlo deset respondentů. Deset respondentů také uvedlo, že si na kurzu vyzkoušeli některé nové aktivity, nicméně po skončení kurzu se některým z nich nadále věnují pouze tři. Ústřední vzpomínkou na adaptační kurz byl pro oslovené první sociální moment. Závěr: Adaptační kurz má význam pro prohloubení přátelských vazeb a usnadnění prvního kontaktu se žáky a učitelským sborem. Adaptační kurz nepřispěl k probuzení zájmu o vykonávání vyzkoušených aktivit v přírodě po jeho skončení. Klíčová slova: seznamovací kurz, dramaturgie, Gymnázium Jana Nerudy, období adolescence,...
|
|
|
Vyučování matematice orientované na budování schémat v outdoorovém prostředí
Mladá, Lada ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Hejný, Milan (oponent) ; Jirotková, Darina (oponent)
Práce se věnuje outdoorovému vyučování matematice orientované na budování schémat. Hledá výhody venkovního vyučování a snaží se jich v plné míře využívat v inovativní výuce matematiky u žáků prvního stupně základní školy. Propojuje inovativní metody vyučování matematice na prvním stupni základní školy s přírodou, a to nenásilnou a přirozenou formou. Příroda zde není chápána pouze jako prostornější místo pro průběh výuky, nýbrž jako prostředek, díky kterému je možno dosáhnout efektivnějšího učení. Diplomová práce seznamuje čtenáře s historií outdoorového vyučování a výchovy a umožňuje tím hlubší porozumění potenciálu přírody a její roli v edukaci. Využívá k tomu pramenů českých i zahraničních. Diplomová práce chce upozornit studenty a učitele matematiky na pozitiva outdoorového vyučování a poskytuje jim realizovaný a reflektovaný soubor nápadů v podobě vypracovaných materiálů outdoorové výuky matematiky. KLÍČOVÁ SLOVA matematická didaktická prostředí, vyučování orientované na budování schémat, outdoorové vyučování, outdoorová matematika
|
|
|
Změna sociální koheze po absolvování kurzů v přírodě
Hurda, Jan ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Kalkusová, Lucie (oponent)
Název: Změna sociální koheze po absolvování kurzů v přírodě Cíl: Cílem práce je poskytnutí uceleného pohledu na téma změny sociální koheze skupin po absolvování kurzu aktivit v přírodě. Metody: V práci byla využita metoda obsahové analýzy textu spolu s metodou sekundární analýzy dat. Výsledky: Provedený rozbor dostupných zdrojů přinesl zjištění, že kurzy aktivit v přírodě mají pozitivní vliv na rozvoj sociální koheze, jak pracovních skupin, tak i skupin mladistvých a sportovních týmů. Práce se zabývá i dalšími přínosy kurzů aktivit v přírodě. Klíčová slova: soudržnost, teambuilding, aktivity v přírodě, sociometrie, skupina, tým, sociální koheze
|
|
|
Požadavky na kompetence lektorů adaptačních kurzů pro střední školy a druhý stupeň základních škol
Jelínková, Tereza ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Běhounková, Olga (oponent)
Práce se zabývá kompetencemi lektora adaptačního kurzu pro střední školy a druhý stupeň základních škol. Cílem práce je vytvořit soubor kompetencí, které by měl lektor mít, aby byl schopen naplnit cíle a principy adaptačního kurzu. Práce se zaměřuje na pojem adaptační kurz a představuje různé způsoby jeho realizace. Dále pojednává o kompetenčním přístupu a výhodách jeho použití a představuje dva již existující kompetenční modely, související s činností lektora adaptačního kurzu. S pomocí relevantních odborných zdrojů jsou identifikovány nejdůležitější cíle a principy adaptačního kurzu a kompetence, které z nich vyplývají. Součástí vytvořeného souboru kompetencí jsou příklady konkrétních projevů v chování lektora. Klíčová slova: adaptační kurz, střední škola, gymnázium, druhý stupeň základní školy, lektor, kompetence, kompetenční model, scoiálně-patologické jevy, primární prevence rizikového chování, zážitková pedagogika, skupinová dynamika 4
|
|
|
Sportovní kurzy v přírodě na druhém stupni základních škol v Libereckém kraji
Ledvinová, Zuzana ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou sportovních kurzů v přírodě na II. stupni základních škol v Libereckém kraji. Teoretická část tedy pojednává o blízkých tématech, jakými jsou aktivity a výchova v přírodě, tělesná výchova na ZŠ či letní a zimní sportovní kurzy v přírodě. Cílem práce bylo vytvořit přehled o sportovních kurzech v přírodě na II. stupni vybraných základních škol v Libereckém kraji a na základě těchto výsledků doporučit optimální kurzovní výuku. K tomu bylo využito dvou metod dotazování - řízeného rozhovoru s řediteli škol a dotazníku určeného žákům 9. ročníku. Prostřednictvím zmiňovaných metod byla zjišťována rozmanitost nabídky sportovních kurzů v přírodě, problematika naplnění kapacit či materiální a personální zajištění škol. Dále se výzkum zajímal o účast žáků na kurzech a důvody jejich neúčasti či spokojenost žáků s nabídkou kurzů. Na základě odpovědí žáků byl vytvořen žebříček nejoblíbenějších kurzů. Výsledky výzkumu byly shrnuty do celkových statistik, které nabízejí komplexní hodnocení stavu kurzovní výuky na vybraných základních školách v Libereckém kraji. Klíčová slova: aktivity v přírodě, výchova v přírodě, tělesná výchova, sportovní kurzy v přírodě, RVP, základní školy
|
|
|
Možnosti venkovní výuky environmentální výchovy v městské školce MŠ Čéčova
ŽIŽKOVÁ, Eva
Tato práce se zabývá výukou environmentální výchovy předškolních dětí ve věku od 3 do 6 let ve venkovním prostředí. Teoretická část je zaměřena na popis základních principů, obsahů a prostředků pro výuku environmentální výchovy v mateřské škole jako průřezového tématu vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Zdůrazněny jsou venkovní formy výuky, při kterých dochází k praktickému seznamování se světem kolem nás a vzbuzení potřeby pečovat o přírodu a život v ní, protože tvoří nepostradatelné součásti životního prostředí člověka. Neméně důležitá je i kapitola o bezpečnosti při tomto způsobu vyučování. Praktická část je zaměřena na přípravu a popis konkrétních možností venkovní výuky environmentální výchovy v rušných částech města České Budějovice v okolí MŠ Čéčova a jejich využití v souladu se školním vzdělávacím programem této vybrané školy.
|
|
|
Environmentálně-psychologická východiska výchovy v přírodě
VRBOVÁ, Zuzana
Práce se zabývá teoretickým výzkumem východisek environmentální psychologie pro výchovu v přírodě. Odpovídá z environmentálně-psychologického hlediska na otázku, proč je příroda v koncepcích výchovy v přírodě preferovaným prostředím a jaké jsou vlivy přírody na fyzické, psychické a sociální zdraví člověka. Tyto odpovědi jsou v práci popsány skrze teorie environmentálních preferencí a regeneračních účinků přírody. Práce je rozdělena do tří oblastí. První část rozebírá východiska, principy a obsahy environmentální psychologie a výchovy v přírodě, stěžejní pojmy pro práci a styčné body environemntální psychologie a teorie výchovy v přírodě. Druhá část popisuje environmentálně-psychologické teorie a koncepty, týkající se hlavní a vedlejší výzkumné otázky. Třetí část zhodnocuje důsledky a relevantnost environmentálně-psychologických poznatků pro oblast výchovy v přírodě.
|
host ::
RSS.