|
|
Postavení chemického pokusu v době ICT - hliník a jeho sloučeniny
Sloup, Radovan
Cílem práce je popsat pozici reálného pokusu ve výuce chemie na počátku 21. století a přispět k řešení dohadů, zda je nebo není tento didaktický prostředek v současných školách takovou vzácností, jak se někdy uvádí. Východiskem práce je rozsáhlá rešerše literatury týkající se přírodovědné gramotnosti, která je podmínkou nejen správné interpretace pokusu, ale i jeho vhodného využití ve výuce. Teoretická část práce sleduje také ukotvení chemického pokusu v kurikulárních dokumentech a jeho pozici ve výuce chemie v nedávné minulosti. Protože pokus je dynamická vizuálie, jsou v části práce vizuálie klasifikovány a je popsán jejich výskyt a funkce v současné informační společnosti, v učebnicích chemie, jako součást hypermediálních programů pro výuku chemie a ve výuce obecně. Hypermediálním programům je v této práci věnována pozornost jako materiálům pro výuku chemie, které se osvědčily především v e-learningu. Prostřednictvím dotazníkového šetření na ZŠ a SŠ v celé České republice byly zjišťovány nejen materiální, ale i personální možnosti vyučujících chemie a škol směrem k realizaci pokusu ve výuce. Získaná data jsou analyzována statistickými metodami a jsou vyvozena porovnání například v rámci krajů, typu školy a délky praxe vyučujících. Na několika základních pokusech s použitím hliníku jako...
|
|
|
Multikomponentní učební úlohy ve výuce chemie
Trčková, Kateřina
Hlavním cílem disertační práce bylo na základě analýzy typů úloh v mezinárodních výzkumech vytvořit a ověřit vlastní multikomponentní úlohy interdisciplinárního charakteru. Nově vytvořené učební úlohy byly klasifikovány podle způsobu zadání, formy řešení, podle poznávací náročnosti a pestrosti učebních úloh. Stejné formáty testovaných úloh byly seřazeny do dvojic, byla ověřena jejich obtížnost, citlivost a úspěšnost. Multikomponentní učební úlohy byly zadávány verbálně nebo neverbálně (grafem, tabulkou, nebo obrázkem). V souborech úloh byly obsaženy úlohy uzavřené (uspořádací, přiřazovací, s výběrem odpovědí, dichotomické) a otevřené (se širokou i se stručnou odpovědí). Úspěšnost řešení jednotlivých úloh byla statisticky zpracována neparametrickým Wilcoxonovým testem, v závislosti na formátu, genderu a typu studia. Výzkumné šetření bylo doplněno sebereflektivním dotazníkem žáků a dotazníkem pro učitele o průběhu testování. Klíčová slova Multikomponentní učební úlohy, taxonomie učebních úloh, přírodovědná gramotnost, čtenářská gramotnost, sebereflektivní dotazník.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití školních pokusů k rozvoji přírodovědné gramotnosti a pregramotnosti v preprimárním a primárním vzdělávání
Vanišová, Barbora ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je zjistit, jak učitelé podle jejich mínění přistupují v primárním a preprimárním stupni vzdělávání k zařazování přírodovědných pokusů do výuky, jaké jsou na zařazování pokusů do výuky ve školách podmínky a jak na pokusy reagují žáci. V teoretické části se v práci zabývám analýzou informací týkajících se přírodovědných pokusů a jejich zařazením v kurikulárním rámci. V empirické části práce obsahuje postupy získávání dat pomocí rozhovorů s učiteli a dotazníkového hodnocení samotných pokusů žáky a jejich vyhodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA: Přírodovědná gramotnost, přírodovědná pregramotnost, školní experiment
|
|
|
Tvorba učebních úloh s problémovými prvky ze vzdělávacího oboru Chemie
Vojíř, Karel
Tato práce se zabývá tvorbou učebních úloh přímo navazujících na Standardy pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie. Autor této práce téma zpracovával v rámci projektu Národního ústavu pro vzdělávání. Východiskem pro tvorbu úloh sloužících k ilustraci a konkretizujícímu zpřístupnění Standardů se stal rozvoj přírodovědné gramotnosti, jakožto princip výuky chemie v širších souvislostech a s přenosem do mimoškolního prostředí. Učební úlohy byly vytvářeny na základě v práci popsaných teoretických východisek přírodovědné gramotnosti a výsledků českých žáků v jejím testování, kontextu Standardů v českém kurikulárním systému, prvků problémového vyučování, typologie učebních úloh a jejich kognitivních parametrů. V průběhu tvorby byly úlohy pilotně ověřovány. Výsledky pilotního ověření byly využity v další tvorbě. Na základě metodologie popsané v této práci byl vytvořen materiál Metodické komentáře a úlohy ke standardům pro základní vzdělávání - Chemie, který obsahuje ucelenou sadu učebních úloh ilustrujících dvě třetiny indikátorů ze Standardů pro základní vzdělávání vzdělávacího oboru Chemie.
|
|
|
Výuka základů chemie v mimoškolním prostředí jako prostředek rozvoje přírodovědné gramotnosti
Čábelová, Simona ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aspektem mimoškolního vzdělávání chemie v kontextu konceptu přírodovědné gramotnosti. Tento koncept je zde přiblížen v souvislosti s RVP ZV a Kontextuálního modelu učení. Na základě popisu jednotlivých kontextů zmíněného modelu je navrhnuta alternativní varianta exkurze v rámci Muzea pražského vodárenství, Podolské vodárny v Praze. Praktická část se zabývá srovnáním efektivity "klasického" pojetí exkurze muzea a zmíněné alternativní varianty. Celý koncept se drží schématu pedagogického experimentu. Srovnání je provedeno na základě tří testování u dvou skupin. První, kontrolní skupina, absolvovala exkurzi standardním způsobem pod vedením průvodce muzea. Druhá, experimentální skupina absolvovala exkurzi vedenou alternativním, navrženým způsobem. Na základě prvního testování - pretestů, je zanalyzována výchozí znalost žáků. Druhé testování je formou posttestů, které bylo realizováno okamžitě po dokončení obou variant exkurze. Třetí testování je formou retenčního testu měsíc po absolvování exkurze. Tato testování proběhla formou didaktického testu. Výsledky testování byly zanalyzovány pomocí statistických metod. Výsledky práce poukazují na značný význam způsobu vedení exkurze a na velký přínos mimoškolního vzdělávání jako součásti běžné výuky. Původně deskriptivní Kontextuální...
|
|
|
Přírodovědná gramotnost a její rozvoj s využitím učebních úloh v chemii pro oblast ISCED 2
Distler, Petr ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Klečková, Marta (oponent) ; Čtrnáctová, Hana (oponent)
Cílem disertační práce bylo posouzení vhodnosti rozvoje přírodovědné gramotnosti s využitím učebních úloh v hodinách chemie pro oblast ISCED 2. V České republice jsou pravidelně zjišťovány funkční gramotnosti v rámci mezinárodních šetření pořádaných OECD. Srovnáním typů úloh v komerčních pracovních sešitech a úloh používaných v PISA testování byl zjištěn výrazný rozdíl ve způsobu jejich zadání (problémovost) a kognitivních cílů, které autoři plánují dosáhnout. Z autorských a uvolněných úloh PISA byly sestaveny sbírky, které učitelé v průběhu školního roku 2016/2017 používali ve své výuce. Na základě výsledků žáků v realizovaném pedagogickém kvaziexperimentu lze říci, že žáci experimentální skupiny dosáhli lepších výsledků než žáci v kontrolní skupině při řešení komplexních úloh. Naopak výsledky žáků na základních školách byly u výstupních testových úloh výrazně horší než u vstupních, což bylo vysvětleno ztrátou motivace ke studiu. Motivace žáků při řešení komplexních úloh byla nadprůměrná. Uvědomovali si význam a užitečnost komplexních úloh, a proto jejich řešení přikládali náležitou důležitost. Učitelé se shodli, že komplexní úlohy jsou zajímavým učebním materiálem pro zařazení do výuky. Ocenili, že řešená témata jsou žákům předložena problémovou formou, v širším kontextu a s důrazem na propojení...
|
|
|
Science tasks of PISA 2015 research - analysis of Czech pupils` results
Pschotnerová, Petra ; Mandíková, Dana (vedoucí práce) ; Blažek, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výsledky českých žáků v přírodovědných úlohách testování PISA 2015. V práci je udělaný podrobný rozbor výsledků přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků. Úvodní kapitoly práce se věnují charakteristice výzkumu PISA, jeho metodám a způsobu prezentace výsledků. Stručně se věnuje definici a koncepčnímu rámci přírodovědné gramotnosti pro potřeby výzkumu PISA. Pak se rozebírají úlohy a otázky používané v testování PISA, testy, typy odpovědí a jich hodnocení. V práci je přehled počtu úloh použitých napříč jednotlivými testováními. Práce doplňuje předchozí bakalářské práce Kateřiny Bašátkové a Karla Havlíčka o výsledky v přírodovědných úlohách testování PISA z let 2012 a 2015. Práce mapuje výsledky českých žáku v časovém sledu od roku 2000 do roku 2015 a shrnuje výsledky žáků podle kompetencí, znalostí a vzdělávacích oblastí. Všechny tyto výsledky porovnává s výsledky vybraných zemí OECD. Předposlední kapitola je jádrem této práce. Porovnává výsledky žáků v jednotlivých kategoriích otázek, vybírá otázky s nejvyšší a nejnižší úspěšností, porovnává výsledky kluků a dívek a speciálně pojednává o nových fyzikálně zaměřených otázkách. Poslední částí této práce jsou její přílohy. Vývoj výsledků českých žáků napříč roky 2000 - 2015 ve všech trendových otázkách použitých v testování...
|
|
|
Tvorba materiálů pro podporu přírodovědného vzdělávání u dětí předškolního a mladšího školního věku
Andrlová, Dominika ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Hybelbauerová, Simona (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na rozvoj přírodovědné gramotnosti dětí předškolního a žáků mladšího školního věku. Cílem této práce je didaktické zpracování materiálů, které učitelům/lektorům/rodičům umožní rozvíjet přírodovědnou gramotnost dětí, aniž by sami museli mít chemické vzdělání pro správné pochopení experimentu, a mohli zároveň předat správné informace dětem tak, aby bylo v co největší míře zabráněno vzniku přírodovědných miskoncepcí. Teoretická část práce je věnována ontogenezi dítěte v předškolním a raném školním věku, která je následně zohledněna při tvorbě materiálů pro rozvoj přírodovědné gramotnosti této cílové věkové kategorie dětí. Součástí teoretické práce je také charakteristika pojmu přírodovědná gramotnost jakožto možného nástroje pro zvýšení zájmu o studium přírodovědných oborů. Uvedena jsou očekávaná pozitiva, ale také možná negativa, především v podobě vzniklých miskoncepcí, která mohou být se zaváděním přírodovědného vzdělávání u menších dětí spojená. V další části byla provedena analýza sylabů přírodovědně zaměřených předmětů na pedagogických fakultách v oborech Učitelství pro 1. stupeň základních škol a Učitelství pro mateřské školy. Nezbytnou součástí je analýza Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (první stupeň základní školy) a její...
|
|
| |
host ::
RSS.