|
|
Vzájemné vztahy vlastností vyčtených z fotografií obličejů
Machová, Kamila ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Děchtěrenko, Filip (oponent)
Odhady vlastností jedinců vyčtené z jejich obličejů hrají významnou roli v našich životech nejen při výběru partnerů. Lidé se v hodnocení těchto vlastností velmi dobře shodují a odhady mnohých vlastností spolu korelují. Většina dosud publikovaných studií se zabývá pouze jednou či několika vlast- nostmi na úzké věkové skupině. Tato práce je z větší části založena na hodno- cení 13 vlastností 80 tváří mužů a žen respondenty pestrého věkového složení, které bylo nasbíráno pro dosud nepublikovanou studii Jaroslava Flegra, Amy E. Blum a Šebastiana Kroupy. V této práci jsem zjistila zejména, že i) starší respondenti obou pohlaví hodnotí ženské fotografie jako atraktivnější, ii) re- spondenti strávili více času hodnocením atraktivnějších či sympatičtějších osob a to i v podmínkách, které je mohly motivovat k rychlému dokončení hodnocení, iii) muži hodnotí osoby s odlišnou barvou očí jako atraktivnější a ženy hodnotí ostatní lidi se stejnou barvou očí jako sympatičtější, iv) pořadí preferencí spočítaných dvěma odlišnými metodami se od sebe příliš neliší. 1
|
|
|
Obličejová atraktivita a její koreláty v mezikulturní perspektivě
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Tureček, Petr (oponent)
Dosavadní práce, které zkoumaly obličejovou atraktivitu, se zabývaly zejména vlivem fluktuační asymetrie, průměrovosti, maskulinity, femininity a barevnosti pokožky na hodnocení atraktivity. S jejich poznatky pracují mezikulturní studie. Odhalují, že lidé z různých oblastí upřednostňují jinou míru rozvoje pohlavně dvojtvárných znaků, např. v souvislosti se zdravotní a ekonomickou situací. Pomocí internetových dotazníků jsme provedli hodnotící studii. Využili jsme české (N = 100), íránské (N = 87) a turecké (N = 185) obličejové stimuly. Využili jsme hodnotitele obou pohlaví z těchto kultur. Sledovali jsme, zda všechny populace posoudí barevnost obličejů podobně a zda preferují podobný rozvoj pohlavně dvojtvárných znaků. Vedle toho jsme testovali, zda se v rámci těchto skupin liší poměr výšky k šířce obličeje (fWHR) mezi pohlavími. Zajímalo nás také, zda se populace liší v rozptylu barevnosti pokožky obličejů. Hodnotitelé všech populací považovali femininní ženy za atraktivní. Turci, Turkyně a Češky považovaly vnitropopulačně za atraktivní maskulinnější a průměrovější muže. Íránky považovaly za atraktivní průměrovější íránské muže. Starší, atraktivnější a průměrovější čeští muži byli podle Češek maskulinnější. Atraktivnější, průměrovější a mladší české ženy byly podle Čechů femininní. Tmavší a starší íránští...
|
|
|
Důvěra mezi státy a princip vzájemné důvěry v mezinárodním právu
Šach, Matěj ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Résumé: Důvěra mezi státy a princip vzájemné důvěry v mezinárodním právu Tato diplomová práce se zabývá rolí fenoménu důvěry v mezinárodním právu. Hlavním cílem této práce je zjistit jaký vliv má důvěra mezi státy na mezinárodní právo, v jakých institutech a situacích mezinárodního práva se důvěra používá a též objasnit působení principu vzájemné důvěry v mezinárodním právu. Diplomová práce se dotýká tří oblastí výzkumu, které určují i obsahové rozdělení práce. První výzkumnou oblastí je použití principu vzájemné důvěry, kde autor vychází z jeho aplikace v evropském právu. Zabývá se otázkou vhodnosti jeho použití v kontextu toho, kdo nese riziko z vložené důvěry a dochází k závěru, že subjekt, který vkládá důvěru v jiný subjekt, by měl nést i veškerá rizika s tím spojená. V druhé oblasti, která je zaměřena na opatření pro posílení důvěry, je tento prvek mezinárodního práva teoreticky rozebrán a dále je zkoumám v souvislosti s aktuálním děním v ukrajinsko-ruském konfliktu probíhajícím od roku 2014. Cílem této kapitoly bylo zjistit, jak vzniká důvěra mezi státy, zda jsou opatření pro posílení důvěry účinná a co přináší do mezinárodního práva. Autor přichází se zjištěním, že k posílení důvěry mezi státy dochází autentickou snahou jednoho ze států o její posílení, kdy opatření pro posílení důvěry těmto snahám...
|
|
|
Fundraising neziskové organizace NIDAR
Jandová, Tereza ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Pemová, Terezie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fundraisingem neziskových organizací. Cílem práce je poskytnout základní informace o fundraisingu a aplikovat tyto informace na zhodnocení fundraisingu vybrané neziskové organizace. Práce nejprve vymezuje neziskový sektor a jeho dlouhodobou udržitelnost, poté se práce věnuje samotnému fundraisingu. Do části věnující se fundraisingu je zahrnuta také problematika důvěryhodnosti organizace a webových stránek organizace. Tyto faktory vytváří konkurenční výhodu v aktivitách zaměřených na fundraising. Tento teoretický základ je aplikován na vybranou neziskovou organizaci, kromě rozboru fundraisingu jsou rozebrány i webové stránky organizace a je provedena Analýza spolehlivosti neziskové organizace ASNO14. Získání dat v praktické části bylo provedeno rozborem výročních zpráv organizace, analýzou webových stránek a osobním rozhovorem. Závěr práce obsahuje celkové zhodnocení a návrhy na zlepšení.
|
|
| |
|
|
Důvěryhodnost rodilých a nerodilých mluvčích angličtiny podle nerodilých posluchačů
Hanzlíková, Dagmar ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Cílem této magisterské práce je prozkoumat vliv cizineckého přízvuku na důvěryhodnost nerodilých mluvčích angličtiny. Tato práce byla inspirována studií Lev-Ari a Keysara (2010), kteří zjistili, že rodilí mluvčí angličtiny jsou nedůvěřiví vůči nerodilým mluvčím. V našem výzkumu jsme použili stejnou sadu vět a podobné zadání experimentu, abychom zjistili, jestli bude mít cizinecký přízvuk stejně negativní vliv na důvěryhodnost nerodilých mluvčích z pohledu nerodilých posluchačů. 6 rodilých mluvčích z Británie a Spojených států a 6 nerodilých mluvčích nahrálo k testu sadu vět a 45 nerodilých posluchačů hodnotilo na škále, zdali se domnívají, že je tvrzení, které slyší, pravdivé či nikoli. Výsledky byly vyhodnocovány z různých úhlů pohledu, například jaký vliv má cizinecký přízvuk nebo pohlaví na důvěryhodnost. Také jsme analyzovali jednotlivé mluvčí a jednotlivé položky, abychom zjistili, jestli výsledky mohly být ovlivněné chováním jednoho mluvčího či položky. Výsledky experimentu ukázaly, že cizinecký přízvuk má na důvěryhodnost mluvčího negativní vliv. Čeští respondenti hodnotili britské mluvčí jako nejdůvěryhodnější, zatímco cizinci, kteří hovořili s jiným než českým přízvukem, byli hodnoceni jako nejméně důvěryhodní. Pohlaví mluvčího nemělo na důvěryhodnost žádný vliv. Klíčová slova: cizinecký...
|
|
|
Vnímání krizové komunikace prostřednictvím sociálních sítí subkulturou vysokoškolských studentů
Kroupa, Pavel ; Opatrný, Martin (vedoucí práce) ; Černík, Roman (oponent)
Předmětem bakalářské práce je vnímání krizové komunikace prostřednictvím sociálních sítí. Cílem práce je ověřit souvislost mezi prostředím sociálních sítí a interpretací a hodnocením rizika. První, teoretická část, se zaměřuje na rešerše dostupné literatury a vymezuje klíčové pojmy - vnímání informací, komunikace, krizová komunikace, nová média, sociální média a sociální sítě. V ní podrobněji rozebírám strukturu a komunikační proces, typy komunikace, teoretické modely krizové komunikace, nástroje krizové komunikace a sociální sítě, zejména pak Facebook a Twitter. Teoretická část je základem empirické části, která popisuje realizaci výzkumného šetření mezi vysokoškolskými studenty. Stanovené hypotézy vedou k formulování výzkumných otázek a sestavení dotazníku. Otázky v dotazníku jsou postaveny tak, aby ověřily, zda vysoký počet sdílení příspěvků, konkrétní sdílející uživatel, anebo velké množství sporných komentářů k danému příspěvku mohou mít souvislost s interpretací a hodnocením krizové situace. Z analýzy výzkumu vyplynulo, že vysoký počet sdílení příspěvku a konkrétní sdílející uživatel mají vliv na interpretaci a hodnocení rizika. Přínosem této práce je skutečnost, že se díky provedenému dotazníkovému šetření podařilo prokázat, že existuje souvislost mezi prostředím sociálních sítí a vnímáním krizové...
|
|
|
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.
|
|
| |
|
|
Důvěryhodnost a důvěra: analýza vztahu kriminality všedního dne a interpersonální a institucionální důvěry
Šebestová, Veronika ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Ústředním tématem této práce je fenomén důvěryhodnosti. S odkazem na přístup Evropského výzkumu hodnot je zde důvěryhodnost mapována prostřednictvím postojů k otázce ospravedlnitelnosti jednání označovaného jako kriminalita všedního dne (jízda načerno, krácení daní apod.) a jiných jevů, jejichž správnost je z etického pohledu problematická či dilematická (nevěra, potraty apod.). Tyto postoje tvoří vstupní baterii shlukové analýzy, jejímž prostřednictvím jsou vymezeny čtyři skupiny osob z hlediska míry důvěryhodnosti a významu, jaký přikládají posuzovaným problémům. Záměrem dalšího zkoumání je odhalit, zda a případně v jaké míře se od sebe tyto skupiny liší z hlediska důvěry a sociodemografických a socioekonomických charakteristik. Ukazuje se přitom, že důvěra k druhým lidem i k institucím je sice napříč skupinami odlišná, nicméně s výjimkou důvěry k církvi se nejedná o rozdíly nikterak velké. Analýza dále naznačuje souvislost nedůvěryhodného jednání s nižším věkem a nespokojeností s vlastním životem. Fenomén důvěryhodnosti je zkoumán na datech z Evropského výzkumu hodnot, konkrétně vlně realizované v roce 2008. Práce zohledňuje situaci v České republice. Klíčová slova: důvěryhodnost, interpersonální důvěra, institucionální důvěra, kriminalita všedního dne, legální cynismus, sociální kapitál
|
host ::
RSS.