|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
|
|
Výpověď Samařských ostrak o náboženském životě na sklonku Severoizraelského království
Šebestová, Veronika ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, ostraka ze Samaří, ve světle náboženského života v severním Izraeli. Práce stručně seznamuje s náboženským světem izraelského okolí: Egyptem, Mezopotámií a Kanaánem. A poté i s náboženskou situací v Izraeli samotném. Hlavní těžiště této práce se týká ostrak ze Samaří. V příloze lze najít přehledně zpracovanou tabulku, která obsahuje všech 63 přehledně zaznamenaných ostrak, na nichž nalezneme rok vlády neznámého krále, jména příjemců a odesílatelů, území, z něhož je zásilka posílána, město, z něhož je zásilka posílána a druh zboží. Důraz je položen zejména na jména příjemců a odesílatelů, která lze na ostrakách najít. Tato jména jsou pak porovnána s náboženskou situací v Izraeli v době 8. století př. n. l., tedy přibližné z doby, do které je vznik ostrak datován. Závěrečné kapitoly se snaží doplnit celkový obraz, který je v hlavní části práce nastíněn. (Teorie datace, nálezy v Kuntillet Adždut, Býk ve Starém Orientu). Práce se snaží hledat možné paralely mezi biblickým textem, texty historickými, archeologickými nálezy a ostraky samotnými. Ze závěru práce vyplývá, že užívání teoforního prvku-baal, který najdeme ve jménech, která známe z ostrak v Samaří, je důkazem, že v Izraeli v 8. století př. n. l. došlo k synkretismu...
|
|
|
Samařská ostraka, jejich funkce a vztah ke Starému zákonu
Šebestová, Veronika ; Melmuk, Petr (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit jeden z významných archeologických nálezů, který byl objeven počátkem 20. století a který nám nabízí vhled do administrativního systému severního Izraele - Samařská ostraka. Práce stručně seznamuje s dějinami severního Izraele od doby Omrího nástupu na trůn až po pád hlavního města Samaří v roce 722 př. n. l. Nalezneme zde i doplňkové informace, které se týkají politických a mocenských her okolních států, a které mají vliv na dění v Izraeli. Dále je uváděna historie města Samaří a najdeme zde i krátkou vsuvku o archeologických vykopávkách, které byly v bývalém Izraelském hlavním městě prováděny. Právě v této části je zmíněn i nález ostrak. Dále se v textu zabývám, již ostraky samotnými. Podle indicií, které nám poskytují ostraka samotná, které doplňují další informace, které můžeme nalézt např. v biblickém textu, na stélách, v asyrských administrativních záznamech či v archeologických nálezech, je hledána doba vzniku ostrak a jejich funkce. Práce je protkána mnoha odkazy na biblický text a snaží se hledat možné souvislosti mezi informacemi, které nám podává biblický text a ostraky samotnými.
|
|
|
Důvěryhodnost a důvěra: analýza vztahu kriminality všedního dne a interpersonální a institucionální důvěry
Šebestová, Veronika ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Ústředním tématem této práce je fenomén důvěryhodnosti. S odkazem na přístup Evropského výzkumu hodnot je zde důvěryhodnost mapována prostřednictvím postojů k otázce ospravedlnitelnosti jednání označovaného jako kriminalita všedního dne (jízda načerno, krácení daní apod.) a jiných jevů, jejichž správnost je z etického pohledu problematická či dilematická (nevěra, potraty apod.). Tyto postoje tvoří vstupní baterii shlukové analýzy, jejímž prostřednictvím jsou vymezeny čtyři skupiny osob z hlediska míry důvěryhodnosti a významu, jaký přikládají posuzovaným problémům. Záměrem dalšího zkoumání je odhalit, zda a případně v jaké míře se od sebe tyto skupiny liší z hlediska důvěry a sociodemografických a socioekonomických charakteristik. Ukazuje se přitom, že důvěra k druhým lidem i k institucím je sice napříč skupinami odlišná, nicméně s výjimkou důvěry k církvi se nejedná o rozdíly nikterak velké. Analýza dále naznačuje souvislost nedůvěryhodného jednání s nižším věkem a nespokojeností s vlastním životem. Fenomén důvěryhodnosti je zkoumán na datech z Evropského výzkumu hodnot, konkrétně vlně realizované v roce 2008. Práce zohledňuje situaci v České republice. Klíčová slova: důvěryhodnost, interpersonální důvěra, institucionální důvěra, kriminalita všedního dne, legální cynismus, sociální kapitál
|
|
|
Generační rozdíly a jejich dopad na hodnotovou orientaci a postoje k práci
Šebestová, Veronika ; Mudd, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem generačních rozdílů na postoje k práci a hodnotovou orientaci a zároveň zkoumá, do jaké míry jsou postoje k práci a hodnoty lidí vykonávajících stejnou profesi ovlivněny generačním původem a do jaké míry jinými sociálními nebo individuálními předpoklady. V teoretické části práce je nejprve definován význam, původ a funkce klíčových pojmů. Zároveň je zde zdůrazněna skutečnost, že charakter hodnotových orientací a postojů k práci souvisí s generačním původem jedinců, ale i s dalšími sociálními znaky a individuálními vlastnostmi. Teoretická část práce rovněž zahrnuje pasáž věnující se metodám výzkumu hodnot a postojů a dvěma v současnosti pravděpodobně nejvýznamnějším mezinárodním výzkumům v této oblasti, Světovému výzkumu hodnot a Evropskému výzkumu hodnot. Cílem empirické sondy soustřeďující se čistě na profesi učitele je odpovědět na otázku, do jaké míry jsou postoje k práci a hodnotové orientace učitelů podmíněny generační původem a do jaké míry jinými vlivy. Výsledky šetření přitom nepotvrzují významný vliv generačních předpokladů. Naopak poukazují na skutečnost, že učitelé všech definovaných generací mají víceméně shodná hodnotová a postojová stanoviska, jejichž původ pravděpodobně souvisí s některými individuálními vlastnostmi obecně charakteristickými pro tento druh...
|
|
| |
|
|
Statistická analýza demografického vývoje ve vybraném regionu
Šebestová, Veronika ; Svatošová, Libuše (vedoucí práce) ; Kába, Bohumil (oponent)
Práce analyzuje demografický vývoj Plzeńského kraje v období let 1994-2014.Jedná se o statistickou analýzu, která sleduje vývoj daného regionu pomocí demografických ukazatelů, jako je věkové složení obyvatelstva, úmrtnost,porodnost,rozvodovost a sňatečnost.Zmíněné ukazatele se porovnávají s průměrem České republiky a zjištují se vzájemné odchylky a regionální specifika.Na základě vhodných modelů časových řad je stanovena predikce na dalších 5 let. V závěru jsou uvedeny zjištěné výsledky a určení dopadů s nastíněním možných návrhů řešení.Zdrojem informací je odborná literatura a poskytovatelem dat jsou zejména stránky Českého statistického úřadu. Práce je zpracována v programu Statistika 12 CZ.
|
host ::
RSS.