|
|
Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka
Renovica, Vera ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka se věnuje analýze celkem 294 mediálních výstupů publikovaných či odvysílaných mezi 20. březnem a 1. dubnem roku 2010, týkajících se odchodu Mirka Topolánka z pozic v ODS v souvislosti s jeho výroky pro časopis LUI na téma židovské víry, homosexuální orientace či voličů ČSSD. Teoretická část práce přibližuje témata související s konstrukcí reality v díle Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, mediální rutiny, které s popsaným jevem souvisejí, a vznik mýtů dle Rolanda Barthese. Výzkumná část práce využívá propozic kritické analýzy diskursu s důrazem na kritickou lingvistiku k izolaci diskursů, které vytvářely souvislost mezi Topolánkovými výroky pro časopis LUI a jeho odchodem z ODS a politiky vůbec. Dílčí analýza se také zabývá sbližováním prostředků užívaných bulvárními a nebulvárními médii. Konečně sémiotická analýza se soustředí na karikatury Mirka Topolánka a identifikuje mýty, na základě nichž byla vnímána jeho image a možnost dalšího uplatnění v politice.
|
|
|
Rousseauova verze mýtu vznešeného divocha
Waldová, Klára ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je přiblížit postavení mýtu vznešeného divocha u J.-J. Rousseaua. Konkrétně se budu zabývat Rozpravou o původu a základech nerovnosti mezi lidmi, v níž Rousseau předkládá obraz člověka od jeho počátků až po občanskou společnost, částečně budu čerpat z Emila čili o vychování, kde představuje vznešeného divocha a aplikuje jej na formování budoucích generací. V práci se pokusím nastínit jednotlivé složky studovaného mýtu (mythémy) a zároveň definovat Rousseauův specifický přínos pro francouzské myšlení a literaturu. V závěru se budu snažit poukázat, jakým způsobem se mýtus vznešeného divocha ve francouzské kultuře vyvíjí.
|
|
|
Rozbor díla Žítkovské bohyně z genderového hlediska
Holinková, Lucie ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce je genderovou analýzou díla Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. Metodologická a teoretická část obhajuje feministickou literární kritiku jako legitimní přístup k textu, představuje metody ženského psaní a čtení a problematizuje otázku literárního kánonu. Dále se věnuje rozboru archetypů, které jsou představeny na základě dnes již klasických feministických textů, a které vystihují typologickou charakteristiku postav a modelové situace románu. S postavami příběhu se pojí zejména archetyp čarodějnice, Déméterovského mýtu a svůdnice, které se zde vzájemně propojují. Kromě archetypů se práce zabývá problematikou stereotypně zobrazovaného ženství a mužství, spiritualitou spojovanou s postavami žen, interpretuje povahu mýtů a reflektuje vztahy mezi postavami románu v rámci genderového řádu. Vlastní analýza ženských a mužských postav se soustřeďuje především na hlavní hrdinky příběhu, které jsou ovlivňovány mužskými protějšky a motivem kletby, jež je pro analýzu tohoto díla zcela klíčový.
|
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Narace jako princip individuace
Müller, Karel ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Práce zpočátku zkoumá různé přístupy ke vztahu jazyka a myšlení. Zaměřuje se konkrétně na kontakt čtenáře a literárního díla. Zabývá se teorií jazykových a narativních struktur a jejich souvztažnost s lidským názorem na svět. Pojednává o nauce o správném porozumění textu a jeho dopadu na lidské myšlení. Prozkoumává narativní schopnost poznání, vztah čtenáře a textu ve světle strukturalismu, schopnost doplňování metatextových struktur. Následně analyzuje význam mýtu pro lidskou mysl, jeho dopad na společnost a jeho následné rituální použití. Nadále práce pojednává o vztahu mýtu a pohádky, o jejich podobnosti a rozdílech a mytickém myšlení v současnosti. Poslední kapitola zkoumá individuační proces a vliv narace na jeho úspěšné dovršení, celkový vliv vyprávění na lidskou duši a možnosti narativní psychoterapie a analyzuje naraci z hlediska hlubinné psychologie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postava Dona Juana ve francouzské literatuře v letech 1850-1950
Kareta, Filip ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Diplomová práce Postava Dona Juana ve francouzské literatuře v letech 1850 - 1950 se věnuje změnám postavy Dona Juana v dílech tohoto období. Autor se zaměřil na inspirační zdroje a vlastní přínos jednotlivých spisovatelů ve vztahu k předchozím dílům s donjuanskou tematikou. Ve své práci hojně využívá především srovnávací metodu. Díla dělí do tří skupin. V první jsou zařazeny práce, jejichž autoři našli pro postavu Dona Juana inspiraci především u Molièra a Tirsa de Moliny. Druhá zahrnuje práce navazující zejména na romantické pojetí Prospera Mériméa. Ve třetí jsou díla atypická, v nichž nepřevažuje žádný z předchozích vzorů. Autor klade důraz na nové prvky, jimiž byl donjuanský mýtus obohacen.
|
|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Fenomén divoké honby a jeho proměna v čase
Vozáb, Jakub ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce řeší problematiku fenoménu Divoká honba a její proměna v čase. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na podstatu fenoménu tím, že prvotně vysvětluje základní myšlenku mytologického fenoménu Divoká honba, jeho historii od mytologických pramenů, přes středověké až po současnou populární kulturu. Dále se snaží nastínit rozsah a následnou proměnu fenoménu v průběhu času. K tomuto účelu používá jak folkloristické sběry, které obsahují studovaný fenomén, ale také populární literaturu a další zdroje populární kultury, které na závěr práce srovnává. Klíčová slova (česky) folklór, mýtus, pověst, fantasy, germánská mytologie, divoká honba, revenanti
|
|
| |
|
|
Mediální konstrukce sebevědomé ženy v české mutaci magazínu Harper's Bazaar
Voplakalová, Šárka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukcí ideální vepsané čtenářky na stránkách české mutace magazínu Harper's Bazaar. V teoretické části zpracovává důležité poznatky z oblasti sémiotiky. Právě sémiotický rozbor je pro tuto práci stěžejní. V rámci širokého záběru sémiotické oblasti zpracovává znak a jeho funkce, zmiňuje jednotlivá pojetí a teorie, které se k této problematice váží. Kapitola, která se váže k fungování sekundárního sémiotického systému, tedy mýtu, je postavena na díle Mytologie od Rolanda Barthese. Právě mytologický rozbor je stěžejní pro část praktickou. Teoretický rámec se dále zabývá studií o "vepsaném" čtenáři od Colina Sparkse a Michelle Campbell, která byla jednou z hlavních motivací k tvorbě tohoto textu. Rozebírá důležité aspekty teorie kódování a dekódování Stuarta Halla. V neposlední řadě se odkazuje na sociologii vědění prostřednictvím díla Sociální konstrukce reality od dvojice autorů Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna. Praktická část obsahuje mytologický rozbor jednotlivých rubrik ve vybraných vydáních mezi léty 2002 až 2014. Nesoustředí se pouze na text, ale též na vybrané doprovodné vizuály. Zabývá se i českými bájemi a pověstmi. Součástí je i stručný vhled do historie magazínu ve světě i v České republice. Závěrečné teze zpřesňuje i na základě rozhovorů s...
|
host ::
RSS.