|
|
Osobní vlastnictví v československém právu v letech 1964 - 1990
Ebrahimi, Arian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Osobní vlastnictví v československém právu v letech 1964-1990 Tato práce si klade za cíl komplexně popsat úpravu osobního vlastnictví v československém právu v letech 1964 až 1990. Práce se věnuje vzniku a vývoji tohoto vlastnického typu u nás včetně ústavněprávního hlediska vlastnického práva za socialismu a sovětské právní vědy, která výrazně ovlivnila tehdejší československé právo. Důraz je kladen na popis historických i filozofických kořenů vlastnického práva s ohledem na marxisticko-leninistickou ideologii. Úvodní části práce komplexně rozebírají úpravu vlastnictví v klíčových právních předpisem před rokem 1964 včetně obou poválečných československých ústav a stěžejních zákonů jako byl střední občanský zákoník (zákon č. 141/1950 Sb.) či hospodářský zákoník (zákon č. 109/1964 Sb.). Těžiště práce je úprava osobního vlastnictví v občanském zákoníku z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb.) ve znění před rokem 1990. Text práce srovnává původní znění zákoníku s novelizací z roku 1982, která do kodexu navrátila tradiční římskoprávní instituty jako byla držba, vydržení či věcná břemena. Samotný rozbor klíčových ustanovení v občanském zákoníku z roku 1964 vychází z dobových komentářů, právnických učebnic a relevantní judikatury, čímž dochází ke komplexní analýze právní úpravy osobního vlastnictví. Dále se...
|
|
|
Vydržení vlastnického práva k pozemku
Daňková, Lucie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Vydrženívlastnického práva k pozemku Abstrakt Diplomová práce se věnuje vydržení, jakožto jednomu z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, přičemž se zaměřuje na nabytí vlastnického práva k pozemku. Cílem této práce je poskytnout ucelený popis institutu vydržení se zaměřením na nabytí vlastnického práva k pozemku, podrobně zanalyzovat změny, ke kterým v právní úpravě vydržení došlo v důsledku rekodifikace občanského práva, a také zhodnotit, jakým způsobem tyto změny zasahují do využitelnosti institutu vydržení. Diplomová práce je systematicky rozdělena do šesti kapitol. V těchto poskytuje vymezení základních pojmů bezprostředně souvisejících s řešeným tématem, historický exkurz vydržení, který je završen podrobným rozborem předchozí právní úpravy a judikatury, analýzu současné právní úpravy řádného vydržení vlastnického práva k pozemku, přičemž neopomíjí ani staronový institut mimořádného vydržení. Dále je v práci posuzována použitelnost relevantní judikatury přijaté za předchozí právní úpravy, je hodnocena rozhodovací praxe prvoinstančních soudů aplikujících současnou právní úpravu vydržení a konečně je v práci vymezen úzký okruh případů, v nichž lze institut řádného vydržení prakticky využít v kontextu dalších občanskoprávních institutů. Klíčová slova vydržení, vlastnické právo, držba
|
|
|
Závazkové vztahy vyplývající z převodu nemovitostí.
NÁVORKOVÁ, Miluše
Tato diplomová práce popisuje historii práva, katastr nemovitostí a současné způsoby nabývání nemovitostí. Dále řeší problémy, které mohou vzniknout při vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Popisuje proč tento problém vznikl, jak celý proces probíhal a jak tento případ nakonec dopadl.
|
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny
Hrabánková, Monika ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny Tato diplomová práce se zabývá omezeními práv vlastníka nemovité věci, která sledují ochranu životního prostředí, konkrétně ochranu přírody a krajiny. V této diplomové práci je jako jedno ze stěžejních témat rozebrán způsob, jakým je v českém právním řádu přistupováno k vyvažování ochrany přírody a krajiny a ochrany vlastnického práva. Nalezení způsobu, jak udržovat tyto dva zájmy v rovnováze, je jedním z důležitých kroků pro trvale úspěšnou ochranu přírody a krajiny. Tato část diplomové práce je zaměřena na obecnou úpravu omezení vlastnického práva, podmínky pro jeho omezení, rozlišení vnitřních a vnějších omezení vlastnického práva a související porovnání obecného a veřejného zájmu. Tento rozbor je doplněn vymezením pojmů, které jsou pro uchopení této problematiky důležité (například životní prostředí, vlastnické právo, nemovitá věc). Dalším stěžejním tématem této diplomové práce je rozbor konkrétních omezení, která vlastníku nemovité věci vyplývají ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Diplomová práce obsahuje průřezový výběr jednotlivých omezení vlastnického práva, která jsou pro větší přehlednost rozdělena do skupin podle toho, jakým způsobem omezují vlastníka ve výkonu jeho vlastnického práva. U každého...
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Novák, Matěj ; Lederer, Vít (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Nabytí od neoprávněného Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje institutu nabytí od neoprávněného. Jedná se o způsob nabytí vlastnického práva, který představuje výjimku z obecně platné římskoprávní zásady "nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet" - nikdo nemůže převést na jiného víc práv, než by sám měl. Tato výjimka je odůvodněna tím, že nabyvateli svědčí dobrá víra v oprávnění převodce převést vlastnické právo. Institut nabytí od neoprávněného pak tvoří výslednici hodnotového střetu mezi původním vlastníkem a nabyvatelem v dobré víře, avšak v závislosti na dalších okolnostech se řešení této právní otázky v jednotlivých případech může lišit. Diplomová práce je rozčleněna do čtyř částí, které se dále dělí na kapitoly a body. První část představuje teoretická východiska institutu nabytí od neoprávněného. V této části jsou tedy pojmově vymezena věcná práva a vlastnické právo. Závěr této části je věnován rozboru dvou výše zmíněných maxim - zásadě nemo plus iuris a principu ochrany dobré víry. Druhá část popisuje historickoprávní vývoj institutu nabytí od neoprávněného od římského práva až do současnosti, přičemž se klade důraz na vývoj právní úpravy na území České republiky. Třetí část se zabývá současnou právní úpravou nabytí od neoprávněného. Zvláštní pozornost je věnována zejména...
|
|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Vznik a zánik vlastnického práva k pozemkům - právní formy
Pernicová, Martina ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolila téma s názvem "Vznik a zánik vlastnického práva k pozemkům - právní formy". Cílem této práce je poskytnout komplexní popis základních právního forem nabývání vlastnického práva k pozemku. Prezentovaná práce je rozdělena do deseti kapitol. První část (druhá kapitola) diplomové práce vymezuje pojmy jako "vlastnické právo", "pozemek", "půda", "parcela" atd. Podle českého práva pojem "pozemek" představuje hlavně podzemí a budovy pevně spojené se zemí. Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv chráněných Listinou základních práv a svobod, která například říká, že vlastnické právo může být omezeno nebo odňato jen na základě zákona, v jeho mezích a za náhradu. Současný právní řád České republiky upravuje vlastnictví ve třech typech právních předpisů: Občanský zákoník a obchodní zákoník představují obecnou úpravu, zvláštní úpravu představuje zákon o zápisech vlastnicvkých a jiných práv k nemovitostem a dále je zde bezpočet zákonů zabývajících se pozemkovým vlastnictvím. Třetí kapitola obsahuje dějinný přehled vývoje pozemkového vlastnictví v českých zemích v období 1918-1989. Neprve popisuji obě pozemkové reformy řídící velké množství převodů státního majetku, poté následuje popis odlišného přístupu k státnímu vlastnictví v období komunistického...
|
|
|
Vydržení
Medunová, Adéla ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
RESUMÉ Vydržení Tato diplomová práce se zabývá institutem vydržení. Jejím cílem je popsat podobu tohoto institutu v českém právu a zasadit jej do širšího rámce. Vydržení je způsobem originárního nabytí vlastnického práva k věci. Institut vydržení řeší situaci, kdy držitel není vlastníkem držené věci. Pokud je držitel v dobré víře a drží způsobilou věc z řádného důvodu, získá po určité době k této věci vlastnické právo. Text práce je rozdělen do pěti kapitol. Na začátek práce je zařazen úvod, který shrnuje cíle práce a vysvětluje důvody zvoleného konceptu a struktury práce. První kapitola se zabývá otázkami, které s institutem vydržení souvisí. Je zde popsáno, co se v českém právu rozumí věcí a jaký je význam věcných práv. Dále je pojednáno o tom, v čem spočívá držba, jaký je význam držby, jak je držba chráněna. Dále je v této kapitole vysvětleno, co je vlastnické právo a jak se dělí způsoby jeho nabývání. Tuto kapitolu uzavírá krátké vysvětlení, co je vydržení a jaký je jeho význam. Druhá část se zabývá tím, jak se institut vydržení měnil v průběhu historického vývoje. Je stručně popsáno, jak vypadal institut vydržení v římském právu, v obecném zákoníku občanském z roku 1811 a v občanském zákoníku z roku 1950. Podoba institutu vydržení v občanském zákoníku z roku 1964 je vysvětlena podrobněji, neboť tento...
|
|
|
Vydržení vlastnického práva
Škráčková, Kateřina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Vydržení vlastnického práva Tato diplomová práce je věnována tématu vydržení vlastnického práva. Jejím cílem bylo pojednat o jednom z nejstarších institutů občanského práva a objasnit jeho význam v českém právním řádu. Obsah práce je rozdělen do pěti kapitol. Po krátkém úvodu následuje první kapitola, ve které je vymezeno několik základních pojmů, které s vydržením souvisejí, a v závěru i pojem vydržení jako takový. Druhá kapitola je historickým exkurzem, zachycujícím zásadní etapy vývoje institutu vydržení od římského práva přes obecný občanský zákoník až do dnes. Stěžejní je pro celou práci kapitola třetí, jejíž obsah je rozdělen do čtyř podkapitol nazvaných dle jednotlivých předpokladů vydržení. Zde je na prvním místě věnována pozornost institutu oprávněné držby, v rámci kterého je řešena problematika posouzení dobré víry, omluvitelného omylu a připuštění možnosti oprávněné držby tzv. "contra tabulas". Druhá podkapitola vykládá, které subjekty občanského práva mohou být způsobilé k vydržení a které jsou, případně v minulosti byly, z vydržení vyloučeny. Následuje pojednání o způsobilosti movitých i nemovitých věcí být předmětem vydržení. Součástí třetí podkapitoly je i krátký výklad o vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Jako poslední podmínka vydržení vlastnického práva je uvedena...
|
host ::
RSS.