Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 798 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Virtuální zprovoznění jednoúčelové výrobní buňky
Vala, Martin ; Bražina, Jakub (oponent) ; Štěpánek, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou virtuálního zprovoznění a PLC programování. V první částí je uvedena rešerše z oblasti řídicích systémů a programů pro virtuální zprovoznění. V druhé částí je pozornost věnována převážně softwaru NX Mechatronics concept designer, kde probíhá prvotní úprava modelu a jeho nastavení pro virtuální zprovoznění. Po vlastním připravení modelu následuje virtuální propojení řídicího systému TwinCAT 3 a dříve zmiňovaného NX MCD přes virtuální OPC server. Poté je pomocí vývojového prostředí TwinCAT 3 vytvořen řídicí kód pro kontrolu jednotlivých operací. Následuje samotné virtuální zprovoznění modelu pro montáž ocelového páskovače.
Digitální dvojče výměníkové stanice
Vancl, Radim ; Mihálik, Ondrej (oponent) ; Husák, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá identifikací a realizací simulačního modelu výměníkové stanice. Teoretická část popisuje pojem digitální dvojče a komponenty, které jsou použity v modelu výměníkové stanice. Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části je popsán sběr dat z modelu výměníkové stanice. Ve druhé části je popsán návrh modelu a simulace výměníkové stanice.
Návrh řízení pro robotické hodiny ve virtuálním prostředí
Dvořák, Jan ; Tůma, Zdeněk (oponent) ; Štěpánek, Vojtěch (vedoucí práce)
Práce se zabývá virtuálním zprovozněním digitálního dvojčete manipulátoru pro úlohu robotických hodin. Práce obsahuje rešerši PLC řízení se zaměřením na ovládání pohybu, koncepční návrh tří variant řešení dané úlohy, vývojové diagramy řídícího algoritmu a popis tvorby digitálního dvojčete v NX Mechatronics Concept Designer. Pro finální variantu řešení byly provedeny dynamické výpočty k určení maximálního úhlového zrychlení dílčích ramen. Součástí práce je i řídící program pro TwinCAT 3.
Řízení robotu MyCobot 280-PI pomocí PLC Siemens
Plachý, Filip ; Parák, Roman (oponent) ; Lang, Stanislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a vytvořením komunikace mezi průmyslovým PLC Siemens 1511-C a neprůmyslovým 6-osým robotem MyCobot 280-PI. Praktickým výstupem je plně funkční sestava robota a PLC s programem. Robota je možné ovládat pomocí dotykového panelu Siemens TP700. Práce popisuje všechny kroky realizace, od výběru komponent, přes programovou realizaci, až po testování. Nechybí ani teoretický úvod k dotčeným tématům, mezi které patří zejména průmyslové řídící systémy a robotika.
Virtuální zprovoznění víceúčelového manipulátoru
Čech, Michal ; Vetiška, Jan (oponent) ; Štěpánek, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá virtuálním zprovozněním lineárního dopravního systému XTS ve spolupráci s průmyslovým robotem. Teoretická část se věnuje rozdělení manipulačních zařízení a kinematice průmyslových robotů. Praktická část se zabývá návrhem demonstrační úlohy využívající manipulační zařízení, jejichž pohyby jsou řízeny a konfigurovány pomocí PLC s využitím kinematických transformací. Dále se tato část zaměřuje na strukturu řídicího PLC programu a vizualizaci HMI pro ovládání chodu pracoviště včetně robotu a XTS. PLC program a HMI je zpracováno v softwarovém prostředí TwinCAT 3. Na závěr je funkčnost kinematických transformací ověřena virtuálním zprovozněním v softwaru NX Mechatronics Concept Designer.
Komunikační technologie pro zabezpečené chytré měření
Coufal, Jan Petr ; Kohout, David (oponent) ; Mlýnek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat moderní komunikační technologie pro zabezpečené chytré měření, které jsou aktuální jak z technologického, tak legislativního hlediska. Práce obsahuje analýzu dostupných metod dálkové komunikace s chytrými elektroměry a jejich zabezpečení. Součástí práce jsou také tři laboratorní úlohy. První úloha se zaměřuje na chytré elektroměry a jejich PLC komunikaci, druhá na emulaci chytrých elektroměrů pomocí programu DATEL, a třetí na odečet dat z chytrého elektroměru pomocí optické sondy. Tyto úlohy umožňují studentům praktickou aplikaci teoretických znalostí.
Rekonstrukce simulátoru I/O pro PLC
Veselý, Petr ; Jirgl, Miroslav (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rekonstrukcí simulátoru I/O pro PLC. Náplní první kapitoly je seznámení s PLC a popis standardizace diskrétních a analogových signálů. Následně je zde popsán fyzický simulátor, který se nachází v laboratoři. Další část této práce je věnována návrhu úpravy analogových vstupů a výstupů za účelem jejich správné komunikace s moduly. Nadále jsou zde uvedeny úpravy analogových výstupů na simulátoru a taktéž úprava kabelů mezi PLC a simulátorem. V páté kapitole popisuji technologii Add Profile a poté uvádím řešení demonstrační a testovací úlohy. Na závěr popisuji ověření funkčnosti všech simulátorů.
Virtuální zprovoznění robotizovaného výukového výrobního systému
Baránek, Martin ; Štěpánek, Vojtěch (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá virtuálním zprovozněním výukového robotického pracoviště. Teoretická část se zabývá rešerší současného stavu poznání využívání robotů v průmyslu, způsoby jejich programování, možnostmi řízení robotických pracovišť a metodami postupů pro virtuální zprovoznění robotických pracovišť. Praktická část je věnována virtuálnímu zprovoznění pracoviště v programu Tecnomatix Process Simulate, konkrétně zpracování modelu pracoviště pro simulaci a vytvoření robotických programů, a vytvoření PLC řízení a HMI v prostředí TwinCAT 3.
Řízeni CANopen pohonu z PLC
Hámor, Martin ; Knobloch, Jan (oponent) ; Ctibor, Jiří (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vytvořit elektrický pohon ovládaný PLC pomocí protokolu CANopen. Byly vyzkoušeny tři metody přenosu zpráv z PLC pomocí softwaru Schneider Electric Machine Expert Logic Builder, určeného pro programování PLC, a PCAN-View, který příchozí a odchozí zprávy sledoval v reálném čase. Metody ovládání jsou v podrobnosti uvedeny v 6. kapitole této práce, jedna z nich byla úspěšná.
Návrh řízení pro ovládání vodní show
Havran, Lukáš ; Pruša, Radomír (oponent) ; Štěpánek, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem metodiky řízení digitální vodní opony. Rešeršní část se zaměřuje na analýzu řídicích systémů vhodných pro tuto technologii a na softwarové nástroje, které umožňují implementaci uživatelské aplikace určené k ovládání vodní opony. Na základě rešerše je v praktické části provedena implementace uživatelské aplikace pro sestavování vodních inscenací a jejich realizaci. Dalším bodem praktické části je výběr a naprogramování řídicího hardwaru, který ovládá vodní trysky. Princip řízení spočívá v komunikaci mezi obslužnou aplikací a řídicím hardwarem. Praktická část je dále doplněna o konstrukční návrh digitální vodní opony ve formě 3D modelu, který zahrnuje všechny prvky konstrukce včetně řídicího hardwaru.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 798 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.