|
|
Sociální exkluze pohledem obyvatel vyloučených lokalit, sociálních pracovníků a úředníků
Ježek, Michal ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Voleková, Hana (oponent)
Tématem bakalářské práce je problematika sociální exkluze a sociálně vyloučených lokalit. Práce pojednává o pohledu obyvatel sociálně vyloučených lokalit a expertů, kteří se podílejí na vytváření a uplatňování inkluzivní politiky na lokální úrovni. Text je rozdělen na teoretickou část, jež se zabývá konceptem sociální exkluze, jeho historií a současným diskurzem. Dále je popsáno, kdo a proč je nejvíce ohrožen sociální exkluzí, jaké jsou její příčiny a důsledky. Jelikož se práce zaobírá pohledem obyvatel sociálně vyloučených lokalit, teoretická část popisuje také vznik a definici těchto lokalit. Praktická část je tvořena analýzou rozhovorů s respondenty z řad obyvatel vyloučených lokalit a expertů. Cílem práce je zjistit, jak tito aktéři inkluzivní politiky vnímají problém sociální exkluze a vyloučených lokalit. Dále je úkolem práce zjistit, jaké jsou největší problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit, jaké jsou sociální vazby uvnitř lokalit a jak je problém sociální exkluze řešen na obecní úrovni.
|
|
|
Postavení ženy v judaismu a islámu s ohledem na lidská práva
Kuntová, Pavlína ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Kropáček, Luboš (oponent)
Diplomová práce "Postavení ženy v judaismu a islámu s ohledem na lidská práva" pojednává o postavení ženy v tradiční náboženské společnosti. Poukazuje na nerovnost mezi postavením ženy a muže, často neodpovídající pojetí všeobecných lidských práv. Práce se zaměřuje na samotná lidská práva, a to z pohledu náboženství a z pohledu Západu. Ukazuje jejich shody a rozdíly. Část práce je věnována vývoji postavení ženy od dob starověku až do doby současné. Rozsáhlá část práce je věnována postavení ženy v tradiční rodině a jejím povinnostem vůči muži. Především rozebírá manželství a rozvod. Neopomene ani zmínit současný stav ženského postavení v Izraeli a Saúdské Arábii, jakožto dominujících náboženských představitelů. V rámci práce jsou interpretovány skutečné výpovědi žen o svém postavení. Setkáme se jak s pozitivním ohlasem, tak i s tím negativním.
|
|
|
Measuring living standards with income and expenditures in the Czech Republic: how much does treatment of housing costs matter?
Vach, Daniel ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Tato práce zkoumá příjmovou a výdajovou nerovnost a chudobu v České republice mezi lety 2006 a 2011. K tomuto účelu jsem použil tři koncepty, jak započítat výdaje na bydlení do příjmů i výdajů. Nerovnost a skladba chudých domácností závisí na zvoleném konceptu. První koncept započítává spotřební tok z bydlení odvozený od tržních nájmů podobných obydlí. Tento koncept je poprvé aplikován na data z ČR, a proto je mu věnována větší pozornost. Další koncept započítává reálnou hodnotu výdajů na bydlení a poslední koncept odečítá výdaje na bydlení úplně, aby srovnal životní úroveň domácností, jejíž měření je výdaji na bydlení zkreslováno. Tyto tři koncepty porovnávám jak v příjmové chudobě a nerovnosti, tak ve výdajové chudobě a nerovnosti. Výsledky ukázaly, že chudoba celé populace mírně vzrostla za sledované období, a obzvláště mezi lety 2010 a 2011. Nerovnost zůstala přibližně stejná pro všechny příjmové koncepty, ale koncepty výdajů zaznamenali mírné zvýšení během sledovaného období. To dokládá důležitost analýzy chudoby a nerovnosti nejen na základě příjmů. Zjistil jsem, že nejohroženější skupinou obyvatel jsou domácnosti jednoho rodiče s dětmi a děti obecně. V průběhu celé práce věnuji větší pozornost regulovanému nájemnému a vlivu deregulace nájemného. Studuji, jaký měl vliv dodatek, který prodloužil...
|
|
|
Gender gap index a štěstí žen
Procházková, Vendula ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi úrovní genderových nerovností daných indexem The Global Gender Gap Index (GGGI) a štěstím žen. Za použití průřezových dat z The World Values Survey (WVS) pocházejících z 22 různých zemí světa bylo zjišťováno, zda existuje pozitivní vztah mezi mírou indexu GGGI (reflektující výši genderových nerovností v dané zemi, kde nižší hodnoty značí vyšší úroveň genderových nerovností) a relativním pociťovaným štěstím žen v porovnání s muži. V práci jsou představeny nejen hlavní determinanty lidského štěstí dle současné odborné literatury, ale také specifické indexy týkající se problematiky genderových nerovností. Celkově se v práci nachází sedm různých modelů pracujících s celkovým datovým souborem 22 zemí, šest modelů pracujících s daty rozdělenými dle pohlaví a dva typy modelů vytvořené pro každou ze čtyř skupin, do kterých byly vybrané země rozděleny na základě výše jejich GGGI indexu. Tyto modely odhadují vliv indexu GGGI a jeho čtyř komponentů na štěstí jednotlivců, na štěstí žen v porovnání s muži, a také rozdíl v pociťovaném štěstí žen a mužů ve skupinách s odlišným průměrným indexem GGGI. Na základě výsledků dochází práce k závěru, že s vyšším stupněm genderové rovnosti roste nejen relativní štěstí žen v porovnání s muži, ale i štěstí jednotlivců obecně.
|
|
|
Czech Wealth Inequality
Popelková, Kristýna ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent)
Tato práce předkládá komplexní obraz bohatství českých domácností. Hlavní důraz je kladen na roli majetkové nerovnosti, která je zkoumána s použitím dostupných dat. Výsledky naznačují, že Česká republika patří mezi více nerovné země v Evropě. V současné době se majetková nerovnost stále prohlubuje, především díky zvětšování nižší a vyšší třídy na úkor střední třídy, a také kvůli koncentraci majetku v rukou bohatých jedinců. Příjmová nerovnost, běžně studovaná v empirické literatuře je nižší než majetková nerovnost, původcem tohoto rozdílu je především vlastnictví nemovitostí, které představují dominující aktivum v majetkovém portfoliu domácností. Složení aktiv i pasiv je poměrně stabilní v čase, nejvíce finančního majetku je drženo v hotovosti a na běžných účtech a hypotéky jsou hlavním zdrojem zadluženosti domácností. Objem úspor českých domácností klesá, což způsobuje obavy o budoucnosti mechanismů sociálního státu, které jsou pod tlakem probíhajících demografických procesů, jako stárnutí populace a její stagnace. Především státem financovaný penzijní systém je díky své neudržitelnosti stále více aktuálním tématem, které si žádá pozornost politických autorit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ekonomická úloha státu v podmínkách globální ekonomiky
Juřík, Richard ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Seknička, Pavel (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce rozpracovává myšlenku ekonomické úlohy státy ve vztahu k trendům globalizace pomocí politologie, politické ekonomie a ekonomické geografie. Úvaha se odvíjí pomocí postupně definovaných koncepcí společenských institucí - koncepce státu a politického národa na základě společenské smlouvy, koncepce spravedlivé společnosti na základě díla "Spravedlnost jako férovost" od Johna Rawlse, koncepce globalizace ve smyslu jejích trendů v oblastech měnící se dělby práce a rostoucí příjmové nerovnosti, a koncepce měnící se úlohy státy ve vztahu ke globalizaci a ekonomice. Referenčním státem je malá, mezinárodně otevřená, demokratická a rozvinutá společnost, která zastává západní hodnoty a normy. Předpokládá se, že v takové společnosti sledují jedinci vlastní štěstí jako představu o dobrém životě. V tomto smyslu byla vybrána teorie "Spravedlnost jako férovost" jako rámec pro společnost rovných občanů, kde jsou ekonomické transakce považovány za spravedlivé a každý má šanci naplňovat vlastní vizi života a takový stav společnosti má setrvat v čase. Výsledkem analýzy následků vybraných trendů globalizace ve vztahu k základnímu rámci státu jako společenské instituce rovných občanů jsou dvě hlavní ekonomické úlohy státu. Autor dospěl k závěru, že první úlohou státy by mělo být řešení...
|
|
| |
|
|
The shift in NFL's stance towards racial issues since Colin Kaepernick's protest in 2016
Hromádka, Michal ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Cílem této práce je zanalyzovat postoj NFL vůči rasovým otázkám od protestu Colina Kaepernicka v roce 2016. Colin Kaepernick je hráč amerického fotbalu černé pleti, který začal v září roku 2016 protestovat proti rasismu a zabíjení černochů zákonnými složkami. Kaepernickovy protesty probíhaly nenásilnou formou, před zápasem během přehrávání americké národní hymny si poklekl. Jeho nenásilný protest však byl vnímán mnoha lidmi, včetně několika vrcholných manažerů NFL, jako neuctivý vůči americké armádě, americké vlajce a národní hymně. Postoj NFL je analyzován pomocí kvalitativní obsahové analýzy všech oficiálních vyjádření NFL na adresu Kaepernicka a rasových otázek od začátku Kaepernickova protestu do konce roku 2020. Vyjádření jsou analyzována pomocí kritické rasové teorie, konceptu, který se zabývá otázkou rasismu, bílé nadřazenosti a institucionalizovaného rasismu. Výsledky analýzy prokázaly, že postoj NFL k rasovým otázkám se od roku 2016 změnil poměrně výrazně. V letech 2016 a 2017 se NFL zaměřovala zejména na způsob Kaepernickova protestu, který se jí nelíbil a neřešila tolik důvody protestů. V roce 2018 NFL nakrátko představila několik pravidel, které nově zakazovali hráčům a zaměstnancům týmů a ligy klečet na hřišti při přehrávání národní hymny. Tato pravidla byla však po krátké době...
|
|
| |
|
|
Gender Index in the Czech Public Firms
Velková, Eliška ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozsahem genderových nerovností na trhu práce České republiky. Konkrétněji zkoumá nedostatečné zastoupení žen ve statutárních orgánech firem, a to za použití analýzy zhotovené Otevřenou společností, která obsahuje data více než 500 českých veřejných firem. Data jsou analy- zována za použití metody Kohonenových samoorganizujících se map. Tyto mapy představují druh umělých neuronových sítí, který umožňuje odhalit skryté vzorce v souborech dat a také vizualizovat mnohadimenzionální vstupní data jako dvoudimenzionální mapu, která zároveň zachovává topologické vlastnosti na vstupu. Doposud se žádná odborná práce nezabývala genderovou nerovností ve vedoucích pozicích na českém trhu práce za použití Kohonenových map. Použitý dataset zahrnuje 77 českých okresů a 14 proměnných. Volba vhodných parametrů, které ovlivňují zastoupení žen na trhu práce, je důležitá. Výsledky jsou představeny jako 5 skupin okresů, které se mezi sebou liší v úrovni gen- derové nerovnosti. V závěru obdržené výsledky dokazují, že samoorganizující se mapy jsou užitečným nástrojem analýzy dat, který dokáže jednoduše inter- pretovat mnohadimenzionální soubory dat. 1
|
host ::
RSS.