|
|
Vývoj reprezentace antických hrdinů ve filmové a televizní tvorbě
Lacinová, Andrea ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Šuhajová, Klára (oponent)
Antické mýty jsou po staletí neutuchajícím zdrojem inspirace pro všechny oblasti lidské tvorby. Nedílnou součástí mýtů jsou jejich hrdinové. Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat vývoj reprezentace antických hrdinů ve filmu. V úvodu teoretické části jsou vymezeny pojmy mýtus a mytologie. Následuje krátká studie okolností vzniku mýtů, jejich významu pro antickou společnost a úlohy héroů v těchto mýtech. Závěr teoretické části je věnován zkoumání reprezentace ve filmu a dalším relevantním pojmům z oblasti filmové a mediální teorie. V kapitole metodologie jsou stanoveny postupy užité pro vypracování praktické části. Ke zkoumání byly vybrány tři dvojice filmů se stejným mytickým námětem. Praktická část obsahuje provedené analýzy a komparace zkoumaných snímků. Na konci práce jsou prezentovány interpretace analýz a výsledky výzkumu a nastíněny možné příčiny popsaného vývoje v reprezentaci. Práce naplnila svůj cíl a potvrdila stanovenou hypotézu určité korelace mezi proměnami společnosti a vývojem reprezentace antických hrdinů ve filmech.
|
|
|
Vyobrazení Apollóna na barokních nástěnných malbách
Ungrová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je vyobrazení Apollóna na barokních freskách. Postava antického slunečního boha se u nás objevuje nejčastěji v barokních rezidencích, a to hned v několika odlišných námětech. Apollón zalitý sluncem ve slunečním voze je úzce spjat se sluneční tematikou, a i vzhledem k umístění v prostoru nás odkazuje na denní cykličnost. Spolu s Aurorou neboli Jitřenkou prezentuje alegorii příchodu nového dne. S tímto námětem se nejčastěji setkáváme v sálech a na schodištích, ale i v salách terrenách. Konkrétní příklady můžeme sledovat například v Náměšti nad Oslavou, kde Apollón ohlašuje nový den, či ve Slavkově u Brna, kde nalezneme hned několik maleb spjatých s denní cykličností, dále pak v sale terreně v Děčíně jakožto příklad výzdoby venkovních staveb. Apollón s Múzami prezentuje oslavu umění. U nás například na zámku v Novém Městě nad Metují nebo v pražském Klementinu. Tam se v barokním sále knihovny objevuje na vedlejší fresce Apollón na hoře Parnas. S bohem Apollón se ztotožňovali i někteří panovníci, a tak jeho postava nechybí ani na některých freskách oslavující svého objednavatele. S takovýmto příkladem se u setkáváme například v pražském Clam-Gallasově paláci nebo v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Apollón se často vyskytuje i v námětech vycházejících z Ovidiových Proměn:...
|
|
|
Mediální konstrukce sebevědomé ženy v české mutaci magazínu Harper's Bazaar
Voplakalová, Šárka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukcí ideální vepsané čtenářky na stránkách české mutace magazínu Harper's Bazaar. V teoretické části zpracovává důležité poznatky z oblasti sémiotiky. Právě sémiotický rozbor je pro tuto práci stěžejní. V rámci širokého záběru sémiotické oblasti zpracovává znak a jeho funkce, zmiňuje jednotlivá pojetí a teorie, které se k této problematice váží. Kapitola, která se váže k fungování sekundárního sémiotického systému, tedy mýtu, je postavena na díle Mytologie od Rolanda Barthese. Právě mytologický rozbor je stěžejní pro část praktickou. Teoretický rámec se dále zabývá studií o "vepsaném" čtenáři od Colina Sparkse a Michelle Campbell, která byla jednou z hlavních motivací k tvorbě tohoto textu. Rozebírá důležité aspekty teorie kódování a dekódování Stuarta Halla. V neposlední řadě se odkazuje na sociologii vědění prostřednictvím díla Sociální konstrukce reality od dvojice autorů Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna. Praktická část obsahuje mytologický rozbor jednotlivých rubrik ve vybraných vydáních mezi léty 2002 až 2014. Nesoustředí se pouze na text, ale též na vybrané doprovodné vizuály. Zabývá se i českými bájemi a pověstmi. Součástí je i stručný vhled do historie magazínu ve světě i v České republice. Závěrečné teze zpřesňuje i na základě rozhovorů s...
|
|
|
Vliv prostředí na uměleckou tvorbu : environmentální umění jako inspirace k výtvarně ekologickým projektům s dětmi
Vondra, Mikuláš ; Šamšula, Pavel (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Vondra, M. (2011). Vliv prostředí na uměleckou tovrbu, environmentální umění jako inspirace k výtvarně ekologickým projektům s dětmi. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 104 stran. (Přílohy mimo knižní vazbu - vlastní výtvarné práce v tomto složení: 13 maleb, 4 grafiky a 16 fotografií) Diplomová práce se zabývá vlivem prostředí na uměleckou tvorbu v souvislosti s pojmem environment a environmentální umění. Analyzuje rozdílné výklady pojmu a kunsthistorická východiska environmentálního umění. Srovnává dvě rozdílné kultury - finskou a českou a jejich pojetí environmentálního umění, z čehož vyplývá problematické uchopení tohoto pojmu v českém prostředí. Didaktická část práce prezentuje projekt podhorského centra volného času zaměřeného na ekologickou výchovu skrze výtvarné aktivity v přírodě.
|
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Obraz Podkarpatské Rusi v díle Ivana Olbrachta (od reportáže k románu a novele)
Beníšková, Dagmar ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem Ivana Olbrachta a Podkarpatské Rusi. Po stručném přehledu historie zkoumaného území se autorka věnuje Olbrachtovu podkarpatskému pobytu a jeho vlivu na dílo. Sociální a politické podmínky zaostalého kraje podnítily spisovatele k napsání série reportáží, které vycházely v novinách, posléze i ve dvojím knižním vydání (Země bez jména, Hory a staletí). V reportážích si Olbracht připravil faktografický i epický základ pro své prozaické celky - Nikolu Šuhaje loupežníka a Golet v údolí (pro úplnost zmiňme i Marijku nevěrnici). Autorka se ve své práci věnuje tematickému rozboru reportáží, ve kterém pozoruje, jak Olbracht zmapoval již neexistující kulturu a společenství. Tento tematický nástin poté aplikuje i na zbojnický román a povídkový triptych. Tímto se snaží doložit Olbrachtovu metodiku, spočívající ve zvrstveném vyprávění, jež je založeno na dvou hlavních rovinách: faktografické (empirické) a legendární (básnické).
|
|
|
Mytologická inspirace v básních Lorenza de' Medici
Lukášová, Denisa ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Žáčková, Magdalena (oponent)
První část práce se zaměřuje na osobnost Lorenza de ʼ Medici a jeho zařazení do dobového a kulturního kontextu. Je představeno literární pozadí v 15. století v Itálii, Lorenzova biografie, přehled jeho tvorby a jeho přínos jako mecenáše florentské kultury a umění. Druhá část práce se zabývá analýzou čtyř Lorenzových děl, které spojuje mytologická tematika sahající až k antickým autorům. Na konkrétních citacích je demonstrováno jasné Lorenzovo ovlivnění těmito autory, ale zároveň je odkázáno i na jeho vlastní inovace v textu a příběhu. Závěr srovnává míru tohoto ovlivnění a podíl vlastní Lorenzovy invence na jednotlivých dílech a upozorňuje na jedinečnost jeho osobnosti, a to jak na poli kulturním, tak na poli literárním.
|
|
|
Skandinávská nižší mytologie. Trpaslík, obr a elf v proměnách
Jiráková, Anežka ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Anežka Jiráková Lidová víra ve Skandinávii Filozofická fakulta UK, 2011 Abstrakt Práce nazvaná Lidová víra ve Skandinávii s podtitulem Trpaslík, obr a elf v proměnách je zaměřena na vývoj tří bytostí skandinávské nižší mytologie - trpaslíka, obra a elfa. Úvodní, teoretičtější část textu je věnována rozboru mluveného a psaného slova a jeho aplikaci na staroseverskou mytologii. Další kapitola je zaměřena na popis nejstarších dochovaných pramenů germánské mytologie. Těžiště textu tvoří charakteristika vývoje a proměn trpaslíka, obra a elfa, a to od nejstarších dochovaných zmínek až po současnost. V průběhu celé práce je kladen důraz na etymologii slov. Součástí bádání byl kromě studia literatury také výzkum provedený mezi čtyřmi dánskými respondenty. Jeden z dotazníků je přiložen za textem, stejně jako obrazová část práce.
|
|
|
Stromy ve Starém zákoně s přihlédnutím k mytologii starověkého Předního východu
Loukotová, Kateřina ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Práce se zabývá symbolikou stromů ve Starém zákoně s přihlédnutím k mytologii starověkého Předního východu, a to s využitím příslušné literatury, konkordančního průzkumu a synchronní a diachronní analýzy biblických textů. Klade si za cíl být průřezem nejdůležitějších aspektů výskytu stromů v Písmu, a to v doslovném i přeneseném slova smyslu. Na základě práce s biblickými a předovýchodními mytologickými texty představuje strom jako obecně srozumitelný symbol s širokou vypovídací schopností, která tvoří jeho potenciál pojmout do sebe i ta nejsložitější poselství zvěsti Písma a všelidské situace vůbec.
|
|
|
Sémiosféra a mytologická rovina komerčně nejúspěšnějších filmů
Senjuková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dominik, Šimon (oponent)
Práce se zabývá mytologií současné filmové tvorby a základními sémiotickými prvky, jaké se v těchto snímcích objevují. Analyzuje a rozkrývá mytologické struktury, na nichž jsou filmy postaveny, aby pak na základě zjištěných poznatků vyvodila závěry o soudobé společnosti. Jako analyzovaný vzorek si vybírá 30 komerčně nejúspěšnějších filmů. Rozdělena je na dvě hlavní části; první z nich se zabývá mytologickými prvky, a to nejprve v obecné rovině, kdy popisuje nejčastěji se objevující mýty, v dalších kapitolách stručně analyzuje vybrané jednotlivé filmy a upozorňuje na jejich nejvýraznější prvky. Druhá část se zaobírá sémiotickými prvky, kterých filmoví tvůrci využívají a které se v analyzovaných filmech objevují, a snaží se vyložit jejich význam. Pro dokreslení je za těmito dvěma kapitolami krátké pojednání o nejvýraznějších rozdílech mezi asijskými (hlavně čínskými) a euro-americkými filmy.
|
host ::
RSS.