|
|
Sedm skutků milosrdenství a Sedm smrtelných hříchů v českém výtvarném umění středověku
Eichlerová, Eliška ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat tématem sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelnými hříchy v českém výtvarném umění. Tyto protikladné náměty se rozvíjí především v měšťanském prostředí, kde měly apelovat na mravný život měšťanů. První část této práce bude pojednávat o vývoji nauky o sedmi smrtelných hříších ve středověku. Variabilitu přístupů k sedmeru hříchů poodhalí také srovnání s vývojem nauky o ctnostech, kde lze ukázat i východiska pro formování středověkého učení o sedmi skutcích milosrdenství. Druhá část pojednává o analýze jednotlivých hříchů a skutcích milosrdenství, jejich významu a způsobu zobrazování. V třetí části se budu věnovat také jednotlivým příkladům zobrazování této ikonografie v evropském umění a uvedeme si pár významných děl zejména z období vrcholného a pozdního středověku. V návaznosti na evropské umění budou poslední kapitoly zaměřené na jednotlivé příklady sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelných hříchů v českém prostředí, a to zejména v knižní a monumentální malbě.
|
|
|
Freskařské dílo Lukáše Vávry v jižních Čechách
Holasová, Anežka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu pozdně barokního freskaře, malíře a vyšebrodského cisterciáka Lukáše Vávry. Jeho umělecké vystoupení dosud nebylo ve svém celku zdokumentováno a uměleckohistoricky zpracováno, tato práce je prvním počinem v tomto směru. Vychází z údajů čerpaných hlavně z Historického archivu vyšebrodského kláštera, ale i z jiných archivních pramenů. Do tohoto rámce jsou vsazena Vávrova díla, především fresky v klášterech Vyšší Brod a Zlatá Koruna, ale i dochované závěsné obrazy. Za pomoci příslušné odborné literatury je pak Vávrovo umělecké snažení vřazeno do kulturně historického kontextu jižních Čech, především do oblasti schwarzenberských jihočeských dominií a do prostředí jihočeských cisterciáckých klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
|
|
|
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
|
|
|
Josef Winterhalder ml. - Iluzivní oltáře, Dačice-Jemnice-Běhařovice-Trstěnice
Kopečná, Anna ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje dílu malíře Josefa Winterhaldera ml. se zaměřením na tvorbu iluzivních oltářů. Místa s těmito oltáři, byla vybrána s ohledem na dvě kritéria, a to, daný kostel není konventním a freska nebyla vytvořena ve spolupráci s dalším malířem. Jedná se o kostely sv. Vavřince v Dačicích, sv. Víta v Jemnici, Nejsvětější Trojice v Běhařovicích a Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích. Na základě ikonografické a formální analýzy, bude zhodnocena fresková oltářní tvorba autora v historických souvislostech dané lokace. Klíčová slova Josef Winterhalder ml., baroko, iluzivní oltář, freska, Dačice, Jemnice, Běhařovice, Trstěnice
|
|
| |
|
|
Hora Matky Boží jako "sacrum locum"
Brandejsová, Kateřina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Hora Matky Boží" pojednává o mariánském poutním místě u města Králíky. Kromě Svaté chýše, jejíž stavba nebyla realizována, jsou zde symbolicky připomenuty Svaté schody a Jeruzalémský chrám. Iniciátorem takto koncipovaného poutního areálu byl Tobiáš Jan Becker, královéhradecký biskup. Práce se bude věnovat historii a významu jednotlivých objektů z hlediska historického, uměleckohistorického, ale i symbolického. Hora Matky Boží bude zpracována jako "sacrum locum", připomínající Svatou zemi, ze které vyšly objekty zájmu této práce.
|
|
| |
|
|
Vyobrazení Apollóna na barokních nástěnných malbách
Ungrová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je vyobrazení Apollóna na barokních freskách. Postava antického slunečního boha se u nás objevuje nejčastěji v barokních rezidencích, a to hned v několika odlišných námětech. Apollón zalitý sluncem ve slunečním voze je úzce spjat se sluneční tematikou, a i vzhledem k umístění v prostoru nás odkazuje na denní cykličnost. Spolu s Aurorou neboli Jitřenkou prezentuje alegorii příchodu nového dne. S tímto námětem se nejčastěji setkáváme v sálech a na schodištích, ale i v salách terrenách. Konkrétní příklady můžeme sledovat například v Náměšti nad Oslavou, kde Apollón ohlašuje nový den, či ve Slavkově u Brna, kde nalezneme hned několik maleb spjatých s denní cykličností, dále pak v sale terreně v Děčíně jakožto příklad výzdoby venkovních staveb. Apollón s Múzami prezentuje oslavu umění. U nás například na zámku v Novém Městě nad Metují nebo v pražském Klementinu. Tam se v barokním sále knihovny objevuje na vedlejší fresce Apollón na hoře Parnas. S bohem Apollón se ztotožňovali i někteří panovníci, a tak jeho postava nechybí ani na některých freskách oslavující svého objednavatele. S takovýmto příkladem se u setkáváme například v pražském Clam-Gallasově paláci nebo v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Apollón se často vyskytuje i v námětech vycházejících z Ovidiových Proměn:...
|
|
|
Dámský svatební oděv na renesančních portrétech českých šlechtičen
Kronusová, Pavlína ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnocení dámského renesančního svatebního oděvu šlechtičen v českém výtvarném umění. Na základě analýzy vybraných příkladů, tj. portrétních obrazů Perchty z Rožmberka, Polyxeny z Pernštejna a Anny Marie Sideonie Šlikové, bude sledován vývoj módy svatebního oděvu v českém prostředí, který bude následně komparován s významnými zahraničními renesančními svatebními portréty urozených dam. V pozornosti bude jak stylové zhodnocení malířské tvorby děl ze sbírek NPÚ, které jsou dnes součástí výzdoby českých a moravských zámků, ale taktéž analýza textilu, šperků, účesů a dalších dekorativních částí výzdoby oděvů, které prezentují určitý ikonografický význam. Svatební oděv bude analyzován v širším kontextu dobové módy, zahrnující rovněž oděv každodenní. Z hlediska metodologického je práce založena na formální analýze renesančních obrazů, ikonografické interpretaci zhodnocení detailů svatebního oděvu, a taktéž na kulturně- historických souvislostech. Klíčová slova Dámský svatební oděv, portréty šlechtičen, vývoj oděvu, renesanční móda, odívání v Čechách
|
|
|
Podobizny Petra I. Velikého. Působení evropských vlivů na rozvoj ruské portrétní školy
Savchenko, Sofya ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována portrétům Petra I. Velikého a vlivů, který evropské malířství učinilo na rozvoj portrétní školy Ruské říše v petrovském období. Výběr portrétů císaře je spojen s jeho statutem hlavního patrona umění Ruské říše. V první kapitole budu věnovat pozornost portrétní malbě v před-petrovském období. Druhá kapitola je zaměřena na život Petra I. Další kapitola je věnovaná vztahu Petra I. k umění a rozvoji malířství v době jeho panování. Poslední část je představena formou katalogu, ve kterém jsou popisovány portréty Petra I. Klíčová slova baroko, malířství, portrét, Petr I., Rusko, 18. století, Petrohrad
|
host ::
RSS.