|
|
Herkulovská tématika ve výzdobě pražských barokních paláců
Audzeyenka, Viktoryia ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje herkulovské ikonografii nástěnných maleb v pražských šlechtických borokních palácích. Úvodní kapitoly popisují mýtus o Herkulovi v literárních pramenech a jeho odraz v českém a evropském umění. Další část práce se věnuje popisu a rozboru nástěnných a nástropních maleb, sochařských děl, štukové výzdoby s herkulovskou tematikou vybraných paláců v Praze. Těžištěm studie bude ikonografická a ikonologická analýza výzdoby. Zároveň bude proveden pokus o analýzu vztahu mezi touto ikonografií a funkčním členěním rezidencí.
|
|
|
František Siard Nosecký
Staňková, Petra ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě Františka Siarda Noseckého (1693-1753), českého malíře vrcholného baroka a jeho nástěnné tvorbě. Narodil se do uměleckého prostředí. Jeho otec Jindřich Nosecký byl rovněž malířem, což mělo na syna jednoznačně velký vliv. Většina děl Siarda Noseckého vznikla pro premonstrátský řád, do kterého už jako mladý vstoupil. Místa jeho tvorby často korespondují s místy, na která byl následně jako farář ustanoven a jeho činnost je tak patrná v různých lokalitách po Čechách. Největší prostor k seberealizaci však dostal ve svém domovském klášteře v Praze na Strahově, kde také strávil největší část svého zasvěceného života. Kromě seznámení s životem, dílem i tvůrčí inspirací malíře tvoří podstatnou část práce katalog děl, který představuje nejen dochovaná díla, ale i několik už neexistujících realizací, o kterých se dnes dovídáme pouze z literatury.
|
|
|
Sedm skutků milosrdenství a Sedm smrtelných hříchů v českém výtvarném umění středověku
Eichlerová, Eliška ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat tématem sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelnými hříchy v českém výtvarném umění. Tyto protikladné náměty se rozvíjí především v měšťanském prostředí, kde měly apelovat na mravný život měšťanů. První část této práce bude pojednávat o vývoji nauky o sedmi smrtelných hříších ve středověku. Variabilitu přístupů k sedmeru hříchů poodhalí také srovnání s vývojem nauky o ctnostech, kde lze ukázat i východiska pro formování středověkého učení o sedmi skutcích milosrdenství. Druhá část pojednává o analýze jednotlivých hříchů a skutcích milosrdenství, jejich významu a způsobu zobrazování. V třetí části se budu věnovat také jednotlivým příkladům zobrazování této ikonografie v evropském umění a uvedeme si pár významných děl zejména z období vrcholného a pozdního středověku. V návaznosti na evropské umění budou poslední kapitoly zaměřené na jednotlivé příklady sedmi skutků milosrdenství a sedmi smrtelných hříchů v českém prostředí, a to zejména v knižní a monumentální malbě.
|
|
|
Freskařské dílo Lukáše Vávry v jižních Čechách
Holasová, Anežka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu pozdně barokního freskaře, malíře a vyšebrodského cisterciáka Lukáše Vávry. Jeho umělecké vystoupení dosud nebylo ve svém celku zdokumentováno a uměleckohistoricky zpracováno, tato práce je prvním počinem v tomto směru. Vychází z údajů čerpaných hlavně z Historického archivu vyšebrodského kláštera, ale i z jiných archivních pramenů. Do tohoto rámce jsou vsazena Vávrova díla, především fresky v klášterech Vyšší Brod a Zlatá Koruna, ale i dochované závěsné obrazy. Za pomoci příslušné odborné literatury je pak Vávrovo umělecké snažení vřazeno do kulturně historického kontextu jižních Čech, především do oblasti schwarzenberských jihočeských dominií a do prostředí jihočeských cisterciáckých klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
|
|
|
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
|
|
|
Josef Winterhalder ml. - Iluzivní oltáře, Dačice-Jemnice-Běhařovice-Trstěnice
Kopečná, Anna ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje dílu malíře Josefa Winterhaldera ml. se zaměřením na tvorbu iluzivních oltářů. Místa s těmito oltáři, byla vybrána s ohledem na dvě kritéria, a to, daný kostel není konventním a freska nebyla vytvořena ve spolupráci s dalším malířem. Jedná se o kostely sv. Vavřince v Dačicích, sv. Víta v Jemnici, Nejsvětější Trojice v Běhařovicích a Povýšení sv. Kříže v Trstěnicích. Na základě ikonografické a formální analýzy, bude zhodnocena fresková oltářní tvorba autora v historických souvislostech dané lokace. Klíčová slova Josef Winterhalder ml., baroko, iluzivní oltář, freska, Dačice, Jemnice, Běhařovice, Trstěnice
|
|
| |
|
|
Hora Matky Boží jako "sacrum locum"
Brandejsová, Kateřina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Hora Matky Boží" pojednává o mariánském poutním místě u města Králíky. Kromě Svaté chýše, jejíž stavba nebyla realizována, jsou zde symbolicky připomenuty Svaté schody a Jeruzalémský chrám. Iniciátorem takto koncipovaného poutního areálu byl Tobiáš Jan Becker, královéhradecký biskup. Práce se bude věnovat historii a významu jednotlivých objektů z hlediska historického, uměleckohistorického, ale i symbolického. Hora Matky Boží bude zpracována jako "sacrum locum", připomínající Svatou zemi, ze které vyšly objekty zájmu této práce.
|
|
| |
|
|
Vyobrazení Apollóna na barokních nástěnných malbách
Ungrová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je vyobrazení Apollóna na barokních freskách. Postava antického slunečního boha se u nás objevuje nejčastěji v barokních rezidencích, a to hned v několika odlišných námětech. Apollón zalitý sluncem ve slunečním voze je úzce spjat se sluneční tematikou, a i vzhledem k umístění v prostoru nás odkazuje na denní cykličnost. Spolu s Aurorou neboli Jitřenkou prezentuje alegorii příchodu nového dne. S tímto námětem se nejčastěji setkáváme v sálech a na schodištích, ale i v salách terrenách. Konkrétní příklady můžeme sledovat například v Náměšti nad Oslavou, kde Apollón ohlašuje nový den, či ve Slavkově u Brna, kde nalezneme hned několik maleb spjatých s denní cykličností, dále pak v sale terreně v Děčíně jakožto příklad výzdoby venkovních staveb. Apollón s Múzami prezentuje oslavu umění. U nás například na zámku v Novém Městě nad Metují nebo v pražském Klementinu. Tam se v barokním sále knihovny objevuje na vedlejší fresce Apollón na hoře Parnas. S bohem Apollón se ztotožňovali i někteří panovníci, a tak jeho postava nechybí ani na některých freskách oslavující svého objednavatele. S takovýmto příkladem se u setkáváme například v pražském Clam-Gallasově paláci nebo v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Apollón se často vyskytuje i v námětech vycházejících z Ovidiových Proměn:...
|
host ::
RSS.