|
|
Kulturní dimenze jazyka
Macek, Michal ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vztahem jazyka, myšlení a kultury. Hlavním problémem je způsob, jakým jazyk stojí v základu kultury jakožto vrstvy symbolů a významů. Jazyk je popsán jako systém znaků, jejichž užívání má vliv na strukturu myšlení lidí a na způsob interpretace reality prostřednictvím kultury. V práci je zkoumána otázka vzniku jazyka a další výzkumné problémy se studiem jazyka a kultury související. Z nich je nejdůležitější princip lingvistického relativismu (Sapirova-Whorfova hypotéza), dále se jedná o problém vztahu jazykových změn a změn kulturních a o problém osvojování si jazyka a kultury v procesu socializace. Vztah jazyka, myšlení a kultury je zkoumán mezioborovou perspektivou s využitím filozofických, sémiotických, lingvistických a zejména antropologických textů. Klíčová slova: jazyk, myšlení, kultura, znak, symbol, princip lingvistického relativismu, Sapirova- Whorfova hypotéza, lingvistická antropologie, symbolická antropologie, sémiotika
|
|
| |
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka (Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí)
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Disertační práce Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka s podtitulem Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí se pokouší - na základě detailní studie první ze tří Heideggerových přednášek k Bytnosti řeči (Das Wesen der Sprache 1957/58) v nichž se zabývá možností prodělání zkušenosti s řečí s oporou o onto-logické východisko, jež je překonáno smysludbajícím vmyšlením (besinnlicher Nachdenken) do básnické zkušenosti se slovem a jeho vztahem k bytí a nebytí věci z básně Stefana Georga Slovo (Das Wort) - promýšlet předpoklady a meze založení filosoficko-výchovného tázaní jako výchovy k myšlení, kterému by mělo nutně předcházet vědění o tom, co znamená být či nebýt v myšlení vychován. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, člověk, řeč, zkušenost, básnění, myšlení, Heidegger
|
|
|
Rozvoj myšlení a řeči jako oblast čtenářské pregramotnosti
Němcová, Nikola ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku rozvoje myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je věnována problematice čtenářské pregramotnosti, rozvoji myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti, upozorňuje na riziko vzniku specifických vývojových poruch učení a pojednává o působení předškolní instituce na dítě. Na základě těchto poznatků je sestavena část empirická. Cílem empirické části je zmapování úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let v Humpolci. Specificky výzkumné otázky zjišťují erudovanost učitelek mateřských škol v čtenářské pregramotnosti, dále jak učitelky rozvíjí tuto pregramotnost a je navržena testová baterie pro následné zjištění úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí. V empirické části diplomové práce jsou kombinovány dvě metody získávání dat, dotazníkové šetření a pozorování dětí během plnění úkolů v testové baterii. Prokázala se poměrně dobrá úroveň čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let, ovšem s velkými individuálními rozdíly mezi dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA dítě předškolního věku, čtenářská pregramotnost, myšlení, řeč, slovní zásoba, paměť, pozornost
|
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
|
|
Sókratovský dialog a myšlení
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Sókratovský dialog a myšlení" je vhledem do života a filosofie antického myslitele Sókrata a bližším seznámením se s jeho pojetím dialogu, prostřednictvím kterého se zjevuje pravda. Celá práce je psána se snahou o zdůraznění smyslu jeho filosofie v kontrastu s dnešním upřednostňováním asertivního způsobu komunikace, který častokrát vyúsťuje až k eristické dialektice. Cílem této bakalářské práce je především popsat Sókratovu jedinečnou metodu dialogu a inspirovat případného mladého čtenáře, studenta střední školy či jeho pedagoga. Nejprve se práce věnuje Sókratově životu a následně se zabývá hlavními rysy Sókratovy filosofie. V další části se zaobírá termínem dialog a jeho sókratovským pojetím. V závěru práce je pojednáno o pedagogickém přínosu sókratovské metody dialogu a o jeho použití ve výuce. KLÍČOVÁ SLOVA Sókratés, Platón, dialog, dialektika, myšlení, výuka
|
|
|
Myšlení v neskrytosti
Zajíc, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je prozkoumání tématu myšlení v pracích Martina Heideggera jako jedné z možností, která je člověku nejvlastnější a která není pouhým nástrojem k poznávání, nýbrž patří ke způsobu toho, jak člověk jest. Myšlení je být-pamětliv toho, co je hodno upamatování a co jako takové otevírá možnost setkání se se světem a se sebou samým v jejich původní zřejmosti. Přes myšlení blízkosti se práce dostává k Heideggerovu pojetí čtveřiny a uvlastňování světa do věcí a dále rozvíjí téma smrtelnosti člověka jako pobytu. Práce dále tematizuje Heideggerovo myšlení řeckého ALETHEIA jakožto světliny pro ukazování jsoucího, která jako taková zůstává v dějinách filosofie nemyšlena a ve které Heidegger spatřuje úkol myšlení v době dovršení metafyziky. Ve výkladu řeči odhaluje způsob, jakým je člověku dána řeč, resp. jak řeč člověka má a je domem bytí, a tak bytostným způsobem konstituuje myšlené. Spolu s řečí je pak zkoumáno básnění, ve kterém řeč promlouvá jako řeč a kde se řeč ukazuje jako souzvon ticha. Básnění je pak pojato jako přijímání míry a zaznívá Heideggerův výklad způsobu lidského bydlení jako básnění. V posledu je nahlédnut subjekt- objektový rozvrh a jeho důsledky pro myšlení, význam myšlení světa jako obrazu a nakonec Heideggerovo zamyšlení nad koncem filosofie a úkolem myšlení. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Slovo, řeč a jazyk. Interdisciplinární pole teologie a neurověd.
Tomášek, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
73 Abstrakt Mnohovýznamový pojem logos provází filosofii od nejranějších autorů. Obecně lze říci, že pojem logos má v historii dvě hlavní skupiny významů. První skupina se týká řeči (slovo, řeč, věta…) a druhá skupina významů se týká rozumu (myšlenka, důvod, rozum, myšlení…). Druhá skupina ve filosoficko-teologickém uvažování přechází do představy rozumu přesahujícího člověka - "božský" či "světový rozum". Analytická filosofie postulovala teoretický podklad pro dualitu řeči a rozumu. Již Humboldt byl přesvědčen, že myšlení je vždy spojeno s jazykem, že řeč je orgán vytvářející myšlenky. Ebner v pneumatologické filosofii říká, že člověk je svojí povahou "Duchem, který má slovo", že "bez Slova není rozumu", a že "rozum je řeč, logos". Wittgenstein ve filosofii jazyka tvrdí, že "hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa", a že "věta je obrazem skutečnosti". Lingvistické práce Fodora o vnitřním jazyku myšlení (mentálštině) a zejména Chomského teorie existence struktury pro "univerzální gramatiku" v lidském mozku, poskytují předpoklady pro pátrání po takové struktuře. Neurovědní výzkumy tyto předpoklady potvrzují. Součástí mozku dospělého člověka jsou struktury specializované pro chápání řeči. Patří k nim Brocovo centrum pro vytváření řeči, Wernickeho centrum pro porozumění řeči, fasciculus arcuatus,...
|
|
|
Ku kreatívnym možnostiam manažmentu divadla
Cieślaková, Adriána ; DVOŘÁK, Jan (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Dizertačná práca s názvom Ku kreatívnym možnostiam manažmentu divadla skúma rôzne možnosti a cesty umožňujúce rozvíjať tvorivý potenciál jednotlivcov, osobu kreatívneho manažéra, vedenie ľudí v kreatívnych tímoch a napokon smerovať k vytvoreniu a stabilizácii kreatívnej organizácie. Tieto štyri témy tvoria prvé štyri kapitoly dizertačnej práce.
Základnou metódou výskumu je syntéza poznatkov od renomovaných autorov v oblasti kreatívneho manažmentu, kulturológie, ekonómie, psychológie a psychiatrie, neurológie, od dramaturgov, režisérov a manažérov. Súčasne sa opieram o výsledky svojho pedagogického pôsobenia na Katedre produkcie DAMU a o vlastné skúsenosti, ktoré si dovoľujem sumarizovať pri jednotlivých popisovaných fenoménoch.
Predkladaná dizertačná práca nemá ambíciu stopercentne vyčerpať danú tému, ale priniesť postrehy v nových súvislostiach, nových prepojeniach, najmä na rôzne zdroje tvorivosti a možností kreatívneho riešenia problémov vo vzťahu k manažérskej práci a z hľadiska divadelno - profesijného na osobu dramaturga, čomu je venovaná záverečná, piata kapitola.
Touto prácou si kladiem za cieľ dokázať využiteľnosť a účelnosť tvorivého prístupu, ktorý má predpokladám pozitívny vplyv na ľudí, tímy aj celé organizácie ako v kvantitatívnej rovine, najmä v efektívnosti procesov, tak po kvalitatívnej stránke. Tieto poznatky sú už do istej miery spracované v literatúre manažérskej, avšak len zriedka v umelecko – manažérskej.
Východiskom výskumu realizovaného v rámci doktorandského štúdia na Katedre alternatívneho a bábkového divadla DAMU je hypotéza, že poznanie a využívanie metód kreatívnych postupov povedie k zvyšovaniu úspešnosti vybraných organizácií, prechodu od kreovania nových myšlienok k ich artikulácii, realizácii a evaluácii, ktorá prinesie ďalší posun motivovaných ľudí, ktorých práca v prvom rade baví. Organizácia rozšíri množstvo a zvýši kvalitu
projektov a iných výstupov, spolupracovníkov, divákov, zvýši úroveň finančnej stability, odozvu u mediálnych partnerov.
|
host ::
RSS.