|
|
Ontologie prázdnoty
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Semrádová, Ilona (oponent)
Tato práce je vícevrstevným zamyšlením nad tématem prázdnoty. Její prvotní inspirací jsou Bondyho úvahy na toto téma. Nejde o to, ukazovat na neukazatelné, či popisovat nepopsatelné, to by byla spíše filosofická statistika; prázdnota je tu primárně chápána spíše na způsob krajního horizontu, jehož bytostné připuštění zakládá možnost pravého setkání podobném smyslu uvažuje nad souvislostí prázdnoty a milosti a otevírá možnost chápat prázdnotu nikoliv jako axiologickou neurčenost, ale právě jako horizont zvláštního setkání se světem. Takto nahlížená prázdnota otevírá bytostnou plnost a zároveň braných souvislostí těchto myšlenek o mezích ontologie - Plótínovou koncepcí emanační ontologie, či se substanční ontologií ze Spinozovy Protože se v průběhu tohoto rozboru dostává do popředí problém statického a předsudečného chápání ontologické substance (která takové vlastnosti nemůže mít, vyjdeme jako krajního ontologického horizontu), otevírá se otázka původu tohoto problému; v Myšlení vnějšku) a Berďajevem následuje hodnocení možnosti ontologii, což je přeneseně otevření otázky vztahu moci a ontologie či prolínání mocenského hlediska do ontologické úvahy (prázdnota by v yslu představovala zřeknutí se moci). Druhá kapitola práce se návazně zabývá formami zřeknutí se tohoto mocenského hlediska, coby praktikovaného...
|
|
|
Milost ve Vyznáních sv. Augustina
Löffelmannová, Lada ; Houkal, Jan (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Cílem této práce je nástin rozboru Augustinovy nauky o milosti v jeho autobiografickém díle Vyznání a následné přiblížení možností přínosu konceptu projevů milosti ve Vyznáních pro život křesťana v současné době. V první části bude nejprve pojednáno o společensko-historickém pozadí života svatého Augustina, následovat bude jeho životopis, dále pak stručné pojednání o Augustinově nauce o milosti. Druhá část představí nástin rozboru Augustinových Vyznání. Bude zde uvedena charakteristika díla jako teologické autobiografie, struktura a obsah díla. Ve třetí části pak bude zpracován koncept projevů milosti ve Vyznáních, na který bude navazovat nástin přínosu pro život křesťana v současnosti. Klíčová slova milost, hřích, svatý Augustin, Vyznání, duchovní život, současnost
|
|
|
Teologie milosti u sv. Pavla a její interpretace u Alaina Badioua
Musil, Jiří ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Cílem práce je popsat z různých hledisek problematiku teologie milosti u sv. Pavla a objasnit její dějinný význam. Metodologicky je práce na pomezí novozákonní biblistiky a filosofie, ale neklade si žádné systematicko-teologické nároky. Práci lze rozdělit do dvou částí. V první části je Pavlovo pojetí milosti uvedeno do dějinného kontextu Pavlova života, následně je pojednáno o významu a výskytu milosti ve Starém zákoně a v řeckém kulturním kontextu. Podrobněji je popsána problematiky základních pojmů souvisejících s milostí jako zákon, hřích a víra, která je založena na exegezi listu Římanům. Další úhel pohledu se zaměřuje na osvobozující a zároveň zavazující aspekt milosti vedoucí k lásce k druhým lidem. Druhou klíčovou částí je zkoumání dějinného významu Pavlova pojetí milosti skrze interpretaci francouzského filosofa Alaina Badioua. Práce se zde blíže zabývá událostním pojetí pravdy a důsledků, které toto pojetí má pro subjekt a pro křesťanský diskurs.
|
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Šembera, Jan ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
ÚSTAVNÍ INSTITUT MILOSTI A AMNESTIE Práce se zabývá ústavním institutem milosti a amnestie. Cílem práce je podat informace o existující aktuální právní úpravě v této oblasti, blíže vysvětlit jednotlivé právní instituty, popsat jejich historický vývoj a v neposlední řadě rovněž ukázat způsoby jejich použití v praxi v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Úvod je věnován stručnému shrnutí cílů práce, jejímu členění a důvodům pro výběr předmětného tématu. První kapitola je věnována vymezení základní pojmů milost a amnestie a vysvětlení rozdílů mezi jejich základními formami, tj. abolicí, agraciací a rehabilitací, jejichž správné chápání je pro porozumění následujícímu textu nezbytné. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem předmětných ústavních institutů před vznikem samostatné České republiky. Třetí kapitola obsahuje rozbor aktuální právní úpravy obsažené v předpisech ústavního i podústavního práva. Čtvrtá kapitola je věnována milosti, konkrétně podrobnějšímu rozboru otázky přenesení pravomoci k udělování milosti a procesních záležitostí souvisejících s použitím institutu milosti v praxi. Závěrečná část této kapitoly je věnována popisu konkrétních případů udělení milosti v průběhu funkčních období jednotlivých prezidentů samostatné České republiky. Pátá...
|
|
| |
|
|
Ústavní institut milosti a amnestie
Bednář, Marcel ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Ústavní institut milosti a amnestie Diplomová práce s názvem Ústavní institut milosti a amnestie se zabývá tématem vysoce aktuálním a diskutovaným v České republice nejenom na politické scéně, ale i celospolečensky. Diplomová práce reflektuje současnou debatu o tom, zda by měl být institut milosti a amnestie v právním řádu České republiky zachován. Hypotéza práce byla zvolena kontradiktorně k argumentům zastánců vypuštění institutu milosti a amnestie z právního řádu. Diplomová práce terminologicky vymezuje pojmy, ale věnuje se také teoretickému rozdělení jednotlivých forem milostí. Jedna z důležitých kapitol je zaměřena na vysvětlení účelu institutu, což se odráží v legitimitě udělených milostí a vyhlášených amnestií. Současná právní úprava milostí a amnestií v České republice je popsána pomocí tří rámců: ústavněprávního, trestněprávního a mezinárodněprávního. Podrobně je rozebrán proces vyřizování žádostí o udělení milosti. Prostor je věnován sporným momentům řízení, ale také odlišnému přístupu prvních tří prezidentů České republiky k udílení milostí a vyhlašování amnestií. Obdobně je koncipována kapitola týkající se amnestií. V diplomové práci jsou podrobně diskutovány sporné momenty institutu milosti a amnestie, a to včetně otázek odpovědnosti, nadužívání a zneužívání nebo kolize s principem...
|
|
|
The Aaronic Blessing
Svoboda, Boris ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
SVOBODA, Boris: Áronovské požehnanie. [Záverečná práca] / Boris Svoboda. - Univerzita Karlova v Praze. Husitská teologická fakulta; - Vedúci práce: Doc. Mgr. Jiří Beneš, Th.D. - Stupeň odbornej kvalifikácie: Magister. - Praha: HTF UK, 2014. 65 s. Táto práca sa zaoberá výkladom textového oddielu Áronovského požehnania z knihy Numeri 6,22-27. Jej cieľom je okrem vykreslenia teologického významu tohto oddielu aj poskytnutie prieniku do významu fenoménu požehnania v Starom zákone. Dosah tejto teologickej reflexie presahuje hranice starozákonného židovstva a poskytuje impulzy i pre kresťanskú teológiu a pre použitie a rozvinutie požehnania aj v jej kontexte. Výsledky exegézy môžu priniesť poznatky k chápaniu požehnania nie len vo svojom pôvodnom kontexte, ale aj v chápaní jeho dosahu v dnešnej spoločnosti. Požehnanie dáva výrazné impulzy pre osobný život, ale je tiež prepojené s otázkami celej spoločnosti a s približovaním sa cieľu pokoja a takého stavu sveta, v ktorom je realizovaná Božia vôľa. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: kňaz, kňazské, požehnanie, Áron, Áronovské, Izrael, Starý Zákon, Numeri, pokoj, milosť Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Instituty milosti a amnestie a jejich naplnění v rozhodnutích prezidentů České republiky
Hrušková, Šárka ; Janstová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se věnuje institutům milosti a amnestie a jejich využití v České republice. Zaměřuje se zejména na jejich současnou domácí právní úpravu a její praktickou aplikaci konkrétními rozhodnutími prezidentů České republiky, přičemž se autorka snaží upozornit na výhody a nedostatky současné úpravy. Záměrem práce je poskytnout přehled o dané problematice a navrhnout možné změny současné právní úpravy. Práce je kromě úvodu a závěru rozdělena do pěti kapitol. První z nich poskytuje úvod do problematiky a charakterizuje institut milosti a amnestie a jejich tři formy. Jedná se o odpuštění nebo zmírnění trestů uložených soudy, zastavení trestních řízení a zahlazení odsouzení. Druhá kapitola se zabývá právní úpravou institutů milosti a amnestie. Nejdříve historií této úpravy a následně současnou právní úpravou v Ústavě České republiky a v dalších zákonech. Třetí kapitola se věnuje pouze institutu milosti. Zaměřuje se zejména na rozhodnutí prezidenta republiky o přenesení jeho pravomoci udělovat milost a na řízení o udělení milosti. V závěru této kapitoly je představena míra využití tohoto institutu Českými prezidenty. Čtvrtá kapitola popisuje institut amnestie a blíže představuje jednotlivá amnestijní rozhodnutí prezidentů České republiky. Poslední kapitola hodnotí současnou právní úpravu a navrhuje její...
|
|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
| |
host ::
RSS.