|
|
Odcizení a proměny intimity v současné české literatuře a její kritická reflexe
Motyčková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje čtyřem dílům současné české prozaické tvorby. Jedná se o román Možnosti milostného románu a povídkový soubor Hra pro čtyři ruce spisovatele Jana Němce, román Smrtholka spisovatelky Lucie Faulerové a novelu Přípravy na všechno básníka publikujícího pod pseudonymem Elsa Aids. Zaměřuje se přitom zejména na to, jak se ve vybraných dílech projevují témata odcizení a proměny intimity. Diplomová práce nejprve teoreticky vymezí zmíněné pojmy. Následně se bude věnovat současné české literatuře a způsobům, jakými se vztahuje k současnosti a jejím problémům. Teoreticky se bude zabývat také pojmy literární kritika a interpretace. V praktické části bude provedena interpretace jednotlivých literárních děl, její součástí bude též analýza kritických ohlasů, které se objevily v českých médiích, většinově kulturně či literárně zaměřených. Cílem práce bude zmapovat, jakým způsobem vybraná díla reflektují pocity odcizení a novodobé proměny intimity a jakým způsobem tato témata postihují literární kritici a recenzenti. Součástí diplomové práce je také rozhovor se spisovatelem Janem Němcem.
|
|
|
Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza
Korábková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této práce nazvané Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza je zmapování podoby a vývoje kulturního časopisu Revolver Revue včetně jeho Kritické Přílohy Revolver Revue v první porevoluční dekádě s přihlédnutím k podobě jeho literární kritiky, která se silně podílela na jeho vnímání. Časopis zásadním způsobem ovlivnila jeho undergroundová minulost a zkoumané období devadesátých let je časem výrazných společensko-politických a kulturních změn, proto je v práci připomínán dobový kulturní a mediální kontext. Pro získání představy o roli časopisu a jeho proměnách viděných zvenčí jsou v práci zahrnuty ohlasy z dobového tisku. Teoretická část se zabývá pojmem literární kritiky, která souvisí jednak s otázkami po hledání role kritiky v devadesátých letech, jednak nastiňuje mnohost různých pohledů, chápání a přístupů. Oddíl věnovaný Kritické Příloze pak zahrnuje analýzu několika vybraných kritických textů s cílem přiblížit, jaká byla podoba kritiky, kterou časopis publikoval. Součástí práce jsou také rozhovory se šéfredaktorkou časopisu Terezií Pokornou a jedním z jeho zakladatelů Jáchymem Topolem, které jsou nejen zdrojem informací, nýbrž i zajímavou sondou do samotné redakce časopisu. Zároveň také slouží ke konfrontaci mediálního obrazu časopisu.
|
|
|
Česká internetová literární kritika
Kučera, Štěpán ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Práce se zabývá českou internetovou literární kritikou a jejím vztahem k literární kritice tištěné, potažmo vztahem nových médií k médiím masovým. Autor definuje, co lze nazývat "internetovou literární kritikou" a zachycuje její stav v letech 2009 a 2012. Pomáhá si pracovní osou "tištěná - internetová kultura", na niž jednotlivé typy webových projektů umísťuje: nejblíže tradičnímu, konzervativnímu pólu jsou internetové deníky a časopisy, nejblíže ryze síťovému pólu pak diskuzní servery. Během mapování literárněkritické scény na internetu vyzdvihuje konkrétní projekty a osobnosti, jejichž činnost považuje za zvlášť přínosnou literární kritice jako celku, a sleduje jejich vývoj mezi roky vymezujícími tuto práci. Zástupce popisovaných projektů zároveň oslovil několika anketními otázkami, stejně jako zástupce tištěné kultury - nakladatele. Ptal se hlavně na jejich vztah k internetové literární kritice, zvláště ve srovnání s kritikou tištěnou, a na možnosti, které internet v této souvislosti nabízí. Srovnáním let 2009 a 2012 autor popisuje vývoj zkoumaného fenoménu a konstatuje, že internetové projekty vývojově spjaté s tradiční tištěnou kulturou mají sklon buď zanikat, anebo se naopak vydat cestou skutečné profesionalizace, obvykle s finanční podporou státu. Čím blíže mají zkoumané projekty k "síťovému pólu",...
|
|
|
Literárněkritické dílo Jana Lopatky na pozadí jeho osobní knihovny
Špinková, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce Literárněkritické dílo Jana Lopatky na pozadí jeho osobní knihovny si klade za cíl literárněhistorický a kritický popis díla Jana Lopatky, pokus o jeho charakteristiku a vymezení tematických bloků, kterým se Lopatka systematicky věnoval, s ohledem na jeho osobní knihovnu. Diplomantka se bude soustředit na porovnání významu, jenž je věnován vymezeným blokům v Lopatkově knihovním fondu, a významu, který zastupují v Lopatkově literárněkritické činnosti. Na základě kompletního soupisu jeho osobní knihovny, který autorka práce připravila, a její znalosti se pak pokusíme Lopatkovo dílo charakterizovat hlavně v této souvislosti. Pozornost bude věnována také rukopisům, strojopisům a Lopatkovým poznámkám v knihách.
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
|
|
|
Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského
Rozšafná, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Bakalářská diplomová práce Mediální ohlas literární tvorby s vězeňskou tematikou Jiřího Stránského mapuje vybraná beletristická díla Jiřího Stránského, která ovlivnil jeho pobyt v komunistickém vězení. Práce se zabývá kritickým ohlasem těchto literárních děl a také ohlasem následných filmových ztvárnění podle literárních předloh. Vychází z dobových recenzí, které vyšly v literárních i jiných periodikách. Součástí práce je rozhovor s Jiřím Stránským o literární kritice, okolnostech vzniku jeho beletristických děl a o Stránského dalších činnostech, které souvisí s pobytem v komunistickém vězení v 50. letech. Rozhovor je přiložen v příloze. Kvalitativní a kvantitativní analýze recenzí, která je zahrnuta v praktické části bakalářské diplomové práce, předchází část teoretická. Krátce se v ní zamýšlíme nad významem literární kritiky, především pak objasňujeme okolnosti vzniku beletristických děl Jiřího Stránského. Díky dochovaným dokumentům z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsou nastíněny okolnosti Stránského zatčení a následného osmiletého vězení v komunistických lágrech 50. let. Zejména se zaměřujeme na lágry Vojna a Bytíz u Příbrami, ve kterých Stránský pobýval nejdéle. V teoretické části nacházíme paralely mezi informacemi z dochovaných vězeňských dokumentů a tím, jak se autor...
|
|
| |
|
|
Co je kritika, co není a k čemu je na světě. Typologie české literární kritiky v letech 1995-2008
Proroková, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci je popsán vývoj pojmu literární kritika a dřívější typologie literární kritiky. Práce se zabývá rozdílem mezi literární kritikou a recenzí - jak tento rozdíl vypadá v teorii a jak v praxi. Je zde navrhnuta typologie, která je aplikovatelná pro dnešní českou literární kritiku. Rozděluje ji na dva základní typy: kritiku orientovanou na text a kritiku orientovanou na kontext. Pojednává o tom, jak se vyvíjel pojem hodnoty a co je hodnotou ještě dnes - pro dnešní kritiky je hodnotou originalita, důvěryhodnost díla a kompozice. Přináší informace o tom, jak kritiku prezentují jednotlivá periodika Host, A2, Revolver Revue, Tvar, Souvislosti a Literární noviny.
|
|
|
Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století
Musilová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Magisterská diplomová práce Kritický ohlas tvorby českých autorek k tematice druhé světové války v 21. století analyzuje kritiky a recenze děl vybraných tří českých autorek, které se věnují tematice druhé světové války z různých úhlů pohledu - Kateřiny Tučkové, Aleny Mornštajnové a Květy Legátové. Cílem práce je zjistit, jak díla hodnotí literární kritici a recenzenti v českých médiích. Analyzovány byly kritické texty z kulturních a literárních časopisů a portálů (Tvar, Host, A2, Literární noviny, iLiteratura.cz) a tisku s obecným zaměřením, deníků a týdeníků (Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Novinky.cz, Týden) a Českého rozhlasu. Teoretická část práce vymezuje pojem literární kritika, představuje biografii autorek se zaměřením na jejich literární tvorbu a historii pro tuto práci stěžejních kulturních periodik. Také zasazuje do kulturně-historického kontextu postavení současných českých autorek v literatuře. Praktická část interpretuje jednotlivá díla a posléze se věnuje analýze jejich kritických ohlasů. Analyzovány nejsou jen názory a závěry literárních kritiků a recenzentů, ale také úroveň textů a schopnost komplexního přístupu k literárnímu dílu. Součástí práce jsou rovněž rozhovory s Kateřinou Tučkovou a Alenou Mornštajnovou, kde odpovídají mimo jiné na otázky ohledně kritiky svých románů.
|
host ::
RSS.