|
|
Komunikační dovednosti žáků se specifickými poruchami učení
Dědová, Aneta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato práce se věnuje tématu komunikačních dovedností žáků se specifickými poruchami učení. Je dělena na teoretickou a praktickou část a tvoří ji čtyři kapitoly. V první kapitole se autorka práce zabývá specifickými poruchami učení, pozornost je věnována především čtyřem typům specifických poruch učení a to dyslexii, dysgrafii, dysortografii a dyspraxii. Druhá kapitola patří jazykovým rovinám. Třetí kapitola je věnována problematice osvojování jazyka dítětem. Čtvrtá kapitola popisuje již samotné výzkumnému šetření, které bylo zrealizováno pro tuto diplomovou práci. Výzkum je kvalitativního charakteru a jeho hlavním cílem je analýza komunikačních dovedností žáků se specifickými poruchami učení se zaměřením na jazykové roviny. Výzkumný vzorek tvořilo šest žáků prvního stupně základní školy se specifickými poruchami učení typu dyslexie, dysgrafie a dysortografie. Děti jsou ve třetím a čtvrtém ročníku. Výzkumné šetření bylo provedeno v kraji Vysočina. K získání dat bylo využito různých výzkumných metod, zahrnující využití dotazníků, otázek vztahujících se k určitému textu, testu schopnosti tvorby antonym, slov nadřazených a podřazených, testu sluchového rozlišování Wepmana, Matějčka, nestrukturovaného rozhovoru i analýzy částí diktátových sešitů. Díky uvedeným výzkumným metodám byla získaná data...
|
|
|
Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení v základní škole hlavního vzdělávacího proudu
VOŘÍŠKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá terminologickým vymezením specifických poruch učení jejich projevy, příčinami, diagnostikou a intervencí. Je zde objasněna problematika školských poradenských zařízení, u kterých je zmíněné odborné vymezení individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP) a plánu pedagogické podpory (dále jen PLPP). Další kapitoly se zabývají podrobnějším definováním dyslexie a dysgrafie. Poslední úsek teoretické části se zaobírá ostatními specifickými poruchami učení, mezi které patří dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, dysmúzie, dyspinxie, lehká mozková dysfunkce (dále jen LMD), porucha pozornosti s hyperaktivitou (dále jen ADHD), porucha pozornosti bez hyperaktivity (dále jen ADD). Empirická část se zabývá kvalitativním výzkumem, který probíhal na vybraných základních školách v okrese Benešov. Cíloví respondenti byli pedagogové působící na 1. stupni běžné základní školy, kteří pracují s žáky s dyslexií a dysgrafií. V závěru empirické části je uvedena osobní případová studie žáka s dyslexií a dysgrafií. Cílem bakalářské práce je analyzovat přístupy pedagogů k žákům s dyslexií a dysgrafií na vybraných základních školách v okrese Benešov.
|
|
|
Dysmúzie, dyspraxie, dyspinxie a odborná veřejnost
KOURKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zaměřuje na činnost odborníků pracující s dětmi trpící dyspinxií, dyspraxií nebo dysmúzií. Prvním cílem, bylo zmapování výskytu těchto poruch a způsob jejich diagnostiky. Druhým cílem bylo zjistit způsob další práce s dítětem a věnování se dané problematice. Dysmúzie, dyspraxie a dyspinxie spadají do oblasti speciální pedagogiky v rámci kapitoly specifických poruch učení a v populaci se objevují velmi ojediněle. V literatuře se často nachází jen malé odstavce o těchto poruchách. Dysmúzie je porucha projevující se v oblasti hudební a vyskytuje často izolovaně. Dyspraxie se projevuje především v obratnosti a motorických funkcí jedince. U dyspinxie je zasažena oblast výtvarných dovedností. Informace jsou získány kvalitativním výzkumem, s využitím metody dotazování a technikou polořízeného rozhovoru. Výběrovým souborem jsou odborníci v PPP v kraji Vysočina. Získané údaje jsou vyhodnoceny otevřeným kódováním a zpracovány do práce kategorizací dat. Z výzkumu je patrné, že výskyt uvedených poruch je v kraji Vysočina velmi ojedinělý. Dle rozhovorů s odborníky bylo zjištěno, že tyto poruchy nejsou školsky významné, proto se jim nevěnuje dostatečná pozornost. Dyspinxie a dysmúzie se dle odborníků nediagnostikují, proto v praxi s poruchami neměla žádná z dotazovaných osob dostatečné zkušenosti. Na způsob diagnostikování těchto poruch tedy nikdo z dotazovaných nedokázal odpovědět. Vývojová porucha dyspraxie se v kraji Vysočina dle dotazovaných odborníků vyskytuje jen v minimální míře. Způsob práce s dyspraktiky je podle odborníků shodný. Provádějí komplexní vyšetření, využívají metody a techniky k určení diagnózy a následně vydávají svá doporučení, jak s těmito jedinci pracovat.
|
|
| |
|
|
Vliv intervenčního programu na rozvoj motorických dovedností u žáků se specifickými poruchami učení
Kaňka, Ladislav ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Migdauová, Alena (oponent)
Název: Vliv intervenčního programu na rozvoj motorických dovedností u žáků se specifickými poruchami. Cíl práce: Cílem práce bylo porovnat dva pohybové programy a zjistit zda speciální intervenční program, bude vykazovat lepší výsledky v pohybových dovednostech. Metody Základní metodou bylo motorické testování a následné statistické vyhodnocení neparametrickou metodou. Výsledky: Celkové zlepšení žáků devátých tříd pomocí tříměsíčního speciálního intervenčního programu. Klíčová slova: Specifické poruchy učení, dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, autistický spektrum, ADHD, kondiční schopnosti.
|
|
|
Přehled ergoterapeutických testů s možností využití v testování dyspraxií
Holubová, Kateřina ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Cílem diplomové práce bylo najít ergoterapeutické testy, nebo jejich část, které by bylo možné použít na testování jednotlivých vstupů percepční funkce CNS. Za spolupráce s dětskými a dospělými ergoterapeuty z FN Motol byly probádány různé standardizované ergoterapeutické testy určené pro testování dětí i dospělých. Poté se z nich vybraly ty testy (nebo jen jejich části), které postihují testování jednotlivých modalit senzorického systému u dospělých pacientů. Nakonec tyto testy byly aplikovány na skupinu dospělé populace a vyhodnoceny. Celá práce byla zpracována formou rešerše. Předpokládalo se, že v setech ergoterapeutických standardizovaných testů existují testy nebo jejich části, které jsou svým zaměřením schopné testovat jednotlivé modality percepční funkce CNS v rámci kortikálních funkcí.
|
|
| |
|
|
Ergoterapeutická intervence u dětí s poruchou vnímání tělesného schématu
Smrčková, Andrea ; Ředinová, Barbora (vedoucí práce) ; Krivošíková, Mária (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení autorky: Andrea Smrčková Vedoucí práce: Bc. Barbora Ředinová Název bakalářské práce: Ergoterapeutická intervence u dětí s poruchou vnímání tělesného schématu Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá vývojem tělesného schématu, jeho poruchami v dětském věku a možnostech ovlivnění, především senzorickou integrací. Hlavním cílem této práce bylo vytvoření přehledného manuálu o vývoji tělesného schématu od perinatálního období, ve kterém je neopominutelnou složkou, po novorozenecký, kojenecký, batolecí a předškolní věk, kdy jsou možnosti ovlivnění poruchy nejefektivnější a zajišťují kvalitní výsledky. Práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje nejčastěji používané pojmy týkající se těla a tělesného vnímání, vývoj vnímání, konkrétní diagnózy, u kterých se vyskytuje porucha tělesného schématu, způsoby hodnocení a terapie. Praktická část obsahuje dvě kazuistiky předškolních dětí s diagnostikovanou dyspraxií, u nichž jsem vyhodnotila poruchu tělesného schématu. Z praktických poznatků vyplývá důležitost správného fyziologického vnímání a negativní dopady poruchy na motorické dovednosti ve všech oblastech. Klíčová slova: Ergoterapie, tělesné schéma, dyspraxie, senzorická integrace, vývoj tělesného schématu
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje dílčích funkcí v první třídě základní školy
Hroudová, Irena ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi rozvoje dílčích funkcí u žáků v první třídě základní školy. Teoretická část vymezuje základní pojmy a definice v oblasti problematiky specifických poruch učení, zabývá se možnostmi diagnostiky specifických poruch učení. Práce dále popisuje klíčové dílčí funkce ve vztahu k osvojování školních dovedností a seznamuje s teorií deficitů dílčích funkcí, jako jednou z možností příčin obtíží v osvojování dovedností číst a psát. Praktická část analyzuje výsledky, diagnostiky vybraných dílčích funkcí u vybraného vzorku dětí před a po realizaci cvičení zaměřených na jejich rozvoj v rámci výuky v prvním ročníku ZŠ.
|
host ::
RSS.