|
|
Jaderná energetika v programu strany Zelených před a po prvním odklonu od jaderné energie SRN
Šestáková, Gita ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německá spolková rudo-zelená vláda v říjnu 1998 podepsala koaliční smlouvu o postupném odstupování od využívání atomové energie, o což strana Zelených usilovala od počátku svého působení na politické scéně. Dohoda byla završením vývoje názorů na jadernou energii a s ní spojené problematické souvislosti jako převoz, ukládání, či recyklace vyhořelého paliva. Předmětem stěžejní části práce je analýza jednání a působení strany Zelených ohledně prosazení odklonu od jaderné energetiky i v interakci s dalšími aktéry. Práce má pomocí teorie o nastolování agendy do veřejné politiky s využitím teorie o koalicích aktérů zjistit, jak přesvědčivě se Zeleným dařilo (s přispěním environmentálních hnutí i médií) realizovat svou vizi o odklonu od jaderné energetiky. Práce se také v krátkosti zabývá otázkou, jakým způsobem prosazení odklonu od jádra dlouhodobě ovlivnilo veřejné mínění a jaká je v této souvislosti perspektiva strany Zelených ke spolkovým volbám v roce 2013.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí v právu unijním, rakouském a českém
Škrabalová, Kristina ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Proces posuzování vlivu na životní prostředí je kontrolní postup, jehož cílem je shrnout a vyhodnotit dopady projektu na životní prostředí již ve fázi plánování projektu a tím snížit jeho případné negativní dopady v budoucnu. Jednou z hlavních myšlenek procesu EIA je hned na začátku zabránit problémům a konfrontacím, které by se jinak v souvislosti s plánovaným projektem objevily. Tento princip je zvlášť důležitý v případech mezistátního posuzování, kde komunikace mezi jednotlivými státy a společné konzultace k projektu v jeho raných fázích plánování mohou zabránit možným střetům a narušením vzájemných vztahů, jež by se mohly objevit později v důsledku již realizovaného projektu. Základním principem mezistátního posuzování je pochopení skutečnosti, že škodlivé účinky konkrétního projektu se nezastavují na hranicích jednoho státu, ale mohou přesahovat na území mnoha jiných států, vzájemná spolupráce v této oblasti je tedy z hlediska efektivní ochrany životního prostředí nezbytná. Nezbytnost této spolupráce, stejně jako její úskalí a potíže jsou ilustrovány na příkladu příhraničního posuzování EIA mezi Českou republikou a Rakouskem, a to především v případě výstavby jaderné elektrárny Temelín. Případ Temelín je zajímavý nejen s ohledem na skutečnost, že se zde setkávají dvě různé právní úpravy procesu EIA,...
|
|
|
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Charakteristiky ventilátorových chladicích věží
Joska, Jakub ; Milčák, Pavel (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problematice ventilátorových chladicích věží. První část práce je rešeršní, zaměřuje se zejména na teorii chlazení a funkci ventilátorových chladicích věží obecně. Následuje kapitola zabývající se vodním hospodářstvím jaderné elektrárny Dukovany a specifikací konkrétních objektů chladicích věží s nuceným tahem. Druhá část práce popisuje výpočetní model vytvořený za účelem stanovení chladicího výkonu těchto věží při daných vstupních podmínkách. V následných kapitolách práce jsou výsledky z výpočetního modelu porovnány s dostupnými daty z garančních měření a s poskytnutými charakteristikami. Závěrečné strany se zabývají studií vlivu změn vstupních parametrů na chladicí účinek a zkoumáním chování věží při extrémních povětrnostních podmínkách.
|
|
|
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
|
|
|
Veřejnost o jaderné energetice – květen 2017
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V květnu 2017 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost v rámci širšího tematického okruhu problematiky životního prostředí zařazen blok otázek věnovaných problematice jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.\n
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký byl diskurz při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022 a odstoupit tak od jaderné energie. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány stenoprotokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen až červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že se v parlamentních debatách objevily celkem tři diskurzy - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz je v těchto debatách jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
|
host ::
RSS.