Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Práce sestry v oblasti hospicové péče
HERZOGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá hospicovou péčí a zaměřuje se na práci sestry v oblasti hospicové péče. Hospicová péče je komplexní forma zdravotní, psychologické a sociální péče, jež je poskytována všem pacientům, kteří trpí nevyléčitelným onemocněním či se nacházejí v terminálním stádiu nemoci. Hospicová péče úzce souvisí s péčí paliativní, která se primárně zaměřuje na zkvalitňování života pacientů a tišení bolesti. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat práci sestry v oblasti hospicové péče. Empirická část bakalářské práce byla zpracována pomocí kvalitativně výzkumného šetření. Pro techniku sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly vedeny se sestrami pracujícími v hospicových zařízeních po celé České republice. Z rozhovorů bylo zjištěno, že práce v hospicovém zařízení je pro sestry psychicky i fyzicky náročná, protože v hospicích chybí dostatek personálu k zajištění kvalitní péče a k obsazení služeb. Vyšlo najevo, že lékaři často delegují svoji práci na sestry. Nejčastěji delegovanou prací je vyřizování pozůstalosti pacienta, což není v kompetencích sestry. Většina sester pracujících v hospicovém zařízení věnuje veškeré své úsilí do práce a zapomíná tak na svůj osobní život. Převážná část sester by práci v hospicovém zařízení ostatním sestrám nedoporučila z důvodu finanční nespokojenosti a náročnosti této práce. Dosažené výsledky z kvalitativního výzkumného šetření mohou sloužit jako studijní podklad pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a dále mohou pomoci sestrám, které se rozhodují pro výběr povolání v hospicovém zařízení.
Smrt domácího zvířete očima předškolních dětí a jejich rodičů
GREGOROVÁ, Ilona
Bakalářská práce je věnována problematice smrti domácích zvířat z pohledu předškolních dětí a jejich rodičů. Teoretická část je zaměřena na význam zvířat v životě dětí, stručně představuje vývoj porozumění smrti u dětí a specifikám jejich truchlení. Na závěr jsou uvedeny možnosti, jak jim můžeme pomoci překonat zármutek po zemřelém zvířeti. Cílem praktické části je zmapování zkušeností a postojů rodičů a jejich dětí s problematikou smrti domácích zvířat. V rámci kvalitativního výzkumu byly použity polostrukturované hloubkové rozhovory s šesti rodiči a jejich dětmi. Tyto rozhovory se týkaly především reakce dětí na smrt domácího zvířete, postoje rodičů ke smrti a následné interpretaci dítěti. Ukázalo se, že pro samotné rodiče je velmi složité dětem téma smrti vysvětlit. Neměli by se bát s dětmi mluvit, odpovědět na jejich otázky a hlavně jim svým životem a příkladem ukázat, jak si poradit s náročnou životní situací.
Téma truchlení a vizuální tropy ve fotožurnalismu
Jarolímková, Zuzana ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Opakování témat v obrazech si všiml již v 19. století německý historik umění Aby Warburg, který pomocí formulí patosu upozorňuje na určité typy vyobrazení (gest) spojených s emocemi, které se opakují bez ohledu na kulturu. Ustálené obrazy, které reprezentují určité události či emoce pak definuje i Marianne Hirsch pod pojmem vizuální figury paměti. Ty demonstruje především na fotografiích z druhé světové války, které daný konflikt reprezentují a vytvářejí pro další generace způsob vzpomínání, takzvanou "post-paměť". Přestože dnes převládá fotografie nad malbou, stále jí je silně ovlivněna a autoři se mnohdy svou stylizací snaží napodobit slavná umělecká díla. Na neustále opakující se témata a stylizace ve fotografii poukázali svým výzkumem Marta Zarzycká a Martijn Kleppe, kteří zde pracují s pojmem vizuální tropy. Jejich použití v nás má vyvolat emoce, což odpovídá i obratu k afektu, který můžeme v posledních letech v médiích zaznamenat. Pokud budeme pozorně sledovat novinářské fotografie, zjistíme, že se tento trend projevuje i ve snímcích znázorňující truchlení a smutek, které jsou často zachyceny podobně jako na obrazech ve světových galeriích. Cílem práce tak bude poukázat na podobnost stylizace tematiky truchlení u novinářské fotografie a malířství spolu s jejich rozdílným vyobrazením u různých...
Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life
Čermáková, Ester ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce ,,Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life '' se v nuje prožívání ztráty blízké osoby ve spole nosti v kontextu um leckého díla, které v tomto p ípad p edstavuje seriál After Life, jenž napsal a režíroval Ricky Gervais. Tato práce vychází z propojení dvou dimenzí, které p edstavují sm r symbolického interakcionismu a teorie ztráty založené na reálných výzkumech ve spole nosti. Cílem této práce je prost ednictvím vybraných scén a obsažených interakcí interpretovat prožívání ztráty hlavní postavy s odkazem na jejich realisti nost, a následn diskutovat možnosti identifikace diváka s protagonistou. S využitím p ístupu symbolického interakcionismu, konkrétn teorie Georga Herberta Meada a jeho díla Mysl, já a spole nost jsou zde interpretovány st žejní interakce, které jsou následn diskutovány v mezích výzkumných otázek v kontextu studií mapujících procesy truchlení ve spole nosti, p evážn se jedná o práci Vereny Kast Truchlení: Fáze a šance psychického procesu.
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
Ztráta a nálezy rodiny s dítětem v terminálním stádiu onemocnění
Růžičková Lhotová, Ilona ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě rodiny s umírajícím dítětem. Cílem práce je popsat, co prožívají její členové po sdělení diagnózy, v průběhu léčby a po jeho úmrtí, jakými fázemi prožívání nemoci a smrti vlastního dítěte jeho blízcí procházejí a jak mění tato kritická událost v životě rodiny její životní hodnoty a postoje. Teoretická část je věnována prožívání všech fází nemoci dítěte jeho nejbližšími a psychice nemocného dítěte. V tomto kontextu popisuje krátce historii a ideu péče o nevyléčitelně nemocné a možnosti podpory rodině ze strany neziskových organizací. V praktické části je v rámci kvalitativního výzkumu fenomenologickou metodou zjišťováno, jak provázeli rodiče dítě v terminálním stádiu jeho nemoci, jaké bylo jejich prožívání tohoto těžkého životního úseku a jak na něj vzpomínají s časovým odstupem. Respondenty jsou rodiče dětí starších jednoho roku, které zemřely na zhoubné onemocnění.
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
Paliativní péče o umírající s mentálním postižením v chráněných bytech
Hušnerová, Lucie ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Má diplomová práce se nazývá Paliativní péče o umírající osoby s mentálním postižením v chráněných bytech. Záměrem textu je vytvořit přehledovou studii paliativní péče o umírající s mentálním postižením. Rozhodla jsem se zaměřit na takto zásadní téma, protože v České republice máme pouze omezený zdroj informací k problematice oproti zahraničním zemím. Osoby s mentálním postižením se nyní dožívají stále častěji seniorského věku a paliativní péče o ně začíná být aktuálním problémem. Svou práci rozděluji do šesti hlavních kapitol. V první kapitole hovořím o etických dilematech paliativní péče. Etickými dilematy mám na mysli problémy, se kterými se v paliativní péči musíme potýkat. Jedním z nich je rozhodnutí, zda je vhodnějším řešením umírání doma či v instituci. V této části práce například popisuji nutnost sdělování pravdy pacientovi o jeho zdravotním stavu. V textu také hovořím o medicínském pokroku a kvalitě života posledních dní umírajícího. Definuji, co kvalita života znamená a jak ji dosáhnout v paliativní péči. Ve druhé části práce dělím služby na sociální, zdravotní a jiné, které jsou poskytované umírajícím osobám a jejich příbuzným. Většina jmenovaných služeb je také vhodná pro osoby s mentálním postižením. Třetí část práce je věnována službě chráněného bydlení. Definuji chráněné bydlení a...
Fenomén smrti a proces truchlení v kontextu mentálního postižení: Projekt podpůrné skupiny
Janyšková, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá truchlením osob s mentálním postižením, které ve svém životě ztratily blízkého člověka. Výzkum se zaměřuje především na ztrátu rodičů, ale zahrnuje také ztrátu jiných blízkých osob, jako např. prarodiče. Ztrátou zde máme na mysli úmrtí, ale výstupy práce mohou být využity i u ztrát jiného charakteru. Cílem práce je porozumět zármutku osob s mentálním postižením a navrhnout vhodné způsoby podpory jejich procesu truchlení, s důrazem na využití účasti na podpůrných skupinách. V rámci výzkumu jsme sestavili a zrealizovali 2 podpůrné skupiny pro truchlící osoby s mentálním postižením, délka každé činila 2 měsíce a setkávání probíhala jednou týdně. V samotném úvodu našeho bádání jsme jako pilotní ověření uskutečnili jednu podpůrnou skupinu o shodné délce. Pilotní studie byla nejprve zhodnocena a samotný návrh podpůrné skupiny podle originálního zahraničního znění byl upraven, aby lépe vyhovoval potřebám českých spoluobčanů s mentálním postižením. Po pilotním ověřování jsme výzkum obohatili o dotazníkový test vlastní konstrukce zachycující možnou změnu v procesu truchlení osob zapojených do námi realizovaných podpůrných skupin. Dotazníkový test jsme účastníkům předložili před započetím podpůrných skupin a bezprostředně po jejich skončení se záměrem zachytit vliv...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.