|
|
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými
DUPAL, Jakub
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými Abstrakt Naše odborná práce nese název "Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými." Hlavním cílem bakalářské páce bylo zmapování této oblasti z hlediska využívaných postupů. Práci jsme rozdělili do jednotlivých částí. První částí je část teoretická. V teoretické části se budeme věnovat definování osobnosti zdravotnického záchranáře a kompetencemi, protože v této oblasti jsou kompetence dle našeho názoru velice důležité. Dále se budeme věnovat komunikaci, která je základem každé práce s pacientem. Poslední třetinu teoretické části věnujeme definování a seznámení s jednotlivými psychiatrickými onemocněními. Další částí naší odborné práce je část výzkumná. K adekvátnímu sestavení osnovy výzkumu jsme využili námi sestavené výzkumné otázky: VO 1: Jaké jsou postupy zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? VO 2: Jaká jsou specifika práce operátora zdravotnického operačního střediska duševně nemocným? VO 3: Jaká jsou rizika pro zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? Cílem naší odborné práce je zmapování postupu zdravotnických záchranářů a operátorů zdravotnického operačního střediska k pacientům, u kterých došlo ke vzniku duševního onemocnění a jejich momentální stav vyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby. Mezi další cíle jsme zařadili zmapování rizik, která hrozí během výjezdů k psychicky nemocným pacientům. Výsledkem našeho výzkumu bylo odpovědění na stanovené výzkumné otázky. Odpověď na VO 1 zněla, že lze říci určité používané postupy u jednotlivých duševních onemocnění, ovšem nelze je paušálně využít na všechny námi popsané stavy. Odpověď na VO 2 byla obdobná odpovědi na výzkumnou otázku č.1. Operátoři zdravotnického operačního střediska využívají určité postupy, ovšem záleží to především na jejich individuálním rozhodnutí, jak přistoupí k přijímanému telefonátu. Odpovědí na VO 3 bylo zjištění, že rizikem pro zdravotnické záchranáře u duševních onemocnění je možný vznik agrese. Dalším rizikem je komunikace samotná. Zdravotničtí záchranáři musejí přesně znát možnosti, jak se v dané situaci mohou postupovat, a především zachovat se i dle zákona.
|
|
|
Peer konzultanti jako součást komunitních týmů v organizaci FOKUS Vysočina
KUČEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá přítomností peer konzultanta v komunitním týmu. Konkrétně v komunitních týmech organizace FOKUS Vysočina. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou objasněny pojmy jako: duševní zdraví či sociální práce. Dále se kapitola zabývá specifiky sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Druhá kapito-la je seznámením s organizací FOKUS Vysočina, především však s prací komunitních týmů. S cílovou skupinou, pracovním zastoupením, náplní či metodami práce. Třetí kapi-tola se zaměřuje na objasnění pojmu peer podpora a podrobně se zabývá peer konzultan-ty v organizaci FOKUS Vysočina. V závěru této kapitoly jsou konkrétní příběhy jednot-livých peer konzultantů FOKUSU Vysočina. Součástí příběhů je také osobní pohled na téma peer konzultanta a jeho možný vliv na zotavení uživatele. Z práce vychází, že přínos peer konzultanta v komunitním týmu je zjevný a velmi významný. Zpovědi jednotlivých peer konzultantů nejsou v rozporu s výsledky studií a s poznatky odborné literatury. Lze tedy říci, že peer konzultanti v organizaci FOKUS Vysočina mohou výrazně pozitivně působit na zotavení uživatelů služeb.
|
|
|
Zkušenost arteterapeuta s tvorbou klientů s duševním onemocněním
ŠVECOVÁ, Nikol
Cílem práce je v teoretické části popsat adolescenci, podstatné změny i možné potíže, které se pojí s tímto přechodným obdobím až k problémům souvisejícím s poruchami pudu sebezáchovy jako je sebepoškozování a suicidální pokusy. Dále nastínění možností podpory, léčby i diagnostiky těchto složitých stavů a představení možnosti arteterapie jako podpůrného prostředku pro adolescenty. V praktické části jsou uvedeny dvě kazuistiky klientek a vlastní arteterapeutická praxe.
|
|
| |
|
|
Program prevence duševního zdraví pro školy
Karmazínová, Anna ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kollerová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje přínosu programu prevence duševního zdraví pro školy na snížení míry stigmatizačních postojů ze strany žáků a žáček vůči pacientům s duševním onemocněním, ale i osvětě v oblasti duševního zdraví i nezdraví. Cílem je vytvořit, realizovat a vyhodnotit intervenci a její dopady na postoje a vědomosti žáků a žaček. Teoretická část představuje problematiku dospívání a duševního zdraví, stigmatizaci s důrazem na školní prostředí. Konec teoretické části je věnován podpoře duševního zdraví, především v rámci školního prostředí. Empirická část využívá smíšeného výzkumného designu a následujících metodologických prostředků: pracovní list, dotazník, pozorování a terénní deník. Výzkumný vzorek představují žáci a žačky čtvrtých ročníků (18-20 let) vybraných seminářů na gymnáziích. Ze získaných dat byla provedena kvalitativní analýza pracovních listů a kvantitativní analýza dotazníkového šetření zabývající se mírou stigmatizace pacientů s duševním onemocněním ze strany žáků a žaček. Z výzkumu vyplývá, že žáci a žačky mají vytvořenou představu o pacientovi s duševním onemocněním a také dokáží popsat co pacient či pacientka s duševním onemocněním prožívá. Dále pak z výzkumu vyplývá pedagogická relevantnost v tématu duševního zdraví s ohledem na výsledný vliv školní intervence na snížení...
|
|
|
Podpora duševního zdraví a aktivizace osob s duševním onemocněním z pohledu speciálního pedagoga
Cimbálová, Lucie ; Janyšková, Kristýna (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formy a metody podpory jedinců s duševním onemocněním, jejichž cílem je pomoci těmto lidem k návratu do běžného života. Jednotlivé kapitoly diplomové práce se zabývají historickými mezníky vzniku psychiatrie, klasifikací duševních onemocnění a problematikou kvality života. Proto jsou v textu vymezeny nejvyužívanější terapeutické metody a strategie práce s klientem, které vedou k osvojení vhodných denních návyků, zlepšení duševního zdraví a tím i kvality života. Práce se věnuje i mezioborové spolupráci, která kromě medicíny prostupuje do dalších oborů, konkrétně do psychologie, sociální práce a speciální pedagogiky. Téma mého výzkumu je aktuální, protože stále větší množství osob s duševním onemocněním vyhledává odbornou pomoc. Proto by všichni členové týmu měli mít dostatečné znalosti o symptomatologii a charakteru jednotlivých psychiatrických diagnóz. Aby mezioborová spolupráce splňovala svůj význam, musí být jasně stanoveny kompetence jednotlivých odborníků. Díky tomu vzniká propojený komplex služeb, jehož cílem je co nejsnazší zařazení člověka do společnosti a běžného života. KLÍČOVÁ SLOVA Duševní onemocnění; podpora duševního zdraví; aktivizace; terapie; denní stacionář; stigma psychiatrie; mezioborová spolupráce
|
|
|
Nic nechutná tak dobře jako hlad (televizní dokument o mentální anorexii)
Slavíková, Kristýna ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Poruchy příjmu potrav (zkratka PPP) představují komplexní psychická onemocnění, která se projevují nejen na úrovni mysli, ale zásadním způsobem působí také na fyzické zdraví pacientů. Jedinci, již trpí některým z typů PPP se často potýkají s výrazně sníženou kvalitou života a také s nepochopením a s neopodstatněnými předsudky z pohledu široké veřejnosti. Zřejmě nejznámější variantu nemoci představuje mentální anorexie (anorexia nervosa), která se zároveň řadí k psychiatrickým diagnózám s nejvyšší mírou úmrtnosti. Přestože se v uplynulých letech incidence onemocnění zvýšila, k čemuž došlo například i vlivem sociálních sítí či pandemie COVID-19, audiovizuální zachycení tématu zaostává, neboť existuje jen málo novějších snímků, které by se nemocí zabývaly. Televizní dokument s názvem Nic nechutná tak dobře jako hlad se proto skrze autentický příběh devatenáctileté Terezy Putišové snaží přirozenou cestou přiblížit publiku život s anorexií a poskytuje divákům necenzurovaný náhled do mysli dívky, jež má s nemocí vlastní bohaté zkušenosti.
|
|
|
Duševní zdraví vysokoškolských studentů v ČR
Beranová, Zuzana ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá duševním zdravím vysokoškolských studentů v České republice. Cílem práce je zmapovat faktory, které ovlivňují studenty VŠ v oblasti duševního zdraví. Dalšími cíli je zjistit, jaký je stav duševního zdraví studentů VŠ a zjistit, do jaké míry ovlivňuje jejich duševní zdraví studium vysoké školy. Posledním cílem práce je navrhnout veřejně politická opatření, která se dají v této oblasti přijmout jako preventivní, a která by mohla vést ke zlepšení stavu duševního zdraví vysokoškolských studentů. Diplomová práce vychází z teorie Six Dimensions of Wellness pro přiblížení pojmu duševní zdraví a také z teorie The social determents of health, která přibližuje faktory, které ovlivňují zdraví obecně. Z těchto teorií a další literatury byly vytvořeny hypotézy. Výzkum se skládá ze dvou částí a to z kvalitativního a kvantitativního výzkumu. V rámci kvantitativního výzkumu jsou pomocí Spearmenova korelačního koeficientu zkoumány proměnné, které ovlivňují duševní zdraví vysokoškoláků. Kvalitativní výzkum se zaměřuje na druhou část práce a to na navržení veřejně politických opatření. Provedeny byly polostrukturované rozhovory s pracovníky poraden univerzit a zahrnuty byly i odpovědi pracovníků z krizového centra. Mezi faktory, které ovlivňují duševní zdraví studentů, patří finanční...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.