|
|
Tvary růstu
Gehringerová, Bára ; Těthalová, Gabriela (oponent) ; Štindlová, Marie (vedoucí práce)
Autorka ve své práci dlouhodobě zpracovává motiv rostlin. Ty používá jako metaforu, inspiraci i prostředek k rozjímání o přírodních, společenských a psychologických systémech. V bakalářské práci bude toto téma rozvíjet, pokračovat v ohledávání podobností mezi rostlinným a lidským, jak formálně, ve stavbách těl, tak především ve způsobu existování jednotlivých entit, například v možnostech vyrovnávání se s vnějšími stresovými i podpůrnými vlivy v procesu růstu a vývoje. Zkoumání rostlinného světa je prostředkem k rozjímání nad tím lidským a jejich vzájemném vztahu. Rostliny se tak také stanou projekčním plátnem, znakem vyprávějícím o sociálních dynamikách lidských společenství i psychologických procesech samotné autorky a lidských bytostí obecně. Cílem bakalářské práce je vytvoření ucelené série obrazů zpracovávající téma lidského prožitku prostřednictvím symbolu rostliny.
|
|
| |
|
|
Terénní výuka botaniky
Brabcová, Eliška ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Rešeršní bakalářská práce se věnuje problematice terénní výuky botaniky. Na základě dostupné mezinárodní i české literatury poukazuje na současnou změnu postoje akademické i laické veřejnosti k botanice a s tím související vzdělávací konsekvence. Představuje také dichotomii v pojetí terénní výuky - tradičně český pohled kopírující pravidla pro organizování exkurze a skandinávský model uteskole. Zpochybňuje benefit klasického členění exkurze na přípravnou, realizační a hodnotící část v souvislosti se snahou o pravidelnost a koncepčnost terénní výuky. V rámci samotné realizace terénní výuky botaniky pojednává o vybraných aspektech přírodovědných vycházek, návštěv botanických či školních zahrad. Hodnotu výuky botaniky v terénu opírá o pozitivní výsledky sledování dosažení kognitivních i afektivních vzdělávacích cílů. Zdůrazňuje také její význam ve vztahu pedagoga a skupiny žáků. Zároveň na terénní výuku botaniky nahlíží kriticky skrze obecné i individuální překážky její realizace. V kontextu současného světa se zaměřuje na implementaci digitálních technologií do terénní výuky botaniky. Závěr práce podává shrnutí dané problematiky a otevírá možnosti souvisejícího výzkumu. Jedná se především o studium efektivity dlouhodobé terénní výuky či rozvíjení schopností její realizace u budoucích učitelů....
|
|
|
Piktogramy rostlin jako podpora vizuálního učebního stylu ve výuce botaniky
Drozdová, Anna ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Poupová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá piktogramy rostlin coby možnou podporou vizuálního učebního stylu ve výuce botaniky. Obsahuje průřez tématy učebních stylů a průřez tématy výuky biologie. V kapitole učebních stylů se zaměřuje na metody zkoumání vizuálního učení a na obrázky a piktogramy sloužící k učení. Práce předpokládá, že vizuální styl učení je pro učení nejefektivnější, a že jeho lepší zapracovaní do hodin biologie může pozvednout zájem i o méně oblíbené tematické celky spadající do tohoto předmětu. V kapitole zaměřené na výuku biologie se poté soustředí na populární a nepopulární témata v hodinách biologie a speciálně se zaměřuje na botaniku a problémy spojené s její výukou. Práce nabízí řešení této situace využitím piktogramů rostlin za účelem zvýšení popularity botaniky, kterým by mohla být aplikace piktogramů rostlin do výuky botaniky na základních a středních školách. V závěrečné části sumarizuje a diskutuje poznatky o vizuálním stylu výuky a využití obrazových materiálů, a to především piktogramů, při zefektivnění výuky botaniky podpořené argumenty z různých vědeckých zdrojů, které svědčí o užitečnosti piktogramů rostlin ve výukovém prostředí.
|
|
| |
|
|
Určování terestrických forem lakušníků (\kur{Ranunculus} sect. \kur{Batrachium})
VLČKOVÁ, Linda
Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) jsou jednou z nejkomplikovanějších skupin vodních rostlin. Kromě typických vodních forem mohou tvořit i formy terestrické. Determinace jedinců rostoucích na suchu je velmi náročná. Cílem této práce bylo zjistit, zda lze od sebe terestrické formy druhů Ranunculus trichophyllus a Ranunculus peltatus odlišit. Druhy byly určeny pomocí průtokové cytometrie a následně byly změřeny a analyzovány morfologické znaky.
|
|
| |
|
|
Léčivé byliny v České republice a jejich využití v závislosti na obsažených účinných látkách
Casková, Petra ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato práce se zaměřuje na používání léčivých bylin od dávné minulosti, počínaje nejstaršími světovými dějinami léčitelství, přes nejstarší doklady o pěstování a používání léčivých bylin v Českých zemích, až po jejich význam v současné farmakologii. Cílem je vytvořit stručný, ucelený přehled způsobů získávání léčivých rostlin, tedy jejich sběru a pěstování, zpracování a následných možností využití. Tato bakalářská práce se zabývá i problematikou ochrany rostlinných druhů na základě předpisů a zákonů v rámci Evropské unie i v České republice. Dále seznamuje s jednotlivými druhy nejčastěji pěstovaných nebo sbíraných léčivých rostlin a obsahuje údaje o produkci, vývozu a dovozu v rámci České republiky. Součástí práce je i seznam látek obsažených v droze a jejich účinků na lidský organismus. V další části jsou uvedeny v Čechách nejpoužívanější léčivé byliny řazené podle jejich účinků. Závěr je věnován shrnutí současných trendů ve farmakologii, posouzení dostupnosti odborné literatury na dané téma a prezentaci vlastního názoru na problematiku. V příloze je uveden slovníček nejčastěji používaných odborných výrazů týkající se této problematiky. Druhá část přílohy obsahuje 33 vlastních fotografií vybraných léčivých rostlin zmíněných v této práci. Práce byla vytvořena za pomoci literatury zaměřené na...
|
|
|
Využití příměstského parku Bažantnice (Kladno) ve výuce botaniky a dendrologie
Veverka, Vojtěch ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Tématem této práce je mapování území lesoparku Bažantnice (Kladno Kročehlavy). Práce navrhuje způsob aplikování výuky botaniky do terénu. Botanika a dendrologie je jednou ze základních tematických celků vyučovaných na základních a středních školách. Příměstský park Bažantnice poskytuje obrovský potenciál, který může být využit v hodinách přírodopisu a biologie. Práce je rozdělena na dvě části. První celek shrnuje různé metody terénního vyučování a zaměřuje se na didaktické využití parku Bažantnice. Druhá část se pak zabývá samotným mapováním vybraného území a popisuje způsob sběru dat a jejich zpracování. Průvodní obrazový materiál a mapové výstupy jsou obsaženy v přílohách řazených na konci této práce. Klíčová slova: dendrologie, biologie, botanika, výchova, výuka, park, Bažantnice, Kladno, mapování, byliny, dřeviny, terénní vyučování
|
|
| |
host ::
RSS.