|
| |
|
|
Plánování budoucnosti v rodinách s dítětem s mentálním postižením
Gažiová, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou plánování budoucnosti v rodinách s dítětem s mentálním postižením. V teoretické části je vymezena definice rodiny, specifika rodiny s dítětem s mentálním postižením, sociální služby pro dospělé lidi s mentálním postižením a specifika plánování budoucnosti lidí s mentálním postižením. V rámci praktické část bakalářské práce je vymezena metodologie zvoleného přístupu a interpretovány výsledky výzkumného šetření. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem přistupují v rodinách s dítětem s mentálním postižením k plánování budoucnosti. Zvolenou metodou výzkumu je polostrukturovaný rozhovor s deseti respondenty. Výpovědi rodičů a sourozenců dětí s mentálním postižením poskytly náhled do přístupu a plánování budoucnosti, obtížích s tímto tématem spojených a jedinečných příběhů jednotlivých rodin.
|
|
| |
|
|
Rodina dítěte s mentálním postižením
Kasíková, Eliška ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tématem bakalářské práce je rodina dítěte s mentálním postižením a jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem narození dítěte s mentálním postižením ovlivnilo život jeho rodiny a jak rodina tuto skutečnost prožívala. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je věnována uvedení do problematiky mentálního postižení. Dále se věnuje tématu rodiny, narození dítěte s mentálním postižením a procesem jeho přijetí. Přibližuje také změny v životě rodin dětí s mentálním postižením. Praktickou částí je kvalitativní výzkum, který se věnuje zkušenosti matek dětí s mentálním postižením. Data byla zjišťována metodou polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována za užití interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledkem práce je interpretace zkušenosti matek dětí s mentálním postižením a prožívání jejich života v souvislosti s péčí o dítě. KLÍČOVÁ SLOVA mentální postižení, péče o dítě s mentálním postižením, rodiče dětí s mentálním postižením, rodina, zkušenost rodičů dětí s mentálním postižením
|
|
|
Hodnocení komplexní péče o děti neurologicky postižené z pohledu rodičů
Mazánková, Barbora ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název: Hodnocení komplexní péče o děti neurologicky postižené z pohledu rodičů Cíle: Zmapovat názor rodičů na proběhlou komplexní rehabilitační péči o jejich děti s neurologickým postižením, případně poukázat na nedostatky v multidisciplinárním přístupu k terapii. Metody: Sběr dat proběhl za pomoci integrovaného výzkumu. Byly kombinovány jak kvalitativní, tak kvantitativní metody. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s 8 rodinami. Tyto rozhovory byly navrženy tak, aby umožnily hlubší porozumění pohledu rodičů na poskytnutou péči jejich dětem. Základní soubor otázek poskytoval rámec pro diskusi, s možností dalšího zaměření na konkrétní témata podle potřeby. Získaná data byla za pomoci segmentace a kódování vymezena do jednotek, které byly v rámci zakotvené teorie mezi sebou porovnávány. Kvantitativní analýza byla provedena prostřednictvím online dotazníku, který vyplnil vzorek 62 rodin. Dotazník obsahoval jak uzavřené, tak polouzavřené otázky. Byl vytvořen za pomoci nástroje Click4Survey, ve kterém byla umožněna kompletní realizace a vyhodnocení online dotazníku. Pro statistickou analýzu dat byla využita relativní četnost. Výsledky: V kvalitativní části studie se podařilo detailněji porozumět zkušenostem rodičů s komplexní rehabilitační péčí o jejich neurologicky postižené děti....
|
|
|
Vztahy v rodině dítěte s kombinovaným postižením
Krausová, Natalie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením, dále se zabývá ekonomickou, sociální situací a dopadem postižení dítěte na sourozence a širší rodinu. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole je vymezen pojem "kombinované postižení", jeho druhy, sociální služby podporující rodiny s kombinovaným postižením a jednotlivé druhy postižení vývojová vada mozku, SYNGAP, porucha autistického spektra, epilepsie, kortikální postižení zraku, ADHD, které se odrážejí v mé výzkumné části bakalářské práce a zmiňuji také další druhy kombinovaného postižení (Downův syndrom, dětská mozková obrna). Druhá kapitola je zaměřena na pojem "rodina", kde popisuji funkce, znaky a druhy rodiny. Třetí část bakalářské práce je věnována popisu mezilidského vztahu, partnerského vztahu, sourozeneckému vztahu a jak tyto vztahy ovlivňuje dítě s postižením. Je zde zmiňována i širší rodina. Praktická část BP se zabývá výzkumem vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením. Mezi výzkumné metody jsem zařadila multi-případové studie a polostrukturované rozhovory, které jsem dále analyzovala. V bakalářské práci je také využita metoda tzv. otevřeného kódování a Interpretativní fenomenologická analýza (dále jen IPA) u rodin dítěte s kombinovaným postižením. V závěru jsou uvedena...
|
|
|
Nadané děti s ADHD v rodině
Němcová, Hana ; Kadrnožková, Monika (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Práce je zaměřena na tématiku dvojí výjimečnosti u dětí školního věku. Zabývá se specifiky nadaných dětí s ADHD. Cílem práce je zjistit a popsat, jak rodiny přistupují k péči o nadané děti s ADHD. Cílem je také zjistit a popsat, jakým způsobem rodiče spolupracují s dalšími institucemi a jaké zdroje informací využívají při sebevzdělávání se v této problematice. Teoretická část definuje základní pojmy nadání, mimořádné nadání, inteligence, dvojí výjimečnost a ADHD. Popisuje specifika diagnostiky a péče o nadané děti s ADHD. V empirické části bylo provedeno kvalitativní šetření prostřednictvím designu případové studie. Jako respondenti byli zvoleni rodiče žáků s dvojí výjimečností. Získaná data byla analyzována pomocí metod otevřeného kódování, tematického kódování a komparativní analýzy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že rodičům se při péči o nadané děti s ADHD osvědčilo zavést pevný řád a strukturu a své děti motivovat pomocí odměn. K péči o tyto děti rodiče přistupují aktivně a zodpovědně. Efektivní komunikace se školou je pro rodiče velmi důležitým aspektem vzdělávání jejich dětí. Tato komunikace bývá ale v některých případech spíše problémová a část rodičů by vyžadovala aktivnější přístup školy k řešení problémů. Rodiče při sebevzdělávání ohledně problematiky dvojí výjimečnosti využívají řadu zdrojů,...
|
|
|
Rodina dítěte s Kabuki syndromem
Jarošová, Kateřina ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá rodinou dítěte s Kabuki syndromem. V České republice se diagnostika stanovila v roce 2010. Hlavním cílem práce bylo zpracování souhrnných informací o rodině dítěte s Kabuki syndromem a zjištění detailnějších informací o fungování této rodiny v oblasti výchovy, o zkušenostech se školním systémem a také o využití podpory rodinou. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se dělí na čtyři kapitoly. První kapitola pojednává o vymezení Kabuki syndromu, historie výzkumu tohoto vzácného onemocnění, diagnostice a o charakteristických znacích u jedinců s Kabuki syndromem. Druhá kapitola se detailněji zaměřuje na klinické příznaky Kabuki syndromu, od zdravotních potíží a možnostech léčby, po úrovně kognitivních funkcí. Třetí kapitola se specifikuje na rodiny dětí se vzácným onemocnění a následující kapitola pojednává o možnostech podpory rodin dětí s Kabuki syndromem. Empirická část je tvořena výzkumným šetřením, které se zaměřuje na dítě s Kabuki syndromem, na rodinu dítěte a na fungování rodiny prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru a případové studie.
|
|
|
Povědomí žáků vybrané střední školy o domácím násilí a jejich zkušenosti s ním
Netolická, Diana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá povědomím žáků středních škol o domácím násilím a jejich zkušenostmi s ním. Cílem této práce je proniknout do oblasti domácího násilí a zmapovat znalosti žáků středních škol o domácím násilí a jejich zkušenosti s ním v běžném životě. Teoretická část práce se zaobírá především domácím násilím a jeho projevy. Dále se práce zaměřuje na druhy, formy a důsledky domácího násilí a na jeho aktéry. V následující kapitole se práce věnuje legislativě a neziskovým organizacím. Poslední kapitola je věnována metodám řešení a možnostem prevence u žáků na střední škole. Ve výzkumné části jsou popsány výsledky kvantitativního výzkumu, který je proveden byl proveden na základě dotazníkového šetření se žáky vybrané střední školy. Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většina žáků vybrané střední školy má již alespoň základní povědomí o této problematice. Ve vědomostní části uspěli studenti vybrané střední školy s úspěšností 71,2%. Zjištění naznačují, že se významná část žáků setkává s různými formami domácího násilí, přičemž vystavení emocionálnímu a psychickému násilí je častější než fyzickému týrání ze strany rodičů. Celkem 51 (78,5%) žáků se alespoň někdy setkává s opakovanými projevy emocionálního a psychického násilí ze strany jejich rodičů a 42 (64,4%) žáků rovněž...
|
|
|
Pohled pracovníků dětského domova na kvalitu života a životní spokojenost jejich klientů
Ježková, Jitka ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na pohled pracovníků dětského domova na kvalitu života a životní spokojenost jejich klientů. První částí práce je teoretická část, v níž jsou popsány teoretické poznatky související s tématem práce. Další částí je praktická část, v rámci které je realizován kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s vychovateli dětských domovů. V teoretické části práce je popsána ústavní výchova či fungování dětských domovů. Dále je řešena především problematika negativních vlivů ohrožujících dítě. Takovými vlivy mohou být nevhodné rodinné prostředí, poruchy citové vazby, nevhodné a poškozující chování vůči dítěti (týrání, zneužívání, zanedbávání), psychická deprivace či adverzní dětské zkušenosti a traumata. Tyto negativní zkušenosti děti významně poznamenávají a ovlivňují. Dále jsou podrobněji popsána specifika života v dětském domově i dětí z dětských domovů samotných. Jako poslední jsou zmíněny pojmy kvalita života a životní spokojenost a jejich možná pojetí, zejména pak v souvislosti s životem v dětském domově. V praktické části práce je realizován a popsán kvalitativní výzkum. V rámci výzkumu jsou provedeny polostrukturované rozhovory s pracovníky dětských domovů. Rozhovory jsou následně přepsány, kódovány, analyzovány a interpretovány. Hlavním cílem výzkumu...
|
host ::
RSS.