|
| |
|
|
Rituály na základní waldorfské škole
Nesládková, Klára ; Bartheldi, Layla (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje studu rituálů na waldorfské základní škole. První část je věnována zásadním teoretickým východiskům pro tuto práci, tedy teorii rituálu Émile Durkheima a přechodovým rituálům Arnolda Van Gennepa a Victora Turnera. Dále jsou zde přiblíženy koncepty, které jsou pro studium rituálů na waldorfské základní škole klíčové, a kterými je komunita a communitas, sekularizace, alternativní spiritualita, New Age a koncept believing without belonging. Druhá část je věnována popisu metodologie. Přibližuje výzkumné otázky, metody výzkumu, zdroje dar a reflektuje roli výzkumníka. V poslední analytické části práce jsou popisována a diskutována zjištění, získaná analýzou výzkumných polostrukturovaných rozhovorů a zúčastněného pozorování. Bylo zjištěno, že rituály na waldorfské základní škole jsou nepostradatelnou součástí celého waldorfského vzdělání. Vytváří prostředí, v němž se aktéři navzájem potkávají a skrze společnou rituální činnost sdílí společné hodnoty, ideje a upevňují kolektivní pocity i mezilidské vztahy. Zahrnují také přechodové rituály. Samotnému rituálu předchází dlouhé období příprav, během nichž jsou vyprávěny příběhy, které rituál vysvětlují, usazují do širší rámce, vyrábí se doprovodné předměty nebo se učí tematické písně, aby byl umocněn celý význam rituálu....
|
|
|
A qualitative Study of Czech non-believing Students
Říhová, Nikola ; Testa, Alessandro (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
V mojí bakalářské práci se zaměřuji s podporou různých statistik a dat, které zkoumají nevěřící ve světě a v České republice, co to pro jednoho znamená být nevěřící. Pomocí kvalitativního procesu sběru dat, tak zkoumám, co jsou jednotlivé přesvědčení mých informantů v rámci tématu nenábožneství a zároveň jak oni sami reflektují zdroje těchto přesvědčení. Specificky se pak tato práce snaží uchopit tato témata na základě dvou hlavních teoretických rámců. Zaprvé formování identity, což je představeno pomocí teorie G.H. Meada, který v tomto procesu poukazuje na tzv. významné druhé. Zároveň představuji teorii sociální identity od H. Tajfela a J. Turnera, která pojednává o důležitosti sociálních skupin na formaci identity jednotlivce. Tato sociální skupina je v mé práci reprezentována jako skupina nevěřících, která se ale dále může štěpit do dalších podskupin. Na to navazuje druhý rámec, kde přestavuji sekularizační teorii od M. Webera a konkrétněji jeho odkouzlení světa, což je ale doplněno o jeho kritiku, kterou například představuje P. Berger, který naopak píše o znovuokouzlení světa. Pomocí těchto výše zmíněných myšlenek chci tedy poukázat na to, že tématika nevěřících je komplexní a složité téma, které si zaslouží bližší empirický výzkum.
|
|
|
Proměny ve vnímání času v době pandemie nemoci Covid-19
Babíček, Matouš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo identifikovat a následně blíže popsat proměny ve vnímání času u studentů vysokých škol v době pandemie nemoci Covid-19. Jde především o identifikaci těchto změn ve vnímání času a jejich následná argumentace, na základě předem stanovené literatury. Cílovou skupinou jsou již zmínění studenti, kde předem nebyla určena specifika pro jejich výběr. Bakalářská práce je zaměřena například na popis průběhu pandemie, organizace času, identifikování proměn ve vnímání času, dopad těchto změn a tvorbu rutiny. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který pomocí polo-strukturovaných rozhovorů se studenty vysokých škol zkoumá výše uvedené téma v kontextu pandemie nemoci Covid-19. Klíčová slova: vnímání času, proměny ve vnímání času, Covid-19, tvorba rutiny, pohyb v prostoru, ztráta rutiny, organizace času, perspektiva studentů
|
|
|
Muslimky a muslimové v post-křesťanském Česku
Bartheldi, Layla ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Kde se ale bere představa, že někdo je "Normální" a někdo "Jiný"? Šance, že na muslima či muslimku narazíte v médiích nebo v hospodské debatě, je výrazně vyšší, než že se osobně setkáte ve veřejném prostoru. Ač se o věřících žijících v Česku, někdy referuje jako o neviditelné menšině, jejich přítomnost budí silné emoce. V mé práci, založené převážně na datech získaných při etnografických rozhovorech s českými praktikujícími muslimy a muslimkami, zkoumám, jak vnímají a reflektují působení diskurzivního obrazu "muslima" na své životy. Zajímá mě, jak současný dominantní diskurz formuje prostor, v němž věřící vyjednávají své pozice na institucionální i osobní úrovni, a jaké jsou reakce a strategie, jež k situaci zaujímají. Klíčová slova: muslimové a muslimky, Česko, diskurzivní obraz, postkolonialismus, post- křesťanství, sekularismus
|
host ::
RSS.