|
|
Logopedická intervence u dětí s Downovým syndromem z pohledu rodiče
Homolková, Barbora ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s tématem Logopedická intervence u dětí s Downovým syndromem z pohledu rodiče zkoumá, jak rodič dítěte s Downovým syndromem vnímá logopedii a v čem vidí její největší podstatu a přínos. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny kapitoly týkající se problematiky Downova syndromu. Teoretická část se věnuje definici Downova syndromu, prevalenci a historii Downova syndromu. Teoretická část se dále zabývá etiologií, popisuje formy Downova syndromu a možné rizikové faktory vzniku. Dále uvádí diagnostiku Downova syndromu a hlavní charakteristiky, symptomy Downova syndromu. V neposlední řadě se teoretická část diplomové práce zabývá tělesnými znaky u dětí s Downovým syndromem a věnuje se také logopedické terapii a rodičům dětí s Downovým syndromem. Praktická část uvádí cíl práce, kterým je zjistit, jaké jsou názory rodičů dětí s Downovým syndromem na logopedickou intervenci. V praktické části diplomové práce byl použit kvalitativní přístup. Jako metoda sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla následně zpracována pomocí tematické analýzy. Praktická část uvádí výsledky výzkumu, které přinesly zjištění, že rodiče dětí s Downovým syndromem vnímají logopedii jako důležitý obor, který podporuje jejich děti s Downovým...
|
|
|
Fonematické uvědomování u dětí s Downovým syndromem
Santolíková, Anna ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Foneticko-fonologická schopnost je jedna ze složek, která je při logopedické intervenci cíleně rozvíjena. Tato schopnost je velmi důležitá pro rozvoj čtení a psaní v raných stadiích osvojování gramotnosti. Zejména je pak kladen důraz na fonematické uvědomování, které souvisí s vnímáním fonémové struktury slov, hláskovou analýzou a syntézou atp. Pro cílený rozvoj fonematického uvědomování vznikla strukturovaná metodika Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina. Diplomová práce zkoumá možnost rozvoje fonematického uvědomování u dětí s Downovým syndromem v případě užití Tréninku jazykových schopností dle D. B. Elkonina. V prakticky koncipované části jsou uvedeny výsledky z kvalitativního výzkumného šetření. Metodou sběru dat bylo zúčastněné pozorování a pro zhodnocení úrovně fonematického uvědomování byl využit nestandardizovaný předem vytvořený test fonematického uvědomování vycházející z testu autorek metodiky Elkonin a Diagnostiky předškolních dovedností od Bednářové a Šmardové (2015). Výzkumné šetření bylo provedeno akčním výzkumem. Do akčního výzkumu bylo zahrnuto 6 probandů v předškolním a mladším školním věku s Downovým syndromem. Na základě analýzy dostupných dat byly předem definovány změny v jednotlivých lekcích a obecné návrhy k úpravě metodiky, tak aby více vyhovovala výzkumnému...
|
|
|
Automatizované měření ultrazvukových markerů vrozených vývojových vad plodu
Szpyrc, Bogdan ; Kolář, Radim (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zobrazením a měřením ultrazvukových markerů vrozených vývojových vad (VVV) plodu v prvním trimestru těhotenství. Provedená rešerše UZ markerů se opírá o studie prof. Kyprose Nicolaidese (Velká Británie), předsedy nadace fetální mediciny (FMF – Fetal Medicine Foundation). Dále je uveden stručný průběh vyšetření v každém trimestru gravidity, rozebrány vrozené vývojové vady diagnostikovatelné již v 1. trimestru a je popsán výpočet individuálního rizika pro chromozomální aberace. Práce se dále zabývá metodami zpřesnění měření nuchální translucence (NT) – nejsilnějšího markeru Downova syndromu v 1. trimestu. Je proveden test zobrazovacích možností UZ přístrojů. Z nasnímaných dat je stanoveno rozlišení v závislosti na nastavených parametrech zobrazení. Dále jsou navrženy a aplikovány algoritmy respektující doporučení FMF pro nastavení vhodného řezu plodem a automatické měření NT. Je rovněž navržena programová aplikace umožňující testování těchto algoritmů na reálných datech a výpočet rizika chromozomální aberace vycházejícího z věku matky, temeno-kostrční délky (CRL) a hodnoty NT. Navržené algoritmy byly testovány na reálných obrazových datech. Byl rovněž vytvořen program pro aplikaci navržených algo-ritmů pro měření NT přímo na UZ přístroji.
|
|
|
Význam hiporehabilitace pro pacienty s onemocněním Downův syndrom a charakteristika soutěže paravoltiž
Zichová, Simona
Bakalářská práce je zaměřena na hiporehabilitaci charakteristiku hiporehabilitace, její historii, působení v České republice, podobory, z kterých se skládá a cíle. Druhá část se zabývá profilem genetického onemocnění Downův syndrom, jeho diagnostiku, znaky a následnou léčbu pomocí hiporehabilitace. Ve třetí kapitole je popsána soutěž para-voltiž. Definuje její pravidla, klasifikaci a výběr správného paravoltižního koně. V práci jsou uvedeny případové studie jedinců s onemocněním Downův syndrom, kteří se zaměřují na disciplínu paravoltiže. Práce poukazuje na psychické a fyzické vlastnosti, které získali právě díky této disciplíně.
|
|
| |
|
|
Využití ergoterapie u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku
Šustová, Kateřina ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Využití ergoterapie u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku se zabývá využitím ergoterapie jako nástroje pro rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku. Práci tvoří dvě části. Teoretická část definuje problematiku Downova syndromu, dále popisuje specifika ve vývoji dítěte s mentálním postižením v předškolním věku, se zaměřením na vývoj jemné a hrubé motoriky a v poslední části shrnuje dosavadní poznatky o ergoterapii a jejím využití u dětí s Downovým syndromem v předškolním věku. Praktická část popisuje návrh ergoterapeutického programu zaměřeného na rozvoj jemné a hrubé motoriky u dětí s Downovým syndromem a následně prostřednictvím akčního výzkumu ověřuje jeho využitelnost v praxi. Do ověřování využitelnosti byly zapojeny tři děti s Downovým syndromem ve věku čtyř až pěti let a byl porovnáván jejich posun v rámci jednotlivých dovedností v oblasti jemné a hrubé motoriky. Výsledky výzkumu ukazují, že navržený program je využitelný v praxi, a zároveň dávají náměty na jeho úpravy pro další využití.
|
|
|
Motivace sportujících osob s Downovým syndromem
Mráčková, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv motivace u osob s Downovým syndromem ve sportu. Zkoumá sportovní výkony osob s Downovým syndromem ve vybraných disciplínách a porovnává výsledky těchto výkonů u motivovaných sportovců a sportovců bez motivační podpory. Dále se zabývá sportovními možnostmi, které jsou lidem s Downovým syndromem poskytovány, a udává celkový přehled úspěchů sportovců s Downovým syndromem ve vybraných sportech na mezinárodní úrovni. V práci je vybrána ke sběru dat kvalitativní metoda, kterou je docíleno zjištění, jak motivace ovlivňuje sportující osoby s Downovým syndromem. Sportovci dostali za úkol splnit konkrétní disciplíny, které byly opakovány, pouze s rozdílem motivace ze strany trenérů. Výzkum probíhal v delším časovém období, aby sportovní kondice jedince nezasahovala do výsledků pozorování. Klíčová slova: Downův syndrom, mentální postižení, motivace, sportovní aktivity
|
|
|
Problematika sociálních služeb pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem
ŠRENKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je problematika sociálních služeb pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem, jakožto cílovou skupinou pro sociální služby. Teoretická část vymezuje pojmy týkající se Downova syndromu a s ním spojené mentální retardace, pojmy týkající se sociálních služeb, vzdělávání a jeho propojenost se systémem sociálních služeb v České republice. Teoretická část obsahuje výčet sociálních služeb a jejich poskytovatelů, které mohou rodiny s dětmi teoreticky využít společně s dalšími pomáhajícími organizacemi. Tato část bakalářské práce naplňuje dva cíle: zmapovat sociální služby pro rodiny s dětmi s Downovým syndromem a zmapovat poskytovatele těchto služeb. Třetí cíl práce, zjištění zkušeností rodin se sociálními službami, naplňuje praktická část bakalářské práce, která byla realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci metody polostrukturovaného rozhovoru s rodinami s dítětem s Downovým syndromem. K dosažení výsledků byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké organizace v ČR poskytují sociální služby rodinám s dítětem s Downovým syndromem? Jaké sociální služby tyto rodiny reálně využívají? Jsou tyto sociální služby vnímány rodinami jako dostačující? Z výsledků šetření je patrné, že rodiny s dětmi s Downovým syndromem mají povědomí o sociálních službách a jejich poskytovatelích a někteří z nich je využívají nebo ví, že do budoucna budou. Dále je patrné, že pokud využití sociálních služeb spojí ještě se službami pomáhajících organizací zaměřujících se přímo na děti s Downovým syndromem, jsou tímto jejich potřeby v oblasti služeb aktuálně uspokojeny a služby jsou díky doplňujícím pomáhajícím organizacím vnímány jako dostačující.
|
|
|
Rodina s dítětem s Downovým syndromem
POVOLNÁ, Dagmar
Problematika osob s Downovým syndromem je stále aktuálním tématem. Znalost problémů rodin, které mají dítě s Downovým syndromem je pro veřejnost stále malá a velmi nepřehledná. Touto prací bych chtěla představit problémy rodin s dětmi s Downovým syndromem, které jsou známé z odborné literatury a které vyplynou z výzkumné části mé práce. Problémy daných rodin se mohou lišit a zároveň shodovat. Každá rodina se vyrovnává jinak s tím, že se jim narodí dítě s postižením. Odborná literatura popisuje několik druhů vyrovnávání se s narozením dítěte s postižením. Každý člověk je jiný a tento problém na něj může působit jinak, někdo se s tím vyrovná snáze a jiný se s tím nemusí smířit vůbec. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jaké problémy mají rodiny s dětmi s Downovým syndromem, které musí řešit v každodenním životě. Dílčím cílem bakalářské práce je zjistit, zda se problémy rodin dětí s Downovým syndromem shodují,nebo ne. Teoretická část práce obsahuje teoretické vymezení rodiny a teoretické vymezení Downova syndromu. Teoretické vymezení rodiny obsahuje části jako funkce rodiny, typy rodiny a charakteristiku a problémy současné rodiny. Dozvídáme se, jak rodinu můžeme charakterizovat. Dozvídáme se zde, jaké funkce má rodina plnit a jak jsou tyto funkce pro dítě důležité, dále také jaké jsou typy rodin. V další kapitole zjišťujeme, jaké problémy současná rodina řeší. V části teoretického vymezení Downova syndromu se dozvídáme co Downův syndrom je. V rámci historie se dozvídáme o tom, kdo a kdy vymyslel Downův syndrom. Také zjišťujeme příčiny vzniku Downova syndromu a jeho diagnostiku. Charakterizujeme si, jaké máme formy Downova syndromu. Stanovujeme si charakteristické znaky pro děti s Downovým syndromem, a jaký je počet dětí, které tento syndrom mají. Máme zde přehledně uvedené, jaké zdravotní problémy mohou mít děti s Downovým syndromem a také jaký stupeň mentálního postižení mohou mít. Dále také zjišťujeme, jaké dopady na rodinu může mít narození dítěte s Downovým syndromem. Zjišťujeme jaké možnosti výchovy a vzdělávání mají rodiče dětí s Downovým syndromem pro své děti. Definujeme si, jaké máme fáze vyrovnávání se.Neméně důležitou součástí je, jaké jsou možnosti pomoci rodinám dětí s Downovým syndromem, které jim může poskytnout stát ale také nestátní neziskové organizace. Pro výzkumnou část mé práce jsem použila kvalitativní výzkumnou strategii. Využila jsem zde metodu dotazování a techniku řízeného rozhovoru. Výzkumná část je rozdělena na dvě části a to na první část, kterou tvoří rozhovory s rodiči (matkami) dětí s Downovým syndromem a druhou část, kterou tvoří rozhovory se sourozenci dětí s Downovým syndromem. Pro zpracování a interpretaci dat z mého výzkumu jsem použila "kódování", které jsem aplikovala v rámci rámcové analýzy. Je zde představen výzkumný vzorek rodičů a sourozenců dětí s Downovým syndromem, se kterými byl, po podepsání informovaného souhlasu, proveden rozhovor. Pro zaznamenání rozhovorů jsem využila tabulky, do kterých jsem shrnula indexovaná data z rámcové analýzy. V závěru práce se dovídáme o problémech rodin s dětmi s Downovým syndromem, a jak se tyto problémy liší. Má bakalářská práce představuje problémy, se kterými se potýkají rodiny s dětmi s Downovým syndromem. Může sloužit široké veřejnosti, aby se dozvěděli o problémech rodin s dětmi s Downovým syndromem.
|
|
|
Hospitalizace dětí s Downovým syndromem
KUDRFALCOVÁ, Petra
Downův syndrom je nejčastější genetická porucha, která se průměrně vyskytuje u jednoho ze 700 živě narozených dětí. Každé dítě narozené s Downovým syndromem nese ve svých buňkách nadbytečné množství 21. chromozomu. Dítě narozené s Downovým syndromem potřebuje odlišnou péči a přístup než ostatní děti, z důvodu výskytu různého stupně mentální retardace a vzniku přidružených onemocnění. Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku Downova syndromu široké veřejnosti. Dále zmapovat spokojenost rodičů s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v nemocnici při hospitalizaci jejich dítěte s Downovým syndromem a zjistit odlišnosti ošetřovatelské péče o děti s Downovým syndromem v rámci hospitalizace na dětském oddělení z pohledu sester. Cíle je dosaženo pomocí kvalitativního šetření, které bylo prováděno formou polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí s Downovým syndromem a sestrami z různých dětských oddělení. První část práce popisuje teoretické pojetí Downova syndromu. Popisujeme jeho formy, historii, charakteristické znaky, přidružená onemocnění, diagnostiku a specifičnost péče v různých oblastech. Praktická část práce zpracovává a rozebírá provedené rozhovory s oběma jmenovanými skupinami, kdy k analýze výzkumných dat je použita metoda otevřeného kódování. Z provedených rozhovorů s rodiči vyplývá, skutečná spokojenost s hospitalizací jejich dětí, ale nespokojenost co se týče předání informace, že jejich dítě má Downův syndrom. Z 9 matek bylo 5 žen nespokojeno s předáním této skutečnosti a povětšinou si stěžovaly na nepřítomnost manžela. Díky provedeným rozhovorům se sestrami jsme zjistili odlišnosti v péči o tyto děti. Povětšinou se to týká jiného přístupu, většího dohledu z důvodu výskytu mentální retardace a více vysvětlování a ujišťování, zda dítě pochopilo. Dokonce jsme zjistili výší výskyt agresivity u těchto dětí a z toho důvodu je důležitý empatický a citlivý přístup. Závěrem šetření tedy je, zvýšená náročnost ošetřovatelské péče a spokojenost rodičů s hospitalizací jejich dítěte, kdy nějaké výjimky se najdou a je co zlepšovat z obou dvou stran. Konkrétně ze stran lékařů, je potřeba změnit přístup ve sdělování informace rodičům o výskytu Downova syndromu u jejich dítěte.
|
host ::
RSS.