|
|
Identifikace emočního výrazu podle fotografií a podle krátkých videozáznamů
Jiřištová, Kamila ; Šípek, Jiří (oponent) ; Slaměník, Ivan (oponent)
a klíčová slova Tato rigorózní práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, sociální funkcí emocí, charakteristikou výrazu jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním. V části empirické se zabývám výzkumem identifikace emocí podle fotografií a krátkých filmových ukázek. Cílem této rigorózní práce je prokázat důležitost znalosti kontextu situace pro rozpoznání některých emocí. Ve výzkumu jsem se zaměřila na šest základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost a znechucení/pohrdání). Závěry výzkumu mé předpoklady potvrdily jen částečně: u některých emocí kontext situace usnadňuje jejich identifikaci, u některých ale naopak identifikaci výrazně znesnadňuje (některé emoční výrazy nebyly v kontextu situace vůbec rozpoznány). Klíčová slova: Emoce, základní emoce, identifikace emocí, výraz emocí v obličeji, kontext
|
|
|
Regulace emocí v perspektivě vývoje, zdraví a kultury jedince
Poláčková Šolcová, Iva ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Bratská, Mária (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá regulací emocí. Autorka představuje teoretický koncept regulace emocí a zabývá se teoretickým vývojem regulace emocí v průběhu života. V empirické části autorka předkládá tři výzkumné studie. První se zabývá regulací emocí v souvislosti se zdravím jedince. Ze studie vyplývá, že nemocní jedinci oproti zdravým jedincům potlačují významně více emocí a afektivních jevů. Druhá studie šetří pravidla projevu primárních emocí u souboru českých vysokoškolských studentů. Poslední studie je mezikulturním srovnáním četnosti prožívaných emocí a regulačních strategií u souboru českých a slovenských vysokoškolských studentů. Regulace emocí se v této studii jeví jako významný faktor kulturních odlišností: slovenský soubor signifikantně častěji přistupuje k otevřenému a autentickému projevu emocí oproti českému souboru. Práce je příspěvkem k dosavadnímu chápání regulace emocí s ohledem na vývoj, zdraví a kulturu jedince. Klíčová slova Emoce Regulace emocí Vývoj regulace emocí Zdraví Kultura
|
|
|
Anticipace a prožívání zrady v interpersonálních vztazích
Lačev, Alek ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šípek, Jiří (oponent)
"To je strašné. Dneska už se nedá věřit vůbec nikomu." - Dawn Butler V této dizertaci se zabývám fenoménem zrady v oboru psychologie. I přes skutečnost, že příkladů zrady se najde celá řada, existuje relativně málo teorií, zabývajících se dynamikou zrady, jejím vnímáním závislým na kontextu nebo schopností předjímat porušení důvěry dříve, než k němu dojde. Obecně řečeno, existuje výrazná mezera v našich znalostech zrady i přes její zjevnou hojnost v lidském chování. Existuje několik přístupů ke zkoumání zrady sahajících od evoluční psy- chologie až po psychologii organizace. Nicméně tato oblast postrádá jednotný přístup a jednotné uchopení problému. Ve své práci se snažím zkoumat a bu- dovat na všech těchto dostupných teoriích, abych zodpověděl následující otázky: (1) Je zrada kontextově specifická? Spouští určitý kontext vnímání urči- tého chování coby zrádného? (2) Jakou roli hraje záměr ve vnímání zrady? V jakém kontextu je záměr vůbec relevantní? (3) Jsme vůbec schopni předvídat zradu? Existují nějaké emoční nebo komunikační znaky blížící se zrady? Ve výzkumné části této práce dále zkoumám zradu čtyřmi různými způ- soby. Ptám se na barevné asociace ke zradě za účelem prozkoumání převažujících emocí se zradou spojených. Provádím rozhovory, abych zjistil více o postojích lidí ke zradě a jejich...
|
|
|
Struktura a dynamika těsných interpersonálních vztahů
Horáková Hurychová, Zuzana ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Janoušek, Jaromír (oponent) ; Výrost, Jozef (oponent)
Zuzana Horáková Hurychová Disertační práce: Struktura a dynamika těsných interpersonálních vztahů ABSTRAKT Klíčová slova: Blízký (těsný) interpersonální vztah, komponenty blízkých vztahů, dynamika blízkých vztahů, typ blízkého vztahu, metody měření blízkých vztahů, prototypický přístup, RCI, DOTEV Tato práce se věnuje problematice těsných interpersonálních vztahů, a jejich specifickým charakteristikám. Ačkoliv jde o oblast ve světě obsáhle zmapovanou, v českém prostředí jí jakožto celku doposud nebylo věnováno mnoho pozornosti. Vzniká tak jistý paradox - zatímco v České republice neexistují žádné standardizované metody měření ani specifikace vztahových charakteristik české populace, světová literatura naopak přetéká teoriemi principu fungování blízkých vztahů, včetně metod jejich měření. Tyto metody jsou zato většinou zaměřeny specificky jen na určitou komponentu vztahu. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že ani jeden z hlavních cílů práce nemohl být apriori zcela naplněn. Prvním cílem totiž bylo zmapovat oblast blízkých vztahů z teoretické stránky, což z rozsahu této práce není dokonale možné. Zaměřila jsem se proto jen na ty nejcitovanější a z mého pohledu nejzajímavější koncepce, které ústí v praktické metody měření blízkých vztahů. Tato práce tak nabízí široký, i když ne zcela vyčerpávající...
|
|
|
Sociálněpsychologické aspekty humoru
Zemanovičová, Iva ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Teoretická část diplomové práce nejprve nastiňuje základní teorie humoru. Následně se zabývá psychologickými funkcemi humoru, a to konkrétně kognitivními, sociálními a psychohygienickými. Protože preference, obsah i sdílení humoru jsou významným způsobem ovlivněny životní etapou, v níž se člověk aktuálně nachází, zaměřuje se diplomová práce i na poznatky týkající se vztahu ontogenetického vývoje člověka a humoru. V diplomové práci se autorka dále soustředí na smích, který představuje nejčastější reakci na humorný stimul a smysl pro humor, coby důležitou osobnostní charakteristiku člověka. Závěrečná kapitola mapuje roli humoru v různých tématech sociální psychologie. Zabývá se jeho vlivem na sociální interakce, postoje či vztahy člověka, s důrazem na vztahy blízké. Prostor je věnován také genderovým rozdílům a podobnostem v rámci používání, preferování a oceňování humoru. Humorem se zabývá také v souvislosti s komunikováním agresivních a hostilních obsahů. V empirické části je zkoumána souvislost mezi spokojeností ve vztahu a používáním humoru ve třech typech blízkých vztahů - v partnerském, rodičovském a kamarádském. Výzkum se dále zabývá otázkou, zda existují rozdíly ve funkcích humoru mezi jednotlivými blízkými vztahy. Empirická část je založena na kvantitativním zpracování dat. Na základě dat...
|
|
|
Atribuční styly a jejich výzkum u osob s psychosomatickým onemocněním
Nováková, Martina ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce se zabývá atribučními styly a jejich výzkumem u pacientů s psychosomatickým onemocněním. Text je rozdělen na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je definován pojem psychosomatické onemocnění. Zmíněny jsou podstatné souvislosti mezi psychosomatickým onemocněním, stresem a kognitivními procesy. Vybrané atribuční teorie a koncepce atribučních stylů následně tvoří převážnou část teorie. V empirické části jsou stanoveny hypotézy, které jsou s pomocí tří psychodiagnostických metod testovány na souboru osob s psychosomatickým onemocněním a porovnávány se zdravou populací. Klíčová slova: atribuce atribuční teorie atribuční styl psychosomatické onemocnění somatoformní poruchy
|
|
|
Agresivní jednání a postoje vůči starým lidem
Vyšínová Matičková, Alena ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Štikar, Jiří (oponent)
Senioři představují početnou sociální skupinu, která vystupuje ve společnosti vzhledem ke svému nevýhodnému postavení často jako oběť agresivního chování. Agrese cílená na staré lidi má svá specifika a lze na ni nahlížet i v kontextu ageistických postojů. Nejrizikovější skupinou z hlediska agresivních projevů vůči seniorům jsou blízké osoby, rodinní příslušníci, osoby pečující v domácím prostředí, v rámci terénních sociálních služeb nebo ústavní péče. Právě jejich postoje ke stáří, ke své profesi i ke své budoucnosti jsou předmětem výzkumného zájmu v praktické části diplomové práce. Výstupem empirického šetření je i srovnání postojů ke stáří u pečujících osob se skupinou osob bez zkušenosti s poskytováním osobní či profesionální péče seniorům.
|
|
|
Identifikace emočního výrazu podle fotografií a podle krátkých videozáznamů
Jiřištová, Kamila ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
a klíčová slova Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku identifikace emočního výrazu v lidském obličeji. Teoretická část se zabývá úvodem do problematiky emocí, charakteristikou výrazu jednotlivých základních emocí a jejich rozpoznáváním. V části empirické se zabývám výzkumem identifikace emocí podle fotografií a krátkých filmových ukázek. Cílem této diplomové práce je prokázat důležitost znalosti kontextu situace při rozpoznání některých emocí. Ve výzkumu jsem se zaměřila na šest základních emocí (strach, hněv, smutek, překvapení, radost a znechucení/pohrdání). Závěry výzkumu mé předpoklady potvrdily jen částečně: u některých emocí kontext situace usnadňuje jejich identifikaci, u některých ale naopak identifikaci výrazně znesnadňuje (některé emoční výrazy nebyly v kontextu situace vůbec rozpoznány). Klíčová slova: Emoce, základní emoce, identifikace emocí, výraz emocí v obličeji, kontext
|
|
|
Výzkum individuálních zvláštností sociability žáků prostřednictvím analýzy jejich sociálních vztahů
Novotná, Marie ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předložená práce se zabývá výzkumem individuálních zvláštností sociability žáků prostřednictvím analýzy jejich sociálních vztahů. V teoretické části jsou zpracovány poznatky o obecném pojmovém rámci sociability, vymezuje interindividuální vztahy jako teoretické a empirické východisko výzkumu sociability, charakterizuje vývojové období časné adolescence. V další části je stručně popsána analýza sociability žáků z hlediska základních psychických komponent. Na ni navazuje socializace a sociální vztahy ve škole. Empirická část představuje kvantitativní výzkum, kde byla v prvé řadě zjištěna korelace mezi individuálními zvláštnostmi sociability žáků a extraverzí. Dále zachycuje do jaké míry je schopnost sociability rozdílná v závislosti na pohlaví, jak se liší sociální charakteristiky mezi pohlavími.
|
|
|
Přesnost interindividuálního vnímání mentálních obsahů
Hájková, Martina ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Slaměník, Ivan (oponent)
Cíle: Tato práce se zabývá některými otázkami z oblasti empatické přesnosti, tedy schopnosti správně a přesně vnímat mentální stavy druhých lidí. Především nás zajímalo, zda jsou lidé schopni reflektovat vlastní výkon v oblasti empatické přesnosti a v poznávání vlastního obrazu v očích druhých lidí. Dalším cílem bylo zjistit, jaký je mezi těmito dvěma komponentami vztah, tedy zda jedinci dosahují vyšší empatické přesnosti, jsou také schopnější rozpoznat, jak působí na druhé. Neméně důležitým cílem bylo zjistit, jakou roli hraje motivace pro přesnost a správnost vnímání prožitků druhého člověka. Metody: Tyto otázky jsou řešeny v rámci experimentu založeném na přímé interakci probandů. Po interaktivní fázi byli probandi požádáni, aby do dotazníku zhodnotili své vlastní prožívání během interakce a prožívání interakčního partnera, a pokusili se odhadnout, jaký dojem v něm zanechali. V těchto dotaznících se vyjadřovali i k sebejistotě ohledně jednotlivých odpovědí. Výsledky: Probandi prokázali, že měli dobrou představu o tom, co prožívá interakční partner i o tom, jak jsou vnímáni, přestože variabilita výkonu byla značná. Sebehodnocení probandů bylo u většiny probandů překvapivě neadekvátní. Probandi často nedokázali určit, kdy byli jejich úsudky o druhém spolehlivé a kdy nikoliv. Sebehodnocení...
|
host ::
RSS.