|
|
Všeobecné vzdělání v otázkách televizních soutěží
Domnosil, Michal ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Chudoba, David (oponent)
Tématem bakalářské práce je na základě analýzy otázek, která jsou kladena účastníkům vybrané televizní soutěže, poodkrýt představu autorů o všeobecném vzdělání v České republice. Podkladem pro obsahovou analýzu otázek se stal pořad Míň je víc (v anglickém originále Pointless), vysílaný Českou televizí v roce 2015. Koncepce tematických kategorií, do kterých jsou otázky umisťovány, vychází z platných rámcově vzdělávacích programů (Framework Educational Programmes) pro základní a střední školy, struktura je však pro účely práce změněna.
|
|
|
Anglicismy v roli publicismů
Horáková, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Tato diplomová práce se primárně zabývá prací s anglicismy v časopisech Bravo, Cosmopolitan a Popcorn v letech 1995, 2004 a 2014 z hlediska lingvistického, publicistického i pragmatického úhlu pohledu. Práce je rozdělena na dvě základní části: teoretickou a analytickou. Teoretická část přináší výklad zaměřující se na problematiku přejímání anglicismů do českého jazyka, práci s nimi, jejich případné začlenění do jazyka a jejich stylotvornou platnost v českých komunikátech. V neposlední řadě přihlíží k jejich pragmatickému aspektu v textech. Část analytická představuje a objasňuje konkrétní příklady anglicismů ve vybraných magazínech, pracuje s adaptačními procesy, ukazuje pragmatickou a publicistickou funkci anglicismů v komunikátech. Cílem této diplomové práce je na základě faktických příkladů z vybraných publikovaných časopisů přiblížit tematiku anglicismů v mediálních textech, způsob, jakým je s nimi v komunikátech nakládáno, jak jsou upravovány pro potřeby žurnalistiky a jak ovlivňují výslednou podobu mediálních obsahů, popř. celý jazykový systém.
|
|
|
Emocionalita komunikace ve veřejném prostoru
Henzlová, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato práce se zaměřuje na internet jako na veřejný prostor a zároveň zkoumá, do jaké míry je tento prostor emocionalizovaný. Současně se zabývá tím, jak může emocionalita souviset s komercionalizací. V teoretické části práce získá čtenář orientaci v problematice, která se skládá hned z několika tematických oblastí, aby mohl posléze porozumět výsledkům výzkumu. Poměrně podrobně je teoreticky vymezena veřejná sféra, a to zejména v souvislosti se změnami, kterými prošla po nástupu internetu a sociálních sítí. Teoreticky je vymezeno i téma komunikace na internetu a významný tematický blok tvoří část zabývající se identifikací emocí v mediální komunikaci. V praktické části je analyzováno, do jaké míry na svých facebookových profilech využívají prostředky expresivity vybraná média, přičemž byla záměrně zvolena média komerční i média veřejné služby, jejichž úlohou je mimo jiné podporovat soudržnost společnosti a kultivovat jazykový projev. Součástí zkoumaného vzorku jsou tedy komerční TV Nova a komerční Rádio Impuls a média veřejné služby, mezi která v České republice řadíme Českou televizi a Český rozhlas. Výsledky práce přináší hlubší vhled do problematiky a současně poukazují na nelehké postavení médií veřejné služby na sociálních sítích.
|
|
|
Celebritizace zpravodajství a publicistiky v českých komerčních televizích
Hložková, Dominika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Celebritizace zpravodajství a publicistiky v českých komerčních televizích" pojednává o rozrůstajícím se trendu obsazování postů moderátorů zpravodajských relací a publicistických pořadů celebritami. Entertainizace a celebritizace zpravodajství nastolují otázku, zda mají tyto fenomény podíl na (de)profesionalizaci novinářského povolání. Posun v designu hlavních tváří zpravodajských relací je znatelný, proto si tato práce klade za cíl zjistit, jaké důsledky s sebou přináší nástup celebrit na pozice hlasatelů. Analýza je zaměřena na moderátory soukromých televizních vysílatelů (Prima, Nova, Barrandov), kteří danou pozici získali bez předchozích zkušeností v médiích a bez vzdělání v oboru. Po teoretickém úvodu, ve kterém jsou představeny požadavky na televizního moderátora a vysvětleny termíny profesionalizace a celebritizace, je objasněna volba sledovaných moderátorů, stejně jako zvolená metoda zkoumání. Tou je kvalitativní obsahová analýza, jež se zaměřuje převážně na lingvistickou stránku projevu mluvčích a na jejich nonverbální komunikaci.
|
|
|
Komparace výrazových prostředků současné žurnalistiky v internetových a tištěných médiích
Rezková, Dita ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Komparace výrazových prostředků současné žurnalistiky v internetových a tištěných médiích se zabývá výrazovými prostředky textů na internetu a v tištěných médiích. Zkoumá jak výrazové prostředky slovní, tak výrazové prostředky samotného internetu, vč. odkazů, videí atd. Zvolenými texty, které jsou zkoumány a porovnávány, jsou filmové recenze. Práce si klade za cíl poukázat na rozdíl textů publikovaných na internetu a mimo něj, dále i na výhody publikování online - se všemi možnostmi hypertextu. Teoretická část práce popisuje používané pojmy (filmová recenze, internetová žurnalistika apod.), snaží se nastínit problematiku publikování na internetu s rozdíly oproti publikování do tištěných médií, krátce popisuje i historii internetu a jeho prosazování po boku tištěných médií. Zabývá se i stručnou charakteristikou jednotlivých médií, ze kterých byly dané texty vyhledávány. Dále popisuje hledané výrazy v textech a další prvky psaných textů. Praktická část diplomové práce vyhodnocuje výsledky analýzy. Výsledkem práce je vyhodnocení, zda a jak se liší zkoumané texty, jestli výsledky korespondují s předpokladem a čím můžou být případné rozdíly způsobeny.
|
|
|
Luxusní lifestylové přílohy deníků v České republice
Tesařová, Valentina ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce mapuje fenomén českých deníkových příloh luxusního charakteru. Suplementy ZEN, City Life, Esprit a Proč ne?! vycházejí společně s deníky E15, MF Dnes, Lidové noviny a Hospodářské noviny. V teoretické části práce je nejdříve nastíněn vývoj, kterým si prošly lifestylové časopisy a klasické deníkové přílohy, protože studované suplementy představují jakousi kombinaci právě těchto dvou mediálních produktů. Další kapitola práce se věnuje obsahu médií z hlediska politické ekonomie komunikace, podle níž jsou média skrytě ovlivňována politickými a ekonomickými elitami, které prostřednictvím inzerce a public relations zasahují do redakčního obsahu médií. Formují tak veřejné mínění dle potřeb svých zájmů. Teoretická část se tedy ve svém závěru soustředí i na definici reklamy a public relations. Praktická část práce zkoumá metodou sémiotické analýzy, jakým způsobem je čtenářům prezentována ideologie úspěchu - všeobecně přisuzovaného právě politickým a ekonomickým elitám, které dle politické ekonomie komunikace mediální produkty tajně ovládají. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam regionálních soukromých rozhlasových stanic v dnešní době a blízké budoucnosti
Sroka, Michal ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá zjištěním, zda v dnešní době a v blízké budoucnosti mají i nadále svůj význam soukromé regionální rozhlasové stanice. Pro tento účel byl použit kvantitativní výzkum, který byl proveden na reprezentativním vzorku respondentů, který byl vybrán na základě stanoveného kvótního výběru, a vycházel ze struktury populace posluchačů soukromých rozhlasových stanic. Výzkum dále sekundárně zjišťoval to, jaký druh přijímače posluchači pro poslech soukromých regionálních stanic v dnešní době využívají. Metodikou výzkumu byla zvolena metoda CATI, jejíž pomocí byla sebrána data ve vybraných zkoumaných regionech. Teoretická část práce popisuje historii a rozvoj regionálního rozhlasového trhu v ČR po roce 1989, obsahuje popis a vývoj regionálního rozhlasového vysílání v pětiletých periodách do roku 2015. Praktická část se zabývá použitou metodikou výzkumu, stanovením reprezentativního vzorku, samotným výzkumem, výsledky výzkumu a analýzou výsledků výzkumu. V závěru práce jsou zjištěné výsledky konfrontovány s cílem rigorózní práce a potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Klíčová slova analýza, celoplošné, dotazník, informace, poslech, preference, regionální, rozhlasová stanice, soukromé, technické zařízení, vysílání, výzkum
|
|
|
Mediální heroizace slavných po smrti
Masarčíková, Jana ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
(abstrakt) Magisterská diplomová práce se zabývá tématem mediální heroizace / ikonizace slavných po smrti. V úvodu se zaměřuje na vysvětlení pojmu ikonizace a jeho výklad v některých oborech a teoretických konceptech, například v kontextu sémiotiky či sociologie. Samostatnou kapitolu věnuje roli médií v procesu ikonizace. Pokouší se odhalit vliv médií na tento proces. Věnuje se tady teorii mediální konstrukce reality a vzniku kulturního průmyslu. Vysvětluje také fenomén celebritizace, který je vzhledem k užitému příkladu mrtvých slavných, stěžejní. Na základě konkrétních analýz se pokouší odhalit trendy, které se projevují v mediálním zobrazení posmrtného života celebrit, a tyto dále zasadit do širšího kontextu. Cílem magisterské diplomové práce je zjistit, jaké trendy se projevují v mediálním zobrazování celebrit po jejich smrti, jakým způsobem se média podílejí na udržování posmrtného života celebrit, a jaká jsou specifika tohoto "života". Metodou kvantitativní obsahové analýzy byl zjišťován rozsah a charakter mediálního pokrytí. Metodou sémiotické analýzy potom, které mýty se konstruují kolem mrtvých slavných.
|
|
|
Mediální návyky předškolních dětí. Porovnání preferencí dívek a chlapců
Luštinec, Ondřej ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Resumé Rigorózní práce "Mediální návyky předškolních dětí. Porovnání preferencí dívek a chlapců" navazuje na diplomovou práci "Mediální návyky dětí ve věku 5-6 let" a je jejím přepracováním a rozšířením. Práce hledá odpověď na dvě základní otázky: Jaké místo mají média v životě předškolních dětí ve věku 5-6 let? Jsou u dětí tohoto věku oblíbenější tradiční média (televize, časopisy, rozhlas, ale i knihy), nebo média nová (počítač, internet, mobilní telefon apod.)? Autor pak v roce 2014 a 2015 doplnil práci o další pohled, který se zaměřil zejména na korelaci mezi pohlavím a mediálními uživatelskými návyky předškolních dětí. Odpověď na výše uvedené otázky autor hledal pomocí vlastního výzkumu, který se zaměřil na děti ze tří mateřských škol, jejich rodiče i učitele. Výzkum čerpal ze tří základních pramenů. Prvním zdrojem bylo dotazníkové šetření u rodičů dětí, druhým zdrojem dotazníkový průzkum u učitelů a třetím pramenem byly děti samotné - autor s nimi vedl strukturované rozhovory a zároveň s dětmi provedl několik jednoduchých experimentů. K analytickým metodám výzkumu patřila kvantitativní i kvalitativní obsahová analýza. Závěry z kvantitativního výzkumu posloužily k ověření či vyvrácení několika hypotéz. Základní hypotéza předpokládala, že pětileté a šestileté děti si média elektronická v případě...
|
|
|
Sport ve filmu jako kulturní fenomén
Děkanovský, Jan ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Sport ve filmu jako kulturní fenomén Abstrakt: Vztah sportu a médií prodělal v několika posledních desetiletích bouřlivý rozvoj a spojením špičkového sportu a televize vznikl specifický a velice vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, ale současně vede ke snaze vtisknout těmto příběhům trvalejší a celistvější podobu. Sport se tedy objevuje v nejrůznější formě i na filmovém médiu. Předkládaná práce přináší kulturologický, tedy holisticky a interdisciplinárně zaměřený pohled na fenomén sportu ve filmu. Nejprve se zabývá sportem coby součástí populární kultury, filosofickými koncepcemi kulturního fenoménu hry a klade si otázku po univerzálních schématech typických pro žánr sportovního filmu. K vysvětlení setrvalé obliby sportovního filmu pak využívá studium filmu ve spojitosti s kulturními dynamikami, k nimž náleží i výzkum v oblasti filmových žánrů. Dále zkoumá sportovní film z hlediska kulturně antropologických kategorií mýtu a rituálu. V závěru si všímá schopnosti hraných i dokumentárních filmů se sportovní tematikou stát se reprezentacemi různých ideologií. Stejnou metodologii uplatňuje i k popisu a charakteristice ideologických vzorců vyprávění ve sportovním filmu. Klíčová slova: populární kultura, sport, film, mýtus, rituál, filmový žánr, ideologie
|
host ::
RSS.