|
|
Hrad Krakovec
Čepeláková, Hana ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Hrad Krakovec Hrad Krakovec je bezesporu významným představitelem hradní architektury konce 14. století v Čechách. Přestože velmi pravděpodobně jde o šlechtický hrad, může být pro svou uměleckou hodnotu řazen ke královským hradům Václava IV. Jeho hodnota spočívá především v kvantitě kleneb a kvalitě jejich zpracování. Klenuté prostory hradu Krakovce jsou známkou vysokého architektonického, stavebního a řemeslného umění středověku. Tyto klenby jsou jednou z hlavních otázek, na které jsem se pokusila ve svojí bakalářské práci odpovědět. Na základě dosavadní dostupné literatury a zpracovaných průzkumů se nabízí hned několik možností, jak interpretovat klenby na Krakovci. Z těchto variant se mi zdá nejpravděpodobnější ta, která o huti činné na Krakovci mluví jako o huti, jež pracovala odděleně od huti svatovítské. Nevylučuji ale ani bližší spojitost těchto dvou hutí, ani huť svatovítskou či autorství Petra Parléře. Nedostatek písemných pramenů, které by nás zpravily o vnitřní organizaci a vedení této huti, nechává nastíněný problém otevřen pro další studium.
|
|
|
Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Diplomová práce "Neogotická přestavba zámku Hluboká nad Vltavou" nejprve poskytuje stručný přehled základní literatury a pramenů k tématu, následovaný shrnutím terminologie v oblasti architektury 19. století spolu s vysvětlením volby terminologie používané autorkou práce. Poté je nastíněna situace v české architektuře na konci 18. a počátku 19. století. Dále následuje pojednání o fenoménu Gothic Revival - jeho vzniku, způsobech jeho šíření a jeho vlivu ve střední Evropě včetně českých zemí. Vlastní téma práce je uvedeno obecnou a stavební historií zámku Hluboká nad Vltavou. Poté jsou představeni kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu a jeho choť, kteří přestavbu hlubockého zámku iniciovali, a dále vylíčeny jejich osobní kontakty s britskou kulturou a architekturou. Hlavní část práce se věnuje samotné neogotické přestavbě zámku Hluboká nad Vltavou. Je rozdělena do několika podkapitol, v nichž jsou popsány jak změny v zámeckém exteriéru a interiérech, včetně snahy o doložení přímého vlivu Gothic Revival, tak i úpravy bezprostředního okolí zámku. Klíčová slova Neogotická architektura, Velká Británie, Gothic Revival, zámek Hluboká nad Vltavou, kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, kněžna Eleonora za Schwarzenbergu, Franz Beer, Damas Deworezky
|
|
|
Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888 Tato práce se zabývá fenoménem výstavby rodových patronátních kostelů Schwarzenberské projekční kanceláře za vlády knížete Jana Adolfa II. Zvláštní zaměření je zde věnováno realizované sakrální výstavbě v rámci dynamicky se rozvíjejícího velkostatku Český Krumlov. Věnuji zde místo objasnění podílu tvůrčího vlivu a inspirace Schwarzenberských architektů Damasa Deworetzkého a Jana Sedláčka na nově vznikající typizované sakrální výstavbě, tvořící mnohdy kompromis mezi funkčností vyplývající z principů statiky a dekoru tehdy módní novogotiky. Další otázkou se dotýkám problematiky představ laických i církevních představitelů farních obcí a jejich vyvíjeného vlivu na nově vznikající sakrální architekturu. Okrajově se věnuji genealogii rodu knížat ze Schwarzenberku, lokální církevní správě a rozvrstvení osídlení v rámci velkostatku Český Krumlov. Závěr a přínos této diplomové práce je postaven na důkladné pramenné prospekci archivních fondů primogenitury rodu Schwarzenberků a fondů s tématem souvisejících farních úřadů.
|
|
|
Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá
Pospíšil, Matěj ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Pospíšil_abstrakt v ČJ.txt Resumé Matěj Pospíšil Kostel Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře Teplá Tato práce je monografickým zpracováním architektury kostela Zvěstování Páně v premonstrátském klášteře v Teplé s důrazem na původní podobu z počátku 13. století. Klášter byl založen v západních Čechách českým velmožem Hroznatou jako náhrada za účast na křížové výpravě. Klášterní kostel byl budován asi od roku 1193 do roku 1232, kdy byl vysvěcen. Má formu trojlodní haly s transeptem, jedním hlavním chórem a dvěma vedlejšími chórovými kaplemi. Nad západním průčelím je opatřen dvěma věžemi. Jedná se o nejstarší halovou stavbu na území Čech. Halové trojlodí vychází z podoby skupiny bavorských síňových prostorů,věže vykazují ozvuky přicházející gotiky, jak je formulována v Bambergu. Kolem roku 1300 bylo původní řešení hlavního chóru nahrazeno polygonálním závěrem. Interiér kostela prošel v 17. a 18. století barokními úpravami. Jedná se o pozoruhodnou stavbu svědčící o rozmanitosti středoevropské architektonické tvorby svého období. Stránka 1
|
|
|
Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství
Cimler, Čestmír ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bc. Čestmír Cimler: Pražští johanité - architektura a nástěnné malířství Diplomová práce, jak její samotný název napovídá, se zabývá problematikou architektury a nástěnného malířství pražských johanitů v období před vypuknutím husitských válek. V práci je rovněž kladen důraz na typologii a funkci řádových staveb, především těch, které podléhaly českému převorství, jež zahrnovalo do svého celku mimo Čech i Moravu, Slezsko, Uhry a rakouské země. Tomuto zaměření nebyla osud z uměleckohistorického hlediska věnována dostatečná odborná pozornost. Vzhledem k široké působnosti českého převorství byly vztahy mezi tzv. komendami (pojem komenda - z lat. comes - druh, středověké označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) v tomto územně a politicky významném celku poměrně silné. U výše uvedené tematiky není možné se zcela vyhnout předložení stručné historie johanitů (zv. též rytíři sv. Jana Jeruzalémského, dnes známých spíše jako Maltézský řád), a to jak ve světě, tak na území českého převorství. Z důvodu nesmírného počtu řádových staveb, ať už zachovaných, v torzálním stavu či úplně zaniklých, je stěžejním bodem diplomové práce stavební vývoj hlavního sídla johanitů s kostelem Panny Marie pod řetězem v Praze na Malé Straně, a to od doby jeho založení na konci šedesátých let 12. století až do první čtvrtiny...
|
|
|
Benedikt Ried v pozdně gotické architektuře severozápadních Čech - Louny
Bařicová, Lenka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Vliv Benedikta Rieda v severozápadních Čechách souvisí s celkovým historickým vývojem této oblasti, v těsném sousedství s německým územím, přijímající okolní vlivy a vzájemně se reflektující. Osobnost Benedikta Rieda, pozdně gotického královského architekta, v sobě ukrývá více otázek než odpovědí. Na které stále hledáme uspokojující odpovědi. Jisté je, že přínos Benedikta Rieda překračuje nacionální hranice a souvisí s celkovým středoevropským architektonickým děním. Hlavní otázkou této práce měla být spojitost mezi Benediktem Riedem a městem Louny. Město Louny má jedinečný archivní materiál dokládající průběh stavby svého kostela od zničujícího požáru po přípravu stavby, nákupu materiálu a mzdy dělníkům podílející se na této stavbě. S určitostí však nelze říci, zda všechny záznamy můžeme připsat přímo pro stavbu lounského kostela. Tak i personální působnost přes tyto hodnotné archivní informace nelze Benedikta Rieda potvrdit ani vyvrátit jako tvůrce a hlavního koncepčního autora. Tyto otázky si musíme klást pro nesporné kvality kostela sv. Mikuláše v Lounech po stránce architektonické a umělecké. Jistotu máme v určení políra této stavby, jehož známe právě z městských účtů je jím Mistr Pavel z Pardubic do doby stavby lounského kostela pracující na obnově města Pardubic. Severozápadní Čechy se mohou...
|
|
|
Kapitoly z deskové malby krásného slohu
Klípa, Jan ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce má charakter dvou kapitol zamýšleného většího celku. První část se zabývá vývojem a obsahem základních pojmů, spojených s uměním přelomu 14. a 15. století. Snaží se postihnout obecnější tendence, které krystalizovaly v rámci procesu formulace termínů: mezinárodní sloh, dvorský sloh, krásný sloh apod. Největší pozornost je při tom věnována dějinám pojmu krásný sloh a jeho obsahu, v nichž připadla významná úloha tuzemskému bádání v průběhu minulého století. Obecné otázky slohu ve výtvarném umění pozdního středověku hrají totiž v rámci studia umění kolem roku 1400 podstatnou roli a žádné další zpracování této tématiky se neobejde bez historiografické reflexe, která pojmenuje a přijme dobovou a myšlenkovou podmíněnost základních pojmů. V závěru první části jsou formulovány hypotetické výhledy týkající se směřování budoucího studia umění kolem roku 1400 na celoevropské i na regionální úrovni. Druhá část práce je věnována konkrétní problematice podoby tohoto umění ve vídeňském malířství první třetiny 15. století a jeho vztahům k českému umění krásného slohu. Vídeňský příklad se ukazuje jako instruktivní pro hodnocení pražské malířské produkce v prvních desetiletích 15. století. Rozvinula se zde totiž plodná tradice, nepřerušená radikálními zásahy ze strany společenských otřesů, která navíc, a to je jeden z...
|
|
|
Vývoj českého zemského znaku ve středověku
Valecký, Štěpán ; Buben, Milan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Vývoj českého zemského znaku ve středověku Štěpán Valecký Resumé Erb je nedílnou součástí reprezentace šlechty ve středověku. Počátek používání znaků vychází částečně z historických tradic, ale především z požadavků praktických, daných válečnou zkušeností. Z tohoto důvodu se heraldika řídí pevnými pravidly, která jsou až následkem bojové praxe. Středověký pán se v rámci feudálního systému stává vlastníkem určité země. Erb země pod správou určitého rodu se časem stane identickým se znakem této vládnoucí dynastie. Podobně tomu bylo v Čechách. Počátek používání erbů je kladen obvykle do 12. století do doby druhé křížové výpravy. České knížectví spojené vazalskou přísahou se Svatou říší římskou, přejímá toto značně zprostředkovaně a pod jejím vlivem přijímá i snad svůj první erb orlice. Velmi záhy se však začne používat i erbu s figurou lva zpočátku jednoocasého. V této rané době se u nás jako reprezentativního znaku panovníka užívá obou figur. Postupem doby v rámci vývoje společnosti se dostává do popředí užívání zejména erbu lva jakožto dynastického znaku Přemyslovců. Orlice je tak chápána jako znak svatého Václava, věčného panovníka a ochránce české země. Původ figury lva by se dal odvozovat také z erbu dynastie vládnoucí v říši (Štaufů), přestože její původ by mohl pocházet i z více zdrojů. Zdvojení ocasu u...
|
|
|
Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399
Smaha, Miroslav ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Předložená magisterská práce na téma "Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399" se zabývá typologickým soupisem dekorativního sochařství svatovítské hutě v přímém vztahu ke kapli Všech svatých na Pražském hradě, dále s poukazem na souvislosti Staroměstské mostecké věže a předpokládaný vliv na dekorativní skulpturu pražského chrámu Matky Boží před Týnem. Hlavní kapitoly se věnují soupisu figurálních konzol s hlavičkami (maskami) na architektuře a identifikaci jednotlivých typů a variant v kontextu stavebního vývoje. Fotografická dokumentace autora byla pořízena ve spolupráci s Archivem Pražského hradu a Národním památkovým ústavem. Obrazová příloha obsahuje množství autorských fotografií výzdobných detailů in situ z interiéru a exteriéru katedrály, stejně tak ze stavebně historického depozitáře i ze stálé expozice Pražského hradu. Významnou součástí této dokumentace je také dosud nepublikovaný fotografický materiál (analogie) figurálních konzolek Parléřova chóru kostela Všech svatých na Pražském hradě, pořízený při stavební obnově roku 2008. Název: Typologie figurální plastiky Parléřovské huti na katedrále sv. Víta z let 1356-1399 Autor: Bc. Miroslav SMAHA Klíčová slova: Petr Parléř / Katedrála sv. Víta / Sochařství / Figurální plastika / Typologie Počet...
|
|
| |
host ::
RSS.